Warhammer: Chaosbane

recenze  13
Martin Šmíd, 2. 6. 2019 21:01
Warhammer univerzum je mezi hráči a hlavně tedy herními vývojáři v posledních letech velmi oblíbené. Měli jsme tu hned několik her jako Warhammer 40,000: Inquisitor nebo Space Hulk: Deathwing, přičemž většinou se bohužel jedná spíše jen o lehce nadprůměrné kousky, které fanoušky moc netěší. Ano, měli jsme tu dobrý Warhammer: Vermintide a jeho pokračování, ale jde spíše o výjimku. V těchto dnech se na pulty obchodů dostává nová hra z tohoto bohatého univerza, Warhammer: Chaosbane, pro kterou se nechali vývojáři ze studia Eko Software inspirovat jednou z velkých klasik - Diablem od Blizzardu. Jestli jde jen o lacinou kopii slavné série nebo o kvalitní hru z Warhammer univerza, vám řeknou následující řádky.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Když se řekne Warhammer, tak si mnozí i díky posledním hrám představí hlavně sci-fi univerzum Warhammer 40,000. U Chaosbane se vývojáři rozhodli, že budou čerpat hlavně z bohaté historie a zaměří se na videoherní zpracování původního fantasy světa. Ten není tak známý a populární, hlavně mezi mladšími hráči, ale i tak má řadu fanoušků, které tato zpráva potěší. A vlastně i zasazením pak Chaosbane hodně připomíná populární Diablo. Hra se odehrává pár set let po útoku Chaosu a vypuknutí velké krvavé války, který neustále sílí a hrozí, že zničí kompletně celý svět. Musím říci, že jsem byl celkem překvapen, jak bohatý a dobře napsaný má hra příběh, navíc fanoušci během hraní poznají řadu postav, které dobře znají z předlohy, jako je princ Teclis nebo císař Magnus. K příběhu nemám moc námitek, stejně jako ke slušně napsaným rozhovorům. Co mi ovšem trochu vadilo, je ne moc přesvědčivý dabing jednotlivých postav. Ten je jen čistě průměrný a dokázal bych si představit, že bude o mnoho lepší.

Jak už jsem zmínil, jako předlohu vývojáři měli úspěšnou akční RPG hru Diablo 3, takže pokud jste ji hráli, případně nějaký její klon, a že jich tu v posledních letech bylo, budete od první minuty jako doma. Warhammer: Chaosbane je čistokrevná hack and slash akce, v níž budete vždy likvidovat nepřátele po desítkách a vaše zbraně se ani na moment nezbaví červeného zabarvení. Na začátku si můžete vybrat, jestli se do dobrodružství vrhnete jako válečník Konrád využívající převážně hrubou sílu, nebo jako mág Elontir, trpaslík Bragi nebo elfka Elessa. Každý z hrdinů má svoje jedinečné a dobře zpracované příběhové pozadí, což se mi hodně líbilo a dodává hře patřičnou hloubku. Nehrajete tedy jen za nic neříkající postavy, ale můžete si k nim udělat vztah. Tomu jistě pomáhá i skutečnost, že každý hrdina má svůj unikátní styl boje, ale také vlastní aktivní a pasivní dovednosti, které využijete při souboje s nejrůznějšími protivníky. Právě rozmanitost jednotlivých postav a jejich postupné vylepšování o nové možnosti v boji se mi na Warhammer: Chaosbane hodně líbí, protože díky tomu hratelnost nikdy neupadne do stereotypu a bude po celou dobu hraní radost na nepřátele sesílat rozmanité útoky, které je nutné i kombinovat, zvláště pokud hrajete na těžší obtížnost.

Jako u každého akčního RPG v Diablo stylu si postupně neodemykáte jen nové schopnosti, ale také získáváte během hraní hromadu nových zbraní, brnění nebo prstenů, které vám následně zvyšují různé atributy. Na rozdíl od Diabla 3 zde nemusíte moc nad jednotlivými věcmi dlouho přemýšlet, vždy je nejlepší mít nasazené věci s nejvyššími atributy. V tom je tedy systém v Warhammer: Chaosbane o dost jednodušší a přímočařejší, což je možná trochu škoda. Pak si totiž k jednotlivým zbraním a dalším věcem neuděláte žádný vztah, bude vám prakticky jedno, co vám padne, hlavně ať to má lepší čísla. Věci padají vždy ze speciálních truhel nebo přímo z nepřátel, přičemž kvalita se následně i liší podle toho, na jakou obtížnost hrajete. Zatímco na very easy vám toho moc nepadne, alespoň ne zajímavého, na těžké obtížnosti padají celkem pravidelně velmi zajímavé věci a silné zbraně.

Warhammer: Chaosbane je rozdělen do čtyř kapitol, během nichž navštívíte třeba městečka Praag nebo Nuln, která slouží jako takové základní kempy, kde si můžete odpočinout, promluvit s pár postavami nebo se podívat k obchodníkovi. Hlavně se ale z nich vydáváte do dungeopnů plnit úkoly. Nemám problém s tím, že většina úkolů je jen o tom, že musíte něco najít nebo někoho zabít, takže jde o takové ty klasické úkoly, v nichž musíte dojít z bodu A do bodu B. Zvláště, když hra staví na zábavných základech a propracovaném soubojovém systému, jak jsem zmínil výše. Problém mám ale se skutečností, že samotná prostředí, ačkoliv mají pěkný design, se hodně opakují. Vlastně by se dalo říci, že každá kapitola má jen jedno prostředí v dungeonu, které se následně v každém úkolu opakuje. Jen je dungeon vždy trochu jinak poskládaný, i když budete pochopitelně narážet na stejné chodby, místa a tak dále. Chvilkami mi i přišlo, že prostě plním jiné úkoly na pořád stejné menší mapě, a to je pochopitelně problém. Větší rozmanitost prostředí by hře jednoznačně prospěla. Pak bych neměl problém i udělit o poznání lepší známku.

