SoulCalibur VI

recenze  18
Martin Šmíd, 17. 10. 2018 16:00
Žánr bojovek už možná není tak populární jako kdysi, ale fanoušci si rozhodně na nedostatek her stěžovat nemohou, zvláště když mnohé jsou rozhodně kvalitní a zaslouží si minimálně vyzkoušení. Na této generaci vyšel už nový Tekken, Mortal Kombat i Street Fighter a nyní konečně došla řada i na nový SoulCalibur, který se ale oproti své konkurenci pochopitelně docela dost liší a jde na souboje jinak. Jak se SoulCalibur VI povedl, se dočtete níže v mé recenzi.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Od vydání posledního velkého dílu série SoulCalibur uběhlo sedm let. To je opravdu dlouhá doba na oblíbenou sérii, která si získala fanoušky už v roce 1996, přičemž oproti ostatním bojovkám se lišila hlavně skutečností, že si hrdinové nedávali do zubů pěstmi, ale nejrůznějšími zbraněmi, ať už šlo o sekyry nebo nejrůznější meče. Ze SoulCalibur se během několik let stal obrovský fenomén a navíc i jakási záruka na výbornou bojovku, která značně překonávala svoji slavnější konkurenci v podobě sérií jako Tekken nebo Street Fighter. Koncem minulého roku se herní vydavatel Bandai Namco rozhodl, že je konečně čas na velkolepý návrat krále, s nímž bude chtít potěšit nejen fanoušky série, ale i samotného žánru, a třeba k němu nalákal i nováčky. Po měsících slibů se SoulCalibur VI konečně dostává na pulty obchodů, a nutno říci už nyní na začátku, že opět ve velmi dobré formě. Pojďme ale pěkně popořadě.

Tím nejlepším na sérii SoulCalibur byla vždy výborná hratelnost, a jinak tomu není ani u šestého dílu. Ten je opět velmi komplexní bojovkou s propracovaným systémem soubojů, který je ale zároveň snadno pochopitelný i pro naprosté nováčky či sváteční hráče. Souboje v SoulCalibur sérii se vždy lišily od třeba série Tekken, a ačkoliv je také vše rychlé, tak hodně založené i na taktice, vyčkávání, správném načasování a pak pochopitelně i na reflexech samotného hráče. A možná více než kdy dříve díky nové funkci reversal edge, díky níž můžete načasovat na protivníka velmi silný útok. Když reversal edge použijete, následně se hra zpomalí a máte šanci správným načasováním silně udeřit. Protivník ale samozřejmě může útok i odvrátit a využít ho k tomu, aby sám vám uštědřil nějakou tu ránu, což je pochopitelně vždy nepříjemné a zároveň vás nutí, abyste nespamovali jen tento jeden útok. Kromě řady základních i silných úderů nechybí ani naplňování speciální energie Soul Charge, která do hry přináší další strategický prvek. Energii totiž můžete využít nejen pro jeden silný útok, ale pro řadu silnějších úderů po delší čas, takže musíte i trochu přemýšlet, co je pro vás v danou chvíli vhodnější. Systém tedy staví na osvědčených prvcích a dobře známých mechanismech z předchozích dílů, ale vše je obohaceno o příjemné a dobře fungující novinky.

U soubojů navíc musím zmínit i jeden prvek, který mi kolikrát pomohl v multiplayeru. Souboj můžete ukončit a vyhrát nejen tím, že soupeře klasicky umlátíte a nadělíte mu KO, ale také ho můžete sem tam vyhodit z arény. Není nic lepšího, než když dostáváte a najednou správně načasujete útok a protivník letí z arény a prohrává kolo. Na toto je ale pochopitelně nutné si dávat pozor, protože i mě to stálo několik dobře rozehraných soubojů. Najednou si tak musíte dávat pozor nejen na protivníka a odrážet jeho útoky, ale prakticky i na svoji pozici, protože stát se u okrajů se zrovna moc nevyplácí. Když už jsem u arén, těch je docela dost a jsou i rozmanité, navíc každá má pěkný design i originální hudební doprovod.

Každá bojovka pochopitelně nestojí jen na výborné hratelnosti, ale také na bojovních, kteří jsou těmi největšími hvězdami, a jinak tomu není ani u SoulCalibur VI. A těch je tu v základu rovnou 21 (další pochopitelně budou následovat skrze placená DLCčka). Fanoušci určitě poznají řadu oblíbených bojovníků z minulosti, ale také některé nováčky. Každý bojovník má pochopitelně sadu vlastních základních i silných útoků a nejrůznější komba, a s tím se pochopitelně liší i bojový styl. Z hodin testování jsem dospěl k závěru, že bojovníci jsou dobře vybalancováni, žárný nijak nevyčnívá a každý je tedy použitelný nejen v offline režimech, ale hlavně tedy v multiplayeru. Vybalancování je pochopitelně pro bojovku velmi důležité a rád vidím, že vývojáři neselhali ani zde. Když už jsem u bojovníků, tak samozřejmě musím zmínit i jednoho, který zde hostuje. Jde pochopitelně o Geralta z Rivie, kterého určitě všichni znáte ze série Zaklínač. Vývojáři ho chytře zakomponovali i do příběhu, takže jeho přítomnost nijak nevadí, dokonce bych i řekl, že do samotného konceptu zapadá, rozhodně lépe jak postavy ze Star Wars, na které došlo v minulosti v rámci série. Zajímavou funkcí u bojovníků je možnost si je lehce kosmeticky upravovat, případně si skrze docela propracovaný editor vytvořit vlastního originálního bojovníka, s nímž se můžete pouštět do offline nebo online bitev, navíc ho můžete i následně nasdílet hráčům z celého světa. Jde o docela zajímavou funkci, která mezi fanoušky určitě najde uplatnění.

