Recenzovaná verze: PlayStation 5

I když název Modern Warfare II může svádět k tomu, že jde o předělávku původní třináct let staré hry, není tomu tak. Stejně jako tři roky starý reboot obsahuje kompletně novou zápletku, v níž se ovšem objeví oblíbení hrdinové, mezi nimiž nemůže chybět ikonický Kapitán Price, Ghost nebo Soap. Zápletka sleduje spiknutí mezi íránskými teroristy s mexickým drogovým kartelem, ačkoliv dojde i na prohnané Rusáky, ale nebudu zabíhat do podrobností. Modern Warfare II prakticky navazuje svoji zápletkou na tři roky starý reboot, z něhož se vrací i několik postav, ale bohužel mi přišlo, že není tak zajímavá, jak se na první pohled tváří a jaký měla potenciál. Jde o docela rutinní záležitost, točící se klasicky kolem honu nebezpečného teroristy, který chce odpálit jaderné rakety na několik cílů po Spojených státech. Tomu musí hlavní hrdinové stůj co stůj zabránit. Bčkovost zápletky bych asi dokázal překousnout, ale postrádám u ní nějaké památné momenty, více napětí, šokující události nebo větší zvraty, jako tomu bylo u původního Modern Warfare II. Vlastně i reboot Modern Warfare z roku 2019 mi přišel po stránce příběhu a samotné zápletky zajímavější a lépe napsaný. Možná si ale vývojáři jen nechávají prostor a materiál pro třetí díl, s nímž se dle konce už nyní očividně počítá.

Ačkoliv příběh v Modern Warfare II není něco světoborného a vlastně jsem i trochu čekal od něj více, nelze mu upřít fantastická prezentace, která jen těžko hledá konkurenci nejen v samotné sérii, ale také žánru first-person stříleček. Renderované filmečky mezi jednotlivými misemi jsou parádní a je na nich vidět, že stály obrovské peníze a vývojáři na nich rozhodně nešetřili. Hlavně zpracování postav, jejich mimika i celkové animace snese ta nejpřísnější měřítka, takže jsem si chvilkami připadal jako při sledování nějakého drahého akčního filmu než hry. Navíc jednotlivé postavy, ať už ty hlavní nebo vedlejší, jsou doplněny i výbornými výkony najatých herců a profesionálním dabingem. Za celkovou prezentaci si vývojáři zaslouží obrovskou pochvalu, a možná je i proto škoda, že nepřišli s nějakou zajímavější a kvalitněji napsanou zápletkou.  

Protože je tu Call of Duty s námi už tak dlouho, přijít s něčím vyloženě novým v rámci multiplayeru i příběhové kampaně není zrovna jednoduché. Přesto se o to vývojáři docela často pokouší, což je nutné ocenit, ale ne vždy se setkají s úspěchem. Zatímco loňský Vanguard byl pořád hlavně frenetickou rychlou akcí, stavějící hlavně na osudech několika docela dobře napsaných postavách za druhé světové války, letošní Modern Warfare II spíše navazuje na svého pomalejšího předchůdce. Ne, že by neobsahoval docela hektické přestřelky, v nichž budete likvidovat zástupy nabíhajících protivníků s nyní už celkem obstojnou umělou inteligencí. Takových částí má hned několik, ale po většinu času chce bavit stealthem a daleko rozvážnějším postupem, během něhož přijdou ke slovu zbraně s tlumičem.

A nyní ještě ve větší míře než v minulosti. Tento přístup se zřejmě nebude líbit úplně každému, ale mě zrovna moc nevadil, navíc skladba misí je docela rozmanitá, takže zatímco v jedné budete infiltrovat s jednotkou velkou loď za silné boučky, v další budete skákat z auta na auto při velké honičce a dojde i na sniperskou misi v kamufláži hejkala. Tato mise se mi navíc líbila i z toho důvodu, že se odehrává na docela velkém plácku, má několik cílů a je možné měnit pozice pro lepší viditelnost na cíle. Jedna mise se mi ovšem moc nelíbila, a to ta, v níž bylo nutné se plížit a hledat materiál pro výrobu důležitých předmětů. Tady hra trochu ztratila svoji identitu a tento pokus vývojářům oživit hratelnost něčím novým moc nevyšel. Co mi ale vadí možná trochu více, tak je skutečnost, že mise jsou sice rozmanité, ale jsou většinou variací na to, co jsme v Modern Warfare i Call of Duty sérii viděli v minulosti. Něco vyloženě nového neokoukaného tu tak nenajdete.

