Testovaná verze: Xbox One

Vývojáři od oznámení slibovali velmi emotivní příběh o přátelství, který nakonec opravdu přinesli, navíc už po několika minutách vás hra bodne do srdce a od smutku si budete říkat, jestli vůbec pokračovat. Ono se to ale vyplatí, protože příběh je skvěle podaný, dopomáhá mu jednak výborný vypravěč, který hraní se tam komentuje, ale také hlavní hrdinové, které si zamilujete po několika minutách hraní a uděláte si k nim vztah, jak už dlouho k nikomu. Hlavním hrdinou je pochopitelně malá bílá bytost jménem Ori, který žije i s druhou postavičkou Narem v lese Nibel spokojeným a krásným životem. Nibel ovšem začne upadat do temnoty, vše začne umírat a začnou se objevovat nepěkné bytosti, za což může zlá sova Kuro, která si to nad ním krouží. Ori se proto musí vydat do temnot lesa, aby si to s hlavním padouchem vyříkal, navíc zachránil nejen les, ale i svého kamaráda. Nádherné pohádkové dobrodružství, u něhož kolikrát budete mít slzu na krajíčku, začíná.

Ori and the Blind Forest je čisto čistá 2D plošinovka, která se odehrává sice v umírajícím, ale pořád kouzelně a nádherně vypadajícím místě s jedinečnou atmosférou, kterou když nasajete, jen těžko budete chtít odejít. Je třeba říci, že tato novinka od vývojářů z Moon Studios není rozkouskovaná na úrovně, ale nabízí jeden velký svět, který jen čeká, až ho postupně budete odkrývat a odhalovat jeho největší tajemství. Samozřejmě, příběh je hodně lineární a hra vás alespoň vede za ručičku v tom, kam se musíte dostat, ale následně se můžete do prošlých lokací vracet, plnit v nich další hádanky a odhalovat skrytá místa, jakmile na to získáte potřebné zkušenosti a schopnosti. Abyste se ve velkém světě neztratili, máte po ruce mapu, která vždy poradí v orientaci. I když se vše odehrává v lese Nibel, ten má spoustu rozmanitých lokací, jednu hezčí jak druhou. Nestane se tak, že byste pořád běhaly jen v úrovních s jedním tématem, vývojáři ostatně i třeba v poslední pětině hry dokážou překvapit nejen novými lokacemi, které už ani nečekáte, ale také herními vlastnostmi.

Hlavním hrdinou je zmíněný Ori, který toho na začátku zase tak moc neumí, kromě tedy skoku a jednoho útoku. Jak se ale bude prokousávat dále, na speciálních místech bude získávat nové a nové schopnosti, takže následně bude umět dvojskok, dokonce se naučí plavat případně běhat po zdi, a rovněž bude umět přeletět delší propast díky speciálnímu sovímu pírku. Vývojáři hlavnímu hrdinovi odemykají nové vlastnosti postupně, dá se říci po celou dobu hraní, aby hratelnost byla neustále jiná a hráče nenudila, samozřejmě v posledních částech následně musíte používat vše, ale to už budete tak nějak automaticky, protože využívání schopností je lehké a intuitivní.

Co je velkým plusem, tak je celková rozmanitost Ori and the Blind Forest, protože vývojáři před vás nesypou jen nové levely, abyste si v nich vyzkoušeli nové schopnosti, ale každá část nabízí vlastní překážky, pasti, hádanky a samozřejmě i protivníci se dost mění a jsou časem silnější a silnější. Sem tam přijde na scénu i nějaký ten boss, tedy spíše silnější protivník. Souboje s nimi jsou fajn, ale mohlo jich být více. Jak budete likvidovat protivníky, případně rozbíjet rostliny, hlavní hrdina získává speciální energii, za níž následně může upgradovat některé Oriho schopnosti, což se hlavně v pozdějších fázích hodí. Hodně energie je i za po levelech poschovávaná světýlka, takže se pro ně vyplatí rozhodně vracet. Systém upgradů schopností je jednoduchý, ale plně funkční a dobře do hry zapadá.

