Recenzovaná verze: PlayStation 4

Dvacet let je dlouhá doba a za tu se videohry hodně změnily, a co tehdy působilo až revolučně je dnes značně zastaralé a někdy několikanásobně překonané. To se dá samozřejmě říci o prvních dvou dílech série Shenmue, které vychází v těchto dnech v remasteru pro současné konzole. Hned po zapnutí si totiž uvědomíte, kolik času od jejich původního vydání uběhlo, protože zastaralost je znát prakticky na každém kroku a jedná se tedy z dnešního pohledu o retro, které ocení hlavně fanoušci originálu. Ti samozřejmě budou skákat do nebe, že si svoje oblíbené hry mohou zahrát i v současnosti na platformách, které budou mít ještě několik let doma a bez problému na nich hrách. A připravit se tak třeba na Shenmue 3, která vyjde snad už příští rok. Pro zcela nové hráče původní dva díly Shenmue asi moc nejsou, alespoň z mého pohledu, protože ona zastaralost v hratelnosti a dalších aspektech dost zabraňuje, aby si mohli užít velmi solidní příběh o pomstě. Popravdě hodnotit remastery takto starých her je vždy hodně těžké, protože je mi jasné, že jsou určeny jen pro jednu skupinu hráčů, a to navíc těch starších, kteří mají nějaký ten vztah k originálu, s nímž třeba vyrůstali. Pro každého určitě nejsou jako remastery her z předchozí konzolové generace, protože zub času se na nich podepsal opravdu hodně. Ostatně ani tehdy hry Shenmue nebyly ani náhodou pro každého. 

V předchozím odstavci jsem zmínil, že Shenmue a Shenmue II se dnes vyplatí hrát hlavně kvůli příběhu, který je i dnes zajímavý, ačkoliv se na začátku může zdát, že stojí na celkem jednoduchých základech. Hlavním hrdinou série je osmnáctiletý mladík Ryo Hazuki, který je hned na začátku svědkem vraždy svého otce a odcizení zvláštního artefaktu. Když se dostane po zranění z nejhoršího, vydá se po stopách hlavního padoucha, a hlavně tedy svého otce pomstít. Vše se ale po cestě hodně zamotá, takže nic nebude tak jednoduché, jak se na začátku zdá. Největší síla her Shenmue je skutečnost, že příběh je parádně, s citem a až lidsky napsán, obsahuje hlavně ve druhém díle celou řadu skvěle napsaných postav a dialogů, nad nimiž někdo opravdu přemýšlel a i dnes prakticky obstojí v moderní konkurenci. Yu Suzuki tehdy tady projevil obrovský talent a svým způsobem začal psát hodně nadčasovou hru. Navíc i dnes mají obě hry výbornou atmosféru, která dokáže fanoušky uhranout stejně, jako tehdy. Navíc je skvělé, že hra hodně ukazuje japonskou a čínskou kulturu, která se samozřejmě od té evropské v mnoha směrech liší. 

Pokud jste o hrách Shenmue a Shenmue II ještě nikdy neslyšeli, tak rychle zmíním, že jde o 3D akční adventury (nebo bojovky s prvky adventury?), v nichž se pochybujete po otevřeném světě, přičemž hratelnost je rozdělena na prakticky dvě části. V té první chodíte z místa na místo, sbíráte věci, mluvíte s hromadou lidí či plníte zadané úkoly. V druhé poté dojde i na akci, během níž Yu Suzuki skvěle zužitkoval své zkušenosti s žánrem bojovek (dlouhá léta působil jako šéf studia AM2 a stál u zrodu bojovek Outrun a Virtua Fighter). Souboje totiž hodně připomínají klasické bojovky, hlavní hrdina má řadu komb, která se postupně učí a je radost s řadovými protivníky i bossy bojovat. Hlavně ve druhém dílu, který byl o něco akčnější a od začátku má větší spád. Dá se říci, že z konceptu Shenmue dnes hodně vychází série Yakuza, kterou určitě znáte. Ta prakticky všechny základy přebrala a neustále inovuje do moderního pojetí. Na začátku jsem si to moc neuvědomoval, ale Shenmue má se sérií Yakuza opravdu mnohé společného. Není ostatně divu, když za oběma sériemi stojí Sega. 