Kampaň Call of Duty: Modern Warfare II jsem si ale i přes výše popsané nedostatky a výtky užil díky pořád velmi dobrému pocitu ze střelby užil, a pokud dostane v budoucnu pokračování, rád si ho zahraji. Je ale jedna věc, která mě ve výsledku na kampani mrzí nejvíce. Protože vyšla o týden dříve než zbytek, očekával jsem, že bude v odladěném a bezchybném stavu. Bohužel tomu tak není. Grafické glitche dokážu přežít a chápu, že dnes jsou hry tak náročné, že vše se odladit úplně nedá. Jenomže Call of Duty: Modern Warfare II má obrovské problémy s naprosto zásadními chybami, které znemožňují postupu a dokončení mise. Hlavně desátá mise Violence of Timing je neskutečně zabudovaná a musel jsem ji dvakrát restartovat, aby bylo možné ji dokončit. Tohle je ostuda pro vývojáře, kteří hru před vydáním dostatečně neotestovali.

Ačkoliv je kampaň solidní a neurazí, tou hlavní částí celého balíčku je multiplayer, s nímž mají vývojáři obrovské ambice. Hodlají ho totiž hodně podporovat updaty a novým obsahem, navíc bude propojen i s blížící se druhou verzí Warzone. A jak je na tom hratelnost v Modern Warfare II? Ta do značné míry vychází z toho, co jsme mohli vidět v předchozím Modern Warfare, ale přijde mi, že je o něco rychlejší ve stylu starších dílů, což je dle mého jen a jen dobře. Na to má vliv jednak design map, k němuž se ještě dostanu, ale také některé novinky, jako je možnost zachytávat se za římsy a šplhat do oken nebo na balkóny, případně rychle běhat jako ve Warzone. Všechny tyto novinky hratelnost dobře obohacují a společně s pořád parádním arkádovým gunplayem se starají o velmi dobrou zábavu. Revoluci tu před sebou nemáme, ale byla otázka, jestli vůbec byla potřeba, když vývojáři v posledních letech hratelnost i herní mechaniky prakticky vypilovali k dokonalosti a nyní je jen drobně doplňují.

Je to třeba vidět i na systému vylepšování a odemykání zbraní, které je stále přítomno, ačkoliv nyní bylo trochu předěláno, ale třeba u příslušenství nyní vývojáři přidali možnost ho ještě upravovat a hrát si u něj se statistikami (tato novinka byla v době psaní článku vypnuta kvůli bugu, snad se brzy do hry vrátí). To mu přidává větší hloubku a každý si může lépe zbraň vyladit k obrazu svému. Zbraní je opět velké množství, od samopalů, pušek, brokovnic nebo kulometů, do toho jsou tu různé miny, claymorky, několik druhů granátů a tak dále. Nezapomíná se ani na killstreaky. Ty jsou do jisté míry stejné jako u předchozího dílu a nějaký vyloženě nový silný jsem nenašel, což je možná trochu škoda. Komu se ale Modern Warfare II zalíbí, stráví spoustu večerů odemykáním nových zbraní, doplňků, barviček a tak dále. Do toho už brzy do hry přibude první Battle Pass s různými kosmetickými doplňky. Vlastě jsem docela rád, že vývojáři přešli na systém Battle Passů, protože díky tomu veškerý dodatečný obsah (mapy nebo režimy) je zcela zdarma.

V současnosti se hodně spekuluje, že letošní Call of Duty: Modern Warfare II bude studio Infinity Ward podporovat po dva roky, protože si série vezme v příštím roce pauzu. Z mého pohledu by to bylo chytré rozhodnutí. Jestli tomu tak bude, zatím nemáme oficiálně potvrzeno, skutečností ovšem je, že hra už na startu nabízí docela velké množství obsahu, který vydrží opravdu na hodně dlouho. Co se týče herních režimů, najdete ve hře Free-for-All a 6v6 týmové klasiky jako Team Deathmatch, Hardpoint, Search and Destroy, Domination nebo Kill Confirmed. Tyto režimy pro menší počet hráčů pak doplňují velké válečné režimy Invasion (20v20 doplněný o umělou inteligenci) a Ground War (32x32), které se snaží svým pojetím konkurovat sérii Battlefield, ale pořád si zachovávají charakteristickou svižnější hratelnost Call of Duty série. Třeba Ground War, v němž je možné ovládat i různé dopravní prostředky jako obrněná vozidla, tanky nebo helikoptéry, byl už v předchozím Modern Warfare, kde měl premiéru. Tam jsem si tento režim popravdě moc neoblíbil a nepřišel jsem mu na chuť, ale nyní mi přišel daleko zábavnější a svižnější, přičemž velký vliv na to mají mapy, kterých je ve hře rovných 5. Jsou přehlednější, pohyb po nich je snazší a jsou vůbec lépe nadesignovány pro válčení ve vozidlech a v takovém počtu. Dokážu si tak docela snadno představit, že budu v tomto režimu trávit daleko větší množství času než v minulosti.

