Recenzovaná verze: PlayStation 5

Vývojáři ze studia Milestone se netají v posledních letech tím, že by chtěli postupně přepracovat MotoGP na simulátor s co nejrealističtějším a nejpropracovanějším fyzikálním i jízdním modelem. Nový ročník je této snahy jasným důkazem, protože realismus oproti předchozímu opět značně stoupl, což se ovšem kladně podepisuje na celkovém požitku z jízdy i zážitku. Na druhou stranu občasní hráči možná tady trochu narazí, protože jim bude trvat daleko déle, než se do hry dostanou. Ta totiž už prakticky nic neodpouští, takže je třeba se naučit ideální vjíždění do zatáček, sledovat rychlost i další vlastnosti motorky a její chování během závodu. Je toho opravdu hodně. Na arkádové ježdění, kterým MotoGP bylo v minulosti, zde můžete tedy zapomenout, a to i v momentě, kdy zapnete všechny pomocníky i vypnete spotřebu paliva či opotřebení pneumatik. Musím ovšem říci, že i přes tuto skutečnost se hra pořád ovládá velmi dobře i na gamepadu. Sice jsem se nejprve trochu s ovládáním pral, hlavně s jeho citlivostí i s exkluzivními funkcemi DualSense, k nimž se ještě dostanu, ale nakonec jsem si zvykl a nyní už dokážu závody i vyhrávat, na což jsem nesmírně hrdý.

Vývojáři už v minulém roce přidali do hratelnosti některé novinky, které byly přijaty komunitou více než dobře, takže se v lehce vylepšené verzi vracejí i letos. Jde hlavně o asymetrické opotřebení pneumatik či možnost zapnout spotřebu paliva, což se následně projevilo do strategie závodu, která hraje letos ještě větší roli. Tyto funkce vývojáři letos obohatili o možnost vybrat si před každým závodem z různých brzdových kotoučů s odlišnou rychlostí zahřívání, a to na základě předpovědi počasí, což vnáší do závodění další prvek realismu a hlavně další nadstavbu, která se mi popravdě po několika závodech zalíbila.

K simulaci se vývojáři blíží i přidáním nového systému penalizace Long Lap Penalty. Pokud se dopustíte nějakého prohřešku, musíte to odčinit do tří kol zajetím trasy s delší zatáčkou, a tím pádem tak přijdete o náskok před soupeři. Tento systém funguje v reálu už několik let a je dobře, že ho přidali vývojáři i do MotoGP 21, protože tím odpadá pozdější odečítání vteřin po závodě. No a poslední větší novinkou je, že po pádu si musíte pro svoji motorku doběhnout a dostat manuálně na trať, čímž přijdete o docela dost času. Tato novinka tak přibližuje hru více realitě, ale popravdě si nejsem jist, jestli je zrovna něčím, co fanoušci budou automaticky zapínat.

MotoGP 21 má plnou licenci na probíhající sezónu, takže součástí jsou všichni jezdci, týmy i tratě. Dobrou zprávou pro české hráče je, že součástí hry jsou i tři historické okruhy, kde nechybí ani ten v Brně (společně s ním jsou zahrnuty i okruhy Donington Park a Laguna Seca). Ačkoliv už tedy není brněnský okruh součástí Gran Prix, pořád je možné si na něm zajezdit, navíc není nutné nic z historického obsahu zdlouhavě odemykat jako v minulém roce, vše je přístupné od samotného začátku. Naopak chybí Red Bull Rookies Cup a MotoE, ale stejně jako u předchozího ročníku bude toto napraveno budoucím updatem. Kdy se tak ale stane, zatím nevíme.

Když jsem nedávno podíval na své starší recenze MotoGP her před několika lety, tak jsem si všiml, že v minulosti byla velkou bolestí Kariéra. Tu ovšem vývojáři v minulém roce značně překopali a modernizovali ve stylu konkurenčních závodních her od Codemasters, hlavně tedy F1. Najednou kariéra za něco stála a nestačilo pouze jezdit jeden šampionát za druhým, ale důležitou součástí byla i správa týmu, vývoj motocyklu a starání se o další věci v rámci rozjetého ročníku. Letošní ročník na předchozí v tomto plynule navazuje a opět se můžete těšit na plnohodnotnou Kariéru, kterou můžete začít jako jezdec v nižších soutěžích nebo rovnou skočit do MotoGP. I letos je přítomen robustní vývoj motocyklu v několika kategoriích, ať už jde o motor, elektroniku, aerodynamiku nebo kontrolu trakce. Vývojáři zlepšili a zpřehlednili i celkovou správu týmu a financí, takže je snazší se v tom všem orientovat, a už od začátku nechybí po dosažení reputace možnost založit juniorský tým rámci Moto 3 a Moto 2. Do šampionátů už navíc nemusíte vstoupit jako závodník nějakého existujícího týmu, ale můžete si vytvořit vlastní, k čemuž máte velké množství různých přileb, samolepek, kol a tak dále.  

