Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

I když byl vývoj NiOh značně problematický a hru si přehazovalo několik studií, která následně měnila hratelnost, základ příběhu zůstal prakticky nedotčený. Hned na začátku se vám tak může představit hlavní hrdina William, který se po několika událostech dostane až do Japonska ve fiktivním období Sengoku roku 1600, v němž probíhala válka s démonickými stvořeními Yokai. Možná si říkáte, že je trochu zvláštní, že ze západního hrdiny se může stát samuraj, ale vývojáři čerpali z historických dokumentů, přesněji z postavy námořníka Williama Adamse, který skutečně existoval a stal se prvním bílým samurajem, stejně jako několik dalších postav, s nimiž přijde během své hodně dlouhé cesty do styku. Oni vývojáři ostatně hodně čerpají z japonské historie/mytologie a vše následně začleňují do svého velmi dobře napsaného fiktivního světa, který je tak radost prozkoumávat a odhalovat jeho tajemství. Kvalitní je ovšem i samotný příběh, točící se nejprve kolem válek s démony Yokai, ale jak tušíte, jenom u nich nezůstane. Vše se rozjíždí celkem pomalu, ale zhruba ve čtvrté kapitole chytne hra neskutečné tempo, které bude postupně gradovat až do epického finále, k němuž se přiblížíte za zhruba 70 hodin, ale pochopitelně bude hodně záležet na vaší šikovnosti. Jak už jsem naznačil, vývojáři příběh vyprávějí skrze filmečky, což je rozdíl oproti Souls sérii, přičemž jsou výborně zrežírované a je radost je sledovat. Stejně tak musím ocenit dobře napsané a zahrané postavy, které v nich vystupují.

Hned na začátku je třeba říci, že hra NiOh nemá jako konkurence od From Software plně otevřený svět, v němž byste se neustále posouvali kupředu, ale je rozdělena na jednotlivé mise. Postupně se dostanete do několika částí Japonska, přičemž každá část je složena z několika hlavních i vedlejších misí. V hlavních misí se vždy pochopitelně posouvá kupředu příběh, přičemž jste hozeni ve většině případů na velmi rozlehlou mapu, kterou následně prozkoumáváte, bojujete s protivníky a zjišťujete, jak se dostat od jednoho checkpointu v podobě chaloupky k dalšímu, abyste se následně prosekali až na samotný konec, kde vždy čeká nějaký ten bossák. Mise jsou po celou dobu hodně rozmanité, a to nejen svoji náplní, ale také po stránce designu parádními lokacemi. Navštívíte nejen vesničky, ale také nejrůznější jeskyně, jedovaté doly, zasněžené vrcholky hor nebo bitevní pole, na nichž se zuřivě válčí. Rozmanitost je tedy obrovská. Do lokalit z hlavních misí se občas vrátíte ve vedlejších misích, které sem tam doplňují příběh, ale většinou slouží jako místo, kde se dá dále levelovat, získávat suroviny nebo další důležité věci, než se pustíte dál. Každopádně náplň vedlejších misí je také docela dobrá, čekají vás klasické šarvátky, zachraňování určitých osob nebo souboje s bossy či vlnami nepřátel.

NiOh je v základu těžké akční RPGčko, v němž si musíte dát pozor na každý souboj s protivníky, protože nepozornost je hned trestána smrtí a poslání k checkpointu. Začátky mohou být krušné, ale i přes mnoho úmrtí hra nezačne frustrovat, protože je zároveň férová, nehází vám klacky pod nohy a za každé selhání si vždy můžete sami. Sami vývojáři přiznali, že si brali hodně inspirace z her od From Software, takže nepřekvapí, že má NiOh několik charakteristických prvků se Souls hrami, které jsou patrné na první pohled. Třeba systém levelování. Za každého zabitého protivníka, dokončenou misi nebo splněný úkol získáváte speciální energii, za níž následně u checkpointů můžete levelovat a zvedat si jednotlivé atributy, abyste se stali silnějším a více v boji vydrželi. Pokud zemřete, máte jeden pokus, jak svoji nahromaděnou energii získat zpět. Systém levelování a těžké souboje, případně všudypřítomné pasti, jsou ovšem prakticky jediným společným prvek, který NiOh se Sousl hrami má. Jinak si jde svoji vlastní cestičkou a vývojáři nešetří svými vlastními nápady a zajímavými mechanismy.

