Ohlédnutí se za konzolí Xbox One

special  82
Martin Šmíd, 24. 8. 2020 14:20
Nedávno jsme vám přinesli článek, v němž jsme se zaměřovali na nejlepší exkluzivní hry konzoli PlayStation 4, čímž jsme ji i trochu shrnuli. Na tento článek nyní navazujeme článkem o konzoli Xbox One, který jsme se ale rozhodli pojat trochu jinak. Také se zaobíráme exkluzivními first-party hrami, ale zároveň se i podíváme na to, co se Microsoftu ohledně konzole Xbox One povedlo i nepovedlo. A na úplný závěr se i trochu podíváme do budoucna.

Hry od Xbox Game Studios

Sunset Overdrive – Studio Insomniac Games si mnozí spojí hlavně s konzolemi PlayStation, pro které vytvořilo celou řadu dnes už kultovních her jako Resistance, Spyro nebo Ratchet and Clank. I proto bylo překvapením, když na E3 2013 bylo oznámeno, že spolupracuje s Microsoftem na zcela nové herní značce určené exkluzivně pro konzoli Xbox One. Z ní se nakonec vyklubala hra Sunset Overdrive, která ve výsledku nebyla vůbec špatná a patří k tomu nejlepšímu, co nám Microsoft tuto generaci přinesl. Nabídla ztřeštěnou akci, zábavnou hratelnost, zajímavý otevřený svět i dobře napsané postavy. Nebyl tak problém ve hře utopit desítky kvalitně strávených hodin. V prodejích už to tak slavné sice nebylo, ale i tak si hru mnozí hráči oblíbili natolik, že si přejí řadu let pokračování. Toho se ale zřejmě nikdy nedočkají, zvláště po oznámení, že Sony kupuje studio Insomniac Games i se značkou Sunset Overdrive. Druhý díl sice není úplně vyloučen, ale je očividné, že priority má nyní Sony úplně jiné.

Ori and the Will of the Wisps - Vývojáři z Moon Studios nám přinesli začátkem roku 2015 výbornou 2D hardcore plošinovku s emocionálním příběhem Ori and the Blind Forest, která se navíc pyšnila ohromujícím audiovizuálním zpracováním. Není divu, že se z ní hned stal obrovský hit, který si zamilovali hráči po celém světě. I dnes jde pořád o jednu z nejlepších her, kterou Microsoft na konzoli Xbox One vydal, takže pokud jste ji nehráli, měli byste chybu napravit. I kdyby to mělo být na PC nebo konzoli Nintendo Switch. Po velkém úspěchu prvního dílu nepřekvapilo, že se vývojáři pustili do ještě ambicióznějšího pokračování, které vyšlo začátkem letošního roku a neslo název Ori and the Will of the Wisps. Formulka prvního dílu fungovala i zde, navíc vývojáři hratelnost obohatili i o spoustu zajímavých novinek, a opět přinesli nádherný příběh, který každého chytl za srdce. Není proto divu, že oba dva díly Oriho jsou velkými klenoty konzole Xbox One.

Forza Horizon 4 – Konzole bez své vlastní exkluzivní závodní série nemůže prostě a jednoduše existovat. Nintendo má Mario Kart, Sony zase Gran Turismo a Microsoft pak Forzu. Zatímco hlavní série Forza Motorsport se zaměřovala na fanoušky simulací a klasického okruhového závodění, vývojáři z Playground Games se rozhodli připravit arkádovou odbočku s velkým otevřeným světem. Už první díl fungoval skvěle, ale až Forza Horizon 2 se svoji jedinečnou italsko-francouzskou atmosférou dotáhla vše prakticky k dokonalosti. Navíc k sobě dokázala přitáhnout i hráče, kteří normálně závodní hry nehrají, což byl pro vývojáře i Microsoft obrovský úspěch. Následovalo australské dobrodružství ve Forza Horizon 3 a naposledy jsme mohli závodit ve virtuální Anglii s nezapomenutelnou atmosférou. Vývojáři postupně jednotlivé díly zlepšovali, ať už šlo o jízdní model, propracovanost světa, rozmanité eventy či multiplayer. Prakticky platí, že Forza Horizon se řadí k tomu nejlepšímu, co je možné si v žánru závodních her zahrát.