Kromě zábavné a propracované Kariéry, k níž vlastně nemám moc výhrad, a nabízí přesně to, co od ní očekávám, obsahuje MotoGP ještě tři další herní režimy pro jednoho hráče, do kterých se můžete pustit. Ty už byly přítomny v předchozím ročníku, takže vlastně zase tak moc jejich přítomnost nepřekvapí, a možná je i proto škoda, že vývojáři nepřišli v tomto ohledu s nějakou novinkou, ať už by šlo o různé výzvy a další zajímavější režimy, které nabízí konkurence. Třeba se dočkáme příště. Každopádně mezi zastoupenými režimy najdete Grand Prix, Time Trial a Championship.  Grand Prix jsou klasické rychlé závody, kde si vyberete, jezdce a trať, kterou si následně ještě nastavíte, no a pustíte se do závodění.  V Time Trial závodíte proti umělé inteligenci na čas, no a Championship jsou sezóny bez managementu týmu, takže se dá říci, že je to taková Kariéra dřívějších dílů, kterou se vývojáři rozhodli zachovat pro občasné či méně náročné hráče. Každopádně počet herních režimů je dostačující a zároveň nejsem zklamán ani z jejich kvality.

V minulém roce jsem měl menší výtku k umělé inteligenci A.N.N.A. (Artificial Neural Network Agent). Ta sice byla obstojná a dokázala prohánět do poslední zatáčky, ale kolikrát byla i dost agresivní a přišlo mi, že i schválně najížděla do ostatních, čímž vznikaly sice efektivní bouračky, ale hratelnosti to spíše škodilo. V letošním ročníku už umělá inteligence tak akční a agresivní není, ačkoliv sem tam ještě k nějakému tomu nepěknému střetu dojít může. Celkově jsem ale letos s kvalitou umělé inteligence spokojen, zvláště když je dobře vyvážena na jakoukoliv zvolenou obtížnost.

Pokud vám jde čistě o režimy pro jednoho hráče, zabavíte se klidně na desítky hodin. Kromě nich je ale nedílnou součástí i online multiplayer, který má potenciál udržet hardcore fanoušky nejen po první týdny, ale i další měsíce, během nich se budou mezi sebou neustále poměřovat. V minulém ročníku jsem si trochu povzdech nad tím, že vývojáři z Milestone nemají v online multiplayeru větší ambice, které by MotoGP protlačily třeba do eSportu, a bohužel se na tomto nemění ani letos. V nabídce online multiplayeru je pouze seznam vytvořených závodů, případně možnost vytvořit si vlastní soukromý nebo veřejný závod. Více nic. I den po vydání hraje multiplayer zatím jen minimum hráčů, ale když už jsem lobby naše, napojení bylo snadné i následné dostání se do hry, která běžela slušně bez technických problémů.

Na letošní MotoGP jsem se těšil i z důvodu, že jde o první ročník vycházející pro konzole nové generace PlayStation 5 a Xbox Series X/S. Když jsem se ale dostal do prvního závodu, byl jsem lehce zklamán, protože hra zase takový pokrok oproti předchozímu ročníku neudělala. Vlastně je jen o trochu detailnější a uhlazenější, ale to je tak vše. Větší změny byste museli hledat lupou, ani není zakomponována podpora pro ray-tracing. Nechci říkat, že MotoGP 21 vypadá ošklivě, to určitě ne, pořád jde o slušnou podívanou a nadprůměr. Motorky jsou zpracované do posledního detailu a úroveň zpracování tratí také nezklame, ale po těch všech ukázkách z next-gen verzí Gran Turisma nebo Forzy jsem čekal, že se vývojáři z Milestone budou chtít tomuto alespoň trochu přiblížit. Na to si tedy budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Těžko říci, jestli je to limitací Unreal Engine 4, případně skutečností, že vývojáři stále více upřednostňují verze pro starší konzole, kterých se zřejmě prodá i daleko více. Co alespoň mohu pochválit, tak je naprosto stabilní framerate. Žádných propadů jsem si nevšiml. No a nejviditelnější a zároveň příjemnou změnou oproti předchozím ročníkům jsou velmi krátké nahrávací obrazovky, trvající dvě až tři vteřiny na konzoli PlayStation 5. Nemusíte tak čekat, než se dostanete do závodu nebo následně zpět do menu.

Zatímco z vizuální stránky jsem rozhodně do stropu neskákal, líbí se mi, jak vývojáři využívají na konzoli PlayStation 5 gamepad DualSense a jeho jedinečné vlastnosti. Haptika je zakomponována více než dobře, takže cítíte každý hrbolek a je možné díky ní odlišit povrch, po němž jedete, ale i chování motorky. Velmi důležitou roli pak hrají adaptivní spouště, které věrně simulují tuhost stisku brzy či rychlosti skutečné motorky. Na začátku jsem s tímto trochu bojoval, protože tuhost u brzy i rychlosti se liší a třeba u brzdění musíte vynaložit větší sílu, aby motorka začala brzdit dle představ. Nakonec jsem si ale zvykl a jde o povedený efekt, díky němuž je možné se do hraní více ponořit. Díky adaptivním spouštím i haptice jsem si kolikrát připadal, že opravdu řídím motorku, takže za využití DualSense mohu vývojáře jen pochválit.

MotoGP 21 je dobrou evolucí série a rozhodně povedený ročník, do něhož se fanoušci nemusejí bát investovat své peníze. Opět se díky upravené fyzice a přidání několika novinek posouvá blíže k simulaci, což má kladný dopad na zážitek ze samotné jízdy a závodění jako takového. Nabízí ale zároveň i propracovanou a zábavnou Kariéru či další dodatečné herní režimy pro jednoho hráče, případně online multiplayer, kde je možné měřit síly s dalšími hráči.