Seriálový fanoušci nyní asi budou očekávat první řádky o samotné hře. Než ale začneme, něco si řekneme o samotném seriálu, abychom byli trošinku v obraze. Seriál vypráví příběh Michaela Scofielda, jehož bratr Lincoln Burrows byl zavřen do věznice Fox River za vraždu, kterou nespáchal, a kde má být za několik dní popraven. Michael se tak nechá zavřít do stejného vězení, aby z něj hned na to utekl společně se svým bratrem, pokud možno živým. O této celkem jednoduché zápletce vypráví první série seriálu, kterou kopíruje i nyní vydaná hra Prison Break: The Conspiracy. Jenomže se v ní neocitneme v kůži pro fanoušky seriálu tolik oblíbeného Michaela Scofielda, ale agenta Společnosti, Toma Paxtona. Ten má pro Společnost zjistit spoustu důležitých informací o obou bratrech a během hry ji i informovat. Hru tak prožijeme v kůži někoho, o kom jsme za celý seriál vůbec neslyšeli, ale díky tomu můžeme nahlédnout na příběh i z trošinku jiného úhlu a nutno říci, že vše docela dobře funguje. Příběh se začne pomalinku jako v seriálu zamotávat a později už ani nevíte, proč jste ve vězení a proč a kdo vás chce zabít. Nebudeme příběh dále rozepisovat, abyste si ho mohli užít i vy.

Hra začíná rozhovorem mezi šéfem Společnosti a Tomem Paxtonem, který dostane potřebné informace. Poté se už ocitáme v autobuse, směřujícího do věznice Fox River. Po vystoupení a cestou na svoji celu hlavní hrdina hry poznává, že ačkoliv je dobře vycvičeným zabijákem, smrt může přijít naprosto ze všech stran. Po ubytování přichází první procházka po věznici, po které se ve vymezených zónách můžete volně pohybovat. K dispozici máte hlavní část s celami, vedlejší místnosti, ale i venkovní hřiště, obehnané plotem a všudypřítomnou stráží. V celém tomto území si můžete povídat s ostatními vězni, ale hlavně pro ně plnit důležité úkoly, abyste si získali jejich přízeň, kterou pochopitelně budete během hry potřebovat. Třeba první, koho budete potřebovat zlákat na svoji stranu, je mafián John Abruzzi. Abyste si ho získali na svoji stranu, budete muset pro něj udělat menší prácičku a s nasazením vlastního života zjistit, kdo ho celou dobu podvádí. Podobných úkolů dostanete ve hře celou řadu a při mnohých z nich se budete muset vydat za vymezenou zónu a proklouznout skrze šachty až k vytyčenému cíly. Škoda jen, že se úkoly pořád opakují a moc různorodosti nepobraly.

Na druhou stranu musíme říci, že pokud jste chtěli opravdu nějakou hru, kde se musíte skrývat před strážemi a hrát si s nimi na schovávačku, tak v tomhle vás Prison Break opravdu uspokojí. Neustále se totiž musíte krýt za bednami, pod auty a pomalinku se plížit za nic netušící stráží. Musíme přiznat, že nás v tomto bodě hra opravdu bavila, protože se jedná opravdu o něco jiného, než nabízí například Splinter Cell, kterýé už moc stealth není. Škoda jen, že některé pasáže jsou až přestřelené, co se obtížnosti týče, takže obrazovku s nahráváním checkpointu uvidíte docela často. To platí především o druhé polovině hry, kdy už vám nebude nic odpuštěno. Určitě se nyní ptáte, jestli si během hry i zabojujete. Odpověď je ano, ale bohužel musíme říci, že se nejedná o něco, na co bychom dlouho vzpomínali. Tato pasáž přijde ve chvíli, kdy ve Fox River vypukne vzpoura, a vězni začnou likvidovat vše, co jim přijde do cesty, včetně svých spolubydlících. Zde tak budete muset být neustále ve střehu, protože nikdy nevíte, kde na vás vyskočí nějaký pomatený vězeň. K jeho likvidaci si bohužel musíte vystačit s holýma rukama. Protivník naštěstí po pár dobře mířených ranách odpadne, ale co trošinku zamrzí, je styl samotného boje. K boji totiž používáte pouze dvě tlačítka, plus krytí, což je na jednu stranu jednoduché i pro začátečníky, ale vypadá to trošinku těžkopádně, když neustále používáte stejná komba, tedy spíše údery. Menším zpestřením jsou finální komba, kterým nebohého vězně vždy dorazíte tak, že už nevstane. Těch je ovšem také jenom pár a neustále se opakují.

Pokud hru dohrajete, odemkne se vám v menu speciální režim, kde si budete moci v duelu zabojovat proti kamarádovi. Tento mód je jen prostou bojovkou, jako je třeba Tekken, samozřejmě navíc značně očesanou, takže nečekejte žádný zázrak. Jako takový bonus ovšem poslouží určitě dobře. Chcete třeba s Johnem Abruzzim nakopat zadek T-Bagovi? V tomto režimu žádný problém. Jeho velkou chybou ovšem je celkem těžkopádné ovládání postav, takže omrzí docela rychle.

Co se týče grafického zpracování, Prison Break: The Conspiracy rozhodně neohromí, ale asi ani výrazně nezklame. Modely postav vypadají k světu a dokonce jsou podobné těm ze seriálu. To prostředí už je občas pořádně odfláklé a trošinku zamrzí i textury v nízkém rozlišení. Celkový dojem je, co se týče grafiky, solidní. Co ovšem možná trošinku zamrzí, je občas haprující framerate, který z ničeho nic klesne. Stejně jako grafické zpracování je na tom i hudební doprovod, který je licencován z televizní předlohy, ale těch několik skladeb rozhodně nikoho nedonutí zachrochtat radostí. Co si ale zaslouží pochvalu, je velmi vydařený dabing, kdy seriálové postavy namluvili jejich herečtí představitelé. Díky tomu se budete moci naplno vžít do hry a občas si i budete připadat, jako byste se ve Fox River opravdu nacházeli.

Prison Break: The Conspiracy je určitě vydařenější hrou podle seriálové licence, u které se určitě bude bavit každý fanoušek předlohy. Přesto by si hra zasloužila trošinku lepší technické zpracování, méně frustrujících pasáží, různorodější mise, delší herní dobu a hloubku. I přes tyto nedostatky se jedná o solidní počin, který rozhodně předloze ostudu neudělá.