The Outer Worlds

RECENZE 68

PS4 XONE

Konzolista
Hráči

Hodnocení hráčů

10/10 Beruna33
9/10 Flesik
8/10 Fulgrim
9/10 Orzeza
 
 
The Outer Worlds ( The Outer Worlds )
9 10 1
Hodnocení hráčů: 8.31 z 10, hodnotilo 16 hráčů

The Outer Worlds

Martin Šmíd, 25.10.2019 11:00

Studio Obsidian Entertainment se proslavilo po celém světě výbornými akčními RPG hrami jako Star Wars Knights of the Old Republic II: The Sith Lords, Neverwinter Nights 2, Fallout: New Vegas, Pillars of Eternity nebo South Park: The Stick of Truth. Není proto divu, že když oznámí nějakou novou hru, je vysoce očekávána a věnuje se jí obrovská mediální pozornost. Jiné tomu nebylo ani tento týden vycházející novince The Outer Worlds, která už od oznámení vypadala jako velmi zajímavý mix Falloutu a Mass Effect série. Mohla vůbec tato hra se zkušeným studiem za zády zklamat? Šance tu byla opravdu minimální, spíše byla otázka, jestli tu máme před sebou další klasiku žánru. Na to se vám nyní pokusím odpovědět.

Recenzovaná verze: Xbox One X

Sérii Fallout jsem v předchozím odstavci nezmínil náhodou. Vývojáři ze studia Obsidian Entertainment  s ní mají díky výbornému dílu Fallout: New Vegas obrovské zkušenosti. Hlavním důvodem je ale skutečnost, že na hře The Outer Worlds pracovali její původní tvůrci Tim Cain a Leonard Boyarsky. A je to vlastně vidět od první minuty, a to nejen tím, jaký má hra pohled na budoucnost, ale také propracovaností světa i postav. Hra se odehrává ve vzdálenější sluneční soustavě, kde už na planetách proběhla terraformace, takže na nich mohou žít lidé. Tento obrovský zásah na jednotlivých planetách ale způsobil, že místní fauna je nyní daleko agresivnější a nezvané hosty nemá moc v lásce. Lidé tedy musejí žít v osadách, kde je ještě celkem bezpečně. Vycházet ven je jen na vlastní nebezpečí, protože divočina je plná rozzuřených mimozemských monster, ale také banditů, jak jsou nazýváni ve zdejším univerzu lidé bez práce a lenoši. Světy v The Outer Worlds ve svém základu hodně připomínají Fallout, jen se k nastalé situaci došlo odlišným způsobem, za který ovšem může lidská ruka. A možná i proto bych novinku Obsidianu označil za duchovního nástupce oblíbené série od Bethesdy, která ale v posledních letech fanoušky nejednou zklamala.

Jak jsem naznačil výše, ve vzdálené budoucnosti už Země není tím pro lidstvu zaslíbeným domovem, a tak se rozhodně kolonizovat systém Halcyon, kde jsou planety s ideálními podmínkami pro další růst. Jenomže kolonizační loď s druhou vlnou lidské elity, která se jmenuje příznačně Hope - Naděje, zůstala trčet ve vesmíru zcela osamocena na další desítky let. Naštěstí trochu šílený a napůl geniální doktor Phineas Welles najde způsob, jak spící posádku zachránit a dostat na učené místo, no a nyní na scénu přichází hlavní hrdina, tedy vy. Hlavního hrdinu si po vzoru jiných RPG her můžete vytvořit od základu. Ať už jde o vzhled tak základní dovednosti a další atributy. Editor je celkem propracovaný, ale pokud jste hráli jakoukoliv jinou hru na hrdiny, asi vás v ničem nepřekvapí. Každopádně vaše probuzení má i důvod a je součástí většího plánu doktora Welles, jemuž se nelíbí, jak společnosti převzaly kontrolu nad lidstvem, které je nyní ovlivňováno jejich ideologiemi. 

Sice by se mohlo zdát, že příběhová linka je značně přímočará, ale po pár desítkách minut zjistíte, že situace tak jednoduchá určitě není. Navíc se budete moci záhy rozhodnout, na jakou stranu se přiklonit a postupně dělat důležitá rozhodnutí, mající vliv na průběh hry, jednotlivé úkoly, které budete pro obyvatele planet plnit, i její konec. A právě na způsobu vyprávění příběhu a jeho ovlivňování vývojáři ze studia Obsidian opravdu září. Každé vaše rozhodnutí rozhodnutí během plnění rozmanitých a dobře navržených úkolů má totiž dopad, ať už malý nebo velký, navíc u některých rozhodnutí ani neexistuje nějaký ten správný nebo dobrý konec dané situace. Někdy prostě lidé musejí trpět a musejí se stát i hrozné věci, aby nakonec byl konec dobrý. A nebo také ne. Všechny prostě zachránit nejde a někdo prostě bude na straně poražených. Kromě systému voleb mají velký vliv na samotný příběh i dobře napsané NPC postavy. Každá postava mi přišla zajímavá a rád jsem s ní promluvil, abych dostal další informace skrze chytře napsané dialogy, v nichž nechybí ani osobitý humor. Ačkoliv se řeší zdánlivě vážné věci, není o dobře napsaný humor nouze, čímž se The Outer Worlds ještě více přibližuje Falloutovi. 

