Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Jak už název WipEout Omega Collection napovídá, nejde o zcela novou hru v rámci slavné závodní série, která je tu s námi už hodně dlouho a stále má početnou skupinku fanoušků. V Sony se rozhodli, že bude lepší a hlavně méně finančně náročnější připravit remaster, který nabídne nejen veškerý obsah z PlayStation 3 hry WipEout HD a jejího docela velkého a hlavně povedeného přídavku WipEout HD Fury, ale také veškerý obsah z později vydaného PlayStation Vita dílu WipEout 2048, který si tak vůbec poprvé můžete zahrát na velké televizní obrazovce. Výsledkem je, že už od samotného počátku máte přístup k velmi bohatému obsahu. WipEout Omega je na obsah prakticky nejbohatší díl, který byl kdy vydán, protože nabízí nejen tři naprosto samostatné kampaně, které samy o sobě vydrží na hodně večerů, ale také hromadu tratí i velké množství rozmanitých herních režimů. Hlavně ale osvědčenou hratelnost, která ani trochu nezestárla a díky ní si tak WipEout WipEout Omega kolekci užijí nejen velcí fanoušci, ale hlavně noví hráči, na které Sony převážně cílí.

Nyní ale nastal čas, abych se o hře rozepsal více a začnu rovnou u kampaně, tedy kampaní. Jak už jsem zmínil, kolekce má hned tři kampaně, které jsou od sebe navzájem odděleny. Zatímco u kampaní z WipEout HD a WipEout HD Fury získáváte za vyhrané závody a eventy medaile a snažíte se, abyste jich nasbírali co nejvíce, to WipEout 2048 je trochu jiný, protože odměny v podobě nových lodí si odemykáte levelováním. Nemusíte v něm tedy nutně závod vyhrát, ale postačí se umístit, a i tím si tedy zajistíte, že váš level poletí nahoru a dostanete se k dalšímu obsahu. Každopádně jednotlivé kampaně jsou skvěle poskládány, neobsahují jen klasické závodění, ale také nejrůznější další režimy, v nichž budete třeba tasit i zbraně v podobě rozmanitých a zábavných power-upů – samopal, pulzní výboj, štít nebo rakety. Mezi dalšími režimy jsou nejen klasické časovky, ale najdete mezi nimi i eliminačku, v níž musíte hodně používat zbraně, abyste sestřelovali protivníky. Například Detonator, v němž sestřelujete miny na trati a snažíte se tak nahrát co nejvíce bodů, než svoji raketku rozsekáte. Hra tedy díky velké rozmanitosti herních režimů do stereotypu nikdy nepřejde a nestane se tak, že se budete nudit.

Alfou a omegou WipEoutu byla vždy hratelnost, která stále staví na rychlém arkádovém závodění, v němž máte skvělý pocit z rychlosti. V tomto se nic nezměnilo, hratelnost je pořád maximálně chytlavá, ačkoliv na začátku jsem si musel zvykat na skutečnost, že rychlost přidáváte stisknutím křížku, zatímco na R2 a L2 máte prudké zatočení, abyste vybrali i ty nejzáludnější zatáčky. Jak hrajete jednotlivé kampaně, postupně si odemykáte nová a nová vznášedla, která se liší nejen vzhledem, ale také rychlostí, vydrží nebo obtížností ovládání. Dá se tak říci, že ne každé vznášedlo se hodí na každý režim, vždy si musíte upřesnit, co přesně potřebujete. Každopádně vznášedel k odemknutí je opravdu hodně (mělo by jich být 46), stejně tak si s nimi budete moci zajezdit na velkém množství tratí. Těch je 26, přičemž každá představuje prakticky designérský skvost. Nejen, že je radost na tratě pohledět, ale obsahují spoustu zapeklitých zatáček a nástrah, které musíte během závodů překonávat. U WipEoutu je velmi důležitá znalost tratí, abyste věděli, kdy máte zatočit, případně kde je jaká zkratka nebo zrychlovací trojúhelník, abyste unikli protivníkům.

WipEout Omega Collection není jen pro jednoho hráče, můžete si skvěle zajezdit všechny herní režimy i s kamarádem na rozdělené obrazovce, což je jistě skvělá zpráva. Split-screen je dnes už docela opomíjen, proto jsem rád, že u této trochu retro klasiky na něj vývojáři nezapomněli. Hlavní je ale pochopitelně online závodění, v němž si můžete vytvářet s kamarády své vlastní hry, případně se napojit k ostatním hráčům z celého světa skrze dobře a jednoduše zpracovaný seznam s vytvořenými hrami. Protože je o online multiplayer docela velký zájem, občas se mi stalo, že když jsem klikl na hru ze seznamu, byla už po pár vteřinách plná. Když jsem se ale připojil, velmi dobře jsem se bavil, WipEout Omega Collection netrpí lagy ani dalšími technickými problémy. Vše běží v multiplayeru tak, jak by mělo.

Zatímco obsahem asi žádného fanouška WipEout Omega Collection nepřekvapí, přímo ohromen jsem byl vizuálním zpracováním. Vývojáři přistoupili k remasteru velmi svědomitě, přičemž všechny textury jsou nyní ve vysokém rozlišení, značně bylo vylepšeno osvětlení i vyhlazování, byly přidány nejrůznější nové efekty a novinky, takže hra vypadá nádherně i na standardní PS4 a je vidět na první pohled obrovský posun oproti originálu. Nejlepší výsledek ale zažijete, pokud si hru pustíte na 4K televizi s HDR efekty, na níž vypadá ještě o třídu lépe, navíc i v tomto rozlišení běží naprosto stabilně v 60fps. Během hraní se mi nestalo ani v těch nejnáročnějších situacích, že by se hra zpomalila, takže vývojáři i zde odvedli velmi kvalitní práci. Takhle nějak bych si péči o starší hru dokázal představit. V čem dále hra nezklame, je soundtrack. Řekl bych, že kvalitou na některé starší díly výběr skladeb nedosahuje, přesto naleznete spoustu skvěle hodících se a hlavně chytlavých skladeb od řady oblíbených umělců, které jen podpoří parádní hratelnost a adrenalinové závodění.

Fanoušci WipEout série si dlouhé roky přáli pokračování. Ačkoliv se ho zřejmě v brzké době nedočkají, nemusejí zase tak moc smutnit, protože WipEout Omega Collection zcela jistě postačí. Nabízí nejen tři výborné kampaně, spoustu herních režimů i naprosto vypiplanou hratelnost, u níž nuda rozhodně nehrozí, ale také parádní audiovizuální zpracování, u něhož chvilkami zapomenete, že jde jen o remaster. Zatímco Nintendo má svůj Mario Kart v arkádovém závodění, Sony se může spolehnout na neméně kvalitní WipEout.