Gears 5 – Hned z kraje této konzolové generace Microsoft oznámil, že odkoupil od studia Epic Games práva na akční sérii Gears of War, která patřila k tomu nejlepšímu, co bylo možné si v akčním žánru zahrát na konzoli Xbox 360. Značka hned byla svěřena internímu týmu Black Tusk Studios, které se následně přejmenovalo na The Coalition. Nejprve jsme se dočkali remaku prvního dílu Gears of War: Ultimate Edition, který nebyl vůbec špatný a dal fanouškům možnost si znovu zahrát ve vylepšené grafice svoji oblíbenou hru, navíc se cesta k sérii otevřela i nováčkům. Následně vyšel slušný Gears of War 4, který dokázal zabavit svoji kampaní, ale také multiplayerovou části. Ano, sem tam se objevovalo, že hra nepřinesla prakticky nic nového, ale pořád šlo o akci, kterou bylo radost hráč. Vývojáři ovšem tyto připomínky nebrali na lehkou váhu a sami si byli vědomi toho, že série Gears bude potřebovat více změn, aby mohla soupeřit s moderními akcemi. Proto pátý díl, který se jmenoval jen Gears 5, přišel s RPG elementy, otevřenějšími úrovněmi i vedlejšími úkoly, což značku do jisté míry oživilo a okysličilo. Ta navíc neztratila nic ze své identity, protože všechny novinky byly zakomponovány s citem. Povedenou kampaň doplnila i kvalitní multiplayerová část a režim Hordy. Gears 5 je tak určitě jedna z nejlepších first-party her, jaká na konzoli Xbox One vyšla.

Halo 5: Guardians – Páté Halo mělo být vyvrcholením a vývojáři slibovali obrovský hon na ikonického hrdinu Master Chiefa, jehož Blue tým pronásledoval James Lock s Osiris týmem. Jak už ale víte, o zase tak moc velký hon nešlo, a ačkoliv hra nabídla slušnou hratelnost v rámci příběhové kampaně, zklamalo právě příběhem, který byl nemastný a neslaný, navíc končil hodně otevřeně bez zodpovězení důležitých otázek. Zatímco příběhová kampaň byla dost rozpačitá a fanoušci ji časem podrobili velké kritice, z čehož se nyní snaží vývojáři ze studia 343 Industries poučit, tak multiplayer byla úplně jiná káva. Vývojáři přinesli moderní arénovou střílečku s rozmanitými herními režimy, vypiplanou hratelností i velkým potenciálem pro eSportová zápolení. V tomto Halo 5: Guardians určitě nezklamalo.

Halo: The Master Chief Collection – Zatímco fanoušci Halo čekali na očekávaný pátý díl, tak jim vývojáři ze studia 343 Industries naservírovali kolekci, díky níž bylo možné si zahrát předchozí čtyři díly na konzoli Xbox One, navíc s rozsáhlou multiplayerovou částí. Pro fanoušky šlo o opravdu ultimátní kolekci, jejíž hodnota navíc stoupla díky skutečnosti, že druhý díl se dočkal kompletního přepracování a speciální výroční edice. Halo 2 je možná i dnes jednou z nejlepších akčních her videoherní historie, takže není divu, že šlo o obrovský tahák. Co kolekci na začátku dost ublížilo, tak byly problémy s multiplayerovou částí, které vývojáři žehlí prakticky do dnešních dnů. To ale nic nemění na tom, že šlo a vlastně stále jde o kolekci, kterou musí vlastnit každý fanoušek série a akčních her.

