Recenzovaná verze: Playstation 3

Need for Speed: Rivals bylo vyvíjeno studiem Ghost Games, což jsou z 80% lidé z britského studia Criterion Games, kteří na hrách ze série pracovali poslední dva roky. Logicky by se tak dalo usuzovat, že Rivals budou v podstatě následovníkem Need for Speed: Most Wanted. Je tomu tak pouze v chronologické posloupnosti, protože Rivals jsou v podstatě úplně jinou hrou než Most Wanted. Pojďme na to ale hezky popořádku.

Stejně tak jako předchůdci, i Need for Speed: Rivals nabízí základní rozdělení do dvou oddílů – v tom první se vcítíte do role závodníka, kterému jde o vítězství, peníze a pohyb na hranici zákona, v tom druhém se ocitnete na straně hájící zákon. Ve hře lze libovolně, kdykoliv a velmi pohodlně mezi oběma závodními kariérami přepínat a to během několika málo vteřin (doslova). O co v každé z nich půjde?

Obě dvě sekce nabízí rozdílný přístup k závodění. Zatímco v té závodnické půjde především o to nasbírat co nejvyšší počet bodů, unikat před zákonem a o tuning plechových miláčků, v policejní se zaměříte na chytání těch, co zákon překračují. Každá kampaň nabízí široké spektrum herních módů, přičemž v obou se liší. Jako závodník budete moci jezdit races, neboli klasické závody, time trials jsou boje s časem, v hot pursuit budete závodit a unikat před policisty najednou, a v módu interceptor se postavíte mužům zákona jeden na jednoho.

Policejní kampaň také disponuje hot pursuit a interceptor módy, jen z druhé perspektivy. Navíc je tu pak rapid response, což je mód, v němž musíte dorazit v určitém čase na konkrétní místo, pokud možno bez škrábanců (ty totiž znamenají penalizaci). Herní módy jsou pestré, a jelikož je na výběr z desítek různých závodů, navíc ve dvou kampaních, můžete se těšit na opravdu pořádnou porci akce. Tím, že se herní režimy proměňují, nenastupuje stereotyp, ba naopak – hraní je velmi dynamické, protože v každém herním módu se musíte soustředit na něco jiného.

Vedle klasických závodů výše zmíněných herních módů Need for Speed: Rivals disponuje jakýmisi vedlejšími úkoly a příležitostnými eventy. Za vedlejší úkoly (což je například: sejmout tři policejní vozy, vyhrát vybraný závod na zlatou medailu nebo jet 1000 yardů v protisměru) získáváte nové vozy, příležitostné eventy jsou rozmístěny po celém Redview County – patří mezi ně různé měřiče rychlosti, ať už v daném bodě či v daném úseku, skokanské můstky, a především možnost kdykoliv vyzvat AI závodníka, který brouzdá silnicemi fiktivního světa, nebo být pronásledován dotěrnými policisty, kteří jsou neustále na pozoru. Prostě a jednoduše, v Redview County se doopravdy nudit nebudete.

Zajímavou cestou probíhá i výběr závodů. Máte na výběr dvě možnosti – buďto skrze klasickou mapu anebo skrze Easydrive (Autolog), což je systém známý již z předešlých dílů série, a který tak bez přechodu do menu umožňuje pohodlné a ničím nerušené hraní. Na každý závod se můžete dopravit vlastní cestou nebo si ho aktivovat z menu, ukončit závod však vždy musíte zajetím do jakýchsi záchytných bodů – v případě policistů je to policejní stanice, zatímco v případě rivalů závodní doupata.

Jedině tak se vám totiž veškeré body a peníze získané v závodě přičtou na konto a vy je můžete používat k tuningu a vylepšování vozového parku. Může však nastat situace, kdy úspěšně dojedete závod, jenže po něm si vás všimnou policisté, kteří vás zlikvidují – vaše konto je rázem na nule a z vyhraného závodu nemáte vůbec nic. Tento systém dodává především na autentičnosti závodních akcí, protože vás nenechá po vyhraném závodě hned vydechnout, projetím cílové pásky totiž soupeření nekončí.

Nedílnou součástí Need for Speed: Rivals je tuning a zbraně. Tuning se týká pouze závodnické kariéry, té policejní nikoliv. A jelikož každý víme, co tuning, asi netřeba je představovat. Snad by se ale slušelo říci, že je výborně a intuitivně zmáknutý – auto můžete vylepšovat po stránce technické (tedy upgrady motoru, stability, kontroly vozidla) a kosmetické – různé barvy ráfků, kapoty či potisky. Vozový park, který čítá desítky nádherných exemplářů známých světových značek (Ford, BMW, Ferrari, Lotus, atd.) si prostě a jednoduše můžete libovolně přizpůsobit, což je skvělé.

Zbraně se týkají obou kampaní a zpestřují už tak zábavné závodění. Na každé auto si můžete zabudovat celkem dvě zbraně, přičemž vybírat budete ze širokého spektra – jsou to elektrické výboje, kovové pásy, různé rušičky, extra turbo a spoustu dalšího. Jediným nedostatkem zbraní je jejich nemožnost přenášet je na nové exempláře vozového parku. Když totiž pořídíte EMP brokovnici na své BMW, později zakoupíte Ferrari, budete muset EMP koupit znovu. A to ne za malou částku. Přenášení zbraní na vozy by bylo rozhodně vítaným prvkem.

