Testovaná verze: Xbox One

Zombie Army Trilogy obsahuje tři samostatné kampaně, které hráče zavádí do roku 1945, v němž Hitler už skoro prohrál druhou světovou válku, ale jako takovou tu poslední snahu se rozhodně fušovat do okultismu a přivolat si na pomoc zombie a další pekelnou havěť, která by bránila zuby nehty Berlín před nevyhnutelným pádem. Od příběhu nečekejte něco světoborného, hra jako taková je založena hlavně na hratelnosti, ne propracovaném nebo zajímavém příběhu, a už vůbec ne zajímavých postavách. Vrací se samozřejmě pro fanoušky Sniper Elite dobře známý Karl Fairburne, ale ten tu slouží jen jako normální postava bez větší hloubky, stejně tak jeho další kolegové, za které je možné hrát. Prostě panáci s nějakým tím skinem, kteří se vrhají do jámy lvové si zalovit zombie a konečně odstřelit i onoho hlavního neřáda, který vše rozpoutal.

Celkově má Zombie Army Trilogy hned patnáct kapitol, které jsou spíše delší, přičemž na sebe po většinu času moc nenavazují, což je dáno i absencí jakéhokoliv propracovanějšího příběhu. Musím říci, že na jednotlivých levelech je znát stáří a způsob, jakým byly dělány. Zatímco první část má jen lokace v rozbombardovaných vesničkách případně v Berlíně, které designem určitě nezaujmou, a to ani skladbou úkolů, které postrádají nápaditost, jen běháte z bodu A do bodu B a snažíte se přežít, třetí část je na tom pak o poznání lépe. Popravdě po prvních dvou částech jsem si říkal, jestli vůbec u té třetí vydržím, ale vývojáři příjemně překvapili nejen rozmanitostí levelů, které mají i kvalitnější zpracování, ale i úkoly. Ty už nejsou tak strohé a nenápadité, ale už je druhů úkolů podstatně více, což jen dopomáhá hratelnosti a samotné zábavě. Na prvních dvou částech je znát, že byly dělány jen jako takový pokus, jestli se mezi hráči uchytí, a až u třetí části vývojáři trochu více zainventovali a snažili se být kreativnější.

První dvě kapitoly obsahují po většinu času pouze klasické nacistické zombie nejrůznějších druhů, které mají v rukou vše, co jim zkřížilo cestu, sem tam má nějaká zombie střelnou zbraň, ale s ní je dost nemotorná a většinou moc škody nenadělá. Daleko nebezpečnější jsou kostlivci, kteří jsou jednak rychlejší, ale také dokážou uštědřit větší ránu. V prvních dvou částech jsem si říkal, že postrádám nějaký větší bossovský souboj, který by hratelnost oživil. Vývojáři si toho asi byli po vydání prvních dvou částí na PC vědomi, proto do třetí přichystali souboje ne přímo s bossy, ale silnějšími protivníky, mezi kterými jsou speciální démoničtí vyvolávači, ale také manící s motorovou pilou, kteří představují pořádnou výzvu, zvláště když mají kolem sebe ještě hromadu normálních zombií. Je také fakt, že ve třetí části se díky tomuto značně zvedne obtížnost, a možná bych i řekl, že třeba pokud hru hraje jeden hráč, je obtížnost až moc krutá a v mnoha částech nevyladěná, a menší frustraci trochu pomáhají i občas ne zrovna rozumně rozmístěné checkpointy. Vývojáři zřejmě počítají s tím, že budete hrát vždy alespoň ve dvou nebo třech hráčích. Jinak ale nabídka protivníků je fajn, a je určitě dobře, že se nestřílí jen zombie, ale dojde i na jiné pekelné neřády.

Co se týče samotné hratelnosti, ta je přímo přebrána ze hry Sniper Elite V2, jen obohacena o možnost odkopávat zombie a několik dalších menších novinek, takže pokud jste ji hráli, budete zde od první minuty jako doma. Protože jde o spin-off ke Sniper Elite sérii, asi nepřekvapí, že hlavní zbraní je zde odstřelovací puška, kterou se dají pěkně rozdávat headshoty. Systém střelby byl ostatně vždy velkou chloubou Sniper Elite série a zde je stejně dobrý, sem tam naskočí i zpomalený X-ray-vision režim, v němž vidíte, jak kulka prolétá tělem nebohé zombie a páře jí poslední zbylé orgány, na což se vždy dobře dívá. Střelba z odstřelovací pušky určitě uspokojí, jen mohli vývojáři ještě trochu zapracovat na střelbě ze sekundárních zbraní, mezi kterými jsou různé samopaly nebo brokovnice. Střelba z těchto zbraní není tak dobrá a uspokojivá, jak bych čekal. To samé se dá říci i o systému házení granátů, který má několik mušek, hlavně v zaměřování. Občas se mi i stalo, že jsem hodil granát tak šikovně, že skončil pod texturou a nebouchnul. To by se určitě stávat nemělo.

