Recenzovaná verze: PlayStation 5          

Jen mohu poděkovat bohu za to, že se Square Enix u Guardians of the Galaxy rozhodl pro studio Eidos Montreal a nepouštěl se k žádným experimentům v podobě dalších live service záležitosti, ale vsadil na klasický singleplayerový zážitek s velkým důrazem na příběh a dobře napsané postavy, k čemuž ostatně komiksová předloha přímo vybízí. Musím se ale přiznat, že trailery i informace o hře mě před vydáním nijak moc neoslovily, a dle různých komentářů pod novinkami jsem nebyl sám. Hra působila dojmem, že se jedná o další slavnou licenci, která v očích hráčů shoří rychleji než papír a za měsíc si na ní nikdo nevzpomene. Mé hráčské srdce ale už během prvních krůčků zaplesalo, a už nyní mohu říci, že jde o docela velké příjemné překvapení letošního roku.

První, co je u Strážců pozitivní, tak je fakt, že příběh a reálie se odvíjí z komiksových předloh. Autoři podobně, jako studio Insomniac Games u svého Spider-mana, nekopírují filmové univerzum, ale tvoří zcela vlastní, které budou moci do budoucna rozšiřovat dalšími hrami, k nimž pevně věřím, že nakonec dojde. Naše partička břídilů se každopádně nachází několik let po galaktické válce ve stavu, kdy shání obživu čímkoliv, co jen vzdáleně připomíná legální práci. 

Ohledně příběhu tu nechci moc spoilovat, a tak jen zmíním, že z poměrně banální zápletky se nakonec vyklube boj o záchranu celé galaxie. Jasně, ono to je trochu klišé, ale tohle s ohledem na další hry můžeme tvůrcům odpustit. Obrovským překvapením je pro mě nápaditost scénáře a zejména pak výborně napsané hláskující postavy, k nimž jsem si udělal už po pár minutách silné pouto a nešlo jim nefandit. Zejména v první třetině hry je doslova zábava poslouchat slovní přestřelky mezi Quillem a Rocketem.

Tým je tu totožný s tím, co můžeme znát z populárních filmů nebo komiksů. Šéfem posádky je Peter Quill alias Star-Lord, nechybí ohromný Drax, bojem zocelená Gamora, doslova trojslovný Groot a s tlamou nevymáchanou nakonec Rocket. Tato směsice totálních šílenců a magorů dodává hře ten správný náboj. Charaktery se velmi dobře drží svých předloh, byť někoho může zamrzet, že se na dabingu nepodílí jejich herečtí představitelé a obličeje jsou také odlišné.

Hra je typickým zástupcem akčních adventur z pohledu třetí osoby, která však hodně tlačí příběhovou složku. Oproti standardům těchto her se pak snaží přinášet i určité RPG prvky k čemuž se ještě dostaneme. Strážci se dělí na jednotlivé kapitoly, přičemž některé začínají tím, že se posádka sejde ve své základně, kterou je vesmírná loď Milano. Zde můžete s ostatními členy komunikovat, sem tam spustit nějakou tu drobnou interakci a řešit vybavení či perky.

Rozhodně musím zmínit, že Strážci nejsou žádnou jednohubkou. Příběh vám zabere poctivých 15 až 16 hodin herního času a výborně podaný příběh vás bude držet u obrazovky až do samého konce. Co možná trochu zamrzí, tak je fakt, že si nezahrajete za jinou postavu, než je Star-Lord. Výjimečně dojde i na nějaké ty flashbacky z dávné minulosti hlavního protagonisty, zatímco ostatní členové týmu jsou tu pouze pro výpomoc v boji a neutuchající hlášky a dohady. Mise jsou poměrně rozsáhlé s dobrým designem, ale samotné oblasti drží typický koridorový styl. Příliš se uhnout nedá a jen místy se dají najít různá zákoutí, kde jsou schované komponenty nebo sběratelské předměty. Vaším úkolem je tak projít jednotlivé lokace a samozřejmě bojovat s nepřáteli, kteří se vám postaví do cesty. Těch bude opravdu mnoho a jde zároveň tak trochu i o menší kámen úrazu této hry.

