Recenzovaná verze: PlayStation 4

Když jsem poprvé Onrush zapnul a dostal se na trať, byl jsem trochu zmaten, protože jsem čekal další klasickou arkádovou závodní hru v Motorstorm stylu, v níž je třeba předehnat ostatní a skončit na prvním místě. Za tohle mohlo pochopitelně hlavně nepochopení konceptu a malá informovanost o samotné hře, která o klasickém závodění ani náhodou není. Onrush je docela zajímavá a svým způsobem inovativní týmová závodní hra, v níž jako jednotlivec na trati nic neznamenáte, ani nemáte skončit jako první. Hlavní je spolupráci se svým týmem, abyste nahráli co nejvíce bodů, případně splnili další výzvy ve čtyřech odlišných herních režimech. Chvilkami jsem si říkal, že Onrush je prakticky takový závodní Overwatch, což je asi i pravda. Je ale třeba dodat, že jde zároveň o čisto čistou akční arkádu s nádechem Motorstorm a Burnout série, která je navíc neskutečně chytlavá a jen těžko jsem se po pochopení herních mechanismů od ní odtrhával. Zvláště, když se to vše na trati semele a nastanou plechová jatka. 

Základem je určitě jakási část pro jednoho hráče či kariéra, v níž vás vývojáři seznámí s režimy, které hra obsahuje, ale zároveň i s nejrůznějšími vozy z několika tříd (motorky, trucky a tak dále) s jedinečnými schopnostmi, které nejsou na trati k zahození. Představování režimů i vozidel je formou krátkých ukázek, které jsou celkem srozumitelné, a vždy se z nich dozvíte, co potřebujete, abyste se s novinkou dobře seznámili. I díky tomu je přístupnost hry docela velká, takže se v ní bude orientovat hned naprosto každý. Každopádně je ale vidět, že kariéra je jen do počtu a opravdu slouží jen jako seznámení se s hrou a jejími mechanismy, protože mi nepřišla moc zajímavá. Vždy je před vámi jen kratší závod, v němž musíte vyhrát, případně splnit i několik postranních výzev, abyste dostali více bodů a mohli si odemknout další, daleko těžší závody. Strukturou kariéra trochu připomíná Driveclub, takže pokud jste ho hráli, asi víte, co vás čeká. Jen bohužel není kariéra tak zajímavá, aby dokázala u sebe udržet po delší čas.

Princip hry se určitě nejlépe popíše skrze první herní režim, a to Overdrive. Jste hozeni na trať, přičemž vyhrává ten tým, který nahraje co nejvíce bodů během zrychlování pomocí nitra. Na trati nejste jen se svým a soupeřícím týmem, ale během závodů potkáte i další vozidla, která jsou pro vás právě onou potravou pro doplňování nitra. Za jejich zlikvidování vždy dostanete nitro, stejně tak za bláznivé skoky nebo zlikvidování vozu soupeřícího týmu a dosáhnutí takedownu, což pochopitelně hodně připomíná Burnout, navíc tu nechybí ani docela efektní replay videa, když někdo zlikviduje takto vás. Když se tak stane, můžete si po vzoru Overwatche vybrat jiný druh vozidla, s nímž by se vám třeba vedlo lépe. Během závodu proto nejste jen limitováni na jedno vozidlo, které si vyberete na začátku. Pak už pochopitelně musíte jen držet křížek pro co nejvyšší rychlost. Tento režim je ale jen začátkem, protože daleko zábavnější a taktičtější mi přišel Countdown, v němž musíte projíždět s týmem brankami, aby se čas nedostal na nulu. Když se dostane, prohráváte. Také je dobrý režim Lockdown, v němž musíte s týmem zabrat zónu. S AI kolegy je to občas celkem problém, ale pokud hrajete v multiplayeru, stává se ze hry velká zábava, která odhaluje veškeré své kvality.

Abyste měli kde jezdit, připravili vývojáři hned dvanáct tratí, které jsou skvěle navržené a každá nabízí nejrůznější skokánky, rozmanité pasáže (džungle či horská místa) i různé překážky, které musíte zdolávat. Je vidět, že vývojáři mají velké zkušenosti s arkádovými závody a vědí, jak skvěle trať navrhnout, aby byla zábavná a byla radost po ní jezdit.

Výše jsem naznačil, že Onrush je nejvíce zábavný ve chvíli, když ho hrajete s kamarády a můžete vymýšlet různé strategie pro poražení soupeřícího týmu. Zatím v multiplayeru naleznete jen možnost rychlé hry, takže vám bude automaticky vyhledán závod s náhodně vybraným herním režimem. Je docela škoda, že si ho nemůžete vybrat sami, ale snad tuto možnost vývojáři v budoucnu přidají. Každopádně vyhledávání závodů je zatím rychlé, stejně tak samotné závody netrpí problémy, které by kazily zážitek z hraní. Vývojáři navíc mají do budoucna s multiplayerem velké plány. Připravují třeba spuštění hodnocených závodů a různých žebříčků, určitě se počítá i s dalším rozšiřováním. Vše ale pochopitelně bude záležet, jak moc se Onrush uchytí mezi hráči. Našlápnuto k tomu má docela dobře.

Až po nějaké době jsem si všimnul, že za každý level dostával speciální truhlu, z níž můžou padat různé kosmetické věci, od kombinéz pro závodníka, tanečky nebo skiny na vozidla. Jedná se tedy o jakési loot boxy, které ale získáváte pouze hraním. Alespoň jsem si tedy nevšiml, že by se daly kupovat za reální peníze, což ale pochopitelně neznamená, že se tak v budoucnu nestane. Tyto kosmetické věci jsou příjemným zpestřením, ale určitě nejsou něčím, na čem hra staví. Rovněž jsem ani popravdě neměl moc motivaci se za nimi hnát a chtít je všechny odemknout. Každopádně jakási možnost kosmeticky vylepšit svého závodníka i vůz tu je, abyste se hlavně v multiplayeru lehce odlišili od ostatních hráčů.

Obrovskou devízou hry Onrush je výborné vizuální zpracování. Hra vypadá prostě a jednoduše skvěle, ať už jde o maximálně detailní tratě nebo vozidla, do toho nešetří různými efekty a rozsáhlou destrukcí. I proto je přítomen i Photo režim s různými nastaveními, abyste si mohli vytvářet kolikrát až epické obrázky. Při tom všem navíc jede i na základní verzi konzole PlayStation 4 ve stabilních 60 snímcích i během těch nejnáročnějších scén, což je pro vývojáře dost možná ta největší výhra. Výborně navíc na tom není jen vizuální zpracování, ale také jsem měl radost z dobrého ozvučení a velmi kvalitního soundtracku obsahující skladby od známých interpretů, které se k bláznivému arkádovému závodění hodně hodí a jen vás nutí, abyste dále pokračovali v hraní. Je vidět, že vývojáři neponechali nic náhodě, za což pochopitelně je hromada zkušeností získaných během vývoje Motorstormu.

Onrush je jednou z dalších her, které jsem před vydání nevěnoval moc velkou pozornost, za což mohla i svým způsobem nevýrazná prezentace a spíše nic neříkající trailery, o co se vlastně jedná. Ve výsledku jsem se ale slušně bavil, protože jsem dostal zajímavě pojatou závodní arkádu, stavějící hlavně na týmovém závodění a plnění různých výzev, což působí navíc v celém žánru značně osvěžujícím dojmem. Pokud máte tento typ závodění rádi a máte třeba i stejně naladění kamarády, s Onrush chybu určitě neuděláte.