Rayman Origins byl trefou do černého, navíc si vývojáři udělali velmi dobrý základ, na němž mohou do budoucna stavět. Nepřekvapí tak, že Rayman Legends je na první pohled podobný jako jeho předchůdce, ale má i spoustu zajímavých novinek, které vše osvěžují. O nich se rozepíši až později, nejprve musím zmínit příběh, který je veskrze jednoduchý, ale velmi vtipný a pohádkově laděný. Příběh zde je jen ta omáčka v pozadí, protože je vám jen nastíněn, no a pak už o něm prakticky neslyšíte, což ale ve výsledku není na škodu. Věc se má tentokrát tak, že celý svět ve snech hlavních hrdinů napadají potvory různých velikostí, na jaké si jen vzpomenete, no a ty unášejí skřítky Teensies. Ti jsou následně mučeni nebo zavíráni do klecí, což není samozřejmě nic pěkného. Hlavní hrdinové, mezi nimiž je nejen Rayman, ale i Barbara nebo Globox, se tak musí vydat ve snech všechny Teensies zachránit z jejich zajetí. Dokážou to? Na to není lehká odpověď, protože to je pochopitelně jen na vás, jakožto hráčích.

Rayman Legends je rozdělen do několika kapitol s vlastními levely a dalšími výzvami. Klasické Levely, během kterých budete skákat, sbírat Lumíky, zachraňovat Teensies nebo překonávat zapeklité překážky, vás určitě dostanou svým skvělým designem, který patří k vrcholům žánru plošinovek. Jednotlivé světy jsou navíc maximálně rozmanité, jednou budete skákat v džungli, poté zase v poušti nebo se dostanete i pod vodu, kde se to pochopitelně hemží originálními protivníky a pastmi. Vývojáři vše nevystřílí v prvních levelech, jako je to v jiných hrách zcela běžné, ale novinky vám postupně servírují až do závěru, takže se nestane, že by si hra nedokázala udržet vaší pozornost, právě naopak. Postupně navíc roste i obtížnost, takže zatímco na začátku hra nepředstavuje moc velkou výzvu, to v závěru nic neodpouští a kolikrát dobře načasovaný skok může rozhodnout, jestli budete pokračovat nebo se vrátíte k záchytnému bodu. Záchytné body jsou občas rozmístěny dost od sebe, takže se mi kolikrát stalo, že jsem opakovat hned dvě těžké pasáže znovu. Hra vás alespoň takto nutí, abyste se neustále zlepšovali a maximálně se na hraní soustředili.

Každý ze světů má vždy dva velké vrcholy, na které se budete hrozně moc těšit. Tím prvním vrcholem jsou souboje s bossy. Souboje s těmito velkými protivníky patří vůbec k tomu nejlepšímu, jsou napínavé, navíc každý vyžaduje úplně odlišnou taktiku a hodně trpělivosti, protože bez ní nemáte šanci uspět. Když bosse porazíte, čeká na vás speciální hudební level. O těchto úrovních se před vydáním hodně mluvilo, ve výsledku jsou hodně zábavné, ale také představují v pozdějších fázích pořádnou výzvu. U hudebních levelů je škoda, že jich vývojáři připravili tak málo, klidně bych si jich dal dvojnásobek. Třeba se dočkáme v nějakém tom DLC.

Čas od času je nutné, aby hlavnímu postavičce, za kterou budete hrát, pomohl s překážkami Murfy, tedy taková ta létající muška. Murfy umí spínat spínače, lechtat protivníky, přeřezávat lana nebo hýbat plošinkami. Hráči na konzoli Wii U mají tyto části trochu jinak řešené, protože když se objeví Murfy na scéně, ujmou se jeho a skrze dotykový displej odstraňují překážky, zatímco hlavního hrdinu ovládá AI. Je ovšem možné si přizvat i druhého hráče a hrát takto v kooperaci, což je asi nejlepší možné řešení. To hráči na Playstationu 3 a Xboxu 360 si musejí vystačit sami úplně na vše, naštěstí celé řešení je naprosto intuitivní. Když se Murfy přiblíží k nějaké té překážce, zcela sám, stačí zmáčknout jedno jediné tlačítko. Požadovaná akce bude rychle vykonána. Občas se sice musíte trochu více snažit, protože synchronizace dvou akcí je výzva, ale většinou jsem neměl žádný problém. To je dáno celkově velmi přesným ovládáním, s nímž si vývojáři hodně vyhráli, takže se můžete soustředit jen na hraní.

Když jsem k Rayman Legends sedal, vůbec jsem nepočítal s tím, že si měl omotá tak moc, že ho prakticky na jedno posezení dohraju, což mi zabralo zhruba deset hodin. Během nich jsem rozhodně vše nevysbíral, takže po dohrání nic nekončí, ale dost možná teprve začíná. Můžete se třeba do jednotlivých levelů vrátit, abyste zachránili další ubohé skřítky Teensies, protože když jich sesbíráte 400 z 700, odemkne se vám bonusová kapitola s několika speciálními hudebními levely v osmibitovém provedené, které navíc představují sakra velkou výzvu, protože na jejich proběhnutí máte jeden pokus, žádné záchytné body nečekejte. Kromě těchto levelů si navíc můžete postupně odemknout sošky potvor, případně další postavičky do kooperace nebo hraní v jednom, takže motivace pro opakované hraní tu rozhodně je.

