Recenzovaná verze: PlayStation 4

I když Monster Hunter World nenese žádnou číslovku, jak by asi každý očekával, je rozhodně považován za další velký hlavní díl oblíbené série. V Capcomu se možná rozhodli neoznačovat hru číslovkou proto, protože má jít pro značku o nový začátek. Fanoušci se možná začnou po těchto slovech trochu bát, ale to rozhodně nemusejí, protože o žádný restart nebo něco takového nejde. Hra si pořád zachovává pro sérii tolik charakteristické mechanismy, ale vše obohacuje o řadu moderních a osvěžujících prvků. Ostatně to je vidět už od první minuty, kdy začne být skrze povedené filmečky vyprávěn příběh o cestě do Nového světa, která je ale záhy přerušena, když se objeví monstrum Zorah Magdaros. O nějaký epický příběh nikdy u Monster Hunter série nešlo a pochopitelně ani nyní nejde nebo nehraje tolik důležitou roli, ale jednoduchá zápletka vše příjemně obohacuje, navíc si budete užívat pěkně zrežírované filmečky i dobře napsané postavy, s nimiž budete během hraní z nejrůznějších důvodů mluvit. Nyní už ale přejdu k tomu hlavnímu, co hra nabízí.

Než se vrhnete přímo do hraní, spustí se před vámi docela rozsáhlý editor, v němž si můžete vytvořit svého lovce. Editor nabízí stovky, možná tisíce možností, takže je možné si se vzhledem hrdiny vyhrát. Stejně tak si můžete z několika možností vytvořit i mazlíčka v podobě roztomilé kočky, která vás bude během hraní vždy doprovázet. Ta nebude sloužit jen jako takový krásný doplněk, který se bude za vámi během hraní ploužit, ale je hodně důležitá, když se rozhodnete hrát sami. Pomáhá vám totiž v boji. Sama dokáže na monstrum útočit, odlákávat jeho pozornost, ale také nosit léčící květiny. Také během toulek po světě upozorňuje na stopy monster, případně na důležitý materiál.

Během hraní Monster Hunter World jsem hodně přemýšlel, k čemu bych ho mohl přirovnat, abych ho přiblížil hned na začátku i naprostým nováčkům a hráčům, kteří zatím s žádným dílem neměli zkušenost, ale prakticky nic mě nenapadlo. Hratelnost a vůbec vše ve hře je tak unikátní, že prakticky Monster Hunter žádnou přímou konkurenci nemá. Ano, jde o akční RPG, které si bere inspiraci v klasických japonských RPGčkách, případně i nějaké ty prvky Dark Souls série jdou vypozorovat, ale jinak staví na svých vlastních pevných základech. Pro nováčky je určitě důležité, že vývojáři připravili celou řadu tutoriálů, díky nimž se mohou seznámit s celou řadou mechanismů a funkcí, což rozhodně oceňuji. Sice i tak je v prvních hodinách snadné se trochu ve všem ztratit, ale jak budete čím dál více hrát, vše se stane naprosto intuitivní.

Základem hry je lovení nejrůznějších monster, kolem čehož se točí ostatně drtivá většina hlavních i vedlejších úkolů, přičemž lov začne už ve chvíli, když vstoupíte do lokace a začnete monstrum hledat. Musíte nejprve najít stopy a další důkazy, kde se monstrum nachází, abyste s ním následně mohli změřit síly. Hledáním stop si navíc zjišťujete o monstru více a více informací, které si následně můžete přečíst v encyklopedii. To se samozřejmě hodí. Je pěkné vidět, že hledání monstra bylo ve hře zachováno, ačkoliv byl systém zjednodušen v tom smyslu, že když nashromáždíte dostatek informací o monstru, vždy vás k němu hra následně dovede pomocí ukazatelů, navíc se vám objeví i na mapě, na níž můžete sledovat jeho pohyb.