Hlavně první Shenmue přišla s několika na svoji dobu opravdu revolučními herními prvky, které druhý díl následně pochopitelně převzal a jen drobounce je vylepšil. Prvním prvkem je určitě otevřenější 3D svět, v němž bylo možné se procházet, mluvit se všemi lidmi, kteří se v něm nacházeli, případně plnit hromadu hlavních úkolů i vedlejší aktivity. Dnes je toto asi standard a bereme to u podobných her jako samozřejmost, ale tehdy, v době, kdy každý měl doma jen první PlayStation a lineární akční hry, bylo toto něco naprosto nevídaného. A bylo jedno, že vedlejší aktivity, třeba abyste si vydělali peníze, nebyly zrovna nejzábavnější a nejpestřejší. Druhým tehdy hodně novým prvek byly QTE scény, v nichž jste museli pozorně mačkat na obrazovce objevující se tlačítka, abyste třeba dohnali chlapce na ulici a tak dále. Velká část Shenmue na QTE eventech stála a tehdy se opravdu jednalo o velmi revoluční prvek, od něhož se ale v posledních letech ve hrách hodně upustilo a ponechaly si ho prakticky jen příběhové adventury či jiné podobné počiny. 

Dá se říci, že vývojáři chtěli jen přenést hry Shenmue a Shenmue II na současné platformy, a tak je nijak neupravovali, co se hratelnosti týče, což je dnes pro nové hráče velký problém. Hlavně tedy, co se ovládání týče. To je dnes hodně krkolomné, ovládání hlavního hrdiny působí značně komplikovaně a ne tolik plynule, jako u jiných her podobného žánru. Navíc má hlavní hrdina tendenci se o vše zasekávat, do všeho bourat, čemuž dopomáhá i nepříliš dobře zpracovaná kamera, takže někdy se musíte připravit i na nějaké ty frustrující okamžiky. Tehdy samozřejmě se dalo nad tímto přivřít oko, a jsem si jist, že třeba fanoušci i dnes budou tyto velké nedostatky z mého pohledu tolerovat. Přitom se ale nemuselo vynaložit ani tolik snahy, aby hra působila modernějším dojmem. Moderní ovládání či pohyb hlavního hrdiny by určitě nezabral tolik času a hned bych z remasterů měl o dost lepší pocit a mohl si je více užívat. Ostatně třeba u remasteru prvního Resident Evilu to šlo, tak nevidím důvod, proč tady ne. 

Protože hry Shenmue a Shenmue II vycházejí pro současné platformy, obsahují několik věcí, které původní verze ne. První je pochopitelně přítomnost trofejí/achivemenetů. Oba díly jich mají několik, hráči na PlayStationu 4 pochopitelně mohou počítat s platinovou trofejí, takže pokud patříte mezi sběratele virtuálního harampádí, určitě si přijdete na své. Co mě navíc potěšilo je skutečnost, že do Shenmue II můžete importovat uloženou pozici z prvního dílu. Ten pokud dohrajete, můžete si do druhého dílu importovat některé věci, peníze a naučené skilly, takže vstup budete mít o něco usnadněný. Jde o celkem zajímavou funkci, která ostatně dává i smysl, když Shenmue II přímo na předchůdce navazuje. Když už jsem u ukládání, tak nově je možné ukládat hru kdykoliv, což jistě v dnešní době potěší. 

Už jsem řekl, proč se mi první dva Shenmue pořád líbí a jaké mám k nim výhrady, ale určitě se nyní ptáte, jak je na tom technická stránka. Bohužel je vidět, že vývojáři měli za úkol pouze vzít původní verze a překopat je do vyššího rozlišení, v němž ale hodně vyniknou všechny ty nedokonalosti, které se v nižším rozlišení daly na CRT televizi přehlédnout nebo je tolerovat. Vizuální stránku asi nemá moc cenu více hodnotit, protože každému je jasné, jak zhruba vypadá dvacet let stará hra. Jen zamrzí, že si vývojáři nedali trochu více práce a třeba více neupravili filmečky. V prvním dílu jsou jen v rozvržení obrazu 4:3, ve druhém dílu je kolem nich dokonce velký černý okraj, což působí značně rušivě. Jinak ale framerate je stabilní, nahrávací časy jsou rychlé a neměl jsem během testování žádné problémy technického rázu, které bych musel zde zmínit. Průměrně na tom je i ozvučení a bohužel i dabing, hlavně tedy ten anglický. I proto tedy doporučuji pro lepší zážitek přepnout si na japonský dabing a zvolit anglické titulky. Je skvělé, že tuto možnost vývojáři do remasteru dali. Co je stále skvělé, je soundtrack obsahující několik výborných melodií, které se neomrzí poslouchat. 

První dva díly Shenmue se po mnoha letech proseb fanoušků konečně dostávají na současné platformy a začínají znovu vyprávět příběh Rya Hazukiho o pomstě. Pro fanoušky jsou remastery určitě darem z nebe, ale nejsem si jist, jestli dokážou k sobě přilákat i nováčky, protože zub času se podepsal prakticky na všem, od vizuálního zpracování po hratelnost a ovládání. Jestli máte rádi hry ovlivněné japonskou kulturou a třeba sérii Yakuza, nákup určitě zvažte. Ostatně se remastery prodávají za celkem sympatickou cenu, takže pokud vás nechytnou, nebude to zase tolik bolet.