Silent Hill: Homecoming

recenze  26
Martin Šmíd, 26. 3. 2009 22:40
V poslední době si na nedostatek hororových her rozhodně stěžovat nemůžeme. Strach se v nás občas snažil vyvolat pátý Resident Evil, pomatená Alma ve hře F.E.A.R. 2 a nesmíme zapomínat ani na půl roku starý Siren od Sony. Jenomže si určitě říkáte, že mezi těmito hrami něco chybí. Máte pravdu. Jeden titul jsme nyní nejmenovali. Jde pochopitelně o hororovou sérii od společnosti Konami, Silent Hill, jejíž pátý díl s podtitulem Homecoming si nyní zrecenzujeme.

Série Silent Hill je známa především díky potemnělému prostředí, které se postupně mění před očima a pěkně si hraje s psychikou nejen hráče, ale i hlavní postavy v samotné hře. Nic není na první pohled takové, jaké se zdá být, a tohle všechno postihne i hlavního hrdinu pátého dílu, který se jmenuje Alex Shepherd. Ihned po zapnutí hry se Alex ocitá v nemocnici, kde hledá svého mladšího brášku Joshe. Po několika minutách se ovšem probouzí Alex v kabině náklaďáku a vše pokládá jen za špatný sen. Jenomže když dorazí do Shepherd´s Glenn, takovému jednovaječnému dvojčeti Silent Hillu, zjišťuje, že realita je ještě horší, než se mu kdy zdálo. Nejen, že se ztratil jeho mladší bratr, ale ztratil se i jeho otec, který se ho vydal hledat a jeho matka je ve značně neklidném psychickém rozpoložení a jen na svém houpacím křesle čeká, co bude dál. Navíc ani ostatní obyvatelé města, jenž se začíná propadat do tmy, nejsou úplně normální. Nebyl by to ale Alex Shepherd, kdyby se nevydal svého bratra hledat. Že to nebude zase tak jednoduché, už jistě tušíte. Samotný příběh je velkou devízou pátého Silent Hillu a přináší spousty zajímavých momentů.

Silent Hill byl vždy považován za jakousi adventuru, která byla doplněna o různé puzzle momenty a další zajímavé situace. V pátém díle se bohužel od hádanek docela dost upustilo, ale ani tak se nemusíte bát, že byste na žádnou nenarazili. Nějaké ty klasické logické hádanky tu jsou, dokonce narazíte časem i na ty prostorové, které do značné míry převládají. Každá správná adventura má mít i zajímavé rozhovory s ostatními postavami. Rozhovory jsou pochopitelně i zde a hrají celkem důležitou roli, protože se v nich dozvídáte spoustu nových souvislostí v tomto zamotaném příběhu. Abyste na rozhovory jen nezírali, vývojáři vám občas nabídnou možnost, jak v konverzaci pokračovat dále. Škoda jen, že ať už zvolíte jakoukoliv možnost, stejně se vždy musíte dobrat k stejnému výsledku. To povídání okolo je tak jen jakýmsi bonusem pro zaryté fanoušky. Jako v každé správné adventuře sbíráte i v Silent Hill: Homecoming nejrůznější předměty, které vám otevřou cestu dále. Sbíráte i celkem povedené mapy, které vám ukazují, kam se můžete vydat a kam ne. Když už jsme u map, musíme zmínit, že je cesta hrou hodně lineární, takže se moc často nestane, že byste zabloudili. Lineárnost má největší dopad na trvanlivost hry, která vám tak vydrží něco kolem 12 hodin. V dnešní době krátkých her je ovšem tento čas hodně nadprůměrný. Navíc si Silent Hill: Homecoming s chutí zahrajete znovu.

Nyní se dostáváme k pojmu akční adventura, který asi této hře sedí nejlépe. Adventurní prvky jsme si probrali, takže se vrhněme na akční složku hry. Během svého vyšetřování potkáme spoustu bizarních kreatur, které jsou nádherně nadesignovány a budí hodně velký respekt. Ať už to jsou normální sestřičky nebo pozdější bossové, souboje s nimi si budete po většinu času užívat. Na každého protivníka navíc vždy platí jiná taktika, takže se vyplatí občas i zapřemýšlet. Ušetříte si nejen nervy, ale především Alexovo zdraví. K likvidaci nepřátel poté slouží klasický arzenál jako pistole, brokovnice, ale i to, co zrovna najdete v ulicích Shepherd´s Glenn – trubka, nůž nebo sekyra. Nepřátele ovšem nemusíte jen likvidovat, někdy je lepší klasický zbabělý úprk. Věřte nám, že tato praktika ve hře určitě najde uplatnění.

Možná se vám to nezdá, ale jsme už opravdu u posledního sloupku, který věnujeme technickému zpracování. Nejprve začněme designem samotného Silent Hill: Homecoming. Levely, které navštívíme, působí opravdu strašidelně a každou chvíli budou navozovat i pocit úzkosti. Během naší cesty navštívíme strašidelný hřbitov, nemocnici, stoky i kostel. Prostě klasická místa, která byste za tmy asi sami navštívit nechtěli. Strašidelné atmosféře dopomáhá i grafická stránka, která ačkoliv není zrovna nějak oslnivá, je rozhodně pro tento typ hry funkční. Zřejmě nás tedy zamrzí jen fakt, že se občas nevyhneme nějakému tomu poklesu fps. Co rovněž musíme pochválit, je zvuková i hudební kulisa, která se taktéž stará o to, aby byla atmosféra co možná nejhutnější.

Silent Hill: Homecoming je skvělou hororovou hrou se zajímavým příběhem, pěknými levely, ďábelskými kreaturami a především nezapomenutelnou atmosférou. Jako každá hra má pochopitelně i tato nějaké ty chybičky, jako je třeba pomalejší začátek, kratší herní doba, málo originálních prvků a menší technické nedostatky. Pokud je ale překousnete, dostanete hru, u které se budete skvěle bavit, a o to jde především.

Sillent Hill Homecoming

ps3x360
Konami, Double Helix Games
Datum vydání hry:
30. 9. 2008
KARTA HRY
8/10

Komentáře