Ryse: Son of Rome – Hra Ryse byla původně oznámena ještě pro konzoli Xbox 360 a hlavně tedy kamerku Kinect, ale po problematickém vývoji se vývojáři ze studia Crytek s Microsoftem rozhodli, že ji kompletně překopají a udělají z ní hlavní launch titul pro novou konzoli Xbox One.  Nakonec jsme se dočkali lehce nadprůměrné akční hry, která měla repetetivní a pokulhávající hratelnost, ale na druhou stranu parádní vizuální zpracování, které ukazovalo možnosti nových konzolí. Jako launch titul posloužil Ryse: Son of Rome dobře, ale dnes už jde o hru, na níž si moc hráčů nevzpomene. A možná je to i dobře.

Quantum Break – Studio Remedy stojící za prvními dvěma díly akční série Max Payne a oblíbenou hrou Alan Wake mělo být sázkou na jistotu. Svoji tehdy novou hru vývojáři pojmenovali Quantum Break, přičemž největší její předností měla být skutečnost, že hlavní hrdina umí ovládat čas. První ukázky dokázaly hodně navnadit, a zajímavě znělo i propojení s připravovaným hraným seriálem. Poté, co Microsoft přehodnotil svoji nefungující politiku ohledně konzole Xbox One, zřejmě začalo velké předělávání a přeobsazování hlavních rolí, výsledkem čehož nakonec byla jen lehce nadprůměrná a zřejmě i k dnešnímu dni nejhorší hra studia Remedy. Koncept propojení se seriálem nefungoval, hratelnost nedokázala fanoušky akčního žánru uspokojit a za moc nestál ani samotný příběh, no a všemu nasadila korunu krátká herní doba. Není proto divu, že Quantum Break zapadl a moc hráčů oslovit nedokázal. Vývojáři na základech Quantum Break postavili svoji zatím poslední hru Control, s níž se opět vrátili na výsluní. To je ale úplně jiný příběh.

Sea of Thieves – Protože miluji pirátskou tématiku, na hru Sea of Thieves od studia Rare jsem se těšil řadu let, během nichž jsem hltal každou novou ukázku. Když ale konečně vyšla, byl jsem po několika hodin hraní s kamarády hodně zklamaný. Virtuální Karibik sice vypadal pěkně, pořád má hra nejlépe zpracované moře, jaké jsem ve videohře viděl, ale trpěla řadou neduhů. Ať už šlo o technické chyby, různé nedodělanosti a hlavně pustý svět bez obsahu. Tři neustále opakující se aktivity začaly po pár hodinách nudit a není proto divu, že si hráči museli hledat něco jiného, u čeho se zabavit. Většinou to ale nenašli. První měsíce byly hodně těžké, ale vývojáři z Rare si naštěstí vzali zpětnou vazbu k srdci a postupně hru vylepšovali a obohacovali o zajímavý obsah. Dnes je Sea of Thieves naštěstí už kvalitní pirátskou hrou, v níž se vyplatí trávit čas. Sice to pár let od vydání trvalo, ale dnes už bych i třeba takovou osmičku v recenzi udělil. A možná i o to více zamrzí, v jakém stavu tehdy hra Sea of Thieves vyšla.

State of Decay 2 - První díl survival zombie akce State of Decay se krátce po vydání stal obrovským hitem, takže byla jen otázka času, než vývojáři přijdou s pokračováním. Nejprve jsme se dočkali na konzoli Xbox One vylepšeného prvního dílu State of Decay: Year-One Survival Edition, která nabídla upravenou vizuální stránku i hratelnost, ale také veškerý dodatečný obsah. Před dvěma lety konečně vyšel druhý díl, který stavěl na základech svého předchůdce. Co mu bylo vyčítáno, tak hlavně hrozný technický stav a skutečnost, že od prvního dílu není vidět žádný velký posun i co se herních mechanik a samotné hratelnosti týče. I tak ale šlo pořád o solidní zombie survival akční hru, která dokázala oslovit velké množství hráčů. A to i díky skutečnosti, že se objevila od prvního dne v nabídce tehdy nové služby Xbox Game Pass. 

