Ne že by byly poslední díly Raymana špatné, ostatně druhý díl já osobně mám hodně rád, ale něco jim prostě chybělo. Možná ona jedinečnost, se kterou v roce 1995 přišel první díl. Ten se ihned po vydání zapsal do srdcí hráčů nejen díky nádherné kreslené grafice, ale i skvělé hratelnosti a vysoko postavené obtížnosti. Je určitě dobře, že vývojáři z UbiSoftu se rozhodli, že když už mají Raymana oživit, nebudou ho znovu roubovat do 3D světa, ale připraví poctivou 2D plošinovku, kterých už dneska tolik není. Výsledek je naprosto ohromující, protože už od začátku na vás dýchne atmosféra umírajícího žánru, který jste ale jako mladí milovali, ať už se jednalo o zmíněný první díl, Jazz Jackrabbit nebo kupu dalších her.

Rayman vám už na začátku ukáže, co od něj můžete čekat. Propracovaný příběh tu sice nenajdete, ale o něm nikdy tato série nebyla. Hlavní je tu hratelnost a ta se naštěstí povedla i nyní a je vybroušena jako zářící diamant. Může za to hned několik faktorů. Především je to skvělé ovládání, které je naprosto intuitivní a ani na moment nebude nikdy překážkou. Dále je to obrovská rozmanitost a neustále nové nápady, které se na vás sypou ze všech stran level co level. Na začátku Rayman moc věcí neumí, ale později se naučí ze svých užší udělat efektivní vrtulku, také odkouká od ježka Sonica běhání po stropech nebo zdích obrovskou rychlostí, a zapomenout nesmím zmínit ani na jeho dvě hlavní zbraně, kterýma jsou jeho vlastní ruce. Jimi uštědřuje nepřátelům spoustu těžkých ataků, ze kterých se mnohdy neproberou.

Na čem je nejvíce vidět, že si s touto hrou dal někdo neuvěřitelně velkou práci, kterou navíc musel milovat, je level design. Ten je naprosto fenomenální, a to nejen po stránce vizuální, nad kterou se vám rozbuší srdce, ale i čistě designové. Každá plošinka nebo past je umístěna tak, abyste hned na první pohled věděli, kam skočit nebo na co si dát pozor. Navíc, i když tu najdete několik desítek levelů, žádný není stejný a vždy se děje něco jiného. Chvilku se budete prohánět na loukách, poté zase v lesích, horách, nejvíce se mi asi líbily levely pod vodou, které mají nezapomenutelnou atmosféru. Celkově na vás čeká hned dvanáct tématicky odlišných částí. I náplň jednotlivých levelů je docela různorodá. Sice ve většině skáčete z plošinky na plošinku, bojujete s nepřáteli a překonáváte překážky, ale občas najdete speciální bonusové levely nebo si několikrát zalétáte na komáru, přičemž v těchto pasážích se z Raymana stane 2D střílečka. Tyto občasné pasáže skvěle oživují hratelnost, díky čemuž prosedíte v jednom kuse u televizní obrazovky daleko více času, protože se nudit nebudete ani na minutu. Určitě jste hráli hry, u kterých jste si říkali, ještě jeden level a pak už půjdu spát. Rayman Origins je přesně touto hrou.

Kromě levelů tu najdete i hodně druhů nepřátel a jednotlivých pastí. Skvělou zprávou určitě je, že se tu občas objeví i nějaký ten silnější boss, kterého je nutné eliminovat. Souboje s nimi jsou ale hodně jednoduché a nepředstavují téměř žádnou výzvu. Daleko těžší je pochopitelně překonávání jednotlivých pastí a plošinek. Obtížnost je po této stránce posazena docela vysoko, protože vás může zabít jakýkoliv chybný krok či skok. Umírat budete často, někdy i několikrát po sobě, dokud si danou cestičku nevychytáte. Naštěstí opakovat danou část můžete, jak dlouho chcete, protože nejste limitováni časem ani životy. Navíc i checkpointy tu jsou docela blízko u sebe, takže by obtížnost rozhodně neměla tolik frustrovat, jako třeba u prvního dílu, u něhož jsem tehdá rozmlátil několik ovladačů.

