Call of Duty 4

recenze  33
Martin Šmíd, 22. 8. 2008 9:55
V roce 2003 spatřila světlo světa hra Call of Duty, která byla zasazena do tehdy módní 2. světové války. Po nečekaném úspěchu se začal připravovat druhý díl. Ten vyšel v roce 2005 a opět sklidil zasloužený úspěch, i když se začaly objevovat hlasy, že je téma 2. světové války už vyčerpáno. Activision dal v té době vývojářům z Infinity Ward volno a třetí díl svěřil svému internímu studiu Treyarch. Třetí díl opět hráče oslovil, ale už bylo vidět, že se vaří z vody. Začátkem roku 2007 se veřejnosti představilo čtvrté pokračování, za kterým stojí opět Infinity Ward. Největší změnou měl být přesun od bojišť druhé světové války k moderním konfliktům. Jak se tento krok vyvedl, si můžete přečíst v naší recenzi.

V Call of Duty 4: Modern Warfare se sice změnilo prostředí, ale v jádru zůstala hra stejná jako předchozí díly. Už tu nepobíhají šílení náckové, kteří chtějí ovládnout svět, ale celý příběh se točí okolo ruských nukleárních bomb, které ukradli teroristé a odvezli je na Střední Východ. To samozřejmě nemohlo zůstat bez povšimnutí, a tak jsou vysláni britští S.A.S a američtí mariňáci, aby získali zpět ukradené bomby, které představují velkou hrozbu pro společnost. Jak už je u CoD série zvykem, i čtvrtý díl začíná v tréninkovém centru. Zde se naučíte střílet ze zbraní a spoustu dalších dovedností, které budete během hraní v ostrých misích potřebovat. Ihned po dokončení tutorialu se vrháte se svým čtyřčlenným komandem zabezpečit nákladní loď plnou teroristů. Něco se však zvrtne a loď se i s vámi začne potápět. Opravdu hektická první mise vás doslova přiková k obrazovce a už vás jen tak nepustí. Nyní CoD4 teprve začíná a pokud jste se doposud neseznámili s ovládáním, budete mít v dalším průběhu hry velké problémy. Od teď vám totiž hra nic neodpustí a každý krok vedle je tvrdě trestán. Dopomáhá tomu i AI nepřátel, která je opravdu na vysoké úrovni. Kryjí se, spolupracují a prozrazují si navzájem vaše pozice. Už se tedy nestane, že by se zasekli ve dveřích či stáli na místě. S tímto přichází i možná největší změna oproti předchozím dílům. Vše se dá prostřelit a pokud se nepřátelský voják schová třeba za zeď, není nic lehčího, než ho skrz ni sejmout. Toho si jsou bohužel vědomi i vaši nepřátelé a někdy se budete divit, odkud že vás to dostali. Stejně jako vy mají i teroristé přístup k veškerému vojenskému vybavení, jako jsou raketomety či granáty. I když je většina hry lineární a pohybujete se pouze v koridorech, chce to trochu taktiky a ne jenom vběhnout na otevřený plácek. Vyplatí se postupovat s týmem a likvidovat jednoho teroristu za druhým. Vašim nepřátelům občas dělají společnost i psi. Ti představují opravdu zdatné protivníky a někdy vám dá jejich likvidace hodně zabrat. Rozhodně nejde o mírumilovné miláčky, ale o krvežíznivé bestie, které už delší dobu nedostaly nažrat.

