Recenzovaná verze: Xbox One

Už na začátku vám vývojáři parádním úvodním filmečkem řeknou, o čem vlastně Forza Horizon 2 je. Nečeká na vás klasické závodění, ale vše se točí kolem pěkných holek, hudby a vůbec festivalech, na kterých se objeví ty nejluxusnější vozy světových značek, takže takový splněný sen každého virtuálního, ale i skutečného závodníka. Forza Horizon 2 se samozřejmě snaží hrát na nějaký ten příběh, ale ten se ve výsledku točí hlavně kolem závodění a ježdění od jednoho šampionátu ke druhému, což samozřejmě nevadí, zvláště když příběhové vsuvky nenabourávají tempo hry a jen slouží jako doplnění k tomu, abyste se posunuli dál a seznámení se s novým obsahem, ne jako v dobách Need For Speed, kde příběh jen otravoval a zdržoval, ačkoliv na některé modelky se docela pěkně dívalo. Za toto citlivé zapojení příběhu zaslouží vývojáři pochválit, ačkoliv když vyjedete na silnici, jste prakticky svým vlastním pánem, protože nikdo vás nikam nežene a je jen na vás, kam pojedete. Forza Horizon 2 je hodně o volnosti, což vývojáři připomínají prakticky po celou dobu hraní.

Zatímco první díl se odehrával v Coloradu (USA), to druhý je situován do Jižní Evropy, takže budeme obdivovat nádherné lokace na jihu Francie nebo severu Itálie. Svět se oproti prvnímu dílu zvětšil, a to o docela dost, a samozřejmě v něm i narostl počet událostí a dalších aktivit, ale k tomu až později. Musím se totiž vrátit k samotným lokacím, protože vývojáři vytvořili nádherný svět, který budete obdivovat, ať už se budete nacházet v horách, pojedete po pobřeží nebo se budete nacházet v nějakém tom menším městečku, vše má navíc naprosto pohlcující atmosféru, zvláště při západu nebo východu slunce a doprovodu hudby si budete připadat jako v místě dění, takže ačkoliv je ve hře možnost rychlého cestování, nikdy jsem ho nepoužil, protože každou chvíli za volantem jsem si maximálně užíval. Lokace jsou rozmanité, každá část je něčím jedinečná a jen čeká, až ji celou projedete a prozkoumáte. Všemu určitě dopomáhá i zcela dynamická změna denní doby, po níž hráči série Forza volali. Zde se tedy dočkali, a dokonce vývojáři zapracovali na systému počasí, k němuž se ještě vrátím později. Svět tedy přímo ožívá před vašima očima, jen možná ty městečka mohla být o něco plnější a obsahovat lidi na ulicích, ale to je samozřejmě jen detail. Při průjezdu mimo závody působí poněkud prázdným dojmem, jako po vypuknutí nějaké smrtelné nemoci.

Celá Forza Horizon 2 se samozřejmě točí kolem šampionátu. Ten je opravdu obrovský. Ačkoliv vám hra řekne na začátku, že musíte dojet 15 menších šampionátů, nenechte se mýlit. Samozřejmě, těch patnáct šampionátů stačí na dokončení příběhové vsuvky a finále, jedno z mnoha. Finále totiž vždy přijde po 15 vyhraných šampionátech, kterých vývojáři připravili rovných 168, což je porce, kterou možná někteří z vás ani nedají. Každopádně před každým šampionátem na vás čeká vždy Road Trip, v rámci něhož musíte vždy dojet do místa konání. V něm pak už se aktivují vždy čtyři závody. Druhů závodů přímo v šampionátu není, jsou tu jen klasické okruhy v lokacích, kde se zrovna nacházíte, když zrovna nejedete okruhy, jedete z A do B. Nic originálního a vývojáři možná mohli připravit více typů závodů, takto moc spoléhají na vedlejší obsah, který má hru oživovat, což se mu většinou daří, ale později, když už bude vyzobaný, zbudou jen ony závody v šampionátech.