Hlavních monster je zhruba třicet. Každé je zcela originální, má nejen parádní design, na němž je vidět i ona známá japonská ujetost a cit pro detail, ale také pohybovou sadu, chování či útoky. Podobně jako v Dark Souls sérii je tedy nutné se jednak na souboj předem dobře připravit, ale také se naučit, jak se monstrum během boje chová, kde má slabá místa a kdy je nejlepší udělat protiútok, protože pokud si nedáte pozor, může vás na jeden útok klidně zlikvidovat. Souboje jsou hodně vypjaté do posledního úderu, což je dáno i skutečností, že nikdy přesně nevíte, kolik má monstrum ještě života. Žádný ukazatel nemáte. Samozřejmě to ale neznamená, že byste neměli nápovědu. Když je monstrum zraněné nebo má méně života, tak je poškrabané - potrhané, začne třeba kulhat a hlavně být i daleko agresivnější a tím pádem i nebezpečnější. Vždy tedy víte, že se blížíte do finále, kde se rozhodne, jestli přežijete vy nebo monstrum. Zde musím zmínit, že lov monstra může skončit ve většině případů dvěma způsoby. Buď monstrum klasicky zabijete, nebo se vám ho podaří chytit unavené do pasti a následně omráčit. Tím si s ním odemknete nejen speciální arénu, ale také za odchyt získáte daleko více materiálu a dalších odměn.  

Každý jednotlivý souboj je skvěle navržen, navíc nabízí i celou řadu epických a jedinečných momentů, které se vám vryjí do paměti na hodně dlouho. Každý souboj je svým způsobem i jedinečný v tom smyslu, že není nijak naskriptovaný, jako je tomu u jiných her. Jako příklad dám souboj s monstrem Anjanath, které se hodně podobá Tyranosaurovi. Určitě jste ho viděli v nějakém tom videu. Souboj s ním probíhá v několika lokacích, přičemž občas se může do něj připojit i jiné monstrum, jemuž zkříží cestu. Najednou se mi tak stalo, že Anjanath byl sražen k zemi obrovským drakem Rathalosem, který mu navíc způsobil i mohutné poškození a značně mi tak usnadnil práci. Následovala pak chvilková mela mezi monstry, která do sebe zajížděla a kolem sebe třeba i ničila prostředí. Někdy se do těchto bitek může dostat i daleko více monster, přičemž si budete v tu chvíli připadat, jako byste se ocitli v nějakém tom Jurském světě. Vždy radost tyto souboje velkých monster sledovat.

Co určitě pomáhá hratelnosti a vysoké zábavě během lovu monster, je výborný soubojový systém. Ten je oproti předchozím dílům daleko intuitivnější a působí moderním dojmem, navíc je i díky čtrnácti typům zbraní značně rozmanitý. Můžete mít malý meč a štít, ale také nějaké ty palné zbraně, případně obrovský meč, který je pomalý, ale zase dává velká poškození. V Monster Hunter World nenajdete žádnou zbraň, která by byla lepší nebo horší, jde jen o to, jaký styl budete preferovat. Ať už si vyberete jakýkoliv typ, tak každý má řadu unikátních zbraní s jedinečnými vlastnostmi, které si můžete postupně vylepšovat, jak získáte materiály. Ty pochopitelně využíváte i k nákupu lepších setů brnění, které vám poskytnou během boje nejen větší obranu, ale hlavně i další jedinečné vlastnosti. A že jsou sety brnění a jejich následné vylepšování hodně důležité. Monster Hunter World totiž není klasickým RPGčkem, protože level pouze značí, jak zkušení byste měli být. Odolnost, útok a další atributy si zvedáte jen tím, co máte na sobě.

Zatímco materiál z monster využíváte převážně jen k výrobě či upgradu brnění a zbraní, musíte sbírat i další materiály po světě, které vám umožní vytvářet si další důležité předměty. Od lékárniček po pasti, náboje nebo různé lektvary. Celý systém vytváření předmětů je hodně intuitivní, a pokud něco potřebujete vyrobit, vždy vám hra dá jasně vědět, co potřebujete. Vývojáři do Monster Hunter World připravili i celkem zajímavou novinku v podobě automatického vytváření předmětů. Ta funguje tak, že pokud máte třeba u sebe bylinku a seberete med, automaticky se vám vytvoří velká lékárnička, a takto to je prakticky se vším. Jsou sice chvilky, kdy tento systém trochu zazlobí a nefunguje stoprocentně, ale jinak se na něj dá celkem spolehnout a hru trochu usnadňuje. Navíc se díky němu můžete opravdu zaměřit na to hlavní a nejzábavnější.