I když budete hodně mluvit s různými postavami, v tomto je The Outer Worlds hodně ukecanou hrou, tak není zapomínáno ani na akci. Vlastně bych i řekl, že je tu překvapivě hodně akce a není tedy o střety s nejrůznějšími protivníky nouze. Většinou to jsou banditi, ale také roboti či rozmanitá fauna jednotlivých planet. Na každé planetě potkáte trochu odlišné protivníky s jedinečným vzhledem i bojovými vlastnostmi, takže se pak hodí, že můžete sami popadnout různé palné zbraně, od pistolí po samopaly, brokovnice či některé sci-fi originální kousky s elementárními vlastnostmi. Boj přitom nemusí probíhat jen na dálku, ale také na blízko díky různým sečným zbraním či palicím, přičemž tento způsob je obohacen o úskoky a krytí, což působí hodně dobře. Souboje s protivníky jsou hodně zábavné, sem tam i na střední obtížnost představují solidní výzvu a nikdy jsem se nepřistihl, že bych se při nich nudil nebo je bral jen jako takovou nutnou překážku při plnění úkolu. Jediné, na čem možná mohli vývojáři trochu zapracovat, je umělá inteligence. Ta není vyloženě špatná, ale jde jen o takový ten dnešní průměr, který neohromí. Na druhou stranu dobrou funkcí během soubojů je možnost pozastavit čas a prohlédnout si protivníka, přesněji jeho slabiny a do nich následně vypálit. Jde o další prvek, jimž The Outer Worlds odkazuje na Fallout sérii.

Protože je The Outer Worlds v základu klasickou akční RPG hru, musíte neustále jít po lepších zbraních, ale také brněním, přičemž vše je možné následně módovat a upravovat. Jak plníte úkoly či zabíjíte protivníky, získáváte levely, čímž si můžete zvedat různé statistiky, třeba pro charisma, hackování či boj s protivníky za pomocí zbraní na krátkou či delší vzdálenost. Nedostáváte přitom jen jeden bod za každý level, ale deset, které investujete do jednotlivých kategorií. Až později pak musíte investovat body do konkrétních dovedností. Tímto hra začátek dost usnadňuje a zamezuje tomu, aby se hráč dostal do slepé uličky tím, že své body třeba špatně investuje. Nechybí ale ani klasický strom s dovednostmi, kde si odemykáte další pasivní schopnosti. Systém vývoje hlavního hrdiny je tedy v The Outer Worlds hodně propracovaný a komplexní, ale také přehledný a jednoduchý na zvládnutí, stejně jako byl v ostatních hrách studia Obsidian Entertainment.

Kromě příběhu a skvěle napsaných postav jsou dalšími hvězdami hry The Outer Worlds jednotlivé planety, které postupně budete navštěvovat. Každá planeta je originální a má naprosto unikátní design, ale už na první pohled přímo láká, abyste ji trochu prozkoumali a odhalovali její tajemství. A tady je trochu škoda, že když už si vývojáři dali takovou práci s designem planet a jejich rozmanitostí, tak ty nejsou tak otevřené, jak bych si představoval. Sice můžete odbočit od hlavní cesty a trochu je prozkoumat, ale potenciál tady byl určitě daleko větší. Tady zřejmě byli vývojáři trochu limitováni rozpočtem, protože ten nebyl tak vysoký, jako je tomu u jiných akčních RPG her. Ostatně sami říkají, že The Outer Worlds je spíše AA hrou než AAA hrou. Třeba na tomto zapracují v případném pokračování, za které bych se určitě nezlobil. Každopádně mezi jednotlivými planetami cestujete ve své lodi, kde jen vyberete na mapě, jakou planetu nebo místo chcete navštívit. Loď následně k danému místu doletí, přičemž krátký let vždy vidíte v kokpitu, no a následně stačí vystoupit z lodě, což je celkem pěkné řešení.