Nic ale nemění na tom, že samotné závody mají potřebnou dynamiku a akčnost, protože jezdíte nejen na silnicích, ale také po polích nebo horách. Každý šampionát se navíc liší podle kategorie vozidel, kterou si vyberete. Jednou tedy můžete jezdit v luxusních sportovních vozech, další šampionát si dát rally (ano, je tu v základu), nějakou tu retro klasiku nebo offroady, které jsou přímo skvělé. Ve výsledku jsem tedy až na rozmanitost režimů s šampionátem spokojen, navíc jsem byl přímo nadšen ze speciálních stíhacích závodů, v nichž honíte letadla nebo vlak, případně předjíždíte balony. U těchto závodů jen možná zamrzí, že jich je jen pět, ono když se povedly, člověk tak nějak chce více a více. Samozřejmě, je možné je opakovat pro lepší výsledek, ale to už není ono.

Jak budete vyhrávat závody a dělat další aktivitu, získáváte speciální XP body, které se následně připisují do levelu. Hodnocena XP body je prakticky každá akce i mimo závody, od driftů až po posekání stromků nebo vysokou rychlost. Levelovací systém funguje dobře, navíc jak v něm pokračujete, odemykají se vám nové a nové možnosti na mapě. Novinkou ve hře jsou speciální pasivní Perky, které se vám postupně odemykají k nákupu, jak plníte řadu akcí ve hře, přičemž slouží pro třeba levnější nakupování, rychlejší získávání XP bodů a tak dále, takže mají řadu výhod, které jistě oceníte. Když už jsem nakousnul levelovací systém, tak ještě zmíním Photo režim, který zde nechybí. Hru si kdykoliv můžete stopnout a udělat screen, přičemž ve Photo režimu máte různá nastavení, takže jde třeba udělat i černobílá fotografie. Proč ale Photo režim zmiňuji zde. Za každou fotku jste vždy odměněni XP body a penězi, takže jde o docela rychlý a efektivní způsob výdělku.

Forza Horizon 2 je samozřejmě hlavně o nádherných vozidlech. Najdete jich ve hře něco přes dvě stovky (Ferrari, McLaren, Lamborghini, Maserati, Pagani, Audi, Aston Martin a mnohé další licencované značky), v základu, nutné dodat, další si můžete dokoupit v DLC balíčcích. Každopádně z výběru bude určitě spokojen naprosto každý. Máte tu klasické kategorie A-D případně S1 a S2, pokud vám náhodou tato označení nic neříkají, tak si zajezdíte jak v moderních rychlých sporťácích, tak i v klasikách, offroadech nebo v nějakém tom vozidle na rally, výběr je opravdu velký. Každé auto si navíc můžete polepit vlastním nebo stáhnutým polepem, ale také dále tunit. Můžete vyměňovat motory, kola a další části, pokud zrovna nejste v tomto velcí odborníci, je možné kupovat speciální tunící balíčky, zkušenější si pak mohou s motorem dále hrát. Forza Horizon 2 si nijak na realističnost nehraje, takže je možné vyměnit i motor v takovém McLarenu P1 nebo Lamborghini Huracan.

I když je jízdní model z větší části arkáda, a to i když vypnete všechny pomocníky, každé vozidlo se chová trochu jinak, takže je nejprve nutné se s ním trochu seznámit, i když tedy na to kolikrát není moc čas. Také se mi líbilo, že na jízdu má vliv povrch a dokonce i déšť. Na suché silnici je lehké jít do smyku a vybrat jím zatáčku, když něco takového ale zkusíte na mokré vozovce, povedou se vám maximálně pěkné hodiny, které ocení hlavně soupeři. Jsem tedy rád, že vývojáři nepřinesli jen čistou arkádu, ale jízdní model přináší rozumný kompromis, díky němuž si hru užijí jak hráči vyznávající arkádové ježdění, tak fanoušci Forza Motorsport série. Navíc ovládání je přesné, maximálně vyladěné pro Xbox One gamepad, a ono zapojení vibračních triggetů posouvá rovněž zážitek z hraní na zcela novou úroveň. Pochválit musím vývojáře i za model poškození, plech se pěkně vlní, na autu jsou vidět škrábance, případně pokud jezdíte po blátě, pěkně se do něj vždy obalí. Ve hře je možné zapnout i mechanické poškození, ale raději jsem dával přednost jen tomu vizuálnímu, možná i z důvodu, že vyznávám agresivnější jízdu, takže bych kolikrát do cíle ani nedojel.

