Recenzovaná verze: Playstation 3

Vánoce jsou svátky klidu a pohody, ale občas se je někdo pokouší zkazit. Když už si Bruce Wayne myslí, že další Vánoce prožije pěkně o samotě jen se svým věrným sluhou Alfredem, do všeho vstoupí Black Mask, který si najme několik zabijáků, aby našli Batmana a samozřejmě ho popravili. Na vše mají jednu noc, ale za ty prachy (50 milionů dolarů) tento mejdan rozhodně stojí. Díky této nabídce se během hraní potkáte s nejrůznějšími padouchy, zmínit můžu třeba oznámeného Deathstroka nebo Bana, ale nechybí ani další, někteří vás určitě i překvapí. Jejich přítomnost hře neskutečně pomáhá, navzájem si nepřekáží, ba naopak, skvěle se doplňují, takže za ně bude určitě rád každý fanoušek. Navíc jsou velmi dobře napsáni a kolikrát mají velmi efektivní nástup. Příběh se samozřejmě netočí jen kolem honu na Batmana, ale je tu i několik dalších problémů, které musí hlavní hrdina vyřešit. Protože je Batman nováčkem, hra se odehrává před předchozími dvěma díly, ani policie mu zrovna nedůvěřuje, takže je prakticky pronásledován oběma stranami. Navíc budete svědky zrodu důvěry mezi Batmanem a nejmenovaným policejním komisařem. Ačkoliv se příběh může zdát na začátku jednoduchý, ve výsledku vás určitě překvapí několik zvratů, navíc vše je naprosto mistrně podáno, občas s trochou toho humoru, o který se pochopitelně stará Joker. Příběh, který nastíní minulost slavného hrdiny, dobře doplňuje celou videoherní trilogii.

Vývojáři z Warner Bros. Games Montreal se vydali u svého dítka cestou, jakou nastolil už Batman: Arkham City, jen trochu přidávají na velikosti. Arkham Origins je tak trochu open world hra, k dispozici máte dva menší ostrůvky spojené mostem, po kterých se můžete volně pohybovat. U herního světa určitě potěší jeho detailnost a design, který navozuje ponurou atmosféru světa, v němž se to hemží zločinci, ale zamrzí, že se v jeho ulicích pohybují jen gangy a policie, že by město žilo, to se říci nedá. Navíc jedna část je tak trochu recyklací z Arkham City, ale to zase nevidím jako velký problém. Samozřejmě, hlavní jsou příběhové úkoly, posouvající ve vývoji i hlavního hrdinu, které se neopakují, neustále budete dělat něco jiného, což je rozhodně plus. Vývojáři přidali i spoustu vedlejšího obsahu, který můžete během hraní plnit, čímž přidali hře nejen delší herní dobu, ale i na rozmanitosti. Herní svět, v němž se budete pohybovat, je stavěn tak trochu jako ten v Assassin’s Creed sérii. Je také rozdělen do několika menších lokací, v nichž nejdříve musíte obsadit maják, který vám následně danou oblast odkryje, abyste mohli ony vedlejší úkoly plnit, navíc si tím i přidáte bod pro rychlé cestování. Musím říci, že jsem si myslel, že zabírání věží bude pokaždé stejné, ale každá věž vyžaduje splnění jinačího úkolu.

Vývojáři si rozhodně zaslouží pochvalu za vedlejší úkoly jako takové, protože kolikrát jde o samostatné mise, v nichž potkáte spoustu dalších postav z netopýřího univerza., na které během hlavní cesty nenarazíte, a když už, jen na několik okamžiků. Třeba jedna mise vás zavede do obchodu, v němž musíte zachránit dívku, ale jak už to tak bývá, vše se zvrtne a dostanete se až do říše divů, ze které budete mít pořádně zamotanou hlavu. Mezi dalším vedlejším obsahem jsou většinou šarvátky s gangy, ale i ničení vysílačů, hledání skrytých dokumentů a tak dále. Pokud se rozhodnete splnit úplně vše, připravte si tak dvacet hodin, možná i o něco více, čistě příběhová linka má jen kolem devíti nebo desíti hodin.

