Závěr minulého roku měla série Final Fantasy vskutku silný. Nejprve snový World of Final Fantasy a ani ne o měsíc později Final Fantasy XV, která dopadla nad očekávání dobře. A ano, její osvěžující chuť mi ještě stále nezhořkla na jazyku. Letos slaví FF sága krásné třicáté narozeniny, kdy se bude tradičně bilancovat a polemizovat. Třeba nad tím, který díl byl a je nejoblíbenější nebo dokonce nejlepší. Do této vzrušené debaty letos výrazně promluví také Final Fantasy XII, ta „dvanáctka“, která si i přes nedávné vydání FF XV drží v sérii už více než deset let pověst nejrealističtějšího a herně takřka bezchybného dílu. Avšak zároveň také pověst dílu nejkontroverznějšího, jehož kvality dokázala svého času ocenit daleko spíše herní kritika a úzký okruh hardcore fandů žánru než herní mainstream. Budu zcela upřímný, protože už dlouho stojím v rodině FF fanoušků na té slabší straně barikády, která je bytostně přesvědčena o tom, že FF XII je jednou z mála FF her, které se sice nepodařilo tak úplně rozvinout emocionální balast, na kterém si fanoušci série tolik zakládají, ale dokázala se zřejmě nejvíce přiblížit idealizovanému stavu ryzího RPG nebe. Ani po téměř jedenácti letech od svého vydání FF XII neztratila nic ze svého lesku a grandiózní rozmáchlosti, jež působí i dnes jako zázračné zjevení. Poznejte proto spolu s námi znovu tento RPG opus, jenž by neměl minout nikoho, kdo chce dosáhnout úrovně vyššího herního osvícení.