Jak budete vyrážet na jednotlivých planetách za dobrodružstvím a mluvit s různými frakcemi, můžete do své posádky nabrat šest zcela odlišných postav. Ty se objeví na vaší lodi a následně si můžete vybrat, jaké vás budou doprovázet během úkolů či průzkumu planet, čímž The Outer Worlds trochu připomíná sérii Mass Effect. Můžete sice tyto postavy ignorovat a vše plnit sami, ale jen se ochudíte o další zážitky. Jednotlivé postavy vás mohou doprovázet během úkolů, hrají roli i při rozhovorech s jednotlivými frakcemi, a také se hodí pro boj s různými protivníky, ať už lidmi, roboty nebo faunou daných planet. Přitom se nepletou do cesty, ale jsou opravdu během soubojů platnými kolegy, kteří dokážou zabít nejednoho protivníka. Navíc s nimi můžete mluvit a zlepšovat si s nimi vztah, za což s nimi budete moci následně plnit unikátní vedlejší úkoly. Společníci tedy hrají v The Outer Worlds podstatnou a důležitou roli. Nejsou jen takovými těmi bezduchými panáky, protože jsou skvěle napsaní, mají zajímavé příběhy a je s nimi sranda v jakékoliv situaci. Dobře si vedou i během akce, jen se tedy musíte starat, aby měli dobré vybavení, ať už jde o zbraně či výzbroj. Každý společník má i unikátní strom s dovednostmi, o který se staráte.

Na začátku se může zdát, že The Outer Worlds je dalším velkým RPGčkem na stovky hodin, ale opak je pravdou. Jde o jednu z těch kratších her od studia Obsidian Entertainment, za což jsem ve výsledku i rád, protože o to intenzivnější zážitek to byl. Dohrát hlavní příběhovou linku není problém za nějakých dvacet hodin, hodně záleží na vašich rozhodnutích, ale jít jen po hlavních úkolech v takové hře není tou nejlepší cestou, protože se tak ochudíte o hromady vedlejšího kvalitního obsahu. Vedlejší úkoly, ať už od frakcí nebo společníků jsou stejně propracované jako ty hlavní, a mnohdy i zajímavější, takže skvěle obohacují váš herní zážitek. The Outer Worlds je ale i jednou z těch her, která má obrovskou znovuhratelnost. Už jsem ostatně zmínil, že můžete průběh úkolů i samotné hry značně ovlivňovat, takže po dohrání jsem měl docela velké pokušení vše rozehrát znovu a zkusit se do cíle dostat značně odlišnou cestou. Zřejmě to i v brzké době zkusím. The Outer Worlds tedy není tou hrou, kterou byste jednou dohráli a zahodili.

Na The Outer Worlds zaujme na první pohled nádherná stylizovaná vizuální stránka, o níž se stará osvědčený Unreal 4 engine. Hlavně rozmanité planety vypadají nádherně, ale neurazí ani všechny NPC postavy či nepřátelé s plynulými a solidními animacemi. Po většinu času jsem The Outer Worlds hrál na konzoli Xbox One X, ale chvilku jsem i testoval na základní konzoli Xbox One. A mohu tak říci, že ať už budete hrát kdekoliv, všude hra vypadá dobře a nemusíte se bát, že budete o něco ochuzeni ochuzeni. Navíc na každé platformě se hra i dobře hýbe, běží stabilně ve 30 snímcích a nezaznamenal jsem žádné problémy s frameratem. K mému překvapení jsem nezaznamenal ani nějaké velké chyby či bugy, které by narušovaly hraní. Co ovšem trochu kazí plynulost a zážitek, jsou časté nahrávací obrazovky, které nejsou zrovna krátké.  Často se tak stane, že během jednoho úkolu vás čeká třeba i deset nahrávacích obrazovek, což určitě dobré moc není. Zpět ale na pozitivnější vlnu, protože The Outer Worlds má dobrý soundtrack, ale i ozvučení, ať už se jedná o planety, protivníky či akci.

Od The Outer Worlds si fanoušci žánru před vydáním hodně slibovali. Vývojáři ale dokázali už tak vysoká očekávání překonat a servírují nám parádní akční RPG hru, které nechybí prakticky nic. Má výborný humorně pojatý příběh se skvěle napsanými postavami, který je možné značně ovlivňovat, ale také kvalitně navržené úkoly, zábavné souboje s rozmanitými protivníky i parádní originální světy. Vše je pak doplněno i o líbivý vizuální kabátek. The Outer Worlds je bez debat jednou z novodobých klasik žánru a už se nemohu dočkat, co nám vývojáři z Obsidian Entertainment   předvedou v budoucnu, když budou mít za sebou i silného majitele v podobě Microsoftu. 

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    6

    Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020

    10

    Death Stranding

    7

    Sniper Ghost Warrior Contracts

    7

    MediEvil

    8

    Trine 4: The Nightmare Prince

    8

    Pokémon: Sword/Shield