Singleplayerová část Need for Speed: Rivals je rozsáhlá. Nejenže že se můžete těšit na velké množství závodů v různých herních módech a žijící svět Redview County, který skýtá spoustu výzev v podobě rychlostních měřičů, AI závodníků, policejních hlídek, skokánků, závodění ale obohatí i rozsáhlý vozový park. Ruku v ruce hře pro jednoho hráče jde po stránce kvality i hra v multiplayeru. Mimo to, že každou rychlost na měřiči porovnává s vašimi přáteli a světem, je vaše v Redview County v neustále spojení s okolním světem.

Na základě náhodného výběru tak můžete po fiktivním světě potkat různorodé hráče a stejně různorodě s nimi závodit. Nakombinovat lze úplně všechno – můžete jako tým policistů honit jednoho neukázněného řidiče, nebo naopak klasicky či týmově závodit v šesti lidech z různých koutů světa. Do multiplayeru navíc naskočíte v podstatě ihned - můžete jezdit kampaň, pak si na chvilku oddechnout u multiplayeru jedním netradičním závodem a vrátit se zase zpátky k těžkému vydělávání chechtáků na nová vozidla.

Technicky se Need for Speed: Rivals pohybuje vysoko nad dnešním průměrem her pro současné konzole. Frostbite Engine prostě dělá své, a proto na vás čekají naprosto famózně vymodelovaná vozidla, která jakoby z oka vypadla svým skutečným předlohám. To samé platí i o zpracování Redview County, které – ačkoliv nedisponuje až takovou scenerickou rozmanitostí – stoprocentně splňuje požadavky závodní hry. Občas možná budete nevěřícně čubrnět, jak zlehka, plynule a přirozeně se herní prostředí mění – jednou se budete prohánět po písečných pláních, podruhé budete brázdit křižovatky městečka, a potřetí už narazíte na mořské vlny, které vám ohodí kapotu. O efektních bouračkách není třeba mluvit.

Proměnlivost počasí není sice nic nového, ale je to neuvěřitelně efektní věc – když ze slunného dne najednou začne pršet, na horách sněžit, je to pastva pro hráčské oko. Grafika má však i své stinné stránky – některé textury jsou rozmazané, při hraní nám pozdě naskakovaly objekty, některé se prolínaly a občas hra působí nepřehledně. Při některých speciálních záběrech se textura ani nenačte a auto pak visí ve vzduchu. Jako celek ale Need for Speed: Rivals vypadá skvěle, plusem je i to, že se hra hýbe ve stabilních 30 snímcích za sekundu.

Ačkoliv Need for Speed hry vždy disponovaly skvělým soundtrackem, o Rivals se to tak úplně říct nedá. Písničky jsou spíše elektronického ražení a nám se ke hře tak úplně nehodily, je to však zcela okrajová záležitost. Důležité je, že samotné herní zvuky – tedy motor, smyky, nárazy, policejní houkačky, tříštící se skla a plechy při bouračkách, atd. – jsou skvělé.

Pro každou závodní hru je stěžejní jízdní model. Need for Speed: Rivals je arkádovka a tomu odpovídá i ovládání. Pakliže však máte zkušenost s předchozími díly, budete se divit, jakým směrem se Ghost Games s Need for Speed: Rivals vydali. Na autech se totiž mnohem více než kdy předtím projevuje jejich váha a kontrola. Při závodění tak cítíte, že opravdu kočírujete silný stroj, kterému se do zatáčky třeba vůbec nechce. Ještě lepší je, že každé auto je naprosto odlišné. Jízdní model je zkrátka vymazlený a je rozhodně nejmilejším a nejhezčím překvapením celé hry, protože představuje naprosto ideální mix arkády a simulátoru se sympatickou inklinací k opravdovosti. Bravo!

Poslední odstavec před vyřčením finálního verdiktu bychom se měli zmínit o umělé inteligenci, kterou lze pracovně rozdělit do dvou oblastí – inteligence mužů zákona a inteligence rivalů. Policisté občas představují opravdu tvrdý oříšek – budou dotěrní, agresivní a budou využívat zbraní, zkratek naplno a mnohdy vás překvapí svou vychytralostí. Sem tam se však zamotají do svých vlastních pastí, když narazí do vytvořené blokády. Rivalům bylo dáno rozumu stejnou měrou – většinou jsou velmi rychlí a představují opravdovou výzvu, v některých momentech však máte pocit, že čekají, než je dojedete, aby se mohlo zase závodit.

Sečteno podtrženo, odpověď na otázku v úvodu zní: Need for Speed: Rivals jsou důstojným rozloučením se současnou generací konzolí a více než pěkným uvítáním té nové. Ghost Games sebrali to nejlepší z posledních několika let a vytvořili mix, který bude bavit všechny – fanoušky série, úplné nováčky, ale i milovníky simulátorů, kteří si chtějí na chvíli odpočinout od bezchybného kroužení po okruzích. Dynamičností, rozsahem, adrenalinovou jízdou a poctivou prací totiž Need for Speed: Rivals dokážou výborně zabavit na hodně dlouho, a můžeme je tak s naprosto čistým svědomím doporučit všem fandům rychlých kol.