Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

The Crew 2 je stejně jako série Forza Horizon jeden velký závodní festival, přičemž hlavním cílem je pochopitelně stát se nejlepším závodníkem široko daleko. Od začátku vás doprovází jednoduchý béčkový příběh, o jehož kvalitách se raději nebudu moc rozepisovat, protože působí značně kýčovitě a jsem přesvědčen, že závodní hry se bez něj zcela jistě obejdou. Opravdu nechápu, proč se do závodní hry musí příběh cpát za každou cenu, zvláště když svými rádoby vtipnými postavami a nezajímavými filmečky zdržuje od toho hlavního. Alespoň se tedy vše nyní netočí kolem pomsty jako první díl. Každopádně hra je založena na získávání fanoušků na sociálních sítích, takže pokud se vám daří ve čtyřech odlišných částech hry - Street Racing, Offroad, Freestyle a Pro Racing, přibývají i fanoušci a tím se vám odemykají další úrovně a hlavně nové aktivity, které můžete plnit. Tato struktura kampaně je určitě funkční, ale to je tak jediné, co se o ní dá říci.  

Pokud jste hráli první díl, tak vás asi nepřekvapí, že The Crew 2 je opět závodní MMO hra s velkým otevřeným světem. Od prvního dílu se ale značně liší skutečností, že tentokrát závody neprobíhají jen na silnici, takže tu nejsou pouze pouliční závody, Offroady a tak podobně, ale také si zalétáte v letadle či zajezdíte ve člunu na řekách či moři. Hra tímto získala na daleko větší rozmanitosti, hraje se v každé části značně odlišně, a musím říci, že létání i ježdění ve člunu zde působí přirozeně a nepřišlo mi, že by bylo násilně naroubované, za což trochu pochopitelně může i samotná arkádová povaha hry, k níž se ještě dostanu. Je docela zajímavé, jak se Ubisoft snaží kombinovat ve svých hrách docela odlišné disciplíny. Viděli jsme to už u hry Steep, kde to fungovalo, a dá se říci, že funguje i u The Crew 2. A to překvapivě dobře. 

Na druhou stranu je vidět, že vývojáři tady trochu jeli spíše na kvantitu než kvalitu, takže prakticky každá aktivita postrádá nějakou větší hloubku. To může vadit hlavně v případě, pokud od The Crew 2 čekáte třeba propracované pouliční závodění plné adrenalinu nebo propracované Offroady, protože toho se nedočkáte. Je tedy nutné si před nákupem ujasnit, co od hry vlastně čekat. Na občasné vyblbnutí se velké množství disciplín s malou hloubkou a propracovaností docela hodí, ale to je tak vše. Rovněž mi vadilo, že kloudné odměny k vylepšování vozového parku jsou pouze za splnění hlavních závodů. Za vedlejší výzvy nic nedostanete, takže i odpadá motivace všechny ty slalomy a kdo ví jaké blbosti plnit. 

The Crew 2 pochopitelně není simulátor, ale jde o čisto čistou arkádu, která svým jízdním modelem neurazí. Ostatně vývojáři od začátku říkali, že hlavním lákadlem mají být šílené jízdy a čisto čistá hratelnost, takže pokus o něco reálnějšího by hře asi i uškodilo. I tak je ale možné si veškerá vozidla upravovat vizuálně a také vylepšovat (rychlost, výkon motoru a tak dále) díky součástkám, které vám padají na konci každého hlavního závodu nebo aktivity podobně jako loot v Destiny nebo jiných MMO hrách, což vypadá v závodní hře docela divně, ale ve výsledku, proč ne. Jen mi trochu vadilo, že loot je nutné sebrat. Jednou se mi totiž stalo, že jsem se s letadlem šprajcl na zemi a nemohl jsem loot sebrat, takže jsem přišel i ony součástky k vylepšení. To by se dít nemělo. Každopádně systém vylepšování vozidel zde je docela jednoduchý a díky loot systému zpracován tak, aby ho pochopil i naprostý začátečník nebo hráč, který závodní hry ani moc nehraje a nemá k nim žádný vztah. Co dále kvituji je, že si vývojáři opět zajistili licence, takže si zajezdíte ve zhruba 250ti vozidlech od pěti desítek nejrůznějších výrobců.

