Siren: Blood Curse

recenze  16
Martin Šmíd, 13. 9. 2008 20:47
Playstation 2 byla zaslíbená konzole pro horory. Sešly se na něm takové kousky jako Silent Hill, Resident Evil a Siren. Právě třetí jmenovaný vzešel z nového studia japonské Sony a nesmazatelně se zapsal do hororového žánru. Nyní přichází již třetí díl, který opět útočí na hráče velkou brutalitou a notnou dávkou strachu.

Když začala japonská Sony pro Playstation 3 připravovat remake prvního dílu Forbidden Siren, spousta hráčů se ptala proč. Proč radši nepřipraví třetí díl. Obavy byly na místě. Forbidden Siren, ač to byl kvalitní horor, měl několik nepříjemných chyb, které hráči jen tak nezkousli. V prvé řadě to bylo opravdu nepřátelské ovládání, které poté napomáhalo i samotnému stylu hry. Ten byl totiž většinou nastaven na metodu pokus – omyl. Rovněž hře moc nepomáhal ani zmatený systém úkolů, který tak shazoval jinak povedený horor do lehkého nadprůměru. Když se ovšem dostalo mezi hráče sdělení, že ačkoliv hra bude vycházet z původní hry, bude maximálně překopána a vylepšena, zasvitla naděje. Sony poté ještě upřesnila, že Siren: Blood Curse, bude epizodický horor pro PSN, což hodnotu tohoto dílka ještě zvedlo. Ti, co nemají internet na své černé krásce, nemusí zoufat, hry se dočkají během podzimu na Blu-ray discích. Nyní se pojďme podívat, jak Siren: Blood Curse dopadl v naší recenzi a hlavně z pohledu fanouška hororových her.

Protože hra vyšla na PSN a zabírala na HDD kolem 10 GB, rozhodli jsme se radši investovat do speciální edice japonské Blu-ray verze, ke které nyní přinášíme recenzi. Ta je naprosto stejná jako u nás vydaná PSN verze, ale jen pro pořádek: Siren: Blood Curse se snaží převypravovat příběh hry Forbidden Siren ve dvanácti vzrušujících epizodách. Pro ty, kteří hráli původní hru, tak Blood Curse přináší několik drastických změn a to i podstatných ve scénáři. Ten je opravdu notně upraven, aby každý pochopil řadu kulturních, náboženských a mytologických problémů, kterých hra nabízí opravdu hodně. Příběh je zjednodušen jak jen to jde. Hráč tak nebude zmaten z událostí, které se na něj budou ve hře valit, ale přes ústřední protagonisty snadno odhalí pravdu a záhady, které hra nabízí. Ale ani fanoušci série se nemusí bát, že by na ně tvůrci zanevřeli. I oni si určitě přijdou na své. Siren: Blood Curse tak nenahání hrůzu jen svým příběhem a řadou kulturních specifik, ale hlavně děsivým designem prostředí a hutnou atmosférou, která vás pohltí a nepustí. Pokud si pustíte Siren: Blood Curse veřer, když všichni spí, čeká vás nezapomenutelný zážitek, který vás poté bude strašit ve snech.

Siren: Blood Curse a stejně tak Sony klamou, jak to jen jde. Hra je prezentována jako jakýsi TV seriál, ale ve skutečnosti se jedná o jeden přímočarý celek. Ačkoliv je příběh sledován celkem deseti herními charaktery, jedná se o hru, kterou v závěru pochopí naprosto každý. Když už budete opravdu v koncích, není problém si všechny informace dohledat v archívu, který máte vždy k dispozici. Mezi tyto patří informace o zbraních, osobách, předmětech, ale i událostech, které se během hry stanou. Hra ovšem těží i z celkového pojetí epizodického hraní a to z ní dělá více než klasický horor. Siren: Blood Curse si tak udržuje ono napětí a dynamiku od začátku do konce. Není nic lepšího, než v nějaké prekérní situaci udělat střih a hráče tak donutit zapnout další epizodu, která zpravidla nezačíná přesně tam, kde předchozí skončila. Navíc by se dalo říci, že každá epizoda vždy nabízí něco jiného. Jednou se tak schováváte jako ve stealth akci, podruhé zase běháte jako v adventuře a poté se k vám dostaví ten nefalšovaný survival horor. Rozmanitost hry je opravdu pozoruhodná a udržuje si ji po celou dobu. Po všech dvanáct epizod budete koukat, co si na vás vývojáři připravili.