Jedním z nových herních režimů je Prisoner Rescue, pro který se vývojáři nechali očividně inspirovat úspěšným Rainbox Six Siege. Zatímco jeden tým v tomto režimu brání a snaží se ohlídat rukojmí, druhý se je snaží zachránit. Hratelnost je tak daleko taktičtější, tým musí postupovat s větší rozvahou, a to i kvůli tomu, že tu není respawn. Pokud je hráč eliminován, jedinou jeho záchranou je to, pokud ho spoluhráč zvedne. Jinak si v daném kole už nezahraje a musí sledovat snažení ostatních. Naštěstí jsem tento režim hrál většinou s kamarády, s nimiž zábava i díky komunikaci a lepší sehranosti stoupá, ale sem tam jsem ho dal i s náhodnými hráči. Ačkoliv je Call of Duty hlavně rychlá akce, hráči docela rychle pochopili, kudy vede v tomto režimu cesta k vítězství a snaží se hrát opatrně a pomáhat si. Ve výsledku jde o docela pohodový, zábavný a dobře navržený režim, který jsem si s chutí zapnul a nepochybuji, že ho budu hrát ještě v následujících týdnech a měsících. Dobře obohacuje seznam s klasickými herními režimy.

Herních režimů je velké množství do začátku a jsou dostatečně odlišné, že si každý najde svůj oblíbený. Navíc oceňuji, že je možné do matchmakingu naklikat, jaké režimy preferuji a ty následně hra vyhledává. Kromě režimů hra obsahuje už nyní docela slušný počet map. Těch je pro klasické 6v6 hraní jedenáct a musím říci, že se mi drtivá většina z nich líbí, jsou přehledné a snadno naučitelné, takže stačí pár her a už víte, kde jsou výhodné pozice a odkud vás může protivník oběhnout. Navíc se mi líbí, že oproti předchozímu Modern Warfare nemají mapy tolik míst pro kempování, což jen prospívá samotné hratelnosti a plynulosti jednotlivých her. Je to dáno hlavně tím, že nyní už málokdy má nějaká ulička nebo místnost jen jeden vchod, takže si hráč nemůže být tak jistý, že protihráč půjde zrovna tudy. Ano, míst pro kempování pořád několik je, a hráči se je snaží stále zneužívat, ale vývojáři se je očividně snažili co nejvíce eliminovat.

Stejně tak si vzali k srdci ne zrovna povedené respawnování v původním Modern Warfare, kde bylo možné dávat jednoduše spawn killy a pořádně tím znechutit hraní ostatním. Ano, sem tam se mi stalo, že jsem se blbě spawnul, ale už nejdou takto jednoduše farmit killy jako v minulosti. Před vydáním vývojáři zmiňovali souboje i ve vodě, která má mimochodem velmi pěkný efekt, ale nakonec jsem trochu zklamán, protože vodu obsahuje, pokud se nepletu, pouze jedna jediná mapa Zarqwa Hydroelectric v režimu 6v6. Ta má napříč mapou různé kanály, kterými je možné proplouvat a útočit z nich na nic netušící protivníky, což je fajn oživení. Pak jsou mapy s vodou ještě v Ground War, kde je možné řídit čluny, ale neřekl bych, že jde ve výsledku o takovou velkou novinku, jakou z ní vývojáři před vydáním dělali.

Série Call of Duty vždy nabízela na vše pohled z první osoby a Call of Duty: Modern Warfare II v tomto není jiné. Vývojáři se ale rozhodli, že hratelnost v multiplayeru oživí speciálním módem, v němž je možné hrát vybrané režimy ze třetí osoby. Tedy z pohledu, který je pro značku zcela nový a působí v ní hodně zvláštně. Ačkoliv byl tento mód během oznamující prezentace docela propagován, musím říci, že je spíše jen jakýmsi experimentem, který má k dokonalosti docela daleko. Je to vidět hlavně na trochu kostrbatém pohybu, který zaostává za jinými akčními hrami ze třetí osoby, ale i ovládání. To bylo očividně stavěno pro first-person hraní a vývojáři ho vůbec neupravili. Jako pokus a snaha přinést něco nového asi fajn, ale nedovedu si představit, že bych Call of Duty hrál pravidelně ze třetí osoby, když pocit ze střelby je o poznání horší, a tím se snižuje i zábava. Za vyzkoušení ale stojí.

