Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro – PlayStation VR

Hned na začátku recenze je nutné zmínit, že DOOM VFR, jak se verze pro PlayStation VR jmenuje, není portem loňského titulu, jako tomu bylo pro Nintendo Switch, ale zcela novou hrou. Ta pochopitelně využívá pro svůj základ prvky a různé assety loňského dílu, takže během hraní potkáte stejné nepřátele, podíváte se do podobných lokacích, ale spíše jde o jakési rozšíření pro virtuální realitu. Pokud jste tedy čekali, že si ve VR projdete celý poslední DOOM, budete možná trochu zklamáni. Jen ale do chvíle, než se ocitnete v samotné hře a postaví se vám do cesty notoricky známí protivníci, kteří strašili a budili ze spaní od začátku devadesátých let, z čehož hlavně fanoušci, mezi něž se počítám, budou u vytržení. Konečně se ocitnete díky virtuální realitě přímo ve svém oblíbeném světě a postavíte se tváří v tvář obávaným monstrům, kdy budete nyní cítit jejich sílu, ale i velikost o dost více, než při klasickém hraní.

V tomto tedy DOOM VFR rozhodně nezklame, pořád jde navíc o velmi rychlou a svým způsobem krvavou akci, kterou tak mám na sérii rád. Nepřátel je hodně, od různých zombií, Impa, Cyberdemona, Revenanta až po Pinky démona a létajícího a pro sérii ikonického Cacodemona. K jejich likvidaci budete mít velké množství zbraní, od pistole, po brokovnici, raketomet, různé pušky a granátomet, který držíte po celou dobu hraní v druhé ruce a můžete ho tak při nabití hned použít, aniž byste museli zbraň přepnout. Všechny zbraně si můžete během hraní jednou vylepšit, což platí pochopitelně i pro samotného hlavního hrdinu, který po upgradech více vydrží či unese více nábojů do jednotlivých zbraní. Jak vidíte, ani vylepšování, které se objevilo v loňském dílu, nechybí, jen tedy v trochu jednodušší podobě. Každopádně potěší.

Ponoření do světa díky virtuální realitě funguje docela dobře, přičemž vývojáři připravili hned několik možností, jak hru ovládat. Máte tu možnost vzít pohybové ovladače PlayStation Move, ale s nimi mi ovládání přišlo trochu nemotorné, docela dost jsem s ním bojoval a chvilkami jsem měl co dělat, abych se nezamotal do těch všech kabelů. Že nejde o úplně ideální možnost, jak ovládat hru, zjistíte hlavně během rychlé akce, během níž se teleportovní zase tak moc nehodí. Sice vývojáři říkali, že je hra speciálně navržena pro duální ovládání a teleportovní, ale zároveň je od vás vyžadováno, abyste byli neustále v pohybu, což pochopitelně nejde moc dohromady. Možná i proto jsem se po chvilce boje na pohybové ovládání vykašlala a dal přednost klasickému DualShocku 4, s nímž už se hra ovládá podstatně lépe. S DualShockem 4 je prakticky o standardní akční hru, přičemž v tomto režimu si hru můžete upravit podle potřeb, aby se vám neudělalo špatně. Já třeba dávám přednost plynulému otáčení skrze druhou analogovou páčkou, ale vím, že mnozí preferují raději přerušovaný sekaný pohyb, protože z volného se jim dělá špatně. Oba módy tu jsou zastoupeny. Když hru ovládáte skrze DualShock 4, pořád máte k dispozici i možnost teleportace po úrovních, kterou jsem překvapivě docela často používal pro ještě rychlejší pohyb, navíc je teleportace důležitá ve chvíli kdy omráčíte protivníka. Tak se k němu můžete rychle dostat a hlavně zasadit poslední smrtící úder. Pro úplnost je nutné v tomto odstavci doplnit, že hra DOOM VFR podporuje i Aim Controller, ale s ním jsem neměl možnost ji vyzkoušet.

Co mi během hraní trochu vadilo, je samotný interface hry, který není tak dobrý a vyladěný pro virtuální realitu, jak bych očekával. Třeba zobrazování úkolů je vždy po straně obrazovky, jenomže ta je rozmazaná a nejde tak dobře přečíst, co máte udělat. Seznam úkolů je totiž fixní a nepomůže vám, ani když nakloníte hlavu. Jediná možnost je tedy stisknout touchpad a dostat se na obrazovku, kde máte úkoly vypsané a společně s mapou daného levelu. Toto rozhodně šlo vyřešit daleko lépe.

Protože se DOOM VFR prodává za necelých osm stovek, asi se dalo trochu čekat, že půjde o poněkud krátkou záležitost. Přesto jsem byl trochu zklamán, že jsem hrou prošel za méně jak tři hodinky na střední obtížnost, a to jsem ani nikam nespěchal, ale snažil se levely trochu více prozkoumávat. Alespoň, když mi to level design dovolil. DOOM VFR je totiž o dost lineárnější záležitost, než tomu bylo v případě loňského dílu pro konzole. Zabloudit tedy nemáte moc kam, maximálně můžete hledat speciální panenky. Ty zde neslouží jen jako sběratelské předměty, ale můžete si za ně odemknout takzvané klasické úrovně. Jde o levely v grafice druhého dílu s protivníky z toho posledního, což fanouškům přinese trochu té nostalgie, ale nejde o něco, co by mělo nějakou další přidanou hodnotu. Kromě krátkosti samotné hry, která skončí ve chvíli, kdy se začne vše rozjíždět, zamrzí i absence multiplayeru. Alespoň jeden režim mohli vývojáři zakomponovat, protože věřím, že ve virtuální realitě by šlo o slušnou zábavu.

Studio id Software vždy mělo své hry v parádní vizuální kvalitě, a DOOM VFR se za to, jak vypadá, rozhodně stydět nemusí. Jde rozhodně o jednu z těch hezčích her pro PlayStation VR, i když je tedy jasné, že vývojáři museli udělat řadu ústupků, aby hra běžela tak, jak má. Hlavně je trochu rozmazanější, textury nejsou tak detailní, ale potěší určitě pěknými efekty i detailními modely nejrůznějších démonů, kteří se na vás vrhají po hrstech. Během té vřavy se mi navíc nikdy nestalo, že by hra zpomalila nebo měla nějaké technické problémy, což je pochopitelně dobře a velmi důležité u hry pro virtuální realitu. Hlavně v tom, aby se vám z ní neudělalo zbytečně špatně. Co mohu rovněž pochválit, je výborné ozvučení a hlavně soundtrack, to ale asi moc nepřekvapí. Už loňský díl v tomto vynikal a není náhoda, že vyhrál řadu ocenění za soundtrack roku.

DOOM VFR je slušná akční hra pro PlayStation VR, která hlavně fanoušky série dokáže dobře zabavit, navíc ukáže oblíbený svět z trochu jiné perspektivy. Rychlá akce, nepřeberné množství zbraní i ikoničtí protivníci, to vše je tu pochopitelně obsaženo. Je jen škoda, že jde o celkem krátkou záležitost, která postrádá větší hloubku, a třeba s pohybovými ovladači Move se ovládá dost krkolomně. Také zarzí i několik dalších nedostatků, jimž se mohli vývojáři lehce vyvarovat.