Crackdown 3 – První dva díly akční hry Crackdown byly povedenými akcemi s otevřeným světem, které se nebraly moc vážně, a nabízeli hráčům desítky hodin slušné zábavy. I proto potěšilo oznámení nového dílu, od něhož si fanoušci i Microsoft hodně sliboval. Původně se počítalo s tím, že hra bude naplno využívat výpočetní výkon cloudu, aby mohla nabídnout bezkonkurenční demolici herního světa, což ukazovaly i první záběry z hraní. Jenomže vývoj se táhl, vývojáři si nevěděli moc rady s tím, jak s hrou naložit, měnily se týmy a nakonec hru dokončovali vývojáři z externího studia Sumo Digital. Ti už ale zřejmě jen uklízeli obrovský bordel, a proto nepřekvapilo, že jsme tu nakonec měli jen sotva průměrnou akci, na níž by fanoušci prvních dílů nejraději zapomněli, a vlastně to samé by nejraději udělali i lidé z Microsoftu. Ze slibované podpory cloudu nakonec v hlavní příběhové kampani nic nebylo, protože výpočty byly přítomny jen v multiplayeru, a ani tam nešlo o nějakou oslnivou záležitost. Pokud chtěl Microsoft přinést parádní akční hru s ukázkou, čeho je možné dosáhnout pomocí cloudu, tak se mu to moc nepovedlo.

ReCore - Na začátku této konzolové generace měl Microsoft snahu investovat do vývoje zcela nových značek. I proto mohla být oznámena dobrodružná hra ReCore odehrávající se na záhadné pouštní planetě Far Eden, kterou musela hlavní hrdinka Joule Adams zachránit od zániku. Koncept, během něhož mohla hlavní hrdinka ovládat i několik robotických pomocníků, zněl určitě dobře, ale nakonec se z ReCore vyklubala jen lehce nadprůměrná záležitost, kterou navíc trápily dlouhé nahrávací časy i další technické neduhy. Dnes už si na ReCore moc hráčů nevzpomene, a není se vlastně čemu divit. Zmínku v našem článku si ale zaslouží, už z toho důvodu, že z námětu šlo vymáčknout daleko více a snadno se z ReCore mohla stát nová velká značka.

Další first-party hry pro Xbox One - Ačkoliv se o konzoli Xbox One říkalo, že nemá své vlastní first-party hry, tak už seznam výše ukázal, že to není zase tak pravda. Ano, konzole měla slabší roky, ale že by nebylo co hrát, se říci nedá. V tomto článku není možné zmínit každou hru, která se objevila pouze na konzoli Xbox One, potažmo PC, tak jen v rychlosti zmíním další. Hitem posledních týdnů se stala kooperativní záležitost Grounded, v níž je možné bojovat proti různému hmyzu i strašidelným pavoukům. Fanoušky závodních her určitě potěšily díly série Forza Motorsport. Na launch byl připraven pátý díl, který přinesl i trať zasazenou do Prahy, no a následně v šestém a sedmém dílu vývojáři přidávali obsah a základy obohacovali o zajímavé novinky. Špatná určitě nebyla ani bojovka Killer Instinct, která byla následně obohacována dlouhou dobu o nový obsah. 

A za zmínku stojí i multiplayerová akce Titanfall od studia Respawn Entertainment. Skutečnost, že si pro ni Microsoft zajistil kompletní konzolovou exkluzivitu, byla obrovskou výhrou. Vyklubala se z ní totiž jedna z nejlepších akčních her na začátku současné generace. Studio Rare se tuto generaci soustředilo hlavně na svoji pirátskou hru Sea of Thieves, ale přineslo také pro své fanoušky retro kolekci Rare Replay se svými velkými klasikami. Výše jsem zmínil akční hru Halo 5, ale fanoušci série Halo se tuto generaci dočkali i strategické hry Halo Wars 2, která potěšila svoji hratelností, zajímavým příběhem i povedeným multiplayerem. No a není to zase tak dávno, co vyšla hra Battletoads. Na návrat bojových ropuch čekali fanoušci dvacet pět let. Sice jejich návrat nebyl úplně ideální, ale jsem přesvědčen, že ani moc nezklamal. 