I když jsem se u hraní multiplayeru Modern Warfare II dobře bavil a věřím, že ještě budu, docela zamrzí, že hra trpí řadou bugů a nedostatků (o vypnutém tuningu byla řeč, ale také vývojáři museli vypnout pingování), navíc nemá hned na startu několik docela důležitých funkcí. Naprosto chybí žebříčky a statistiky, není možnost ukládat vlastní blueprinty, nejsou medaile, chybí odpočítávání tokenů a na konzolích Xbox nejde přímo ve hře vypnout cross-play hraní, takže hráči musejí hrát s PC hráči, kteří mají klávesnice a myši. Je vlastně docela zvláštní, že řada těchto funkcí, které byly základem předchozích dílů, nyní chybí. Doufejme, že je vývojáři v brzké době přidají, kritika na jejich absenci je na fórech docela velká. Zatím jen víme, že s první sezónou budou spuštěny i Hardcore režimy.

Už docela dlouho se vývojáři s každým novým dílem Call of Duty snaží přinést i speciální kooperativní část, která by doplnila kampaň a multiplayer. Zatímco díly od studia Treyarch nemohou vyjít bez oblíbeného, ačkoliv podle mého v poslední době už dle mého názoru trochu vyčpělého zombie režimu, Infinity Ward se snaží přinášet o poznání klasičtější a realističtější zážitek. Call of Duty: Modern Warfare II má kooperaci pro dva hráče, pro niž vývojáři připravili na start tři mapy. Na nich musíte s kamarádem nebo náhodným hráčem plnit předem zadané úkoly, hlavně spojené s infiltrací nepřátelských základen, kde je nutné něco najít nebo vyhodit do vzduchu, nebo bráněním cílů. Musím říci, že celý režim mi přijde docela zbytečný, postrádám u něj větší hloubku a vlastně i zajímavost. Jde o celkem standardní kooperativní záležitost, kterou vyzkoušíte, abyste si v ní odemkli operátory, a pak už není moc důvod jí chodit. Předchozí díl nabídl Spec Ops mise pro čtyři hráče, pokud se nepletu, a ačkoliv také nešlo o něco světoborného a docela jsem je i kritizoval, přišlo mi, že byly daleko lepší, zajímavější a dávaly i větší prostor pro taktiku. A hlavně představovaly i nějakou výzvu, což se o kooperativních misích v Modern Warfare II říci nedá. Je vlastně docela škoda, že když už vývojáři chtějí z nějakého neznámého důvodu za každou cenu do hry dát kooperativní část, tak nejsou schopni do ní více investovat a vymyslet něco, co hráči opravdu ocení a hlavně si užijí i z dlouhodobého hlediska.

Call of Duty: Modern Warfare II je postaveno na stejném enginu jako parádně vypadající předchůdce z roku 2019, který byl ale od té doby dále modernizován a optimalizován pro konzole současné generace. A musím říci, že jde o docela působivou technologii, díky níž nový díl nejen velmi dobře vypadá, ale také běží. Už začátek příběhové kampaně, kdy se objevíte mezi realistickými skalami, dává tušit, že zklamán nikdo rozhodně nebude. Hra má kvalitní textury ve vysokém rozlišní, velmi dobře zpracované a detailní postavy, ale také prostředí, v němž se řada objektů a věcí krásně leskne. Pochválit musím i opět realisticky vypadající dynamické osvětlení a řadu parádních efektů, krásně doplňující akční hratelnost. Vizuálně je na tom Modern Warfare II rozhodně nadprůměrně, ale co oceňuji ještě více, je optimalizace. Hru totiž můžete hrát klasicky v 60fps v dynamickém 4K rozlišení, ale kdo preferuje ještě lepší framerate, je možné ji zapnout v režimu výkonu 120fps, v němž běží v rozlišení 1440p. A to nejen v multiplayeru, ale také příběhové kampani pro jednoho. Je vlastně až neuvěřitelné, že se vývojářům takto pěkně vypadající hra povedla rozběhnout na současných konzolích PlayStation 5 a Xbox Series X v takovém frameratu. Na tom je jen vidět, jak mocný nástroj mají v rukou.

Po předchozím docela rozpačitém a fanoušky ne zrovna kladně přijatém ročníku se Call of Duty vrací do moderní doby ve více než dobré formě. Příběhová kampaň, ačkoliv má jen Bčkový příběh, dokáže kvalitně zabavit na několik hodin. Kooperativní část je slabší a jen bohužel do počtu, ale vše vynahrazuje opět zábavná multiplayerová část s velkým množstvím obsahu, kterou budou vývojáři navíc v následujících měsících rozšiřovat a upravovat dle zpětné vazby fanoušků. Pokud jste fanoušci multiplayerových akcí, mohu nákup jednoznačně doporučit, vlastně nic lepšího se v poslední době v tomto žánru neurodilo.