Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Když se ke mně kolekce Bayonetta & Vanquish 10th Anniversary Bundle dostala, rozhodl jsem se, že nebudu obě hry hodnotit zvlášť ve dvou samostatných recenzích. Ostatně se jedná jen o remastery a většinu čtenářů stejně zajímá jen to, jak se povedly a jaké zlepšení obě hry doznaly oproti originálu, který vyšel na předchozí konzolovou generaci, tedy PlayStation 3 a Xbox 360. A i proto moje známka na konci bude odrážet kvalitu této edice a portů, nikoliv samotných her. Ty ani ostatně znovu hodnotit nepotřebují vzhledem k tomu, o jaké legendy se jedná. Můžete se dát do čtení.

Vanquish

Nejvíce jsem byl v rámci kolekce zvědav na sci-fi akci Vanquish, kterou si před deseti lety vysnil výborný herní režisér Shinji Mikami (Resident Evil, Dino Crisis nebo The Evil Within). Originál jsem hodně miloval, a pokud si vzpomínám, ve své recenzi jsem tehdy napsal, že bych si přál, aby se z Vanquish vyklubala zcela nová značka a dočkali se několika pokračování. To se bohužel nakonec kvůli malým prodejům nestalo, což je určitě škoda, protože šlo o parádní rychlou akci s krycím systémem, která ani dnes neztratila nic ze svého jedinečného kouzla. Dalo by se i říci, že s přibývajícími lety spíše zraje jako víno a ukazuje svoji nadčasovost a geniální design, o který se postaral sám mistr Mikami.

Hra Vanquish se odehrává ve vzdálené budoucnosti, v níž Rusko napadne Spojené státy a prakticky zničí celé San Francisco. Když hrozba přetrvává, je do zbroje povolán charismatický hlavní hrdina Sam Gideon, který nosí speciální oblek Augmented Reaction Suite (ARS), dávající mu na bojišti značnou výhodu. A té si je vědom, protože vše bere s klidem a neváhá si ani v těch nejvíce vypjatých momentech zapálit svoji oblíbenou cigaretku. A vlastně tento oblek je i tím hlavním, čím se Vanquish odlišuje od ostatních stříleček ze třetí osoby, které používají i po vzoru Uncharted nebo Gears krycí systém. Oblek poskytuje Samovi obranu před kulkami nepřátel, ale zároveň mu dodává potřebnou rychlost, která se pak podepisuje i na velmi rychlé hratelnosti a frenetické akci, která začne s první minutou a končí s posledním výstřelem. Studio Platinum Games vždy umělo vytvářet parádní rychlé akce se skvělou hratelností, které nedají prostor pro vydechnutí, a  Vanquish je toho jasným důkazem.

Celkově vývojáři připravili pět kapitol o několika částech, v nichž budete hlavně střílet vším možným nabíhající nepřátele, případně se utkávat s většími a velmi dobře navrženými bossy. Aby měla hra trochu větší hloubku, vývojáři přidali i možnost jednotlivé zbraně upgradovat, takže následně mají více nábojů v zásobníku, případně jsou rychlejší a dávají větší poškození. Ani systém vylepšování ale nezapře jednu z velkých slabin, která byla hře Vanquish vyčítána už během jejího vydání před deseti lety. Tou je délka, protože prostřílet se na konec můžete už za nějakých pět hodin na střední obtížnost. Tehdy se Vanquish prodával za plnou cenu, takže ačkoliv nabízel parádní hratelnost, délka byla zřejmě tím důvodem, proč mnozí nakonec nevyrazili do obchodů. Kolekce, v níž ale vychází nyní, má cenu daleko příznivější (na PlayStation Store 899,-kč) a i proto si myslím, že by mu mnozí mohli dát druhou šanci.

Zvláště když remaster není vůbec špatný. Ano, když se na Vanquish podíváte, zub času je jasně patrný, ať už jde o kvalitu textur, horší nasvícení či chybějící moderní efekty. Na tomto je vidět, že nejde o akční hru pro současnou konzolovou generaci, ale jsem si jist, že svým vizuálním zpracováním s pěknou stylizací ani tak neurazí. Vývojáři se u remasteru rozhodli, že zvednou hlavně rozlišení až do 4K na konzolích PlayStation 4 a Xbox One X a vylepší vyhlazování, takže je hra nyní krásně ostrá. Co je ale daleko důležitější pro takto rychlou akci, je 60 fps během hraní, filmečky běží ve 30 fps. Snímky během hraní neklesají ani v těch nejnáročnějších pasážích, kdy vše kolem bouchá, takže pocit z rychlosti a akce je maximální a můžete si hraní jen a jen užívat. A i proto jde o zatím nejlepší verzi hry Vanquish, jaká se k nám dostala. Budou z ní nadšení nejen fanoušci originálu, ale také noví hráči. 