Velká kontroverze

Rise of the Tomb Raider – Restart videoherního Tomb Raidera z roku 2013 se vývojářům ze studia Crystal Dynamics neskutečně povedl a dle mého šlo i o jednu z nejlepších her, jaká v tomto roce vyšla. Není divu, že s příchodem konzolí nové generace připravil Square Enix velmi povedenou Definitivní edici, která přišla se značně vylepšenou vizuální stránkou i upraveným vzhledem pro Laru Croft, která vypadala daleko lidštěji a ještě přirozeněji. Fanoušci se ale hlavně těšili na pokračování, které bylo oznámeno během E3 roku 2014. V tu dobu ale nikoho nenapadlo, že se kolem něj strhne velká kontroverze, protože o několik měsíců později byla na Gamescomu oznámena exkluzivita pro konzoli Xbox One. Toto oznámení bylo pro fanoušky obrovským šokem, i vzhledem ke skutečnosti, že největší základnu fanoušků má série už od roku 1996 na konzolích PlayStation a PC.

Microsoft ale potřeboval svoji konkurenci pro Uncharted sérii a další velmi silnou exkluzivitu, která donutí hráče koupit jeho konzoli. Jenomže fanoušci se rozhodli tohle netolerovat, a když hra Rise of the Tomb Raider vyšla, přišel z jejich strany obrovský bojkot, což zapříčinilo ve velmi slabé prodeje. Určitě jim nepomohla ani skutečnost, že hra vyšla v dosti nabité vánoční sezóně, ale hned bylo jasné, že tento tah se Microsoftu moc nepovedl, protože hráči hru moc nekupovali, nekupovali ani Xbox One a měl navíc za sebou zástup naštvaných fanoušků. Propad Rise of the Tomb Raider je ale o dost smutnější kvůli skutečnosti, že šlo o fantastickou hru a dle mého bezkonkurenčně o nejlepší díl novodobé trilogie, a jeden z nejlepších dílů celé série. A vlastně jde i o moji jednu z nejoblíbenějších her této generace. O rok později vydaná PlayStation 4 verze si vedla v prodejích o poznání lépe, ale dnes při celkovém pohledu na prodeje Rise of the Tomb Raider si musí každý říci, že z tohoto šlo vymáčknout tehdy daleko více. Zvláště po obrovském úspěchu prvního dílu, na jehož čísla Rise of the Tomb Raider nikdy nedosáhl a ani nedosáhne. Pokud tedy budu počítat jen čistě prodeje a ne čísla hráčů díky přítomnosti hry v Xbox Game Passu nebo PlayStation Plus. 

Co se povedlo

Zpětná kompatibilita – Start konzole Xbox One se Microsoftu i kvůli několika kontroverzním rozhodnutím nepovedl. Hráči navíc přecházeli z konzole Xbox 360 ke konkurenci, takže bylo jasné, že Microsoft musí přijít s něčím, to tomuto zabrání. K velkému překvapení byla v roce 2015 oznámena částečná zpětná kompatibilita, díky níž bylo možné si zahrát vybrané hry z konzole Xbox 360 nativně na konzoli Xbox One. Microsoft postupně seznam kompatibilních her rozšiřoval a nakonec přidal i podporu pro vybrané hry z prvního Xboxu. Dle mého je zpětná kompatibilita jedna z nejlepších funkcí, jakou Microsoft tuto generaci přinesl. Ačkoliv jsem si na začátku myslel, že nebudu mít čas na staré hry a ani nebude chuť se k nim vracet, nakonec jsem byl za zpětnou kompatibilitu rád, protože díky ní jsem se mohl vrátit k řadě svým oblíbeným hrám. A ty díky tomuto nebudou zapomenuty ani v další konzolové generaci.

