Už to jsou více jak dva roky, co poprvé vzbudil rozruch nevšední titul Stray. Vynořil se zčistajasna na digitálním eventu „Future of Gaming“, který uspořádala SONY, aby demonstrovala světu, jaké světlé zítřky nás čekají. Pravda, tehdejší optimismus je tentam, ale Stray se naštěstí přetavil z vábivého a tajemného teaseru v překrásný herní skvost deklarující stále větší sílu a odhodlání indie studií směle konkurujících velkým herním společnostem. Oprášíme-li v redakci naše prachem pokryté stohy kartonů, kde archivujeme recenze, pak je to už po několikáté za poslední roky, kdy oslavujeme úspěch tvůrčí nezávislosti, zarputilosti hrstky nadaných vývojářů a uznale musíme konstatovat, že velký rozpočet a dechberoucí pozlátko nejsou vše. Stále ještě může zvítězit duše nad hmotou a originalita vydláždit cestu pozoruhodnému zážitku rezonujícímu v hráčích se vzrušující intenzitou. Stray je ukázkou schopnosti úzkého vývojářského týmu naplnit bezezbytku své ambice, využít všech nedostatků ve svůj prospěch, a nadto zůstat oběma nohama pevně na zemi. Nebo spíše čtyřma nohama? Vždyť Stray staví do záře reflektorů kočky a jejich schopnost dotknout se lidských srdcí.