Bayonetta

Setkání se starou známou Bayonettou v rámci této kolekce není pro mne zase tak nostalgické, jak by se mohlo zdát. Kdo čte Konzolistu delší dobu, tak určitě ví, že Bayonettu přímo zbožňuji, a proto jsem si ji nenechal ujít nejen v originálu na konzolích PlayStation 3 a Xbox 360 už na konci roku 2009, ale následně ani na konzolích Nintendo Wii U a Nintendo Switch, kde vyšla díky spolupráci studia Platinum Games s Nintendem. Navíc jsem se k ní minulosti i docela často vracel ve volní chvíli, protože pořád si myslím, že jde o naprosto fenomenální hack-and-slash akci s nadčasovým soubojovým systémem, ohromujícím level designem a parádními souboji s řadovými protivníky i bossy. A protože jsem toho o Bayonettě v posledních letech napsal opravdu hodně, nebudu se jí věnovat tak podrobně, jako výše zmíněné akci Vanquish, ale jen se zaměřím na samotný port. Pokud se chcete o Bayonettě dozvědět více, můžete si přečíst starší recenzi - odkaz , případně recenzi remasteru pro Nintendo Switch - odkaz . 

Pokud jste hráli před deseti lety originál na konzoli PlayStation 3, tak určitě víte, že tato verze trpěla celou řadou technických problémů, a hlavně tedy značně nestabilním frameratem, který představuje u rychlé hack-and-slash akce vždy obrovský problém. Ten se nedržel 30 snímků ani po několika updatech, což bylo u takto jinak vynikající hry obrovské zklamání. Protože ale současné konzole nabízejí dostatečný výkon na rozpohybování takto staré hry, nepřekvapí, že framerate je tentokrát naprosto v pořádku. Hra běží prakticky po celou dobu ve skálo pevných 60 snímcích, a pokud někdy trochu v těch nejnáročnějších scénách framerate klesne o pár snímků (náročná dvanáctá kapitola), jen těžko to poznáte. Pozitivem na tomto remasteru je určitě i to, že se vývojářům povedlo odstranit tearing u filmových animací a hlavně tedy delší nahrávací časy, které u remasteru trvají jen jednu nebo maximálně dvě vteřiny. I hráči na konzolích PlayStation a Xbox si tak mohou tuto fantastickou hru užít konečně bez jakýchkoliv technických problémů a nedostatků, za což jsem hodně rád. 

Pokud je na něčem vidět stáří hry, tak je to stejně jako u Vanquish vizuální stránka. Vývojáři opět jen vzali originál a převedli ho do až 4K rozlišení a vylepšili framerate. To samozřejmě není málo, zvláště když framerate se velkou měrou podepisuje na hratelnosti, ale pokud jste čekali i vylepšené textury, modely postav nebo nasvícení, budete prostě a jednoduše zklamáni. Během samotné akce, která má pořád i spoustu pěkných efektů, si toho všimnete jen občas, ale u filmečků je to patrné na první pohled. Ty navíc běží bohužel jen ve 30 snímcích jako originál. Předělat je by pravděpodobně stálo další úsilí a čas, a na ten už zřejmě nezbyly peníze. 

Bayonetta & Vanquish 10th Anniversary Bundle je velmi kvalitní balíček, přinášející dvě fenomenální akční hry studia Platinum Games v jejich doposud nejlepších verzích. Bundle je určený nejen pro fanoušky, ale hlavně nové hráče, kteří díky němu dost možná zjistí, jaké skvělé hry je v minulosti minuly. Jen je trochu škoda, že jsme se nedočkali větší úpravy vizuálního zpracování, případně i nějaké té novinky či bonusového obsahu. Třeba i ty deníčky, soundtrack či další podobný materiál by potěšil, když se jedná svým způsobem o výroční edici a definitivní vydání obou her.