Team Sonic Racing

recenze  5
Martin Šmíd, 26. 5. 2019 23:33
Ačkoliv modrý ježek Sonic má největší slávu už dávno za sebou, pravidelně se objevuje na našich obrazovkách v méně či více povedených hrách. Dokonce se připravuje na začátek příštího roku celovečerní filmové zpracování, které nedávno vyvolalo mezi fanoušky hodně kontroverzních reakcí. Letošní léto bude určitě ve znamení arkádové závodní hry Team Sonic Racing. Tu připravilo zkušené britské studio Sumo Digital. To má se závodními hrami se Sonicem už nějaké ty zkušenosti, protože před lety připravilo i velmi kvalitní hru Sonic & All-Stars Racing Transformed, kterou jsem si já osobně hodně užil a považuji ji za jednu z nejlepších v daném žánru. Byla tak otázka, jestli dokáže na předchozí triumf navázat. A o tom bude dnešní má recenze.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Už od prvního oznámení bylo jasné, že Team Sonic Racing bude patřit do žánru takzvaných závodních arkádových Kart her, jejímž největším a nejúspěšnějším zástupcem je pochopitelně série Mario Kart od Nintenda, ale i zmíněný Sonic & All-Stars Racing Transformed nebo připravovaný Crash Team Racing: Nitro-Fueled, jehož tu budeme mít za několik týdnů. Samotný žánr má jasné specifika a stanovené základy. Na ty se moc nesahá a staví na nich i Team Sonic Racing, ačkoliv se vývojáři snažili přijít i s něčím novým, což je v tomto případě týmové pojetí. A to není vlastně vůbec špatné a celý koncept obohacuje o něco zcela nového, co ve výsledku navíc funguje i velmi dobře. 

Vše se má tak, že na trati nejste jen sami za sebe, ale za tým, který tvoří ještě další dva vaši kolegové. Takže pokud vyhrajete závod, musíte ještě počkat, jestli se dobře umístí i vaši kolegové, abyste mohli pomýšlet na celkové první místo. Pokud hrajete s umělou inteligencí, je jasné, že vaši kolegové z týmu se umisťují podobně kolem vašeho umístění, což je logické. Pokud by to bylo random, určitě by vás nebavilo vyhrávat zápasy a třeba končit druzí nebo třetí. Na druhou stranu, pokud se vám v závodu dařit nebude, kolegové vás nijak nepodrží a neodjedou dobrý závod.

Tento koncept pak pochopitelně nejvíc funguje v multiplayeru s živými hráči, kde už je pochopitelně každý sám za sebe a bojuje o vlastní umístění a zároveň za tým. Tady se nikdo na umělou inteligenci vymlouvat nemůže. Hra Team Sonic Racing a její pojetí ovšem není jen o umístění, ale také hratelnost je postavená na vzájemné spolupráci. Na trati si můžete s kolegy v týmu prohazovat powerupy a tím pádem i různě taktizovat, což přidává celkem zajímavý prvek, hlavně tedy v místním nebo online multiplayeru. Za spolupráci jste pak odměněni speciální schopností, díky níž se z vás i vašich kolegů stane na několik vteřin rychlý tank, který smete vše, co vidí na trati. Takto se pak můžete i ze špatně rozjetého závodu dostat na první místa. Spolupráce je tedy v Team Sonic Racing důležitá a základním stavebním prvkem, který se mi popravdě líbil a oceňuji, že vývojáři nejeli na jistotu, ale snažili se přijít i s něčím novým. 

Na druhou stranu mi trochu chyběly různé transformace z předchozího dílu Sonic & All-Stars Racing Transformed, které jsem si hodně oblíbil a měly velký vliv i na hratelnost, kterou dělaly ještě rozmanitější. No a trochu si postěžovat musím i na power-upy, které během hraní sbíráte na trati. Ty jsou jen standardní, mnohé z nich jste už viděli v jiných podobných hrách, takže nepřekvapí, a vlastně mi i přišlo, že nejsou ani tak zábavné, jak bych si představoval. To je rozhodně škoda. Na druhou stranu se mi líbí parádní arkádový jízdní model, který je neskutečně návykový a nabízí velmi kvalitní pocit z rychlosti. Za ten si vývojáři zaslouží plný počet bodů. 