Každopádně zbraní, které můžete během hraní používat, je celá řada, vždy si je vybíráte před začátkem jednotlivých levelů, během kterých si je následně můžete měnit, když někde uvidíte lepší kousek. Je možná škoda, že tu není nějaký systém levelování, v rámci něhož by se odemykaly další zbraně a možnosti. Zde máte vše odemknuté hned a vlastně levely plníte jen na získání hvězdiček podle obtížnosti, což nepomáhá znovuhratelnosti.

Samotná příběhová část, která čítá zmíněné tři kampaně, je docela dlouhá, každý level trvá zhruba hodinu, někdy i o něco déle na střední obtížnost, takže se dá dostat i k dvaceti hodinám hraní. To je samozřejmě v pohodě, navíc do levelů se dá vracet a hledat speciální lahve a další sběratelské předměty, čímž se hraní ještě prodlouží. Je ale otázkou, jestli se někdo do vysbírání požene, protože na rozdíl od zombie režimu v Call of Duty, zde moc velká znovuhratelnost není. To je dáno především zmíněným horším designem a ne moc nápaditými úkoly v prvních dvou částech, které si dáte rádi jednou, ale podruhé už nikoliv, stejně tak chybí systém levelování. Vývojáři si toho možná byli vědomi, proto do kolekce připravili i v posledních letech populární Horda režim. V něm je pět map, které mají docela dobrý design, každá vyžaduje od hráčů trochu jinou taktiku a řešení problémů, což určitě oceňuji. Některé se vám dokonce postupně s každou vlnou odemykají a dostáváte se do dalších částí, jiné zase mají jen menší plácek nebo uličku, kterou je třeba bránit. Jinak se samozřejmě musíte bránit vlnám stále silnějších protivníků, kteří mají později i silná brnění a další výhody, kterých dokážou docela využívat, takže hra i vyžaduje, abyste se do bojů pouštěli s kamarády, případně s náhodnými hráči.

Zde zmíním, že hra podporuje drop-in a drop-out co-op, takže při vyhledávání můžete naskočit už do rozehraných her, také je samozřejmě možné kdykoliv vyskočit. Vyhledávání her je celkem rychlé, když samozřejmě někdo hraje, stejně tak samotné připojování. Jen tedy musíte mít štěstí, aby někdo hrál, protože nyní na Xbox One moc hráčů hru nehraje, alespoň tedy nehráli v časech, ve kterých jsem se snažil hry vyhledávat, a to nejen v Horda režimu, ale také v příběhové kampani. I tu můžete projít s náhodnými hráči, pokud na ně narazíte. Ačkoliv je připojování rychlé, zatím se mi zdá, že hraní až moc laguje, hlavně v Horda režimu se mi zdála hra lehce opožděná, takže na tomto musejí vývojáři ještě trochu zapracovat. Pokud náhodou neseženete kamarády nebo další hráče na Xbox LIVE či PlayStation Network, je možné si zahrát Horda režim i hlavní kampaň v jednom, jak už bylo zmíněno výše, jen musíte počítat s menší zábavou a faktem, že na těžké pasáže budete sami. Zombie Army Trilogy je určena primárně pro kooperativní hraní, jako třeba zombie režim v Call of Duty.

Ačkoliv se jedná o kolekci se třetím dílem, který vychází nově, vývojáři vše postavili na v dnešní době zastaralém enginu ze Sniper Elite V2, takže je jasné, že nás nečeká žádná vizuální hostina, která by posadila na zadek. Stáří enginu je znát hlavně na texturách v prostředí, případně protivnících. Zombie Army Trilogy prostě vypadá z dnešního pohledu jen průměrně, a tak je nutné k ní přistupovat. Na druhou stranu se vše dobře hýbe, na konzoli Xbox One jsem se nesetkal s žádnými velkými technickými problémy. Jen sem tam se objevil lehčí tearing, ale zážitek z hraní moc nekazil, dal se rozhodně vydržet. Jako grafika je na tom ozvučení, které vaše drahé domácí kino rozhodně neprověří, to samé se dá říci o hudebním doprovodu, který obsahuje jen několik slušných skladeb, ty se postupem času samozřejmě oposlouchají.

Zombie Army Trilogy je slušná zábava, hlavně pokud máte tři kamarády, s nimiž byste mohli jednotlivé kampaně a následně i Horda režim projít. V kooperaci se dá nahrát klidně několik desítek hodin, po které se budete dobře bavit, což samozřejmě není vůbec špatné, jen tedy musíte sem tam překousnout ne moc nápadité levely v prvních dvou částech, občas špatně rozmístěné checkpointy a poněkud zastaralejší vizuální zpracování, které moderních akcí nedosahuje. Kooperativně naladěným hráčům mohu Zombie Army Trilogy v klidu doporučit, ostatním také, ale s varováním, že si hru tolik neužijí.