Chce to ovšem vydržet první dvě epizody, které hráče opravdu jen dostávají do hry. Zhruba od třetí epizody, kde budete utíkat ve stylu stealth akce s malou holčičkou v nemocnici před zombie sestřičkami, pochopíte, o čem hra vlastně je. Naštěstí nejsou první epizody nijak dlouhé a projdete je opravdu za pár minut. Herní doba se ovšem epizodu od epizody zvyšuje, a tak se nemusíte bát, že byste hru prošli během pár minut. To se určitě nestane. I tak ovšem fanouškům série vydrží Siren: Blood Curse podstatně kratší dobu než původní hra. Můžou za to především dva nové faktory, které ovšem hru vylepšují. Zaprvé je to snížená obtížnost, kdy hra už není tou tvrdou zkouškou pro hráče, jako ta původní. Zadruhé je to notně vylepšené ovládání a kamera, které dovolují si hru maximálně užít a nehází tak hráčům klacky pod nohy. Rovněž lze situace řešit několika způsoby a každý hráč si tak může vybrat, jestli s nepřítelem svede boj, uteče před ním nebo se mu potichu vyhne.

Siren: Blood Curse nabízí i inovovanou činnost zvanou sight jacking. Jde o přepínání kamery do očí postav v okolí hlavního protagonisty. Můžete tak snadno odhalit, jestli se nepřítel dívá vaším směrem, nebo jak je od vás daleko. Postupně zjistíte, že sight jacking k samotnému hraní až tak moc nepotřebujete a stává se tak naprosto zbytečnou featurkou, kterou ocení jen opravdoví fanoušci. Je to dáno i tím, že většina shibito kouká do zdi, a nebo úplně do blba, čímž tato funkce postrádá jakýkoliv smysl. Hře dále pomáhá mapa, která je opravdu důležitou součástí hratelnosti. Ukazuje vám naprosto vše, dokonce i rozmístění nepřátel na mapě.

Nyní se dostáváme k technickému provedení, na které si rovněž nemůžeme stěžovat. O vylepšeném ovládání a kameře, čímž je hra přístupnější opravdu každému, již byla řeč. Grafickému zpracování se také nedá moc vytknout. Ačkoliv můžete namítnout, že rozhodně nejde o výkřik technologie, právě ono grafické zpracování dělá ze hry nezapomenutelný hororový zážitek. Temné prostředí, kde můžete čekat jen to nejhorší, tak stupňuje onu strašidelnou atmosféru, které napomáhají i děsivé zvuky a chvilky ticha, na které ve hře narazíte. U naší edice hry byl na CD přibalen i soundtrack ke hře, který je rovněž vydařený a podtrhuje onen jedinečný hororový zážitek. Pomalinku se blížíme ke konci recenze a vy se jistě ptáte, jestli je na hře vůbec něco, co by se jí dalo vytknout. Kupodivu moc věcí není, a pokud bychom byli hodně přísní, řekli bychom, že kamera by si rozhodně zasloužila více vyladit, stejně tak ovládání ještě není úplně to pravé ořechové.

Jinak je těžké něco vytknout, neboť je jen málo hororů, které se zapíšou do paměti hráčů takovým způsobem jako právě Siren od Sony, jenž na vás útočí syrovou atmosférou plnou tísnivých situací, ve kterých si budete připadat jako ve zlém snu. To přesně je Siren: Blood Curse, doposud nejlepší horor této generace konzolí!

SIREN: Blood Curse

ps3
Sony Computer Entertainment, SCE Japan Studio
Datum vydání hry:
24. 7. 2008
KARTA HRY
8/10

Komentáře