Xbox Game Pass - V polovině této generace Microsoft už věděl, že konkurenci nedožene, a proto musel o hrách začít přemýšlet trochu jinak. Výsledkem byla služba Xbox Game Pass, která byla oznámena začátkem roku 2017. Ta nejprve nabízela omezený katalog menších her a her od třetích stran za menší měsíční poplatek. Mezi hráči se setkala s kladným přijetím, a možná i proto v ní Microsoft uviděl budoucnost. O rok později už oznámil, že se ve službě Xbox Game Pass objeví v první den i veškeré připravované first-party hry, čímž obliba ještě vzrostla, stejně jako po pravidelným přidáváním velkých her od třetích stran. Naposledy jsme se dozvěděli, že si Xbox Game Pass vyzkoušelo přes 10 milionů hráčů napříč PC a konzolemi Xbox One, navíc má služba velký potenciál pro budoucí růst. Není divu, že v ní Microsoft vidí budoucnost a bude na ní v následujících letech stavět. Za menší měsíční poplatek je možné dostat se k více než stovce zajímavých her, a to je nabídka, která se jen těžko odmítá. 

Xbox Elite Series – Gamepady ke konzolím Xbox byly vždy velmi kvalitní a není proto divu, že se uchytily i na PC. Microsoft ale přišel během současné generace i se značně vylepšenou verzí, která byla určena pro ty nejnáročnější hráče, kteří rádi hrají multiplayerové hry. Xbox Elite Series nabídl nastavitelné páčky, kratší pojistky spouští, možnost nastavit si jednotlivé ovládací prvky a také spodní páčky pro pohodlnější ovládání akčních her. Z gamepadu se hned stal obrovský trhák, navíc následně byla připravena i revize, která vše dotáhla téměř k dokonalosti. Gamepady Xbox Elite Series jsou naprostou špičkou, a ačkoliv dnes mají i celkem velkou konkurenci od jiných společností, tak pořád svoji kvalitou nastavují záda. Není proto divu, že mnozí hráči na PlayStationu si neváhali pořídit speciální redukce, aby mohli na gamepadech Xbox Elite Series také hrát.

Xbox One X – Kromě zpackanému začátku se konzoli Xbox One vyčítalo, že oproti konzoli PlayStation 4 zaostávala i po stránce výkonu. Proto, když se rozhodlo, že se přijde s vylepšenými verzemi aktuálních konzolí, které budou stavěné pro přehrávání obsahu v rozlišení 4K, Microsoft si dal hodně záležet, aby tentokrát nezaostával a výkonově dokonce svoji konkurenci porazil. Koncem roku 2017 jsme se tak dočkali po hardwarové stránce výkonné konzole, která navíc měla slušný design a její největší devízou byla i nízká hlučnost. Prakticky i nyní, několik let po vydání, není během hraní slyšet, za což musím před inženýry z Microsoftu opravdu smeknout. Povedlo se jim vytvořit velmi kvalitní konzoli, která se skvěle hodila nejen pro hraní her, ale také pro přehrávání Blu-ray filmů ve 4K. Xbox One X je bez debat po hardwarové stránce nejlepší a nejlépe optimalizovaná konzole, jaká tuto generaci vyšla. Microsoft na ní může být náležitě pyšný.

