Recenzovaná verze: PlayStation 5

Než se dostanu k samotné recenzi, tak bych doporučil zahodit předsudky, pokud nějaké vůči Ubisoftu máte, ačkoliv i sám osobně mám vůči jeho tvorbě také jisté výhrady. Riders Republic totiž dokáže překvapit a nabízí toho setsakra hodně pro fanoušky extrémních sportů, ale i jhráče, kteří si chtějí u hraní jen odpočinout či pobavit s kamarády během dlouhého zimního večera. Nikdo mi navíc nevyvrátí, že někdo dělá lepší světy než Ubisoft. Jeho světy jsou vždy výborné, zpracované do posledních detailů, a je vidět, že za nimi stojí armáda špičkových grafiků, designérů a dalších vývojářů, ale neduhem zůstává mnohdy herní náplň a kolikrát i ne zrovna přesvědčivý příběh.

Riders Republic má velkou výhodu v tom, že od něj logicky nikdo žádný světoborný příběh nečeká a nebude tudíž zklamaný, že jej nedostane. Ubisoft se nechal trochu inspirovat sérií Forza Horizon studia Playground Games, kde probíhá typický Horizon Festival. Riders Republic nabízí vlastní variaci v podobě Ridge TV. Ta tu společně s pár postavami zastupuje jakési lehčí příběhové pozadí, ale ve výsledku slouží spíše jako úvod do celé hry. Ke škodě to ale není, protože přednosti Riders Republic jsou úplně někde jinde.

Už před vydáním bylo jasné, o co ve hře zhruba půjde. Oproti Steep se tentokrát vývojáři více odvázali a nabízí vskutku neskutečný park adrenalinových sportů, který musí uspokojit i toho nejnáročnějšího fanouška. Nejvíce kralují horská kola, ale nechybí ani lyže, snowboardy, wingsuity či na raketami poháněná křídla. Fanoušci značek Red Bull nebo X-Games budou nadšení, neboť veškeré tyto známé produkty či eventy se ve hře objevují.

Může se to zdát poněkud šílené, že na jedné mapě lze využít veškerá toto vybavení, ale opak je pravdou. Mapa je rozčleněna na sektory a různé biomy, takže je neskutečně rozmanitá a zároveň i velmi dobře zpracovaná, což má následně vliv na tom, že se nemůže člověk od hraní jednotlivých sportů odtrhnout. Na své si tak přijdou nadšenci do vysokých hor, kaňonů, jezer, lesních porostů nebo velkých plání či mírných pouští. To vše tu je a na různých místech lze využít specifického vybavení. Navíc je hra velmi striktně oddělena v jednotlivých sportovních kategoriích v rámci kariéry.

V základu hra funguje tak, že máte výchozí bod, kterým je Riders Ridge. Jde o jakousi pomyslnou základnu celého festivalu. Zde si můžete vylepšit svého jezdce, vypilovat své dovednosti nebo se zapojit do takzvaných masových závodů. Na mapě je k dispozici celkově 7 ohromných ploch, kde se můžete realizovat dle vlastního uvážení. Hra umožňuje od samého začátku vydat se kamkoliv, dojet či vyletět kam to jen fyzika dovolí a nesoustředit se pouze na jasně dané úkoly, abyste si je postupně odškrtli. Veškeré disciplíny jsou od sebe jasně oddělené a je pouze na vás, zda půjdete závodit nebo se kochat krajinou. A možná nebudete ani věřit, jak často na to dojde.

Kromě standardních eventů se na mapě najdou také speciální body. Jsou to kupříkladu vyhlídky, které musíte postupně objevovat, speciální výzvy (a že s nimi občas budete mít dost potíží), sběratelské předměty a mnoho dalšího. Co vás při toulkách po mapě zarazí a zároveň překvapí, tak je až neuvěřitelný počet závodníků, kteří jsou po desítkách téměř všude. V tomto ohledu nabízí Ubisoft jeden z nejživějších světů vůbec.

Postupně se ve hře Riders Republic prokousáváte kariérou až k vrcholu. Vaše dovednostní body určuje umístění v závodech, počet nasbíraných hvězd a také fakt, zda závodíte s asistentem doskoků či bez něj. S asistentem se nemusíte bát neúspěchu při dopadech, ale je dosaženo menšího ohodnocení hráče než naopak. Chce to trochu cviku, ale i mě jakožto nepříliš velkého nadšence do extrémních sportů, hra postupně vycepovala. Každá z 6 aktivit (Bike Freestyle, Bike Racing, Ski Freestyle, Ski Racing, Rocket Wingsuit, Wingsuit) nabízí 4 různé obtížnosti. Pochopitelně je lze zvolit pouze v rámci sólo hraní, a nikoliv u online závodů. Obtížnost je rovněž klíčovou pro sběr bodů, ale mě osobně vyhovovaly obtížnosti standard a občas pro. V případě expert a elite jsem se příliš nechytal, ale věřím, že spousta z vás na tom bude lépe.