Vaši kolegové nepotřebují žádné rozkazy, a přesto se chovají podle toho, jak to vyžaduje situace. Někdy se budete rovněž divit, jaké do hry vkládají emoce. Většinou se budete pohybovat v otevřených přestřelkách, ale občas se objeví i část mise, kde budete muset nepřátele likvidovat potichu. Ušetříte tak nejen munici, ale i čas, který byste jinak museli věnovat sestřelení ostatních. Ačkoliv strávíte většinu herního času na zemi, proletíte se i vrtulníkem AC-130. V této části budete kulometem likvidovat houfy nepřátel při proletu nad městem. Může vám připadat, že se musí hra po čase opakovat, ale určitě se tak po celou dobu nestane. Hodně tomu napomáhá i samotná délka kampaně. Na obtížnost Regular ji projdete za pět hodin a ti lepší z vás dokonce za 4 hodiny, což je hodně málo a rozhodně se čekalo více. Hra tak vydrží na jeden pohodový večer, více se od ní čekat nedá. Délka kampaně je rozhodně největším mínusem hry, ale ne však jediným. Například jsem nepochopil, proč v Infinity Ward použili v některých úrovních u vašich kolegů stejné textury oblečení jako u teroristů. Tato skutečnost je někdy opravdu matoucí a může se vám stát, že zastřelíte svého parťáka a hra vás potrestá restartem mise. Jelikož se vývojáři rozhodli pro zasazení hry do současné doby, najdeme zde i určité moderní prvky. Mezi ně patří třeba naváděné střely anebo těžké raketomety na zneškodnění tanků. Ve hře není po vzoru svých předchůdců žádný ukazatel zdraví. Obrazovka po silném zásahu zčervená a vy se musíte na chvilku někam schovat. Po návratu do normálu pak můžete pokračovat dále. Maximální pochvalu si zaslouží Arcade Mode. Ten se vám odemkne po prvním dohrání a jedná se o procházení úrovní, kde za každého zabitého protivníka dostáváte body. Čím efektivněji zneškodněný terorista, tím více vás čeká bodů. Na celou misi máte poté přidělený počet životů, a rovněž vám v rohu obrazovky odtikává čas. Tento mód je velmi zábavný a rozhodně byste si ho měli vyzkoušet, alespoň si tím natáhnete hrací dobu na deset hodin.

I přes skvělý Arcade Mode začne hra pro jednoho po čase nudit. Tím největším lákadlem tak zůstává online multiplayer, který i v CoD 4 ukazuje, proč se staly předchozí díly nejhratelnějšími peckami a pořádá se v nich nesčetně turnajů. Playstation 3 verze podporuje až 18 připojených hráčů na jedné mapě. Celkem na vás čeká 16 map, kde se prověří vaše zkušenosti, a porovnáte se s ostatními hráči z celého světa. Většina map je sice převzatá z úrovní pro jednoho hráče, ale ty jsou designovány tak, aby mohl hráč využívat svůj styl hraní a nemusel se omezovat. Není tak problém se schovat a čekat se sniperkou na protihráče, nebo si to s ním vyříkat pěkně z očí do očí. Když držíte zbraň a objeví se před vámi nepřítel, můžete ho v rychlosti probodnout nožem. Tento prvek přináší do hry neokoukaný nápad a rozhodně je efektivnější než pažba, kterou používá tuna dalších her. Grafická stránka Call of Duty 4: Modern Warfare je opravdu báječná a jedná se o jednu z nejlépe vypadajících her současnosti. Vojáci, výbuchy a všelijaké další efekty vypadají opravdu realisticky. Všechna tato krása se navíc hýbe v 60fps a kromě pár škubnutí běží hra maximálně plynule. Už z trailerů vás jistě praštily do očí animace vojáků na bojišti. Vojáci se kryjí, odhazují granáty, křičí na sebe, a dokonce se plazí do bezpečí, když už nějakou tu kulku schytají. Každá postava má na těle celkem šestnáct zón a podle zásahu uvidíme její následnou reakci. Někdy voják ihned padne k zemi, jindy se chvilku svíjí v bolestech a teprve potom zemře. Animace tak dopomáhají k velkému realismu a z žádné jiné hry jsme dosud neměli takový autentický pocit. Občas trochu zamrzí, že nemáte ve hře prakticky žádnou volnost. Vývojáři totiž nadefinovali jen jednu cestu a té se musíte držet. Nejsou zde žádné odbočky, a dokonce se občas objeví i neviditelné stěny. Na druhou stranu nemá hra díky svázanosti žádné hluché místo a jedná se tak o neustálý boj o přežití. Skvělou práci odvedli i zvukaři. Svištění kulek a vybuchující granáty, křik umírajících vojáků. To vše na vás čeká v nejlepší akční hře roku 2007.

Call of Duty 4: Modern Warfare je jednou z nejlepších akčních her všech dob. Intenzivní akce, která vás pohltí a nepustí, dokud nepřijdou na řadu závěrečné titulky. Krátkost hry pro jednoho vynahrazuje skvělá online podpora.

Call of Duty 4: Modern Warfare

ps3x360
Activision, Infinity Ward
Datum vydání hry:
5. 11. 2007
Žánr:
Střílečka
KARTA HRY
9/10

Komentáře