Co se nepovedlo

Start konzole Xbox One - Možná si pamatujete na květen roku 2013, na který měl Microsoft naplánovanou první prezentaci své nové next-gen konzole. Ta měla navázat na fenomenální úspěch konzole Xbox 360, ale právě po této první prezentaci, z níž se fanouškům her pořádně zatočila hlava pod neustálým opakováním slov jako sport, tv a Call of Duty, začal dostávat plán první vážné trhliny. Nepřispělo mu ani následné prohlášení, že v základu bude přibalená kamerka Kinect, bez níž konzole Xbox One nebude fungovat, stejně jako nutnost být neustále online či případná registrace her, čímž chtěl Microsoft odstranit bazarový prodej a půjčování her. Není divu, že se na Microsoft snesla obrovská kritika, a když byly spuštěny předobjednávky obou nových konzolí, byl to právě Xbox One, který prohrával na celé čáře. Nepomohla mu určitě ani vyšší cena, která byla tím pomyslným posledním hřebíčkem do rakve. Stejně jako několik nešťastných prohlášení zástupců Microsoftu. Jedno legendární přikládám níže. Každopádně Microsoft na stav předobjednávek musel reagovat, takže prakticky v létě 2013 otočil o 180 stupňů, hodil původní plán do koše a začal s překopáváním operačního systému. Ačkoliv se povedlo většinu kritizovaných věcí opravit na launch, který měla konzole Xbox One velmi slušný, tak mezi hráči už měla hodně pošramocenou pověst a ti dali proto přednost konkurenci. Počáteční komunikaci bohužel Microsoft nezvládl, a to ovlivnilo celou generaci. 

Zrušené hry - Vývoj her je kolikrát hodně těžká a bolestivá záležitost, navíc mnohé projekty se zruší ještě dříve, než jsou oficiálně oznámeny. Tolik to pak nebolí jako zrušení her, na které se láká několik let pěknými trailery na velkých videoherních akcích. Microsoft má tuto generaci hned tři takové hry, které bohužel nikdy nespatřily světlo světa. Prvním a nejbolestivějším zrušením byla akce Scalebound studia Platinum Games. Vývoj byl ale podle všeho těžký, navíc měly panovat neshody ohledně konceptu a směřování hry. Přesto bylo překvapením, když nakonec bylo oznámeno zrušení, a to jen několik měsíců před plánovaným vydáním. Další hrou je zrušená kooperativní free-to-play akční hra Fable Legends, s níž chtěl Microsoft potěšit fanoušky své legendární série. O velkých plánech hrou svědčí i stovky milionů dolarů, které byly napumpovány do vývoje. Jenomže betaverze moc neoslnila a několik měsíců před vydáním se Microsoft raději rozhodl, že hru odpíská, aby nemusel počítat ještě větší škody. Od té doby značka Fable spí, ale jak jsme se nedávno dozvěděli, v následujících letech se dočká velkého restartu pro Xbox Series X. Třetí zrušenou hrou byl kompletní remake nebo nová verze klasiky z prvního Xboxu Phantom Dust. Oznámena byla na E3 2014 a po problémech s vývojem se Microsoft rozhodl, že raději vše zařízne a fanouškům přinese alespoň upravený originál. Ten se ale moc s velkým nadšením nesetkal a dnes už možná ani nevíte, že vůbec vyšel. 

Zabití Kinectu - Kamerka Kinect pro konzoli Xbox 360 byla pro Microsoft obrovským úspěchem. Prodávala se přímo skvěle, a to i přes svoji vyšší cenu, navíc se dobře prodávaly pro ni i samotné hry. Když byl představen Xbox One, Microsoft oznámil, že vylepšená verze kamerky Kinect bude přibalena u každé konzole. Myšlenka určitě dobrá, ale bohužel nedílné spojení konzole Xbox One a Kinectu nefungovalo. Jednak se tímto zvedla cena samotné konzole, ale také hardcore hráči najednou museli mít doma věc, kterou vlastně nepotřebovali a nechtěli. Naštěstí si to Microsoft po několika měsících od uvedení uvědomil a začal prodávat Xbox One bez Kinectu, který navíc začal považovat za naprosto zbytečné příslušenství, které je nutné co nejdříve odstranit. Myslím si, že tady se hodně unáhlil, protože nový Kinect si nezískal takovou oblibu hlavně kvůli skutečnosti, že na něj nebyly kvalitní hry. A i těch průměrných či lehce nadprůměrných pro něj vlastně také moc nebylo. Zabití Kinectu i dnes považuji za velkou chybu, protože Microsoft mohl mít něco, čím by se od konkurence odlišil. Že je o pohybové hry stále zájem neustále slýchám od obchodů, kam sem tam přijde někdo, kdo se o ně zajímá a chtěl by si třeba i Kinect koupit. Bohužel odchází s nepořízenou. Že může být podobná platforma životaschopná ukazuje ostatně PlayStation VR. Sony prodala jen několik milionů kusů tohoto headsetu, hry pro něj neprodává v milionech, přesto na virtuální realitě netratí. Kinect mohl být to samé. 