U prvního dílu The Crew mi hodně pila krev umělá inteligence, u které mi přišlo, že značně podvádí. Tedy, nehraje úplně fér. U druhého dílu mám tentýž pocit. Umělá inteligence vás na začátku závodu nechá, abyste ji snadno předjeli a udělali si třeba i slušný náskok, ale následně před koncem zapne nějaký turbo režim a dojede vás, aby každá vaše menší chybička byla potrestána předjetím. Tento nešvar je hodně vidět hlavně u silničních závodů a závodech se čluny. Akorát vás hra pak frustruje a zároveň se vytrácí nějaké napínavé závodění, když víte, jak se AI chová. Taková umělá inteligence už prostě a jednoduše nemá v moderních hrách na současné konzolové generaci co dělat, a je škoda, že se nám pořád vrací jako bumerang. 

Co na The Crew 2 zaujme hned na první pohled, je obrovská her mapa. K dispozici je jakási zmenšená verze Spojených států. Na mapě nechybí zmenšené verze všech známých měst a oblastí mnohdy se svými známými památkami. Navíc jedním klikem si můžete mapu oddalovat a přibližovat ve stylu Google Maps, což vypadá velmi efektivně a má skutečně onen wau moment, který vás uhrane. Když ale opadne první uhranutí z rozlohy světa, dojde ke značnému vystřízlivění. Může za to skutečnost, že ačkoliv je mapa obrovská, je poněkud nudná a hlavně i bez života. Ubisoftu se tedy podařilo vytvořit další velkou mapu, což je úctyhodné, ale bohužel po ní není zábava jezdit. To je přesný opak třeba od série Forza Horizon, kde jsem si jízdu mezi závody po herním světě neskutečně užíval za doprovodu rádia, kde navíc jízda měla kolikrát až takový ten relaxační a uklidňující efekt. Zde toto bohužel chybí, stejně jako nějaké nutkání mapu nějak blíže prozkoumávat, protože jakékoliv sběratelské činnosti jsou zde značně omezeny jen na fotografické výzvy a nějaké ty další drobnosti.

Mapa světa mi tedy přijde jako taková prázdná kulisa, která je jen na efekt bez nějakého kloudného využití, což je dle mého obrovská škoda, protože potenciál tu byl opravdu obrovský. Toho si možná byli vědomi i sami vývojáři, proto umožňují se k jednotlivým závodům či většině vedlejších aktivit rovnou teleportovat. To třeba u prvního dílu bylo značně komplikované, zde je možnost rychlého cestování odemčená od samotného začátku, což pochopitelně kvituji. Rychlé cestování je na výběr přímo na samotné mapě, která se časem pod přívalem nových a nových aktivit stává méně přehlednou, ale daleko více se mi osvědčilo si vždy najet na seznam odemknutých závodů a aktivit, kde i přesně vidíte, co už jste splnili a co ne, no a odsud na jednotlivé závody následně rychle cestovat. Ona nepřehlednost mapy je hodně spojena i se samotným uživatelským rozhraním, které by mělo být navrženo rozhodně lépe.

Otevřený svět vývojáři trochu připomínají občas v samotných závodech, které mají někdy více cestiček, jimiž se můžete vydat, takže když jedete závod dvakrát, protože se vám ho třeba napoprvé nepodaří zajet, nemusíte ho mít úplně stejný. To je určitě dobré oživení, stejně jako dynamická změna denní doby, která se pochopitelně i podepisuje na samotný závod, hlavně tedy vás dohled během něj. Nehledě na to, že mnohdy závody během noci v osvětlených městech mají až romantickou atmosféru. 