Když Team Sonic Racing poprvé zapnete, bude vám hned záhy přestavena hlavní příběhová kampaň, tvořící zde největší režim. Kampaň jako taková je podkreslena jednoduchým příběhem, ale samozřejmě se jedná jen o takovou tu klasickou omáčku, abyste byli v obraze, co že se to vlastně děje a proč vyrážíte na trať. Vlastně i vývojáři věděli, že je jen do počtu, a proto ani není příběhové pozadí nedílnou součástí. Abyste se dostali před každým závodem k příběhovému povídání, musíte zmáčknout čtvereček. Já si toho popravdě všiml až někde v polovině, protože jsem závody odklikával klasicky křížkem, a nenapadlo mě, že bych měl tak činit čtverečkem. Na tom je tedy vidět, jak moc je tu příběh důležitý, ale to ve výsledku ani moc nevadí. Alespoň hra nezdržuje od toho hlavního.

Kampaň nabízí hned sedm světů, přičemž každý je jinak tematický laděný, jako tomu je třeba u plošinovek s Mariem nebo Sonicem. Každý svět pak nabízí klasické závody, v nichž je nutné se umístit do třetího místa, případně šampionáty o několika závodech. Aby byla hra rozmanitější a nesklouzla do nudného stereotypu, přicházejí vývojáři i s dalšími režimy, které spíše jsou takovými těmi klasickými výzvami, které prověří váš skill a vůbec to, co jste se doposud naučili. V jedné výzvě tak budete sbírat na čas za pomocí driftování zlaté kroužky, následně pak sestřelovat protivníky na trati nebo projíždět na čas branky, díky nimž získáte další drahocenný čas. Výzvy jsou rozmanité a dobře samotnou kampaň, která je mimochodem kvalitně navržená, obohacují. Díky tomu pak není problém se po celou dobu kampaně bavit, zvláště ve spojení s kvalitní hratelností. Kampaň jako taková vám vydrží určitě na minimálně deset hodin, spíše více, přičemž si ji můžete prodloužit ještě pokusem vysbírat všechny hvězdy. Ty nejsou spojené jen s umístěním v daném závodě nebo splněním určité výzvy, ale podléhají i dalším úkolům.

Kampaň tedy rozhodně nezklame, což je dáno i solidně navrženými tratěmi. Ty sice nejsou nejoriginálnější a třeba na Mario Kart nemají, ale neurazí a najdete mezi nimi i velmi nadprůměrné kousky. Tratí je celkem 21, přičemž se počítá i s jejich zrcadlově obrácenou variantou. Každá trať je něčím specifická a originální, obsahují spoustu zkratek, pastí a překážek, takže jako u každé takové hry platí, že základem je dokonalá znalost všech tratí. Na každou trať pak můžete vyjet s nějakou tou vybranou postavičkou ze světa Sonica. Postav je patnáct a nechybí mezi nimi nejen Sonic, ale také Tails, Amy Rose, Chao, Dr. Eggman, Metal Sonic nebo Silver the Hedgehog. Každý by si tak měl vybrat svého favorita, s nímž bude jezdit. Jen je tedy nutné zmínit, že na začátku máte odemknuté jen tři postavy, ale během hraní kampaně se vám záhy odemknou další.

