Recenzovaná verze: Nintendo Switch

A ještě chvilku u Monster Hunter World zůstanu, protože ten začátkem roku nastínil budoucnost série mnohými moderními herními prvky a přinesl tolik očekávané velké novinky, díky čemuž si hlavně v Evropě a Severní Americe získal velké množství nových hráčů. Všechny změny a novinky pochopitelně nově vydávaný Monster Hunter: Generations Ultimate pro Nintendo Switch neobsahuje, protože vychází z několik let staré verze pro kapesní konzoli Nintendo 3DS. Dalo by se tak říci, že jde o jakousi kompilaci toho nejlepšího, co série nabídla v minulosti, než Capcom přišel s moderním pojetím. Absence moderních prvků i nádherného vizuálního zpracování zamrzí, na druhou stranu hra zaujme svým obsahem. Generations Ultimate je totiž jednoznačně na obsah nejbohatším dílem, což pochopitelně ocení hlavně velcí fanoušci série.

Monster Hunter série se vždy točila jen kolem lovení velkých monster a učení se komplexních a na první pohled těžkých herních mechanik, a jinak tomu pochopitelně není ani u Monster Hunter: Generations Ultimate. Pokud čekáte nějaký epický příběh nebo alespoň jeho náznak, budete muset hledat někde jinde, protože ten opravdu neobsahuje. Na ten si ostatně nehrál ani World, ale svými filmečky a různými sekvencemi nastínil, proč se odehrává to, co se odehrává. Vše každopádně začíná ve vesničce Bherna, z níž se následně vydáváte plnit nejrůznější úkoly. V této vesničce, ale také několika dalších menších městech a osadách, potkáte řadu zajímavých postav, některé jsem si během hraní opravdu oblíbil. Tato NPCčka nezadávají jen úkoly, ale i pomáhají během vašeho snažení, ať už tím, že vám vyrobí zbroj nebo prodají důležité předměty. 

V předchozím odstavci jsem zmínil komplexní a náročné herní mechanismy. Na těch vždy Monster Hunter série stavěla, přičemž naprostý začátečník bude v Generations Ultimate zřejmě v prvních několika hodinách hodně ztracený, protože není tak uživatelský přívětivý jako třeba World. Co alespoň trochu ulehčuje počátek, je přítomnost řady tutoriálových misí, které vás seznámí s herním světem, lovením, sbíráním surovin nebo vytvářením důležitých předmětů. Pro nováčka je těžší se do Generations Ultimate dostat, určitě to nebude láska na první pohled, ale jsem přesvědčen, že pokud dá hře několik hodin šanci, odhalí její pravé kouzlo a bude se bavit stejně dobře, jako zkušení lovci.

A teď se dostávám pomalu k tomu hlavnímu. Monster Hunter: Generations Ultimate je akční hra s RPG a survival prvky, v níž je hlavním cílem zlepšit své schopnosti a stát se co možná nejlepším lovcem všelijakých monster. K tomu ale bude hodně dlouhá cesta. Na začátku budete dostávat jen jednodušší úkoly, jako nashromáždit určitý počet surovin, případně pozabíjet menší monstra. Pokud jste hráli třeba nedávný World, systém úkolů je hodně podobný. Jakmile se trochu zlepšíte a naučíte herní mechanismy, konečně se budete moci vrhnout na lov i daleko větších potvor, kterých je tu několik desítek, jsou rozmanité s pěkným designem a mnohé pořádně nebezpečné, přičemž souboje s nimi patří k tomu nejlepšímu, co hra nabízí a na některé až epické souboje budete vzpomínat pěkně dlouho. Protože nikdy nevidíte ukazatel života daného monstra, jsou souboje napínavé do posledního seknutí, navíc vyžadují od hráče i hodně taktizování a plánování. To je ostatně ona krása Monster Huntera, že když najdete dané monstrum, nestačí jen do něj sekat, ale musíte i u souboje přemýšlet a dobře si promyslet taktiku, s jakou na něj vlítnete. Jen mi chvilkami během soubojů s monstry vadilo, že není možné je jednoduše vystopovat, jako tomu bylo u Monster Hunter World. Tady opravdu musíte vědět, kam dané monstrum jde a mít naučenou jeho cestičku, jinak budete zbytečně bloudit po mapě, což pochopitelně není zrovna zábavné.

Jak pochopitelně plníte řadu úkolů a zabíjíte nejrůznější monstra, postupně získáváte suroviny a další důležitý materiál, za který si kupujete lepší vybavení, případně vylepšujete to, které máte na sobě. Stejně jako u všech Monster Hunter her je vylepšování lovce přes nekonečný grind, jenž je ovšem i po stovkách hodin neskutečně zábavný a souboje s velkými protivníky mají neustále jedinečné kouzlo. Abyste měli proti nim šanci, máte tu hned čtrnáct typů zbraní, od malých mečů po velké sekyry, obří meče i luky, takže je možnost si vždy vybrat tu zbraň, která vám nejlépe sedne, a to i s ohledem na monstrum, které máte zlikvidovat. Hratelnost si navíc můžete sami upravit díky několika stylům boje, přičemž do Generations Ultimate vývojáři přidali dva nové.