Jednotlivé kapitoly se neliší jen vždy odlišným prostředím v dungeonu, ale také protivníky. Každá kapitola má unikátní druhy démonů, kterým budete čelit, líbil se mi jejich design a byla vždy radost proti nim bojovat. Velkou pochvalu si vývojáři zaslouží pak speciálně nejen za střety s různými minibossy, ale také velkými bossy, kteří jsou vždy na konci každé kapitoly. Oceňuji, že střety s nimi nejsou jen o drcení jednoho nebo dvou tlačítek, ale musíte u nich i trochu přemýšlet, vyhýbat se jejich útokům a útočit ve správnou chvíli. Souboje s bossy se mi hodně líbily a rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co Warhammer: Chaosbane nabízí.

Protože je Warhammer: Chaosbane klasickou diablovkou, tak nemůže chybět ani kooperativní režim. Ten podporuje až čtyři hráče, přičemž zahrát si můžete s kamarády online nebo na jedné televizní obrazovce, což je jistě fajn. Je nutné ocenit, že si vývojáři dali práci a připravili jak online, tak lokální kooperativní režim, díky němuž se můžete pustit do likvidace různých démonů s kamarády. Já jsem chvilku během testování zkoušel online, v němž je napojování jednoduché a následně jsem nezaznamenal žádný problém. Vše běží tak, jak by mělo.

Jak už jsem zmínil výše, Warhammer: Chaosbane má čtyři kapitoly, přičemž ty vám vydrží na nějakých zhruba 15 hodin herního času. Záleží pochopitelně, na jakou obtížnost se rozhodnete hrát. To není špatné. U podobného typu her je ovšem důležitý i endgame, jak ukázalo třeba Diablo 3, které si díky neustálým updatům udržuje velmi početnou základnu fanoušků i mnoho let po svém vydání. A tady bohužel Warhammer: Chaosbane opět zatím trochu ztrácí. Vlastně docela dost. Vývojáři připravili speciální Expedice, odehrávající se na mapách z kampaně, v nichž jen čistíte nepřátele, snažíte se získat lepší loot a sem tam vám do toho naskočí nějaký ten náhodný event, který můžete splnit. Následně tu máte Relic Hunt, což jsou vlastně také Expedice, jen s různými modifikátory. Nejde tedy o něco originálního a bohužel i z dlouhodobého hlediska zábavného. Popravdě jsem zkusil pár expedic a Relic Hunt her, ale nemám moc nutkání v jejich hraní pokračovat. Dále je pak přítomen i Boss Rush, v němž si můžete zopakovat souboje proti bossům, ale je jasné, že ani tento režim na moc dlouho nevydrží. 

Obsah po dohrání hlavní příběhové linky tedy není zrovna dvakrát kvalitní, a spíše vás tak u hry udrží trofeje/achievementy. I u endgamu by si tedy Warhammer: Chaosbane zasloužil rozhodně větší péči a měl nabídnout daleko lepší obsah už při svém vydání. Vývojáři sice připravují dodatečný obsah (ať už jde o nové úkoly, lokace nebo skilly), který bude v rámci Season Passu, ale než vyjde, tak není ve hře prakticky co dělat.  

Vizuálně je na tom Warhammer: Chaosbane velmi slušně a vlastně ani moc nezaostává za jinými hrami v tomto žánru. Může se pochlubit detailními úrovněmi, spoustou oku lahodících efektů i kvalitními modely všech postav a démonů s pěknými animacemi. Vizuálně tedy hra rozhodně nezklame, navíc je i na konzoli PlayStation 4 Pro dobře optimalizovaná, takže mi ani jednou nespadla, a zároveň i framerate se drží a nehapruje ani v těch nejnáročnějších scénách, během nichž je na scéně několik desítek démonů. Ani ozvučení není špatné, stejně tak hudební doprovod s několika pěknými melodiemi. Sice se po čase začnou trochu opakovat, ale zážitek to nijak nekazí.

Warhammer: Chaosbane je zábavná akční RPG hra, v níž si budete užívat rozmanité hrdiny s unikátními bojovými vlastnostmi, souboje se skvěle navrženými řadovými protivníky i velkými bossy a v neposlední řadě i povedené audiovizuální zpracování. Je jen škoda, že vývojáři nepřipravili víc zajímavých prostředí, případně kvalitnější end game obsah, který by u hry dokázal udržet na další desítky hodin. Pak bych neměl problém udělit vyšší známku, ale i ta sedmička je sakra dobrá a Warhammer: Chaosbane mohu jednoznačně doporučit všem fanouškům Diabla a podobných her. 

Warhammer: Chaosbane

ps4xone
Eko Foftware, Eko Foftware
Datum vydání hry:
4. 6. 2019
Žánr:
RPG, Hack and slash/Beat 'em up
KARTA HRY
7/10

Komentáře