Daleko důležitější než samotné postavy jsou jejich auta, v nichž budete závodit. Ty totiž mají různé vlastnosti, ať už jde o rychlost, ovladatelnost nebo akceleraci, což má samozřejmě vliv na samotné závodění. Navíc auta si můžete následně různě kosmeticky, ale také výkonově upravovat skrze desítky možná stovky připravených dílků, takže je možné si auto pěkně vyladit k obrazu svému. To se mi samozřejmě líbí, ale už nesouhlasím s tím, jak si jednotlivé kosmetické či výkonové díly odemykáte. Jak hrajete, získáváte herní měnu, docela dost herní měny, za kterou následně nakupujete loot boxy. Díky bohu, že nejde měna kupovat za reálné peníze. Ale i tak se mi tento systém nelíbí, protože je hodně o náhodě, takže když máte oblíbeného nějakého hrdinu a chcete si pohrát s jeho vozidlem, musíte mít štěstí, aby vám na něj vše napadalo. Tento systém považuji za největší rakovinu dnešních her, kterou je nutné odstranit. Jak by bylo krásné, pokud byste si sami za herní peníze mohli odemykat ty díly, které chcete a potřebujete. Takto jste odkázáni jen na náhodu, což možná trochu prodlouží herní dobu, ale rozhodně nepřidá na celkovém zážitku.

Hry jako Team Sonic Racing se pochopitelně nejlépe hrají v multiplayeru s kamarády. Vývojáři nezapomínají na lokální multiplayer, v němž si můžete dát na rozdělené obrazovce až ve čtyřech hráčích jak rychlou hru, tak nějaký ten šampionát nebo klasický Time trial. Pochopitelně si můžete dát tyto režimy i proti umělé inteligenci, pokud vás třeba už omrzí hlavní kampaň, ale je jasné, že pro hraní v jednom přímo určeny nejsou. Jestli nemáte kamarády u sebe v obývacím pokoji, tak se můžete pustit do online multiplayeru. V něm můžete pochopitelně vybrat jednoduchý matchmaking a pustit se do jednoduchých rychlých her nebo hodnocených závodů pro zkušenější hráče. Je ale také možné si vytvářet závody jen s kamarády. Online multiplayer má tedy překvapivě dost možností, navíc během testování běželo vše bez jakéhokoliv problém, ať už jde třeba o lagování, ale také třeba napojování do her. Většinou matchmaking našel plnější lobby během několika vteřin. Sem tam jsem sice musel čekat, ale to je dáno nyní hlavně tím, že hra je nová a nemá ještě takovou základnu fanoušků. Do budoucna se to ale určitě ještě zlepší. Už nyní s tím ale nemám větší problém.

Vizuálně je Team Sonic Racing pěknou hrou s kvalitními modely jednotlivých postaviček, jejich vozidel i tratí se spoustou detailů. Je navíc krásně barevná, nešetří různými efekty a svým stylem rozhodně nezklame naprosto nikoho. Framerate je pak trochu diskutabilnější. Zatímco během hraní kampaně nebo online muliplayeru jsem neměl větší problémy, tak při split-sceenu jsem zpomalení pociťoval a optimalizace tady není úplně optimální. Třeba se na toto vývojáři ještě podívají a sjednají nápravu. Zatímco vizuálně se mi hra Team Sonic Racing líbí, to hudební doprovod mi přišel chvilkami nevýrazný s málo zapamatovatelnými skladbami. Tady jsem čekal trochu více.

I přes několik nedostatků a třeba i diskutabilní systém odemykání součástek skrze nenáviděné loot boxy musím říci, že, je Team Sonic Racing kvalitní závodní arkádou, která nedělá žánru žádnou ostudu. Přichází se zábavnou hratelností obohacenou o týmové pojetí, dobře navrženými tratěmi, rozmanitými hrdiny i herními režimy, díky nimž se budete dobře bavit jak během kampaně, tak následně v lokálním nebo online multiplayeru. Fanouškům žánru mohu Team Sonic Racing rozhodně doporučit, zvláště když se prodává i za férovou cenu. A i díky tomu nakonec uděluji vyšší známku, než jsem původně zamýšlel. 

Team Sonic Racing

ps4xonensw
SEGA, Sumo Digital
Datum vydání hry:
21. 5. 2019
Žánr:
Závodní, Arkáda
KARTA HRY
8/10

Komentáře