Když hlavní část poprvé dohrajete, ke každému levelu se vám navíc odemkne speciální minilevel v režimu Invaded. V něm můžete zachránit vždy tři skřítky Teensies, ale samozřejmě lehké to vůbec není. Abyste zachránili všechny tři, musíte daný menší level proběhnout pod 40 vteřin. Pokud se zpozdíte, máte smůlu a zachráníte jen dva, jednoho, nebo také žádného. Invaded levely jsou mnohdy hodně těžké, představují pořádnou výzvu i pro zkušenější hráče. I vzhledem k tomu, že pokud selžete, začínáte vždy od začátku. Jde ovšem i o skvělý doplněk, v němž jste neustále motivováni pokračovat, i když selžete.

Říkáte, že obsahuje je hodně? To ale není vše, protože jsem zatím nezmínil to, že Rayman Legends obsahuje i čtyřicet vybraných levelů ze svého předchůdce Origins, které si odemykáte za speciální losy. Ty získáváte za počet nasbíraných Lumíků během procházení úrovní v hlavní i Origins části. Všechny levely z původní hry jsou upraveny a zmodernizovány, navíc propojeny s hlavní hrou. UbiSoft tedy tuto část jen nepřipíchnul k Rayman Legends, ale dal si s ní i nějakou tu práci, což rozhodně oceňují. Kromě těchto původních levelů si můžete dát výzvy, které se každý den nebo týden mění, přičemž v nich soupeříte s kamarády, ale i dalšími hráči z celého světa, o co nejlepší výsledek do žebříčku. Dostupné výzvy v těchto dnech jsou celkem rozmanité, přičemž nahrát v nich nějaký slušný výsledek nějaký ten čas zabere. Navíc výzvy se budou měnit, takže i do budoucna slibuje Rayman Legends zábavu, k níž se budete rádi vracet.

Už předchozí díl se skvěle hodil pro kooperaci, takže asi nepřekvapí, že ta je přítomna i v Rayman Legends. Těchto radovánek si mohou užívat až čtyři hráči na jedné konzoli, přičemž je možnost si vybrat jednu z několika postaviček s nejrůznějšími oblečky. Na začátku by se mohlo zdát, že když budou pobíhat na televizní obrazovce čtyři postavičky, vše bude značně chaotické, ale není tomu tak. Vše je i ve čtyřech pěkně přehledné. Jen je možná škoda, že UbiSoft se pořád brání online režimu. Ano, lokální kooperace je velká zábava, ale někdo, kdo nemá po ruce druhého hráče nebo rovnou tři, bude ochuzen o spoustu skvělé zábavy. Dnes už neexistuje moc překážek, proč by nemohla online kooperace fungovat, takže je škoda, že se jí Ubisoft opět vyhnul. Každopádně v kooperaci projdete celou hru, navíc je připraven pro ni i speciální režim Kung Foot, takový mix fotbalu a bojovky, v němž naháníte s kamarády míč, přičemž se snažíte skórovat v časovém limitu na straně soupeře. Hlavně ve čtyřech hráčích jde o hodně velkou zábavu, navíc režim je po celou dobu maximálně napínavý. Pro hraní na nejrůznějších večírcích naprosto ideální záležitost, která ani trochu nezklame, i když je pochopitelně jen takovou hříčkou bokem.

UbiSoft i pro pokračování použil svůj engine UbiArt Framework, takže pokud jste hráli první díl, zhruba víte, co můžete čekat. Ručně kreslená grafika k Raymanovi sedí asi nejvíce, navíc má i spoustu nových oku lahodících detailů a efektů, které by byly jen těžko dosažitelné ve třetím rozměru. Vizuální stránka prostě a jednoduše nemá chybu, je naprosto perfektní, navíc vše běží maximálně plynule a rychlé jsou i nahrávací časy jednotlivých levelů. Vývojářům se navíc povedlo, aby se vždy nahrál celý level na jeden zátah, takže už moc často se nestane, že by byl rozsekán na menší kousky. Pokud je grafika skvělá, nevím, jaké slovo bych měl použít u hudebního doprovodu. Vývojáři vytvořili spoustu nádherných skladeb, ale pomohli si i několika licencovanými z populárních filmů, hlavně do hudebních levelů, výsledkem čehož je jeden z nejlepších soundtracků této generace. Více asi nemusím moc dodávat, jen tedy ještě zmíním vydařené ozvučení, které hudbu velmi dobře doplňuje.

Už předchozí díl byl téměř dokonalou plošinovou, která i dnes těžko hledá nějakou tu rovnocennou konkurenci. UbiSoft ovšem neusnul na vavřínech, jak by asi každý čekal, protože Rayman Legends svého předchůdce předčí téměř ve všem, navíc má spoustu originálních prvků, ze kterých bude šílet každý fanoušek žánru. Rayman Legends je prostě perfektně odvedená práce, za níž se nemusíte bát utratit své peníze. Budete se bavit spoustu dnů, navíc jsem si jist, že na hraní jen tak nezapomenete. Právě se zrodila velká legenda.