Testovaná verze: PlayStation 4

Jak už bylo zmíněno hned na začátku, Super Toy Cars je arkádová závodní hra, která si bere inspiraci u úspěšné konkurence, kam patří nejen Mario Kart, ale také neméně oblíbený Micro Machines. Obě tyto hry stavěly hlavně na výborně vypilované hratelnosti, která byla návyková a hráč se u ní skvěle bavit. Super Toy Cars jde na vše na první pohled dobře, nechybí mu dobře známá arkádová hratelnost, spousta power-upů, kterými můžete protivníky likvidovat, ani slušné ovládání, které hned na začátku vysvětlí jednoduchý tutoriál. Následně ale zjistíte, že hratelnost není tak vypilovaná jako u konkurence a má ještě nějaké ty ostřejší hrany, které měli vývojáři odstranit, což ale možná plyne z menší zkušenosti. Každopádně se Super Toy Cars hraje pořád dobře, jde o takový žánrový standard, který neurazí, ale ani nenadchne, a dokáže zabavit, bohužel jak následně zjistíte, herní doba není nijak dlouhá. Slušná hratelnost, která na druhou stranu není nijak originální, k úspěchu nestačí.

Když hru zapnete, jistě vás překvapí, že máte jen dvě možnosti, jak ji hrát. Můžete si dát klasickou rychlou hru, v níž si nastavíte režim, počet hráčů a hlavně trať, na níž pojedete. Prostě klasika, která je ale jen do počtu, případně pokud si budete chtít zajet jen sem tam nějaký ten závod, o čemž ale docela pochybuji u této hry. Druhou možností je pustit se do kariéry, která obsahuje několik desítek závodů, které musíte odjezdit. Bohužel u kariéry postrádám větší propracovanost, protože takto jen jezdíte jeden závod za druhým, případně plníte další výzvy bez vetší hloubky, abyste si odemkli další části kariéry, tedy další závody, což je docela škoda. Kampaň tak začne po zhruba polovině nudit a už nepřekvapí, to by se dít určitě nemělo. Zvláště když je kampaň vlastně tím hlavním a prakticky jediným režimem, který hra nabízí.

Co kampaň trochu zachraňuje, jsou herní módy, které jsou věrné žánru, a můžete je znát z jiných podobných her. Základem jsou pochopitelně klasické závody, při kterých musíte skončit na prvním místě. Dále pak hra obsahuje eliminační závod, u něhož postupně odpadají soupeři, ale také projíždění branek na čas, jízda po trati, na které jsou bomby a pak také klasickou časovku. Pět režimů se během kariéry docela dobře střídá, takže v první polovině určitě nuda nehrozí, následně ale hra pochopitelně upadne do menšího stereotypu, o němž byla už řeč, což má za následek, že už tolik nebaví. Bohužel jí nepomáhají ani tratě, kterých je hned patnáct. Ty nemají vyloženě špatný design, ale ani nijak zajímavý, jde o takový ten žánrový standard, na který po pár hodinách zapomenete.

Jak postupně jezdíte závody v kariéře, vyděláváte si peníze, za které si můžete kupovat nová lepší auta, kterých je rovných šestnáct. Každé auto se od sebe liší nejen vizuálně, ale také jízdními vlastnostmi. Hned jsem si třeba vydělal na to nejrychlejší, což ovšem není zase taková výhra, protože se hůře ovládá a při designu tratí, na kterých je to samá zatáčka, jsem měl docela problém. Každé auto si pak můžete ještě upgradovat a vylepšovat, aby bylo na trati ještě lepší, možností je tu docela dost. S výběrem aut, počtem i možností je upravovat jsem spokojen, a jde vlastně o jednu z mála částí, kterou mohu pochválit.

Hry jako Super Toy Cars se skvěle hodí hlavně pro multiplayerové hraní, během něhož se může parta lidí skvěle zabavit. V Super Toy Cars multiplayer pochopitelně nechybí, ale bohužel je zastoupen pouze lokální na jedné konzoli pro čtyři hráče, což je hodně limitující faktor. Ano, vše funguje, ale kdo má dnes při ruce kamarády, s nimiž by mohl hrát na jedné televizi. Chybějící online multiplayer hru prakticky po několika hodinách pohřbí a nemáte moc důvod se k ní vracet. Je to vážně škoda, protože online multiplayer mohl herní dobu, kterou s hrou strávíte, značně prodloužit. Portu pro PS4 a ostatně i Xbox One jistě neprospěl fakt, že se vývojáři rozhodli vynechat editor tratí, který by herní čas jistě natáhl, a to klidně o desítky hodin. Zamrzí zvláště ve chvíli, když na Wii U a PC editor přítomen byl. Na PC navíc nechyběl ani zde absentující online multiplayer pro osm hráčů, což jen jasně ukazuje, jak ochuzeného portu jsme se na PS4 a Xbox One dočkali.

Vizuální zpracování Super Toy Cars určitě neohromí, vlastně ve srovnání s ostatními hrami a třeba i konkurenčním Mario Kart 8 je jen průměrné. Na první pohled hra vypadá sice slušně, ale následně si začnete všímat textur v nízkém rozlišení, ne zrovna oslnivých efektů a vůbec si budete připadat, jako když hrajete několik generací starou hru. Kvůli vizuálnímu zpracování naštěstí Super Toy Cars asi nikdo nekoupí, na druhou stranu vše jede v pořádku, nesetkal jsem se s žádným propadem frameratu nebo špatnou optimalizací. Hra jela během testování dobře. Stejně jako vizuální zpracování je na tom hudební doprovod, který obsahuje několik spíše průměrných skladeb, které se moc do hry nehodí, navíc se brzy začnou opakovat, což pochopitelně na zážitku nepřidá ani trochu.

Super Toy Cars se sice snaží své vzory kopírovat, jen co mu síly stačí, ale hratelnost má ještě několik mušek a samotnou hru hlavně sráží nezáživná kampaň, absence dalších režimů a hlavně online multiplayeru. Super Toy Cars dokáže na pár desítek minut zabavit, ale pak už začne postupně nudit a nedokážu si představit, že byste si na tuto hru za pár dnů vzpomněli. Za peníze, které vývojáři chtějí, si můžete koupit řadu daleko lepších her.