Pocit z jízdy na kole, lyžích či snowboardu je skvělý. Zde je vidět, že jsou si autoři takzvaně jistí v kramflecích a zejména projížďky na kole jsou báječnou záležitostí. Příliš mě ovšem nezaujaly letecké disciplíny, které i při pohledu na mapu evidentně moc nezaujaly ani ostatní hráče, ale rozhodně pochvala autorům, že se snažili přinést také něco nového a v rámci her neokoukaného. Praxi v létání naberete až časem a zpočátku se raketové křídlo opravdu špatně pilotuje. Co mě u hry poněkud vytáčelo, tak je klasický neduh závodních her. Pokud se vám podaří najet nějak nešikovně mezi stromy či balvany, je poměrně obtížné se odtamtud vyštrachat a ztrácíte tak pozice na trati či cenný náskok. Singleplayer však nabízí vychytávku, že můžete svůj pohyb vrátit zpět. Nevýhodou však je, že mezitím čas běží dál, takže nesmíte otálet. Navíc přetočením času ještě neznamená, že si úplně pomůžete, a to je asi největší problém.  

Hlavním tahounem tohoto titulu však nebude klasická kariéra, jak by se mohlo z dosavadního povídání zdát. Jsou to totiž masové závody (Mass Races). Jedná se o bláznivé a šílené série závodů, kterých se účastní až 64 hráčů na next-gen konzolích. V případě starší generace je potřeba počítat s kompromisy a v tom případě se jedná o zhruba dvacítku online hráčů. Jednotlivá kola rychle střídají typy závodů a jejich varianty. Je to rychlé, je to efektní, je to boží!

Dalším módem je pak Free for All, který nabízí klání pro 12 online hráčů, kteří soutěží na kratších tratích a v různých disciplínách. Posledním z dostupných je pak mód Tricks Battle Arena. Jak už název napovídá, tak se dva týmy o šesti hráčích postaví proti sobě a jejich úkolem je provést ty nejlepší možné triky a získat co největší počet bodů. Multiplayer je sám o sobě výborný a neskutečně chytlavý, ale chybí mi u něj větší rozmanitost, což hodlá Ubisoft časem zlepšit. Ostatně už nyní je oznámena docela bohatá podpora v rámci prvního roku.

Co bych určitě měl zmínit je fakt, že hra zůstává čistou arkádou pro radost. Ostatně to poznáte, až se budete řítit na kole z několika set metrů vysoké hory a váš avatar ji sjede bez větších potíží. S tím pak souvisí i výběr nejrůznějších skinů a oblečků pro vaši postavu. Těch je doslova přehršel a nechybí tu ani solidní šílenosti. V tomto ohledu je třeba ke hře přistupovat s nadsázkou. Pro některé může být trnem v oku, že doplňky jsou prošpikované mikrotrasakcemi. K běžnému hraní však nejsou nutné a lze nad tím trochu přimhouřit oko, ale úplně normální mi to u hry za plnou cenu určitě nepřijde. Co se dá ale dělat.

Čím asi hra příliš neoslní, tak to je grafická stránka, která je poháněna poslední verzí Snowdrop enginu. Ta sice neurazí a je plně funkční, ale ve výsledku jen lehce nadprůměrná a zvláště na konzolích nové generace jsem čekal hezčí podívanou. I vzhledem k použité technologii. Na druhou stranu slabší vizuální zpracování vedlo k dobrým výsledkům z hlediska optimalizace, neboť na žádné výrazné glitche, propady frameatu a jiné problémy jsem nenarazil. Hra je stabilní, a to i v případě hromadného online závodění. Snad jediným problémem během hraní bylo, že se mi jednou jedinkrát postava odmítala pohnout. Velkým překvapením je pak neskutečná rychlost přesunu v rámci mapy, kdy po kliknutí dojde k okamžitému přenesení na cestovní bod. Palec nahoru dávám i za hudební doprovod, který nabízí vhodně zvolené kousky a skvěle dotváří atmosféru adrenalinové republiky.

Riders Republic jsou velmi návykovou záležitostí, od níž jsem se popravdě jen těžko odtrhával. Necháte v nich desítky hodin a nebude to pouze rámci kariéry, která je ve výsledku jen uvedením do zdejších extrémních sportů. Ubisoftu se podařilo přijít s neotřelým námětem, který nabízí hodně zábavy pro hraní v jednom, ale i s kamarády či náhodnými hráči z celého světa. Tuhle arkádu mohu doporučit naprosto všem, protože se u ní dobře pobavíte, ale zároveň si i odpočinete po náročném dni. Já se u Riders Republic bavil královsky a určitě ještě budu.