Na začátku se může zdát, že je Ori and the Blind Forest jen takovou pohádkovou plošinovkou, která se bude hrát sama, ale už po zhruba půl hodině zjistíte, že hra staví na poctivé těžké hratelnosti, která se bude líbit hlavně fanouškům žánru. Na druhou stranu herní mechanismy jsou natolik lehké na zvládnutí a pochopení, že při troše snahy nebude ztracen ani nováček, který někdy držel gamepad v ruce, ale ten bude mít samozřejmě vstup těžší. Každopádně Ori and the Blind Forest je nezvykle těžkou plošinovkou, hlavně v této době, protože vyžaduje od hráče připravenost na naprosto vše a maximální pozornost. Stačí jeden neuvážený krok a hlavní hrdina zemře nepěknou smrtí. Po zhruba hodině jsem už přestal počítat, kolikrát jsem se napíchnul na bodliny, kolikrát jsem byl sejmut protivníkem, případně kolikrát jsem spadl do propasti a tak dále. Hra ovšem i díky výbornému zpracování, hudbě a hlavně ovládání, které vývojáři skvěle vyladili pro Xbox One gamepad, nezačne frustrovat, vždy motivuje svojí obtížností pokračovat a pokusit se zdánlivě nepřekonatelný úsek překonat. Ori and the Blind Forest je hlavně o zkušenostech, které postupně během hraní jakožto hráč získáváte. Čím více jich budete nasávat, tím jednoduší hraní následně bude. Na něčem podobném ostatně staví plošinovky od Nintenda, a je nezvyk něco podobného vidět na Xboxu.

Z předchozího odstavce je jasné, že se vývojáři rozhodli vytvořit opravdu hardcore plošinovku spíše pro fanoušky žánru, což je pro mnohé jistě skvělá zpráva. Na to ostatně poukazuje i zajímavě řešený systém ukládání. Hra se automaticky sama neukládá, jako je to dnes běžné, ale vždy si ji musíte uložit na speciálních bodech. Aby nebylo vše tak kruté, zvláště když zvládnout několik překážek najednou je kolikrát dost o nervy, vývojáři přidali speciální modrou energii, díky níž si můžete po světě vytvořit checkpoint, který slouží i pro vkládání bodů do nových zkušeností. Energie ale není nekonečná, takže vždy chce dobře rozmýšlet, kdy záchytný bod udělat a kdy naopak ne. Musím ale říci, že po většinu času jsem měl energii na ukládání, takže pokud nebudete dělat body po každém skoku, asi nebudete mít moc problémů.

Pokud budete sem tam něco prozkoumávat a hledat speciální energii, kterou se samozřejmě vyplácí sbírat, může se herní čas vyšplhat na nějakých deset až dvanáct hodin, což není zrovna málo na hru, která se má prodávat kolem šesti stovek (přesnou cenu zatím neznáme). Je ale nutné počítat s tím, že znovuhratelnost zde není zrovna velká, i když hra má takové kouzlo, že vás určitě donutí, abyste v ní vše vysbírali a získali všechny achievementy, do lesa Nibel je prostě radost se vracet. Snad vývojáři připraví pokračování. Jen tedy se mi nelíbilo, že po dohrání už není možnost se do hry vrátit, abyste vysbírali skryté bonusy a vyřešili další hádanky v nedostupných místech. Musíte si tak vše vysbírat, než vstoupíte do posledního dungeonu. Třeba vývojáři toto napraví v některém z updatů. Bylo by to třeba.

Už od začátku bylo jasné, že Ori and the Blind Forest bude vypadat naprosto kouzelně. Nádherná jednoduchá kreslená grafika se ke hře skvěle hodí, navíc má spoustu oku lahodících detailů a animací, z nichž jsem byl přímo unesen. Zatímco Ubisoft se podobnou grafikou prezentoval u posledních Raymanů, zde je vše ještě o level dále, a to od studia, které nemá zdaleka takový rozpočet. Jediné, s čím si mohli vývojáři ještě trochu pohrát, je optimalizace, ale věřím, že se k ní ještě trochu vrátí. Hra sice běží po většinu času dobře, ale jsou občas momenty, kdy se lehce viditelně zpomalí, což by se dít nemělo. Rovněž mi hra několikrát zamrzla, což i vzhledem k originálně pojatému systému ovládání nepotěšilo. Abych se ale dostal na zase pozitivní vlnu, vyzdvihnout musím výborný orchestrální hudební doprovod. Vývojáři nahráli soundtrack se spoustou nezapomenutelných melodií, které se skvěle hodí ke každé akci, navíc pomáhají sami o sobě vyprávět příběh.

Ori and the Blind Forest není jen další z mnoha valících se na nás 2D plošinovek, ale nádherným dobrodružstvím v okouzlujícím světě, které si každý zamiluje na první pohled a vydrží u něho po celou dobu. Už dlouho jsem tu neměl plošinovku, která by měla jedinečně podaný příběh, skvěle vypadala a navíc měla strhující hratelnost s neustálými novinkami, díky čemuž není šance se nudit, navíc představuje velkou výzvu i pro zkušenější hráče, ale není přehnaně obtížná, aby začala frustrovat. Ori and the Blind Forest je povinnost pro každého majitele konzole Xbox One. Zřejmě půjde o jednu z nejlepších her letošního roku.