Nula je zvláštní a výjimečné číslo. Sama o sobě většinou neznamená nic, avšak po boku jiných čísel její význam narůstá. Vezměte obrazně řečeno Resident Evil Zero a dejte ji do kombinace s posledními vydanými díly RE ságy a vyjde vám, že nula vskutku znamená více. Ale už dost hraní s čísly, neboť máme na pořadu dne recenzi dlouho očekávané hry, v níž se vše začíná, a kde také končí. Nultý RE totiž sloužící jako prequel k Resident Evil Remake a de facto celé sérii. To je onen začátek. A končí proto, jelikož velkým paradoxem prequelového titulu je skutečnost, že se stal posledním vskutku klasickým dílem série, v němž se ještě kladl důraz na atmosféru a také náročnost herních mechanismů. Vrátit se k RE Zero tedy znamená doslova vrátit se na počátek a k hutným kořenům série. Kořenům, o které sérii v minulých letech připravily nejen neúprosný evoluční a žánrový vývoj, ale také malá citlivost vývojářů z CAPCOM.