Ano, už tomu tak je. Jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších japonských her se dočká kompletního remaku. Ten bude unikátní o to více, že si jej pod svá křídla vezmou v roli režiséra Tetsuya Nomura a producenta Yoshinori Kitase, tedy ti, kteří před 17 lety pomáhali celý fenomén stvořit (Nomura navrhl design postav, Kitase zase napsal a režíroval příběh). Kdo se v minulém desetiletí pokusil sestavit alespoň z části hodnověrný žebříček her, které si hráči po celém světě žádají v novém přepracování nejvíce, FF VII se v něm pravidelně objevovala na příčkách nejvyšších, často jej i vyhrávala. Tajemství úspěchu sedmé Final Fantasy není těžké rozkrýt. V roce 1997, kdy originál vyšel jako žhavá exkluzivita pro první PlayStation, nebylo mnoho her, které by se mohly pochlubit epickou rozmáchlostí mimořádně vyspělého a emotivního příběhu, rozlehlostí postapokalyptického světa, jenž dokázal zasáhnout přímý střed srdce, a obdivuhodně zábavnou a propracovanou hratelností. A to nemluvě o truchlivé hudbě a na svou dobu revoluční odvaze zasadit do hry kontroverzní témata jako terorismus, ekologická katastrofa, sexuální deviace, smrt hlavní postavy nebo pokusy na lidech.

To, co však učinilo z FF VII legendu v plném slova smyslu, bylo to, že se pro miliony hráčů v globálu stala prvním dotekem se slovutnou sérií, japonskou herní kulturou jako takovou, a také žánrem japonských RPG, který se od těch západních výrazně liší svou mentalitou i herním konceptem. Pro hráče se FF VII stala srdeční záležitostí, v mnoha případech i idealizovaným symbolem konkrétní doby a konkrétních pocitů. Lze říci, že FF série, které - doufejme - v nepříliš vzdálené době přibyde už patnáctý díl, a to nemluvě o desítkách spin-off parádiček a kompilací, se ze stínu sedmého dílu dodnes nevymanila. Je to ironické především proto, že následující díly dokázaly FF VII hravě překonat grafickou a technologickou úrovní, přičemž v některých případech přinesly i mnohem kvalitnější a komplexnější herní mechanismy a vývoj postav.

Podíl na tomto stavu má i „Compilation of Final Fantasy VII“, která pomáhala povědomí o původní hře udržovat až do roku 2009, kdy na BD vyšel v režisérském střihu film Final Fantasy VII: Advent Children Complete, poslední z originálních kompilací k sedmému dílu. Mimochodem, pokud máte při pohledu na trailer k remaku FF VII pocit, že se díváte na dobře známé koncepty města Midgar a hraje k tomu povědomá hudba, pak vězte, že režisérem tohoto vynikajícího filmu je Tetsuya Nomura. Je jedině dobře, vlastně je to vynikající zpráva, že Nomura chce remake FF VII pojmout ve stylu svého velkofilmu, který po právu sklidil po celém světě - včetně ČR, film kdysi vysílala dokonce i ČT 2 - úspěch za svou technickou úroveň a režisérskou hodnotu. Stavět na kompilacích sedmého dílu bude ostatně nutné, nechtějí-li tvůrci popřít sami sebe. Lze tedy očekávat poměrně výrazné příběhové odchylky oproti originálu, avšak věříme, že základní koncept zůstane zachován, jelikož se jedná skutečně o excelentní kus nápaditosti, originality a vypravěčského mistrovství. O to by se měl postarat zkušený a schopný scénárista Kazushige Nojima, který se podílel jak na originálu, tak na většině kompilací. Ví tak přesně co, kde a jak změnit, aby vše fungovalo jak má.

Dostatečně vstřebat úžas z oznámení FF VII remaku bude sice ještě chvíli trvat, ale už nyní vycházejí na světlo světa zprávy a náznaky, které potvrzují, že na tomto projektu začali ve Square - Enix pracovat již v průběhu roku 2014. Divadélko, zrežírované v prosinci minulého roku, tak posloužilo nejen jako odvedení pozornosti v situaci, kdy hrozilo včasné prozrazení, ale také jako skvělé nalákání nejen na iOS verzi, která vyjde ještě v průběhu letošního léta, ale i na PlayStation 4 port, jenž je plánován někdy na zimu. Co to tedy znamená? Že nás čekají celkem tři FF VII konverze - klasické remastery staršího vydání ze Steamu na iOS a PlayStation 4, a plnohodnotný remake s časovou exkluzivitou pro SONY, jehož vydání je ovšem ve hvězdách. Nebudeme dokonce ani tipovat, protože na příkladu FF XV, o které navíc nebylo na letošní E3 ani ťuk, lze snadno demonstrovat, že termín vydání není u současné FF série pro Square závazný. Více informací a snad i první ukázky ze hry samotné lze čekat na Tokyo Game Show (17. - 20. září), neboť domácí publikum bude pochopitelně důrazně žádat pravidelný přísun nových informací o této hře.