Samotný boj mohu určitě pochválit. Star-Lord má své ikonické blastery z kterých střílí a zároveň při tom koriguje zbytek týmu. Udává totiž povely k tomu, aby ostatní doprovodné postavy využily některou z dostupných dovedností a zatopily nepřátelům. Boje si budete zpočátku opravdu užívat, byť jsou místy nepřehledné, což je dáno i množstvím efektům, které však souvisí s celkovým vyzněním hry a jejím stylem. Zpočátku jsou boje vynikající a doslova si užijete každé spuštěné Huddle. Tato schopnost lze v bojích jednou za čas využít, když dojde k naplnění onoho ukazatele. V takovém případě se boj přesune do jakéhosi duchovního prostředí, kde si vyslechnete obavy svého týmu a pokusíte se je vybudit k větší dravosti. Když se to podaří, tak celý tým dostává bonus k poškození. Pokud ne, tak se bonus týká jen Star-Lorda. Co je ale na této specialitce to nejlepší, tak je fakt, že Peter spustí nějakou tu vypalovačku z osmdesátek. A není většího bizáru (rozumějte potěšení), než když kosíte mimozemšťany a k tomu vám hraje Rick Astley. 

Boje jsou zábavné, ale jen do doby, kdy zjistíte, že jejich občas až moc, a navíc se začnou nepříjemně opakovat bez větších změn. Tento neduh mě začal doprovázet zhruba od poloviny hry a některé souboje se stávají poměrně frustrující záležitostí, neboť i na střední obtížnost lze schytat slušný výprask.

O něco výše jsem naznačil možnost nakupovat nové schopnosti pro hlavní hrdiny. Každý z nich má tři bojové schopnosti a jednu speciální. Ty se odemykají tak, že investujete dovednostní body získané za předchozí střety. Hra totiž disponuje ukazatelem toho, jak se vám v onom střetu daří, a to odmění počtem bodů. Za ně pak odemknete další schopnosti. Další specialitkou jsou pak skiny pro posádku, které lze najít během průzkumu v jednotlivých misích. Kromě toho se různě válí také určité množství komponent, z nichž lze vyrábět (aktivovat) pasivní perky pro Star-Lorda.

Co se pak týče technického stavu, tak hra běží poměrně slušně, ale nechybí tu určité bugy, které budou chtít doladit. Zejména si lze všimnout poklesu fps v určitých scénách a mnohdy až výraznějšímu zaškubnutí při filmečcích. Asi dvakrát jsem pak narazil na to, že se mi v klíčový moment nespustila hudba, což ve scéně, kdy má Star-Lord sluchátka na uších nepůsobí úplně dobře. Hra mi pak spadla pouze jedinkrát při přechodu z filmečku přímo do hry. Další bug pak souvisí s tím, že občas bude potřeba načíst poslední kontrolní bod, neboť postava vašeho parťáka nechce udělat to, co byste od ní očekávali. Mimo boj lze využít třeba toho, aby Gamora něco přesekla a Drax například zničil zeď. V jednom místě už jsem byl naprosto zoufalý z toho, že nevím jak dál, abych nakonec zjistil, že Gamora zůstala někde pozadu a hra ji nedokázala k příslušné interakci posunout.

Ale abych vyvážil misky vah rovněž v prospěch autorů, tak musím zmínit, že soundtrack je FANTASTICKÝ! Využity jsou nejrůznější hity z 80. let minulého století a k tomu jsou doplněny o parádní originální soundtrack vytvořený pro hru. Grafická stránka je doslova vynikající. Bylo zapracováno na tom, aby prostředí bylo co nejbohatší na detaily a až na někdy nevýraznou mimiku postav si není na co stěžovat. Obdivovat budete zejména herní lokace, které jsou doslova nádherné a neskutečně nápadité. Hra běží ve dvou režimech. Jeden na 30 fps, kde jsou znatelně hezčí detaily a dynamické 4K rozlišení, a druhý na stabilnějších 60 fps, kde však je trochu znát, že detailů poněkud ubylo, navíc jede nativně v 1080p a následně je přepočítávám do 4K.

Marvel’s Guardians of the Galaxy je rapidním skokem vpřed oproti Marvel’s Avengers a nabízí výbornou zábavu na několik večerů, v níž popravdě asi moc hráčů ani nedoufalo. Jde o špičkovou akční jízdu, která je doslova přehláskovaná perfektními výpady z úst hlavních protagonistů, nabízí originální příběh a byť má lehce repetitivní souboje, tak je to pořád velká zábava. Fanoušci Marvelu budou u vytržení, ale titul si naplno užijí i ti, kteří komiksové univerzum až tolik nežerou. Marvel’s Guardians of the Galaxy jsou bez debat jednou z nejlepších her letošního podzimu. Doufám, že příští setkání s touhle bandou už bude mířit k nejvyšším hodnocením. Rozhodně na to má.