Testovaná verze: PlayStation 4

Vývojáři z Climax Studios se rozhodli, že jejich trilogie Assassin's Creed Chronicles nebude stavět na nějakém velkém epickém propracovaném příběhu, ale zaměří se na hratelnost, která se od hlavní série bude značně lišit. Proto předchozí dvě části byly chudší na příběh, prakticky nabídly jen malou zápletku, do níž se zapletla nejprve v Číně dívka Šao Jun, v druhém dílu zase assassín Arbaaz Mir, která se točila kolem tajemné skřínky. Té se chtěli zmocnit Templáři, což představovalo velký problém. Pokud jste čekali, že se ve třetí ruské části vše vysvětlí, budete zklamáni. O tajemné skřínce je jen částečně a prakticky budovanou zápletku z předchozích částí zde vývojáři hned na začátku zadupali a zaměřují se jen na dva nové hlavní hrdiny, a jejich úprk nejprve před Templáři, následně i assassíny z bratrstva. Prvním je Nikolai Orelov kterého můžete znát z komiksové minisérie Assassin’s Creed: The Fall, druhým poté dívka Anastázie Nikola. Ta se nejprve projevuje jako slabá dívka, která se pomalu sesype, když vidí krev, ale díky spojení s předky se i z ní může stát obávaný assassín s nejednou zajímavou schopností. Zapojení hned dvou hlavních postav do hry je od předchozích dílů jistě zajímavé zpestření, ale to je zhruba vše. Zápletka na začátku zní možná nadějně, ale pak se vše zvrtne v klasické klišé plné scénáristických chyb a nedomyšleností, nad čímž se budete kolikrát pořádně smát, navíc podpořené nudnými dialogy. Zííív.

Pokud jste tedy čekali nějaké velkolepé zakončení příběhu, který odstartoval v prvním díle, budete zklamáni, navíc vývojáři přisypou sůl do ran i díky hratelnosti. Vývojáři si možná řekli, že nyní se chtějí zaměřit čistě na stealth, ale tato sázka jim ani trochu nevyšla, protože nasekali řadu chyb. Zatímco u předchozích dílů jste měli v mnoha situacích volné působiště (dobře, řekněme volnější) a mohli jste je vyřešit více způsoby, zde na toto rovnou zapomeňte. Vývojáři nyní dávají v levelech minimální prostor pro kreativní řešení situací, což považuji za obrovskou chybu u takové hry, vždy musíte dodržovat jasně danou cestu, navíc s přesností chirurga, protože jinak se vždy dočkáte nahrávací obrazovky. Musím se přiznat, že tento styl, kdy hra trestá hráče za jakoukoliv menší chybičku a načasování, které se liší třeba jen o vteřinu s načasováním od vývojářů, mi začal vadit už zhruba ve třetí misi a následně se jen prohlubovala frustrace a zoufalost z celé hry. Můžou za to nejen přísné časové limity, ale i nepředvídatelná a hlavně podvádějící umělá inteligence, která má za úkol hráče ještě více vytrestat a nasrat.

Assassin's Creed Chronicles: Russia je po stránce hratelnosti jednoznačně nejtěžším a nejvíce frustrujícím dílem, čemuž dopomáhají i další chyby, na které jsem si stěžoval v minulosti, a zde navíc ještě více vyniknou, když hra dává jen minimální prostor udělat chybu. Hlavně mluvím o naprosto katastrofálním ovládání a pohybu hlavního hrdiny. Ovládání kolikrát nereaguje tak, jak byste si přáli (omlouvám se sousedům za hlasité nadávky a vyjmenování všech sprostých slov, které znám), stejně tak animace hlavního hrdiny jsou neohrabané, pomalé a navíc má tendenci se neustále zasekávat, zpomalovat a tak dále, což v částech, které jsou na čas, bude frustrovat asi nejvíce. Vezměte si část, kterou opakujete milionkrát jenom proto, že se postava vždy o něco zasekne a vám pak chybí ona jedna vteřinka, možná půl vteřiny v limitu, který stanovili vývojáři. Ano, pokud by hra nebyla takto přísná na limity, nějaké zaseknutí by tolik nevadilo, ale když právě na tomto hra staví, tyto nedostatky se omluvit ani trochu nedají. Testovali vývojáři vůbec tuto hru? Upřímně mám velké pochybnosti.

Hratelnost je u Assassin's Creed Chronicles: Russia obrovské zklamání a jsem i smutný z toho, že vývojáři tímto dokázali hru prakticky pohřbít. Ano, předchozí díly také nebyly nějaké mega bomby, ale hrály se o poznání lépe a byly i zábavné. Bohužel hře nepomáhá ani na pohled slušný design úrovní s pěkným pozadím s řadou památek, který je ale jen čistě lineární s naskriptovanými situacemi. Navíc se mi zdálo, že vývojáři se už moc nepřetrhli v kreativitě, takže na rozmanitost lokací je ruský Chronicles jednoznačně nejchudší. Potenciál jak u příběhu, tak hratelnosti, byl rozhodně velký, zvláště když vývojáři hru vyprávějí skrze dvě postavy, které během hraní střídáte, aby byla hratelnost do jisté míry rozmanitá. Každý hrdina má trochu jiné schopnosti, ale ve výsledku vše pohřbívají opravdu hloupá rozhodnutí a chyby napsané výše.

Jako předchozí části, i Assassin's Creed Chronicles: Russia je rozdělen do deseti kapitol, kterými se můžete protrápit za nějakých šest hodin. Znovuhratelnost moc velká není, protože si nedovedu představit, co by mě donutilo po tom pekle, se do všeho pustit znovu. Takový masochista fakt nejsem a pořád mám rád sebe i obývák. Hra má být pořád o zábavě, a ne abych při její hraním zdemoloval půlku baráku (už jsem si koupil skleničky z umělé hmoty). Každopádně po dohrání se pak můžete pustit ještě na několik speciálních výzev, spojených se sbíráním částí Animu, nebo likvidováním protivníků, případně předem určených cílů. Tyto výzvy, odehrávající se v jakési virtuální realitě, byly už v předchozích částech, zde se tedy vrací a dokážou na pár dalších minut zabavit, ale nic více od nich nečekejte.

Z předchozích řádek je patrné, že Assassin's Creed Chronicles: Russia se moc nepovedl. Naštěstí pořád má jednu část, na níž se dá spolehnout a do jisté míry potěší. Tou je stylizované vizuální zpracování, které vypadá pěkně a ke stylu hry se skvěle hodí. Navíc vývojáři opět použili originální barevnou paletu, která se od předchozích dílů liší, takže se grafika neokouká a je pořád svěží a zajímavá až do samotného závěru. Jde ale opravdu jen o jednu z mála částí, kterou mohu takto pochválit, protože hudební doprovod je pak už jen spíše průměrný a hře nepomáhá ani dabing, který je přímo otřesný a hlavně nudný. Během filmečků, které mají navnadit a posunout hru dál, jsem tak usínal.

Ačkoliv předchozí dva díly Assassin's Creed Chronicles měly své mouchy, pořád šlo o slušné stealth hry, které byly i po většinu času zábavné, a rozhodně neurazily. Třetí ruské dobrodružství je možná i proto obrovské zklamání, protože staví na hodně slabém příběhu, nezábavné hratelnosti a řadě frustrujících momentů, které dokážou každého spíše otrávit. Je obrovská škoda, že si vývojáři z Climax Studios nevzali k srdci zpětnou vazbu od fanoušků, ale jen na sebe nabalovali hromadu chyb. Takto promrhaný potenciál jsme tu dlouho neměli.