Důležitou součástí bojovek jsou pochopitelně i nejrůznější režimy, a zde bych řekl, že SoulCalibur VI má rozhodně co nabídnout. Ostatně už po prvním zapnutí si určitě všimnete, že obsahuje hned dvě docela robustní kampaně, do nichž se můžete hned pustit. Prvním je Soul Chronicle. Tato kampaň vypráví základní příběh o získání Soul Edge, který si následně můžete obohatit z úhlu každého bojovníka, a to navíc z různých dob a času, takže vyprávění není chronologické, jak byste očekávali. Vzhledem ale k přehlednému grafu se nestane, že byste se nějak ztratili. Postupně si tak doplňujete zápletku o nové náhledy a střípky, načež se jednotlivé osudy začnou prolínat, což funguje skvěle. Navíc vás tato kampaň i seznámí se všemi bojovníky. Jen je obrovská škoda, že se vývojáři rozhodli vyprávět příběh jen formou textu a statické artworky, což nemá takový dopad na hráče jako třeba klasické filmečky s nějakou tou akcí. Docela solidní příběh by si dle mého zasloužil o dost lepší zpracování.     

Druhá kampaň Libra of Soul pak do série a vlastně i žánru vnáší jakési RPG prvky. Na začátku si budete muset vytvořit svého vlastního hrdinu, s nímž se následně vydáte na záchranu světa. Příběh je zcela odlišný od toho v Soul Chronicle, přičemž je rovněž vyprávěn skrze rozhovory a textové scény. Tady tento styl vyprávění ani zase tak nevadí, jako u předchozího režimu, kde bych čekal daleko epičtější a lepší zpracování. Každopádně se po několika desítkách minut před vámi rozprostře mapa, na níž se můžete následně vydávat plnit hlavní příběhové úkoly, ale také ty vedlejší, které vám zápletku obohatí, a hlavně tedy si v nich zabojujete s dalšími zajímavými postavami. Jak pokračujete hrou, postupně levelujete, získáváte peníze a také důležité suroviny a předměty, které vám následně mohou pomoci v souboji, stejně jako nákup nových silnějších zbraní. Ačkoliv zápletka jako taková je standardní a i koncept samotného režimu vychází z toho, co jsme mohli u série SoulCalibur vidět v minulosti (inspirace vynikajícím Weapon Master ze SoulCalibur II je zde jasně patrná), je Libra of Soul hodně zábavný a bavilo mě ho hrát, navíc vydrží na spoustu hodin kvalitní zábavy.

Je jasné, že hra SoulCalibur VI staví hlavně na dvou kampaních, které jsou navíc značně odlišné a každá vám vydrží na spoustu hodin. Kromě kampaní je tu ale přítomen i klasický trénink, můžete si zahrát Arcade režim i Versus proti umělé inteligenci nebo kamarádovi. Více toho zatím SoulCalibur VI nenabízí v rámci offline režimů, ale vzhledem k tomu, jak rozsáhlé jsou zmíněné kampaně, to rozhodně nevadí. Po jejich dokončení se můžete pustit do online části, přičemž u ní je trochu vidět, že hra je hodně zaměřená hlavně na sólo hraní a multiplayer je jen příjemným bonusem. A vlastně o tom vždy série SoulCalibur byla. V online naleznete jen klasickou rychlou nehodnocenou hru, ale také jsou přítomny hodnocené hry, kde se můžete postupně střetnout s nejlepšími hráči a postupovat v žebříčku. Co se stability týče, tak těžko nyní před vydáním hodnotit. Vše mi ale běželo během testování stabilně bez lagů, takže jsem nenarazil na žádný problém, který bych zde musel zmínit.

Vývojáři se pro SoulCalibur VI rozhodli využít osvědčený Unreal 4 engine a určitě to byla správná volba. Výsledkem je totiž dost možná nejhezčí bojovka současnosti, která vás zaujme nejen arénami s krásnými detaily, ale také maximálně detailními bojovníky s pěknými animacemi. Do toho samozřejmě nechybí nejrůznější efekty, které ale nejsou přeplácané a nenarušují samotnou hratelnost, takže vizuálnímu zpracování opravdu nemám co vytknout. Je posledním povedeným střípkem. Stejně jako celková optimalizace. Hra běží neustále maximálně plynule, nesetkal jsem se s žádnými menšími ani většími problémy, ať už by šlo třeba o poklesy frameratu a tak dále. Vše běží velmi dobře v singleplayeru i multiplayeru. Povedené je i ozvučení a hudební doprovod, jen bych si dokázal představit, že bude obsahovat více skladeb. Stejně tak bych ocenil kvalitnější dabing, protože mi přišlo, že je hodně průměrný a rozhodně nenadchne. Jde ale na druhou stranu pořád jen o bojovku.

SoulCalibur VI je povedená bojovka, která si fanoušky opět získá nejen parádní vybalancovanou hratelností a velkým množstvím rozmanitých bojovníků, ale také dvěma kvalitními kampaněmi, dalšími herními režimy a povedeným multiplayerem. Je jen škoda několika drobných mušek na kráse a také hůře zpracovaného vyprávění v rámci obou kampaní. Nebýt toho, mohli jsme tu  oslavovat příchod nového krále bojovek. I tak je ale radost SoulCalibur VI hrát. 

SoulCalibur 6

ps4xone
Bandai Namco, Bandai Namco
Datum vydání hry:
19. 10. 2018
KARTA HRY
9/10

Komentáře