Už od prvních minut je patrné, že vývojáři z Team Ninja mají velkou zkušenost se samotným žánrem díky své Ninja Gaiden sérii, a především je to vidět na hodně komplexním a do posledního detailu propracovaném soubojovém systému, v němž můžete měnit různé postoje dle situace, ale také nabízí řadu komb a speciálních útoků, které se budete postupně učit. Soubojový systém je oproti Souls sérii akčnější a dynamičtější, za což může hlavně systém staminy (označována ve hře jako KI), kterou můžete dobrým načasováním vždy získat částečně zpět a nemusíte čekat, než se vám znovu doplní. Hned na začátku si musíte vybrat, jestli vám bude vyhovovat boj s jedním, případně dvěma meči, sekyrou, kopím nebo rychlejšími zbraněmi. Jak totiž levelujete, můžete si odemykat nové aktivní i pasivní talenty do určitého zaměření, abyste si zlepšili bojové vlastnosti s vybranou primární zbraní. Následně se ale naučíte i umění ninjů a speciální omnyo magii, díky níž si budete moci vyrábět speciální svitky se zajímavými vlastnostmi (přidávají třeba elementární poškození, zvyšují poškození nebo obranu), které se vám vždy doplní u checkpointů, takže nebudete muset řešit jejich počet.

Je jasné, že osvojení soubojového systému s chytrým využíváním omnyo magie nebo uměním ninjů je klíčem k úspěchu v řadě situací. Ostatně třeba samuraje z demoverze šlo zabít buď klasicky, nebo tím, že jsme mu vyrvali po vteřině dobrým načasováním meč a jedním úderem ho poslali k zemi. I když je soubojový systém hodně komplexní a dává tak prostor ke kreativitě, neměl jsem pocit, že bych se v něm nějak ztrácel, za což můžou i výborné tutoriálové mise, které se vám postupně odemykají, jak pokračujete hrou. Díky nim se tak vždy dozvíte, jaké máte možnosti v boji, k čemu jaká magie slouží, a naučíte se tak spoustu nových triků, jak bojovat s protivníky a snadněji je porážet. U soubojového systému musím zmínit i Strážce. Jak postupujete hrou, odemykáte si řadu jedinečných Strážců, tedy spíše jejich duchy, kteří vám pak po nabití speciálního ukazatele pomohou v těžkých situacích. Jednak po jeho aktivaci dáváte o dost větší poškození, ale i ho absorbujete, takže jste na malou chvilku prakticky nesmrtelní. Každý Strážce je jedinečný a má trochu jiný dopad na hratelnost, a samozřejmě ne každý se hodí do každé situace.

Protože je NiOh hlavně akční hra, můžete se připravit na setkání s velkým množstvím nejrůznějších protivníků, které budete masakrovat hromadou nalezených zbraní, ať už těch na krátkou vzdálenost nebo na dálku, protože hra obsahuje i střelné zbraně v podobě luku, různých pušek nebo děl. Po většinu času budete bojovat s již zmíněnými démony Yokai, kteří mají řadu druhů, nutno podotknout, že s kolikrát pořádně děsivým vzhledem. Jak se ale do hry zapojí další frakce, čekají vás i souboje proti ninjům, případně dalším samurajům. Souboje s řadovými protivníky, jsou zábavné, i když kolikrát docela těžké, zvláště když jim přijde na pomoc nějaký ten silnější neřád.

Vrcholem NiOh jsou ovšem jako v Souls nebo Ninja Gaiden hrách parádní a kolikrát dech beroucí souboje s bossy, kteří budí velký respekt už od první vteřiny, co se objeví na scéně. Každý boss je zcela unikátní, využívá jiný styl boje a má své silné, ale i slabé stránky, které jsou klíčem k jeho poražení. Bossů je několik desítek, souboj s každým jsem si maximálně užíval, a to i přes skutečnost, že ne každého jsem lehce porážel. Kolikrát jsem dostal pořádně na zadek, protože pokud něco bossové nemají, tak je to slitování a pochopení pro vaši cestu. Každou chybičku i špatně načasovaný útok krutě trestají, třeba i vaším bleskovým poslání k poslednímu checkpointu. U soubojů s bossy hodně platí, že trpělivost je velký spojenec. I když už má boss jen kousek, nikdy se ho nevyplácí chtít rychle dodělat, protože vás při nepozornosti dokáže zabít během okamžiku sérií komb či jedním silným útokem. Ano, i já jsem takto několikrát svoji hloupostí narazil, a místo abych pokračoval dál, jsem několikrát souboj opakoval.