Hlavními hvězdami hry jsou pochopitelně monstra, ale velký vliv na zábavu a vůbec výsledný dojem mají i jednotlivá prostředí, do nichž se podíváte. Vývojáři připravili pět zcela odlišných prostředí, která jsou rozsáhlá, nabízí úžasné scenérie a místa, a vždy jsou rozdělena do několika sektorů pro lepší orientaci. Podíváte se nejen do klasického lesního prostředí v lokaci Ancient Forest, ale budete prozkoumávat i daleko sušší prostředí pokryté převážně pískem v Wildspire Waste. Tím nejzajímavějším prostředím a vizuálně určitě nejpůsobivějším je Coral Highlands s různými útesy a korály, na němž je vidět, že mohlo být vytvořeno jen díky výhonu domácích konzolí. Vývojáři se přitom nezaměřili jen na parádní design, ale každé prostředí je i přehledné a po několika průchodech budete už i bez mapky vědět, kde se zhruba co nachází. Jsou tedy i dobře zapamatovatelné, pro lepší orientaci je navíc možné vždy využít přehlednou a dobře navrženou mapu. Na ní máte vždy i označeno, kde se nachází jaký materiál, případně monstrum.

Když půjdete hlavně příběhovou linku a úkoly v ní, bude vám dohrání trvat nějakých čtyřicet až padesát hodin, během nichž vás čeká opravdu výborná zábava obohacená o epické momenty. Zajímavostí jistě je, že než dohrajete hlavní příběh, hra má level cap. Level lovce si zvedáte jen hraním hlavních úkolů, přičemž vedlejší se vám počítají mimo. Jakmile hru dohrajete, vše se vám dopočítá zpětně, a já tak třeba z patnáctého levelu skočil na dvacátý osmý. Následně vždy levelujete, než se vám objeví další hlavní úkol, který spočívá v hodně těžké výzvě, kde už musíte zužitkovat vše, co jste se během hraní naučili. Tyto výzvy představují to nejtěžší, co hra nabízí, a jsem přesvědčen, že budou dělat problémy i největším fanouškům. Zatímco hlavní příběhová linka je nastavena tak, aby ji prošel s trochou snahy každý, end game v podobě těchto těžkých výzev už pro nováčky či sváteční hráče úplně není a zřejmě se pro ně stanou stopkou. I tak ale endgame není jen o těchto těžkých výzvách, můžete plnit celou řadu vedlejších úkolů, ale i dalších výzev, abyste nafarmili materiál na zbraně nebo sety brnění, které chcete. Monster Hunted byl vždy o velkém grindu a World v endgamu na tom není jinak. I když jde jen o sbírání materiálu, tak pořád velmi zábavné, protože lov nejrůznějších monster jen tak neomrzí.

Navíc vývojáři slibují, že budou v následujících měsících přidávat nový obsah, a to zcela zdarma formou updatů. Pokud si Monster Hunter World zamilujete, můžete se těšit na nová monstra, ale i různé eventy a další novinky, které vývojáři upřesní v brzké době. Nedá se sice počítat s tím, že by se z Monster Hunter World stala hra, která bude obohacována několik dalších let, jako třeba Destiny nebo Division, ale určitě se o nový obsah fanoušci bát nemusí.