Je jasné, že hlavní je šampionát, který sám o sobě vydrží na desítky hodin. To je opravdu velká porce, ale po jeho dohrání rozhodně nic nekončí, protože hra obsahuje podle vývojářů více jak 700 nejrůznějších eventů a akcí. Vývojáři rozmístili po světě 150 bannerů ke zvýšení Xček (100 XP bannerů a 50 Travel Discount bannerů), jsou tu také kamerové úseky, v nichž se měří nejvyšší rychlost, která se následně porovnává s kamarády, ale návrat slaví i hledání skrytých stodol. Jejich nalezení není kolikrát lehkou záležitostí, protože hra samozřejmě označí, kde se zhruba nachází, ale vždy označí velký plácek, kde se dají docela snáze přehlédnout. Novinkou jsou pak speciální Bucket List eventy. Ty spočívají v tom, že po mapě jsou rozmístěna vozidla, s nimiž následně plníte časovky, od lehkých, až po docela těžké, navíc někdy není nutné zajet trať do požadovaného času, ale protnout cíl ve stanovené rychlosti, což je kolikrát docela problém. Po světě dále jezdí drivataři, s nimiž si můžete dát duely. Jak vidíte, postranního obsahu, který se vám postupně odemyká, jak postupujete hlavním šampionátem, je opravdu hodně. Vývojáři říkají, že abyste vše splnili, budete potřebovat stovky hodin, a v tomto mohu jen a jen souhlasit.

V předchozím odstavci jsem nakousnul Drivatary, kteří měli premiéru ve hře Forza Motorsport 5, kde slavili docela velký úspěch, takže nepřekvapí, že na ně vývojáři vsázejí i u Forza Horizon 2. Na cestách po Itálii nebo Francii budete na silnicích potkávat Drivatary svých kamarádů, ale také hráčů z celého světa, přičemž tato vozidla se chovají podle jízdy hráčů, takže nejezdí jen strojově po silnicích, jako tomu je v jiných závodních hrách. Jejich chování ale nejvíce oceníte v samotných závodech, protože protivníci jsou díky tomuto nepředvídatelní a nevíte nikdy, jestli vás agresivní jízdou vstrčí do stromu nebo raději uhnou a neriskují kolizi. Díky Drivatarům je závodění nejen nepředvídatelné, ale daleko realističtěji vypadá, protože soupeři nejezdí v jedné stopě a nechovají se stejně.

Forza Horizon 2 je hlavně o komunitě, která uchovává lásku k automobilům. Vývojáři proto připravili pro hráče i nejrůznější srazy, kterých je po mapě docela dost. Když se na sraz dostanete, můžete si prohlédnout vozidla vašich kamarádů nebo dalších hráčů ze všech možných úhlů, stáhnout si z nich hned polep a případně, pokud se vám některé auto bude líbit, můžete si ho rovnou zakoupit. Dobrou funkcí jsou i kluby, kdy v každém klubu může být až 1000 hráčů. Ti následně mohou mezi sebou závodit o XPčka, aby bojovali o umístění v žebříčku. O umístění v online žebříčku nejde pochopitelně jen hráčům, ale i samotnému klubu, který postupně leveluje. Co bych možná vytkl, tak je ona velikost klubu, protože i jako správce nemůžete nikdy přesně odhadnout, kdo se vám v klubu pohybuje a kazí statistiky, zvláště když má několik stovek členů. Možná bych preferoval spíše komornější kluby, třeba pro osm hráčů, v nichž budete mít přehled a jen kamarády, s nimiž jezdíte každý den. Samozřejmě, můžete si pozvat jen kamarády, ale pak klub nemá ve velké konkurenci šanci uspět.

