Testovaná verze: Xbox One

V jednu chvíli opravdu hrozilo, že příběh čtyř jezdců apokalypsy zůstane nedovyprávěn. Z velké části za to mohl samozřejmě krach THQ, s nímž to bylo nahnuté už nějakou dobu, ale také skutečnost, že druhý díl si po stránce prodejů nevedl tak dobře, jak se očekávalo. I tak ale jde pochopitelně pro THQ Nordic o jednu z nejdůležitějších značek, kterou se tedy nakonec rozhodl oživit. Byla ale otázka, jak třetí díl nakonec dopadne, protože už od začátku bylo jasné, že vývojáři budou muset pracovat s daleko menším rozpočtem a nebudou se moci tolik rozmáchnout a odvázat, jako tomu bylo v minulosti. Na výsledné hře je tato skutečnost pochopitelně patrná hned na první pohled, ať už jde o celkovou prezentaci, rozsáhlost herního světa a dokonce i změny v hratelnosti. Na druhou stranu jsem ale přesvědčen po dohrání, že tu máme před sebou hru, která nedělá sérii ostudu, a fanoušci si ji určitě užijí. A právě pro ty je třetí Darksiders určen.

Pro Darksiders 3 se vývojáři rozhodli nevymýšlet nějakou složitou zápletku. Hlavní hrdinkou je nově Fury, třetí z jezdců apokalypsy, která musí zbavit zemi Sedmi hříchů. Ačkoliv sem tam přijde nějaký ten menší zvrat, tak zápletka je opravdu triviální a více neohromí, čemuž dopomáhá i celá řada více méně nezajímavých postav, které během hraní potkáte. O propojení s předchozími díly se pak starají některé postavy, které se do třetího dílu vracejí, ale samozřejmě nebudu spoilerovat. Co je ovšem docela velkým překvapením, je samotná hlavní hrdinka Fury, k níž jsem byl od oznámení docela skeptický. Nakonec si mě ale dokázala získat, má docela slušné charisma, a hraní za ní jsem si vyloženě užíval. Pokud jste se tedy jako já báli, že se nedokáže vyrovnat Válce a Smrti, rozhodě už nemusíte.

Ačkoliv má série Darksiders miliony fanoušků po celém světě, rozhodně to není kvůli nějaké velké originalitě. Pro první díl se vývojáři nechali inspirovat sérií God of War, pro druhý pak The Legend of Zelda, což bylo znát hlavně na otevřenějším světě, případně zajímavých dungeonech a daleko propracovaným hádankám. Třetí díl se vrací zpět spíše k prvnímu dílu a tedy ke svým lineárnějším kořenům, ale vývojáři se pro něj rovněž nechali hodně ovlivnit Dark Souls sérií a tvorbou studia FromSoftware obecně. I proto by se dalo říci, že Darksiders 3 je nejtěžším dílem v celé sérii, který staví na správném načasování útoku, ale i preciznímu vyhýbání se výpadům protivníků.

Na tuto docela velkou změnu v rámci série si samozřejmě budou muset fanoušci zvyknout, stejně jako na skutečnost, že vše není tak plynulé a intuitivní, jako u japonských mistrů. Občas je uhýbání trochu nepřesné, což samozřejmě následně znamená, že dostanete úder, stejně tak kamera sem tam zabere souboj z ne zrovna správného úhlu. Celkově jsem ale za nový směr série rád, protože jsem jednak fanoušek Souls her, ale také díky tomuto novému směru nejde jen o prosté bušení do tlačítek, ale najednou jsou souboje obohaceny o taktiku a nutnost trochu přemýšlet. Darksiders 3 rozhodně není bezduchá rubačka.

Protože se vývojáři nechali inspirovat Souls sérií, za každého zabitého protivníka vždy dostanete menší či větší obnos duší. Nastřádané duše následně můžete u obchodníka vyměnit za různé lékárničky a další potřebné předměty, případně je investovat do levelování. To funguje prakticky podobně, jako v jakékoliv Souls sérii, přičemž za každý level získáte bod, který následně můžete aplikovat do tří atributů, ať už jde o zvednutí života nebo případně síly. Už podle omezeného vývoje je patrné, že RPG elementy byly značně potlačeny a Darksiders 3 je hlavně tedy klasickou akcí, ačkoliv nechybí ani možnost modifikovat si zbraně, ale rovněž přes celkem triviální a jednoduchý systém.  Darksiders 2 byl v tomto pochopitelně daleko bohatší.

Nyní se ještě vrátím k duším, které během hraní získáváte. Stejně jako v Souls hrách můžete o nastřádané duše přijít, pokud vás protivníci rozsekají na halušky, což jim nečiní zase tak velký problém. Následně je najdete klasicky na místě svého skonu. Ty vám navíc nezmizí ani v případě, pokud při cestě k nim zemřete, takže hra tady není tak přísná. Každá smrt ale pochopitelně bude vadit, zvláště když checkpoint je vždy u posledního nalezeného obchodníka, a ti jsou docela daleko od sebe.