Dalo by se říci, že Monster Hunter: Generations Ultimate se v základu prakticky ničím neliší od Monster Hunter World, od lovu monster po robustní systém vylepšování. Jen mu chybí ony moderní prvky, které dělaly celý zážitek zábavnější, příjemnější a od začátku přístupnější i pro nováčky. Popravdě, na ně jsem si tolik navykl, že návrat ke klasickému Monster Hunteru byl na začátku docela těžký. Do Generations Ultimate je ale i tak lehké se zamilovat, ať už díky zmíněným parádním soubojům s monstry, tak rozmanitým koutům světa, do nichž se postupně podíváte. Navštívíte nejen louky a hustě zarostlé džungle, ale také se podíváte do pouští, kde vám hrozí nebezpečí i od žhavého slunce, až po zasněžené vrcholky hor. Ačkoliv je Generations Ultimate opravdu obrovská hra, musím ocenit i její velkou rozmanitost, díky níž se nestane, že byste se během hraní byť na jednu minutu nudili.

Monster Hunter: Generations Ultimate rozhodně není hra na pár hodin. Během nich se ostatně budete učit základní herní mechanismy, abyste mohli v drsném světě přežít a vydat se konečně na lov zajímavých monster. Jak už jsem zmínil výše, největší devízou hry je jeho obsah, protože tu máme hru, která vydrží opravdu na desítky, možná stovky hodin velmi kvalitní zábavy. Nuda u Monster Hunter her nikdy nehrozila a nehrozí ani nyní, zvláště pokud máte podobný grindovací styl her rádi. Vývojáři navíc přidali oproti původní 3DS verzi hned dvacet nových monster, která určitě budete chtít ulovit a vyrobit si z nich krásné zbraně i brnění, ale také se dočkal návratu oblíbený G-rank. Ten nabízí řadu opravdu těžkých úkolů v endgame obsahu, za které jste pochopitelně náležitě odměněni. Monstra v nich mají více života, jsou agresivnější a využívají daleko více útoků. Novinkou je i postranní herní režim Prowler, v němž můžete hrát za vašeho kočkovitého společníka Palico, ale musím se přiznat, že mě nijak zvláště nezaujal.

Celý Monster Hunter: Generations Ultimate můžete hrát pochopitelně sólo, hra je pro toto uzpůsobena, ale je jasné, že největší zábava přichází v kooperativním multiplayeru. Vydat se lovit nejrůznější monstra můžete i ve skupince s dalšími třemi hráči online nebo v lokální podobě. V online režimu je jednoduché se s někým spojit, bohužel s hráči takto můžete komunikovat jen skrze text, hra neobsahuje žádnou formu voicechatu, jako tomu je třeba u Fortnite. To je určitě škoda. Online kooperace každopádně funguje dobře, nesetkal jsem se s žádným problémem během testování, a pokud si nevíte s nějakým monstrem rady a budete potřebovat pomoc, je tu tato možnost. Nejlépe se Monster Hunter: Generations Ultimate hraje skrze lokální kooperativní režim, když se spojíte s kamarádem a sedíte vedle sebe. To se z něj hned stane nejlepší a nejzábavnější kooperativní hra, jaká je v současnosti na konzoli Nintendo Switch dostupná, u níž hodiny utíkají velmi rychle.

Protože Monster Hunter: Generations Ultimate vychází z verze pro kapesní konzoli Nintendo 3DS, která nenabízí velký výpočetní výkon, je jasné, že se nemůže rovnat po vizuální stránce s posledním dílem pro velké konzole. Zatímco postavy a monstra jsou ještě celkem detailní, nejvíce je původ vidět na geometrii světa a celkové jeho bohatosti, ať už jde o vegetaci, slabší textury či různé efekty. Hlavně když hrajete na velké televizní obrazovce, je vizuální zastaralost vidět asi nejvíce, na což bude poukazovat i interface v nízkém rozlišení. V handheldovém režimu se pochopitelně toto ztratí. Přesto si troufám tvrdit, že vizuální zpracování je dostatečné a neurazí naprosto nikoho, zvláště když se budete bavit u samotné hratelnosti. Co je důležitější pro ni, je pochopitelně plynulost. Generations Ultimate běží velmi dobře a nezaznamenal jsem žádné propady ani jiné problémy, které by rušily hraní. Velkým plusem jsou i rychlé nahrávací obrazovky. Pokud patříte mezi fanoušky série, určitě vás nepřekvapí přítomnost výborného soundtracku, ale také kvalitního ozvučení. Dabing bohužel přítomen není, všechny rozhovory jsou pouze formou textu, což je škoda.

I přes technickou zastaralost a chybějící moderní prvky, které se objevily v posledním velkém díle, je Monster Hunter: Generations Ultimate velmi kvalitní a hlavně neskutečně návyková akční hra. Nabízí stovky hodiny zábavné hratelnosti, pěkné lokace, přes devadesát monster s parádním designem i kvalitní hudební doprovod. Fanoušci série nemají nad čím váhat, ti po Monster Hunter: Generations Ultimate určitě skočí, protože jak už jsem zmínil, jedná se o kompilaci toho nejlepšího, co v minulosti série nabídla. Nováčci ovšem musejí nákup důkladně zvážit, protože vstup do hry vyžaduje hodně trpělivosti a učení se.