I když má Forza Horizon 2 množství obsahu, nemůže chybět ani online multiplayer. Ten se zde dělí do dvou částí, kdy v té první - Online Road Trip, jezdí hráči společně vybrané šampionáty o čtyřech závodech. Jako v části pro jednoho, ke každému závodu je nutné dojet, v onlinu samozřejmě máte na to časový limit, abyste se neloudali a nezdržovali ostatní, což je jistě fajn rozhodnutí. V multiplayeru nejsou jen klasické závody, i když i na ty dojde a jsou samozřejmě zábavné, ale i další režimy, kdy třeba v aréně honíte kamaráda, který má korunku, když ho nabouráte, přebíráte ji vy. Cílem je samozřejmě udržet korunku co nejdéle. Také se vrací i režim infekce (děkuji za pojmenování PlayStation virus kolegy), v němž se musíte vyhýbat nakaženému hráči. Hra nabízí i další režimy, je jen na hráčích, jaký šampionát s jakými závody si zvolí. Jen mi tedy vadila při této části jedna věc. Když dojedete šampionát a získáte XPčka i peníze, nemůžete z něj normálně vyskočit. Musíte počkat, hlasovat o další šampionát a následně je možné vyskočit, což je poněkud zvláštní rozhodnutí. Druhý režim se jmenuje Online Free Roam. V něm je jeden hráč označen jako vůdce, a je na něm, jaké závody nastaví, přičemž k nastavení jsou nejen druhy závodů, ale i počasí, třídy vozidel a tak dále. V online režimu jsem najezdil zhruba dvě desítky závodů, takže jsem ho jen načal, protože před vydáním bylo těžké sehnat soupeře, tímto děkuji kolegům z IGN a vývojářům z Turn 10, kteří byli ochotni si zahrát. Každopádně vše fungovalo bezproblémově, žádných lagů jsem si nevšiml, takže jsem si mohl užívat závodění. Ještě ale musíme počkat, jak vše pojede po oficiálním startu, za ostrého provozu, kdy na serverech nebude jen pár novinářů a vývojářů.

Forza Horizon 2 je jeden velký festival, a na něm samozřejmě nemůže chybět hudba, teda hodně hudby. Už původní díl se chlubil parádním soundtrackem, a druhý v tomto nezaostává, dokonce bych řekl, že vývojáři vybrali skladby hodně s citem, takže si na své přijde naprosto každý. Je to samozřejmě subjektivní názor, ale Forza Horizon 2 dle mého nabízí vůbec nejlepší soundtrack, jaký se doposud v závodní hře objevil. Skladby totiž mají smysl a jen doplňují atmosféru při jízdě po italských nebo francouzských silnicích, hlavně když posloucháte nějakou tu klasiku, dokonce byla zařazena symfonie od Antonína Dvořáka. Vývojáři připravili sedm rádiových stanic (Horizon Pulse, Horizon Bass Arena, Horizon XS, Hospital Records Radio, Innovative Leisure Radio, Ninja Tune Radio a Radio Levante), mezi nimiž si můžete libovolně přepínat. Ty následně obsahují 150 skladeb, některé se vám samozřejmě odemknou později, podle toho, jak se vám bude dařit.

Protože Forza Horizon 2 vychází na novou konzoli Xbox One, mnozí od ní očekávají i naprosto dechberoucí vizuální zpracování, a to dostanou. Hra vypadá jednoduše parádně, jede v nativním rozlišení 1080p, takže můžete obdivovat nejen do detailu vymodelované vozy, které jednoduše nemají chybu, ale i nádhernou krajinu, případně úžasné efekty, ať už kouře, tak deště. Forza Horizon 2 je rozhodně nejhezčí závodní hra s otevřeným světem, a jedna z nejhezčích závodních her, jakou jsem mohl zatím hrát, navíc některé scenérie při západu nebo východu slunce jsou něčím, co si budete pamatovat ještě hodně dlouho. Vizuální stránka nemá moc chyb, framerate v závodech je stabilní na 30 snímcích, stejně tak při volné jízdě. Jen se mi sem tam stalo, že se hra na vteřinu zasekla při průjezdu otevřeným světem, aby se zřejmě dočetl další kus světa, ale tyto záseky jsou ojedinělé. Daleko důležitější je fakt, že se hra většinou načte kompletně, takže během jízdy nevidíte moc doskakujících objektů, jen se dočítají stíny a menší detaily jako tráva, a ano, i diváci jsou zde ve 3D, vývojáři skoncovali s naklonovanými fotografiemi, které hráče strašily ve Forza Motorsport 5.

Forza Horizon 2 je jeden velký festival, který vás vtáhne výbornou prezentací, velkým množstvím obsahu, pohlcující atmosférou a nádherně zpracovanými vozy i lokacemi. Vývojáři z Playground Games sice nepřinesli žádnou velkou novinku, kterou bychom neviděli už v prvním dílu, jen vylepšili povedený koncept o spoustu nových technologických novinek, díky čemuž tu máme výbornou arkádovou hru, která vydrží na desítky hodin. Ano, sem tam nějaký nedostatek v podobě malé mušky je, ale nic zásadním způsobem nekazí finální dojem. Forza Horizon 2 je velký svátek pro každého fanouška žánru, a důvod k nákupu konzole Xbox One.