Protože vás čeká spousta nepřátel, budete potřebovat zbraně, hodně zbraní, a samozřejmě i něco, v čem se dá chodit a efektivně bojovat. Vývojáři se nechali u systému získávání zbraní inspirovat oblíbenými hrami jako Diablo nebo Borderlands, takže vybavení nacházíte po světě z mrtvol, truhel, ale také vám padá z protivníků v docela velkém množství a hlavně s nejrůznějšími statistikami a vlastnostmi. Jak budete pokračovat hrou, bude vám padat pochopitelně lepší vybavení na vyšším levelu a s lepšími statistikami. Pokud by se vám ale nějaká ta věc nižším levelu líbila a vy byste si ji chtěli nechat a používat i nadále, není problém. Když se dostanete na mapu, můžete navštívit kovářku, a ta vám nejen vyrobí nové věci za nasbírané suroviny z vedlejších misí nebo u nich protočí statistiky, ale také zvýší za docela mastný poplatek jejich úroveň, aby vaše oblíbená věc byla stále aktuální. Systém podobný tomu v Diablu 3, zde funguje také spolehlivě a dobře, jeho pochopení je otázkou několika minut.

Už série Dark Souls ukázala, že podobné hry se dobře hrají i v kooperaci, a není proto překvapením, že ta je obsažena i v NiOh. Pomáhat můžete s vybranými misemi jak náhodným hráčům, tak je pochopitelně možné pomáhat i kamarádům, pro něž budou někteří bossové už moc. V kooperaci je pochopitelně hra o něco jednodušší, zvláště když máte možnost se během soubojů v klidu léčit a na útoky se lépe připravovat. Jediné menší zklamání může být, že NiOh zatím neobsahuje klasický PvP režim, v němž byste si to rozdali s dalšími hráči, ale na něm se dle vývojářů usilovně pracuje a přibude v následujících týdnech.

Hned v prvním odstavci jsem zmínil, že dohrání mi zabralo zhruba sedmdesát hodin, což je slušný čas. Když hru poprvé dohrajete, odemkne se vám ještě daleko těžší obtížnost, v níž budete moci všechny hlavní i vedlejší mise projít znovu, přičemž kromě většího přísunu XPček se můžete těšit i na hromadu nových a ještě lepších zbraní a další výstroje zelené barvy, což je vůbec to nejcennější, co můžete ve hře získat. Zároveň se vám po dohrání odemkne možnost levelovat si své duchové Strážce, aby byly po použití nebezpečnější, a bude třeba, pokud se rozhodnete hrát větší obtížnost. Po prvním dohrání tedy nic nekončí, pro mnohé teprve to pravé utrpení začne, zvláště pokud budou chtít pokořit platinovou trofej. Já mám po prvním dohrání 51% všech trofejí, takže ještě mám co dělat, aby platina cinkla. Do budoucna navíc vývojáři plánují nový obsah, který nebude zahrnovat jen zmíněný PvP režim, ale i nové mise a další výzvy, takže pokud si NiOh zamilujete, máte se na co těšit.

I když původní koncept vznikl už před zhruba dvanácti lety, na současné verzi NiOh se pracovalo posledních několik let a vznikala tak už od začátku pro PlayStation 4. I proto je vizuální zpracování pěkné a neurazí, rozhodně snese současná přísná měřítka, ať už jde o kvalitu textur, nasvícení nebo různé efekty. Vývojáři navíc připravili hned několik různých režimů, mezi nimiž si můžete vybrat, jestli preferujete raději 60fps a o něco horší grafiku, nebo lepší grafiku a horší framerate. Já zvolil akční režim, v němž jsem měl nejlepší framerate, a věřím, že právě tento je pro podobný druh hry tou nejlepší volbou. Problémy jsem s poklesy frameratu neměl, ani žádné jiné technické problémy, navíc i v tomto režimu je grafika moc pěkná, zvláště pokud hru hrajete na konzoli PlayStation 4 Pro. Ale ani na klasické konzoli o moc ochuzeni nebudete, chvilku jsem hru testoval na ní a vše běželo tak, jak má. Velmi dobré vizuální zpracování pak doprovází i kvalitní soundtrack a ozvučení, které nádherně podkresluje jednotlivé scény, ať už jde o epické bitvy nebo souboje s nejrůznějšími bossy.

NiOh je po tolika odkladech velkým triumfem a návratem studia Team Ninja na výsluní. Před sebou tu totiž máme výbornou akční hru s dobře napsaným příběhem, čerpajícím z japonské mytologie, navíc s vytříbeným soubojovým systémem, zábavnou hratelností, výbornými souboji s bossy a spoustu epických momentů. To vše vám pak vydrží na několik desítek hodin, u kterých navíc budete obdivovat pěkné vizuální zpracování a kvalitní hudební doprovod. NiOh je hra, která by neměla chybět ve sbírce žádnému fanouškovi her Dark Souls nebo Ninja Gaiden. Bere si z nich to nejlepší a vše obohacuje o svoje vlastní zábavné mechanismy.