Monster Hunter bylo vždy možné projít v jednom, ale ta hlavní zábava a to nejlepší vždy přišlo až ve chvíli, kdy jste mohli hrát s dalšími hráči. Nepřekvapí proto, že v Monster Hunter World můžete v kooperaci se třemi dalšími hráči hrát prakticky všechny hlavní i vedlejší úkoly, ale je možné rovněž podnikat různé expedice, případně se účastnit speciálních eventů. Kooperace funguje několika způsoby. Jednak se můžete spojit klasicky s kamarády, s nimiž můžete komunikovat, díky čemuž se lov monster stane asi nejzábavnější a hlavně máte možnost různě plánovat strategie. U této možnosti mi jen vadila jedna věc, a to ta, že pokud hlavní hráč zapne poprvé příběhovou misi, nemohou se ostatní do ní napojit za ním, dokud se nepodívá na všechny úvodní filmečky, případně se nedostane k hledanému monstru. Když selže a zapne ji podruhé, už tam filmečky pochopitelně nemá a pustí to tedy i ostatní hráče zároveň.

Druhou možností, jak hrát v kooperaci, je možnost po skočení do mise zavolat SOS pomoc, díky čemuž se k vám mohou napojit další hráči a pomoci. Samozřejmě i vy můžete ve městě vyhledat SOS signály a jít na pomoc ostatním hráčům, za což jste vždy odměněni nejen lootem. Pochopitelně tedy jen v případě, pokud se vám mise podaří splnit. To není nikdy jisté. Během testování jsem s online neměl z takových 90% problém. Servery jsou ale i tak v prvních dnech trochu méně stabilní, než bych si přál. Proto se mi občas stalo, že z rozehraného honu to pomocníky vykoplo a já zůstal pro zbytek boje v offline módu. Také se mi stávalo, že když jsem se chtěl napojit na něčí hru, tak mi to hodilo jen chybovou hlášku, ačkoliv tam byl sám. Tyto drobnosti bude muset Capcom ještě vyladit, ale jak jsem psal, po většinu času jsem s online režimem neměl problém.

Protože se s Monster Hunter World vací série na klasické domácí konzole, podle toho pochopitelně vypadá i vizuální zpracování. Vývojáři v Capcomu se rozhodli využít interní engine MT Framework, díky němuž mohli vytvořit nádherné lokace se spoustou detailů, ale i detailní monstra s ohromujícími animacemi. Vizuální zpracování je jednoduše velmi pěkné a zvláště některé scenérie s velmi dobrým osvětlením vám vyrazí doslova dech. O něco hůře je na tom ale hra se stabilitou. Dalo by se říci, že na žádné konzoli nejede stoprocentně. Já jsem nejprve hrál na konzoli PlayStation 4, kde vývojáři slibovali 30fps, ale někdy dochází k viditelným poklesům, hlavně když se toho děje na obrazovce už opravdu moc. Jo, když se na scéně objeví čtyři hlavní monstra a začnou se mezi sebou prát, následkem čehož kolem vás začnou padat stromy a běhat vyděšená fauna, konzole dostává pěkně zabrat. 

Lepší je situace na konzoli PlayStation 4 Pro, kde je navíc možné i zvolit lepší framerate před hezčí vizuální stránkou. Já tento režim preferoval, ačkoliv někdy se v něm hra lehce škubala. To je dáno hlavně díky tomu, že nejede v 60fps, ale dost skáče mezi 40-60. Na optimalizaci se tedy budou muset ještě vývojáři trochu podívat. Abych se ale dostal zase na pozitivní vlnu, pochválit musím parádní ozvučení, ale také hudební doprovod, který hlavně během bitev s obrovskými monstry dodává hře jedinečnou atmosféru. Na slušné úrovni je i dabing jednotlivých postav. Jen trochu může zamrzet, že nadabován není úplně všechen text.

Monster Hunter World je parádní akční hra, kterou jsem si užíval od první minuty. Bavilo mě objevování nových prostředí s unikátním a nádherným designem, ale také lov pěkných, ale zároveň děsivých monster. Na některé souboje budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Navíc díky velkému množství vedlejších úkolů a eventů po dohrání hlavní příběhové linky mám důvod se do hry vracet i v následujících týdnech a měsících, kdy budou vývojáři i přidávat zcela zdarma nový obsah. Monster Hunter World je pro značku opravdu nový začátek a troufám si tvrdit, že dokáže oslovit spoustu nových hráčů v Evropě a Severní Americe, kteří jejímu kouzlu propadnou.