Všechny levely jsou naprosto lineární a pokud půjdete jen po hlavní cestě, čeká vás několik skvěle strávených večerů, kterých litovat rozhodně nebudete. Každý level ovšem skrývá ještě několik postraních úkolů. Třeba musíte vysbírat všechny lumíky nebo obrovské zlaté mince, abyste se na konci levelu dostali na požadované skóre a mohli si tak odškrtnout splněno. Také je po cestě několik speciálních míst, ve kterých musíte zachránit své kamarády elektoony z klecí. No a později si zase můžete dát jednotlivé levely na čas. Po dohrání tu tak na vás čeká další práce, díky čemuž vás hra u sebe udrží i klidně několik desítek hodin.

Hned během oznámení UbiSoft odhalil kooperativní část, která je docela stěžejní, pokud budete chtít vše vysbírat a prozkoumat. Do hry se mohou zapojit až čtyři kamarádi, přičemž já osobně jsem mohl vyzkoušet kooperaci jen ve dvou díky jednomu velkému neduhu, o kterém se zmíním níže. Každopádně kooperace ve dvou je hodně zábavná a díky ní tak není problém si Raymana maximálně užít, navíc se dostanete do míst, kam byste se normálně dostávali hodně složitě, pokud vůbec byste se dostali. Tak trochu se Rayman v kooperaci hraje jako LittleBigPlanet nebo nedávný Ratchet and Clank, jen je vše takové přehlednější díky čistému 2D pohledu. Zahrát si můžete za celou řadu populárních postaviček z tohoto univerza, včetně několika druhů Raymanů, ale i za krále nebo Globoxe.

Nyní ale k onomu nedostatku, který dost možná připravil Raymana o maximální známku. Ačkoliv je tu kooperace důležitá, vývojáři se z nějakého neznámého důvodu rozhodli, že neumožní hráčům hrát online přes Playstation Network a Xbox Live. Je tu tak jen lokální kooperace na jedné obrazovce. Pokud by kooperace byla jen doplňkem, přičemž i jeden hráč by si mohl vše vysbírat, asi by to tolik nevadilo, ale pokud je hráč odkázán na kamarády, kteří se k jedné televizní obrazovce v dnešní době shánějí docela těžko, určitě nejde o menší nedostatek. Chybějící online podpora je rozhodně chybou.

Hratelnost je naprosto vynikající, ale co snese také nejpřísnější měřítka, je nádherná kreslená grafika, která nemá v dnešní době obdoby. Všechno je krásně ostré, modely postav i prostředí nádherné a vše dokresluje naprosto precizní nasvětlení a hrátky světla a stínů. Dohromady toto tvoří jedinečný celek, nad kterým budete mít pusu na zemi a najednou i zapomenete na všelijaké 3D pokusy, které vypadají proti Rayman: Origins tak nějak průměrně. I díky jednoduchosti, ve které se ukrývá opravdu neuvěřitelná síla, se celá hra hýbe velmi dobře a nikdy jsem nezaznamenal, že by se zpomalila. Ve chválení budu pokračovat u soundtracku, který je rovněž skvělý a těžko bych si nyní vzpomínal, kdy jsem naposledy u plošinovky slyšel lepší. UbiSoft si hold dal se všemi částmi neskutečnou práci a výsledek je naprosto ohromující.

Rayman: Origins je bez debat nejlepší 2D plošinovkou této generace, a jednou z nejlepších plošinovek videoherní historie. Konkurovat může jen Mario, a i ten se v některých momentech musí pokorně sklonit a závidět. Pokud chcete nasát atmosféru her svého mládí v parádní ručně malované 2D grafice, jste na správné adrese a Rayman: Origins by neměl chybět ve vaší sbírce. Ani ostatní by si ale neměli nechat nové dobrodružství populárního hrdiny ujít.

Hra Rayman: Origins vychází dneska na Playstation 3, Xbox 360 a Nintendo Wii. Ve vývoji je i verze pro konzoli Playstation Vita, která vyjde v únoru příštího roku. Kromě standardní edice je k dispozici i limitovaná, která jako bonus obsahuje 64 stránkový artbook s grafikami Raymana, soundtrack a speciální pop up obal.