Proč vlastně letošní E3, když se o remaku mluvilo už plných deset let? Má to hned dvojí vysvětlení. Square-Enix totiž potřebuje nový impulz, který by vrátil upadající sérii její prestiž a náklonost ze strany fanoušků v situaci, kdy je vydání FF XV neustále odkládáno. Navíc se jedná o počin, který bude pod ostrým drobnohledem, což zvýší zájem o společnost a její tituly, a tak netřeba pochybovat o tom, že se Square tato investice jistě několikanásobně vrátí. Toť bod číslo jedna. Za druhé, aniž si to možná uvědomujeme, letošní E3 byla pro Square výjimečná v tom, že uplynulo rovných deset let od chvíle, kdy se na tehdejší E3 objevilo technické demo FF VII. S touto reklamou v roce 2005 společnost těžce přestřelila, jelikož namísto toho, aby úvodní FMV ze hry lidé pojali jako demonstraci síly nového PlayStation 3 a lákadlo na nadcházející projekty, téměř každý si jej spojil s remakem legendární hry, který se však nechystal. Celá léta museli ve Square-Enix vysvětlovat, že šlo o pouhý žert. Proto nyní, na letošní E3. Square-Enix chtělo bludný kruh navždy uzavřít a odčinit svůj dřívější přehmat.

Do současné konzolové války vlétla SONY s vervou, kterou jsme u ní v minulých letech postrádali. Již jen časová exkluzivita FF VII remaku dokládá, že SONY na jednu ze svých ikonických vlajek sází i nyní, a je ochotna poskytnout Square-Enix i dostatečné záruky. Avšak je potřeba si uvědomit, že vskutku kvalitních remaků, které dokázaly vystoupit ze stínu originálu, se na konzolích urodilo velmi málo. Daly by se spočítat na prstech jedné ruky. S remakováním nejsou dostatečné zkušenosti, navíc se očekávání na straně hráčů mohou výrazně lišit. Stačí pouze hru převést do nového grafického kabátu a snažit se o co největší věrnost originálu? Nebo naopak pojmout vše od podlahy, a zkusit nové mechanismy a vize, jež sice mohou fungovat, ale které mohou kouzlo originálu pohřbít a vykostit? Toť otázka dne i následujících měsíců a let. Zkrátka a dobře, 17 let stará hra vznikla v konkrétní době a měla obsah, který reflektoval tehdejší technologický stav i touhy hráčské komunity. Něco takového nelze převést do novověku s tím, že se úspěch automaticky zopakuje. Co fungovalo tehdy, nebude již fungovat dnes. Ani vynikající pověst hry, která dokázala hravě prodat přes 10 milionů kopií (kolik JRPG s takovou prodejností znáte?), nejsou zárukou úspěchu.

Nikdo tak nyní nedokáže odpovědět s jistotou, co se nakonec z projektu jménem „Final Fantasy VII Remake“ zrodí. Je ještě příliš brzo. Rádi bychom věřili, že nakonec vše dobře dopadne, ale tak svět videoher nefunguje. Musíme proto již nyní přijmout fakt, který nejspíše nebude mnohým po chuti. Nová FF VII bude jiná, než ta z roku 1997, budou to dvě odlišná díla, jež sice budou mít styčné prvky, ale ve svém jádru i obsahu se bude u remaku jednat o nový titul, ke kterému bychom proto měli přistupovat s otevřeností a bez přílišných nároků. Až se objeví něco nového, budeme o tom ihned informovat. Na klasickou preview se můžete těšit později, až bude oznámeno o hře něco skutečně konkrétního. Nemusíte mít však strach, FF VII remake zaujal i nás, takže se nejspíše již v brzké době přihlásíme s nějakým speciálem na toto téma.