Microsoft nakupuje a hledí do budoucnosti

Microsoftu bylo tuto generaci hodně vyčítáno, že nepřináší dostatek kvalitních first-party her. A byla to pravda. Sem tam nějaká ta skvělá hra z jeho dílny vyšla, ale záplavě exkluzivních her od Sony pro PlayStation 4 nemohl konkurovat. Fanoušci s tímto rozhodně spokojeni nebyli a i proto se Xbox divize po svém menším restartu rozhodla, že bude investovat do nových studií, aby mohla rozšířit nabídku zajímavých her pro své fanoušky. No a začalo nakupování talentovaných studií. Než ale k tomu ale došlo, založil Microsoft v Santa Monice své nové first-party studio The Initiative, do jehož čela byl dosazen uznávaný herní vývojář Darrell Gallagher (dříve třeba Crystal Dynamics). Na čem studio v současnosti pracuje, zatím nevíme, ale v posledních měsících ho posílila celá řada talentovaných vývojářů, takže určitě je na co se těšit.

Microsoft se nebál při hledání nových studií otevřít svoji peněženku a proto v roce 2018 na E3 mohl oznámit, že pod sebe získal několik nových studií. Mezi nimi bylo třeba studio Ninja Theory (Heavenly Sword, Enslaved: Odyssey to the West, DmC: Devil May Cry a Hellblade: Senua's Sacrifice), Playground Games (Forza Horizon série), Undead Labs (State of Decay série) a Compulsion Games (Contrast nebo We Happy Few). Do konce roku pak Microsoft oznámil ještě akvizici dalších dvou studií Obsidian Entertainment (The Outer Worlds, Fallout: New Vegas, Dungeon Siege III a South Park: The Stick of Truth) a inXile Entertainment (Wasteland série). Poslední akvizicí se stalo v minulém roce menší studio Double Fine Productions, které vede oblíbený Tim Schafer, který v minulosti vytvořil se svým týmem hry jako Psychonauts, Brütal Legend, Broken Age a mnohé další. V současnosti má Microsoft řadu talentovaných studií po celém světě. Nyní jen čekat, jak toho v následujících letech využije. Některé první hry těchto studií už byly oznámeny, a ačkoliv jsou hudbou vzdálenější budoucnosti, rozhodně vypadají nadějně.

Při zpětném pohledu na článek je evidentní, že současná konzolová generace nebyla z pohledu Xbox hráče zase tak velkou katastrofou, o níž se občas mluví. Na druhou stranu je nutné si přiznat, že po obrovském úspěchu konzole Xbox 360 šlo vymáčknout v této konzolové generaci daleko více. A je samozřejmě otázka, jak to bude s Xboxem do budoucna. Microsoft už očividně rezignoval na přímý souboj se Sony, z níž se stal i s jeho pomocí neotřesitelný leader v současném videoherním průmyslu. Místo klasické konzole se vydal cestou služby, jejíž strategií je, aby si mohl Xbox hry zahrát největší počet hráčů, ať už to bude na konzoli, PC či nějakém tom tabletu nebo chytrém telefonu díky cloudové službě xCloud a předplatné službě Xbox Game Pass. A vlastně je i sympatické, že se Microsoft pokouší hledat jinou cestičku, jak ve videoherním průmyslu uspět. Až budoucnost ukáže, jestli zvolil tu správnou. 

Komentáře