Už od začátku je vidět, že vývojáři šli tak trochu na jistotu, protože kromě otevřenějšího světa zde nenarazíte na nějaké zásadní novinky v hratelnosti. Bojový systém free-flow, který se skvěle osvědčil u předchozích dílů, zde samozřejmě nechybí, a rozhodně sázka na něj je v pořádku, jen bych asi ocenil, pokud by nabídl něco nového, co jsem ještě v předchozích dílech neviděl. Šarvátky s protivníky jsou samozřejmě pořád fajn, bojový systém je efektivní a zároveň efektní, ale už nemají takový wow efekt, jako tomu bylo v minulosti. U soubojů s normálními protivníky si určitě všimnete daleko větší jejich agresivity, prakticky na vás útočí vždy několik protivníků najednou, takže se daleko více musíte ohánět. Pokud jsou normální souboje prakticky stejné, jako tomu bylo v minulosti, i když tu jsou dva nové druhy nepřátel, to samé se nedá říci u soubojů s bossy. Na nich vývojáři pořádně zapracovali, patří k tomu vůbec nejlepšímu, co nový Batman nabízí, a ať už se vám postaví Deathstrokw, Bane nebo Copperhead, na každý si vzpomenete ještě po dohrání. Souboje navíc probíhají přímo, takže skvěle prověří vaše naučené schopnosti. Asi nejlepší souboje s bossy, jaké Batman: Arkham trilogie nabídla.

Jak budete plnit hlavní i vedlejší úkoly, případně bojovat s protivníky, dostáváte speciální XP body, za které následně hlavní hrdina leveluje, jako tomu bylo v minulosti. RPG systém tu je lehčího ražení, ale i tak vylepšené zdraví, případně oblek, který snese více kulek od nepřátel, jistě potěší a usnadní následně hraní. Také si pochopitelně můžete vylepšovat i hračky a další schopnosti, takže ačkoliv je RPG systém jednodušší, je i plně funkční a během hraní ho oceníte.

Jako v předchozích dílech, i nyní můžete řadu misí plnit stealth způsobem, level design k tomuto stylu hraní přímo vybízí, takže pořád je možnost si určit cestu, kterou se vydat. Hlavní hrdina tu má jako v minulosti spoustu hraček. Většinu má už odemčenou na začátku, a asi nepřekvapí, že mezi nimi najdete jednak Batarang i jeho ovládací verzi, ale také Explozivní gel pro ničení zdí, Smoke granát pro rychlý úprk před nepřáteli, Batclaw nebo Remote Claw. Samozřejmostí jsou i novinky, mezi které tří třeba Glue granát, který můžete použít k ucpávání trubek s párou. Dobré oživení přinášení i Elektrické rukavice, které můžete využít nejen v boji s nepřáteli, kteří snesou méně ran po zásahu bleskem, ale také pro otevírání terminálů. Využívání hraček je opět plně intuitivní, a když už si nebudete vědět rady, můžete se přepnout do detektivního režimu, který vždy poradí. Detektivní režim zůstal od minula prakticky nezměněn, ale jsou části, v nichž po vzoru nedávného Remember Me budete na místech činu přetáčet čas a hledat důkazy. Docela zajímavé oživení, ale je škoda, že těchto částí je ve výsledku jen pár, spočítali byste je na prstech jedné ruky.

Vůbec poprvé se v Batman: Arkham sérii objevuje domov hlavního hrdiny, tedy BatCave. Je docela škoda, že když už si s ní vývojáři dali práci, postrádá nějakou tu větší interakci. Prakticky jen můžete měnit kostým, tedy oblek Batmana, když si nějaký odemknete nebo stáhnete. Takové menší oživení přinášejí alespoň tréninky komb, které jsou rozhodně platné a určitě se je vyplatí prozkoušet. Možná budete i kolikrát překvapeni, co vše Batman umí. Když už jsem u tréninků, musím zmínit i režim Výzev, který se vám postupně odemyká a doplňuje se do něj obsah, jak postupujete hrou. Většinou jde jen o arény, v nichž musíte vymlátit zástupy nepřátel, ale režim určitě zabaví, navíc než nasbíráte všech 288 pohárků, pořádně se opotíte. O nic lehkého nejde. Vývojáři si byli zřejmě vědomi, že nepřinášejí moc novinek do hratelnosti, proto vše vynahrazují obsahem, který určitě každý fanoušek předchozích dílů uvítá.