Když si ale na zjednodušení herních mechanismů zvyknete, máte před sebou docela solidní hardcore rubačku, svým designem a stylem trochu ze staré školy, u níž se dá slušně zabavit. Ačkoliv soubojový systém postrádá řadu RPG elementů z předchozích dílů, pořád je docela propracovaný a nabízí řadu nejrůznějších komb a možností, jak likvidovat protivníky. Hlavní zbraní Fury je dlouhý řetěz, jak jste si možná všimli v nejrůznějších trailerech, který je určitě uspokojující a je radost s ním bojovat, ale následně získá i řadu dalších zbraní a schopností, které jsou spojeny hlavně s různými jejími mutacemi. Tím se tak odemknou jednak nové možnosti v boji s protivníky, ale také díky nově získaným schopnostem se budete moci dostat do dříve nedostupných míst a řešit i řadu hádanek. Hádanky nejsou tak složité a propracované jako u Darksiders 2, ale jsou i tak vždy slušným oživením, zvláště ve druhé polovině hry. Hlavní jsou ale souboje s kolikrát hodně bizarními protivníky a těch je tu opravdu dost. Souboje s nimi jsou po většinu času zábavné a dá se říci, že jejich likvidace neomrzí. Vrcholem hry jsou ovšem souboje s bossy, kterých je tu docela dost. Bossové mají výborný design, a ačkoliv souboje s nimi nejsou nejoriginálnější, jsou rozhodně kvalitně zpracovány a uspokojí naprosto každého.  

Zatím jsem se celkem vyhýbal zmínce o samotném světě, v němž se budete pochybovat. Druhý díl přinesl docela velký otevřenější svět, ale protože nyní měli vývojáři daleko menší prostředky, nemohli se tak rozmáchnout. Svět je tedy ve třetím díle daleko lineárnější a hra vás prakticky vodí za ručičku, protože kromě hlavní cestičky nemáte kam odbočit. Hlavně tedy na začátku, když vám do několika dalších skrytých míst chybějí schopnosti, k nimž se dostanete později. Pořád ale nejde o něco otevřeného a už vůbec ne o snahu vytvořit jakousi Metroidvania hru. Na začátku je design světa spíše jen průměrný a ničím nenadchne, budete procházet jen zničené město a zastávky metra, ale později se dostanete i do daleko propracovanějších a designově daleko lépe zvládnutých lokací, které potěší. Každopádně do už prošlých lokacích se vždy můžete vrátit díky obchodníkovi, který stojí na speciálních teleportačních bodech. Prakticky jde o to samé, co bonfiry u Souls série.    

Po velmi rozmáchlé a dlouhé dvojce může být pro někoho zklamáním, že  Darksiders 3 je poměrně krátká hra. Na střední obtížnost mi zabrala zhruba 12 hodin. Sice jsem se během nich solidně bavit, ale rozhodně bych si dokázal představit, že toho hra nabídne více. Sice můžete po dohrání vše prozkoumat díky nově získaným schopnostem, a tím nahrát dalších několik hodin, ale prozkoumávání není tak uspokojivé, abyste se do něj museli vrhnout. Pokud tedy nechcete získat všechny achievementy/trofeje. I na délce je ostatně vidět, jak se vývojáři museli tentokrát držet při zemi

V čem Darksiders 3 hodně kulhá na obě nohy, je rozhodně vizuální zpracování. To se může rovnat maximálně s hrami na předchozí konzolové generaci, což je vidět nejen na detailnosti samotného prostředí, ale i na nejrůznějších efektech i monstrech, které bude Fury likvidovat. Vývojáři se sice snaží technickou zastaralost maskovat uměleckým stylem, ale moc se jim to bohužel nedaří. Na vizuální zpracování rozhodně Darksiders 3 nikoho nenaláká, a i proto je obrovská škoda, že hra nejede tak plynule a dobře, jak bych si představoval. Framerate docela často padá, hra má řadu bugů a glitchů a dokonce se vyskytnou sem tam i problémy se synchronizací zvuků. Je to celkem škoda, protože tohle jsou věci, které mohli vývojáři snadno opravit. Snad se tak stane v brzké době. Co bohužel pak podtrhává skutečnost, že vývojáři měli na hru omezený rozpočet, je hudební doprovod. Ten je nevýrazný a vlastně si nyní po dohrání nevzpomenu na žádnou skladbu. Ostatně i ozvučení je celkem průměrné, jen dabing je lehce nadprůměrný a neurazí.

Darksiders 3 má nedostatky, docela dost nedostatků. Navíc může někoho zklamat, že hra není tak ambiciózní, jako byly předchozí dva díly. Pořád se ale dle mého jedná o solidní akci ze staré školy, která zaujme slušným soubojovým systémem, zábavnými souboji s bossy i charismatickou hlavní hrdinkou. Fanouškům mohu nákup určitě doporučit, ostatní neudělají chybu, pokud chvilku počkají, až trochu klesne cena a vývojáři vydají pár updatů.