Vývoj jakéhokoliv herního mechanismu logicky dospěje za desetiletí do fáze, kdy už má jen pramálo společního se svými počátky. Je jedno, jestli se budeme bavit o tak jednoduchém konceptu, jakým jsou třeba závodní hry, nebo o daleko komplikovanějším hraní na hrdiny. Jsou cesty, které ve spojení s určitou krajinou, kde vznikly, nesou svoje typické znaky, a to od svého počátku, až po svůj zánik. Já třeba věřím, že žánr japonských RPG má stále svoji světlou budoucnost, ačkoliv to v tuto chvíli cítí asi nejméně hráčů, čemuž nepomáhají ani společnosti, které napsaly historii JRPG her, a neštítí se potápět jednu legendu za druhou. Paradoxně vás asi jako první napadne Square Unix a jeho Final Fantasy. Kdysi šlo o videoherní sérii, na níž se kupovaly stany, a hráči čekali před obchody s hrami, až konečně začne prodej nového dílu. Dnes je z této IP marketingový tahák na prodej potravin a módy, který již s původním zrodem má pramálo co společného. Stále je tu ale ten zmíněný paradox, díky kterému se i Square Enix těší pozornosti u skalních, ale i nových hráčů. Jeho jméno ve světě handheldů zní Bravely a aktuálně se i do Evropy dostává druhá regulérní část s podtitulem End Layer.