V recenzi nesmím zapomenout ani na multiplayer, který byl oznámen těsně před vydáním, a asi překvapil naprosto všechny hráče. Ono zakomponovat hru více hráčů do čistě singleplayerové záležitosti je oříškem i pro ty nejlepší vývojáře, ale jak třeba ukázal UbiSoft u série Assassin’s Creed, když se jde na vše chytře, může vzniknout solidní zábava, kterou navíc jde dobře zpeněžit dodatečným obsahem. Hra více hráčů byla svěřena vývojářům Splash Damage (Brink, Enemy Territory: Quake Wars), a proč to neříci rovnou, i když nejde o něco extra velkého, dokáže tato část solidně zabavit. Multiplayer tu je pro osm lidí, kteří si mohou zahrát jeden herní režim na čtyřech spíše menších mapách. Před každou hrou se hráči rozdělí do dvou týmů po třech, jeden kope za Bana, druhý za Jokera. V tuto část jde o klasickou střílečku s krycím systémem, kdy se oba týmy řežou o kontrolní body, které je nutné zabrat. Vývojáři se vše rozhodli osvěžit třetím týmem, který má dva členy, a to hrdiny Batmana a Robina. Ti se následně pokoušejí oběma týmům jejich snažení co nejvíce znepříjemnit. Hraní za hrdiny probíhá spíše stealth způsobem, kdy využíváte nejrůznější hračky. Multiplayer určitě dokáže na čas zabavit, zvláště když v něm je spousta zbraní, kostýmů a dalších věciček k odemknutí. Navíc čas od času se můžete stát Banem nebo Jokerem, čímž značně zatopíte soupeřícímu týmu.

Asi moc nepřekvapí, že vývojáři vsadili u Batman: Arkham Origins na osvědčený Unreal 3 Engine, pochopitelně lehce modifikovaný pro potřeby netopýřího hrdiny, který se jim osvědčil už u předchozích dílů. Pokud jste je hráli, vizuální zpracování vás absolutně v ničem nepřekvapí, je plus mínus stejné. Ačkoliv nepřináší mnoho nových efektů, pořád se na hru dobře dívá, prostě neurazí naprosto nikoho. Na čem ale měli vývojáři pořádně zapracovat, tak je framerate. Během misí na poklesy moc nenarazíte, ale během pohybu po městu jde kolikrát o nervy, jak se hra dokáže škubat. Občas jsem byl dokonce nucen celou hru restartovat od posledního uložení, protože běžela na zhruba 2fps. To je asi největší problém. Vývojáři podle všeho si jsou tohoto problému vědomi a už něco málo opravil první update, na dalším v současnosti pracují. Snad se nápravy dočkáme v brzké době. Za co ovšem musím vývojáře pochválit, je soundtrack, protože ten obsahuje spoustu skvělých skladeb, možná nejlepší, jaké se zatím v sérii objevily. Ozvučení je pak standardní, kvalitní samozřejmě, a zmínit musím i velmi dobrý dabing jak hlavního protagonisty, tak padouchů i vedlejších postav. Ačkoliv byl strach z nových dabérů, ukázalo se, že šlo o dobrou volbu.

Z předchozích řádek je jasné, že Batman: Arkham Origins je kvalitní akční hra, která vás bude bavit svým příběhem, propracovanými souboji s bossy a samozřejmě i hratelností, i když ta od minula nezaznamenala tolik změn, jak bychom si určitě přáli. Dramatičtější změny si vývojáři zřejmě schovávají až do next-gen dílu, který je již nějakou dobu ve vývoji. Do té doby můžete zkusit třeba i multiplayerovou část, která ve výsledku není vůbec špatná, i když se jí před vydáním moc nevěřilo.