Recenzovaná verze: Nintendo Switch

U Nintenda se mi v poslední době líbí, že pokud vydá nějaký ten obsah do své hry na konzoli Nintendo Switch, jenž obohacuje multiplayerovou část, je většinou zcela zdarma, aby se nerozdělovala komunita. Viděli jsme to u bojovky ARMS i oblíbeného druhého dílu střílečky Splatoon. Ten od vydání nabobtnal o hromadu nových map, zbraní, oblečků i nový herní režim, navíc se pravidelně pořádají i speciální oblíbené Splafesty. Nintendo se tedy o druhý Splatoon stará přímo ukázkově, což pochopitelně fanoušky hodně těší. Navíc s podporou ještě neskončilo. Splatoon 2 je hra hlavně zaměřená na multiplayerové zápolení, které je skvělé a sám občas pár zápasů z dlouhé chvíle dám. Součástí byla ale i singleplayerová část. Ta nebyla špatná a dle ohlasů se líbila řadě hráčů. Pro ty je tak určeno placené velké rozšíření Splatoon 2: Octo Expansion. To nabízí zcela novou singleplayerovou část, a jak mohu prozradit už nyní na začátku, líbí se mi daleko více jak původní kampaň.

Rozšíření Octo Expansion má hlavně obohatit zajímavý lore zdejšího světa než přinést nějaký propracovanější originální příběh, což se mu daří na jedničku. Hlavní hrdinkou je tentokrát Oktoling Agent 8. Ta se ocitla na dně oceánu v jakémsi hlubokém příkopě, který je znázorněn metrem společnosti Kamabo Corp, přičemž hostitelem nebo jakýmsi průvodcem je zde srandovní bytost C.Q. Cumber. Úkolem je pochopitelně dostat se z příkopu a tedy metra pryč, a jak asi tušíte, zrovna jednoduché to nebude. To by bylo k zápletce. Ta je opět velmi jednoduchá, ale určitě nijak neurazí a ve výsledku funguje i velmi dobře. Každopádně během hraní potkáte řadu nových postav, pro které se nechali vývojáři inspirovat živočichy na mořském dně, ale také další staré známé postavy. Dokonce dojde i na hrdinu prvního dílu. To bych měl tedy lehce k zápletce.

Nyní se dostávám konečně k náplni. Rozšíření Octo Expansion je prakticky založeno na překonávání nejrůznějších těžkých výzev. Trochu bych ho přirovnal svým způsobem k VR misím, které vyšly tehdy pro Metal Gear Solid. Nečekejte tedy klasické rozsáhlejší úrovně, jaké byly v původní hře. Když vlezete do levelu, budete muset splnit nějakou tu výzvu. Ta spočívá sem tam jen k dostání se do cíle přes řadu překážek, ale také třeba v tlačení koule do určitého místa, střílení balónků či jiných objektů, dostání se na konec úrovně bez spotřebování na začátku daného inkoustu, bránění objektu nebo vyhrání v jednom multiplayerový zápas. Přímo skvělé jsou stealth pasáže či nové nápadité souboje s bossy. 

Jak vidíte, výzvy jsou rozmanité, navíc jsem nevypsal ani jejich zlomek. Vzhledem k rozmanité náplni a velmi dobrému designu tedy rozhodně nehrozí, že by hra přešla do stereotypu, a to ani při skutečnosti, že všelijakých výzev je tentokrát osmdesát, které vám zaberou něco kolem 20 hodin. Možná i více. Docela zajímavě a originálně je řešeno postupné odemykání jednotlivých výzev. Každá výzva je prakticky jedna zastávka metrem. Jak plníte jednotlivé výzvy, postupně se vám odemykají další linky s novými zastávkami. 

Už z prvních několika minut hraní jsem pochopil, že rozšíření Octo Expansion je určeno hlavně pro ty největší fanoušky, kteří mají perfektně naučené ovládání a umějí veškeré triky, jenž je možné provádět. Obtížnost je totiž v tomto rozšíření posazena docela vysoko, a to od samotného začátku. Obtížnost navíc i zvedá skutečnost, že většina úrovní je časově omezená, a čas je tedy docela krutý, takže nemůžete jen postávat a přemýšlet, jak se před další překážku dostat. Vše musí být rychlé a precizní, jinak nemáte šanci výzvu splnit. Někdy mi zbylo na konci jen několik setinek po několikátém opakování, takže jsem se pěkně opotil, na druhou stranu se vždy dostavilo maximální uspokojení za splnění těžké výzvy. 

Vývojáři si možná byli vědomi skutečnosti, že některé výzvy jsou kruté a ne všichni hráči je splní do několika pokusů. Pokud se vám tedy nedaří nějakou úroveň splnit a dvakrát selžete, můžete ji hacknout a posunout se dál. Následně se k úrovni můžete pochopitelně vrátit a pokusit se ji splnit. Některé výzvy mají navíc několik možností a i stupňů obtížnosti, takže tu je i prostor pro určitou znovuhratelnost.

S výzvami se pojí ještě jedna skutečnost. Vývojáři se rozhodli zakomponovat speciální novou měnu, jakési C.Q. body. Abyste se do jednotlivých výzev vůbec dostali, musíte si za tuto měnu koupit nejprve lístek, který navíc vždy zahrnuje jen omezený počet pokusů. Pokud je vyčerpáte a výzva se vám nepodaří splnit, musíte si koupit lístek znovu. To je kolikrát docela problém, protože výzvy jsou opravdu velmi těžké a splnit je mnohdy na několik pokusů je prakticky nereálné. Jde tedy jen o další věc, která ztěžuje hraní a hlavně vytváří obrovský tlak na hráče. Zvláště u těžších výzev, které stojí i několik tisíc bodů. Tento systém se mi popravdě moc nelíbí. Jde naštěstí jen o jedinou kaňku, trochu brzdící postup, na tomto jinak velmi dobrém rozšíření.

Rozšíření Octo Expansion nabízí hodiny nové zábavy pro největší fanoušky Splatoonu, kteří hledají nové výzvy. Potěší rozmanité úkoly, velmi dobrý design jednotlivých levelů, nová hudba i zápletka s novými postavami. Za cenu kolem pěti set korun toho nabízí Octo Expansion opravdu hodně. Jen tedy musíte trochu překousnout pekelnou obtížnost. Ta totiž nic neodpouští.