Co mi ovšem přijde nevyužité, je ona transformace z klasického vozu do člunu či letadla. Ta byla hodě propagována, ale pravdou je, že se nachází jen ve speciálních eventech, a ty byste spočítali na prstech obou rukou. Tyto eventy jsou vždy jakýmsi vrcholem za předchozí snažení, líbilo se mi je jezdit a je škoda, že nejsou zastoupeny ve větším množství. Transformace má být tak hlavně spojená s blbnutím s kamarády, případně pro průzkum světa. Jak jsem ale zmínil, když není motivace svět prozkoumávat, je nějaká transformace k ničemu. 

Vývojáři chtějí od počátku navodit pocit, že The Crew 2 je jakási online závodní hra. I proto vyžaduje neustálé připojení k internetu jako první díl, Destiny nebo The Division. Bez něho si prostě a jednoduše nezahrajete. Problémem je, že nutnost internetového připojení není vůbec odůvodněna a vlastně jsem dlouho přemýšlel, proč tu vůbec je. Můžete sice během hraní potkávat jiné hráče, případně plnit některé aktivity s kamarády v kooperaci nebo si stahovat od ostatní skiny pro vozidla, ale tím to končí. Největším nedostatkem v současnosti pochopitelně je jakákoliv absence PvPčka, takže proti kamarádům si nezahrajete, což je u závodní hry v současnosti nepochopitelné. Oblíbenost závodění proti kamarádům nebo dalším hráčům ukazuje nejen poslední Gran Turismo, ale také konkurenční Forza Horizon, jejíž čtvrtý díl nabízí daleko více online možností a prvků, a to je možné ho hrát offline. Vývojáři sice slíbili, že PvP do hry přibude koncem roku, ale je otázka, koho bude za několik měsíců zajímat. Nutnost být online u The Crew 2 je navíc značně otravné, protože dlouho se přihlašujete na servery a někdy vám vyskočí i chybová hláška. Největší otravnou věcí je ale skutečnost, že hra vás kope ze serveru po chvilce neaktivity. Stačí, abyste si šli udělat kafe či na záchod, a můžete se dlouze přihlašovat znovu. Nutnost online připojení tu tak není proto, aby byla hra obohacena, ale aby vás otravovalo a znepříjemňovalo život.

V čem The Crew 2 určitě dokáže zaujmout, tak je to vizuální zpracování. Na to, jak je hra opravdu obrovská, tak vypadá velmi dobře. Modely vozidel jsou samozřejmě parádní, na to jsme si tak nějak zvykli už u současných závodních her od velkých vydavatelů, ale i detailnost prostředí je solidní a neurazí, zvláště když některé scenérie třeba při západu nebo východu slunce berou až dech. Není divu, že vývojáři zakomponovali do hry i Photo režim s velkým množstvím nastavení, v němž si můžete vytvářet opravdu pěkné fotky z hraní. Co navíc mohu pochválit, je samotná plynulost. Nikdy se mi nestalo, že by hra měla problém s frameratem, ten si pořád drží své číslo a neklesá. Co ovšem trochu kazí onen pocit z otevřeného světa, jsou někdy až příliš dlouhé nahrávací obrazovky. Chápu, že je svět obrovský a musí se načíst, ale aby se hra nahrávala někdy několik minut, když skáču do obchodu, je přeci jenom hodně. Těžko říci, jestli je ti i dáno přímo rozlohou hry nebo onou nutností být online a stahování dat.

The Crew 2 určitě doznalo nějaké to zlepšení od prvního dílu, ale pořád mám pocit, že vývojáři ani trochu nedokázali využít obrovský potenciál. Výsledkem je tedy jen lehce nadprůměrná závodní arkáda, která se vás snaží ohromit velkým, ale naprosto prázdným a nezajímavým světem, a do toho hromadou nejrůznějších aktivit, které by ale zasloužily lepší zpracování a větší hloubku. Za rok nebo dva, až vývojáři přidají všechny zamýšlené funkce, může jít o solidní závodní hru, ale nyní má k dokonalosti opravdu hodně daleko.