Need for Speed: Payback

recenze  78
Michael Zeman, 26. 11. 2017 19:00
Se sérií Need for Speed je to jako na houpačce - jednou je nahoře, podruhé dole. Nutno podotknout, že v posledních letech jsme spíš ve fázi rychlého sešupu, a právě s tímto nepěkným stavem chce EA samozřejmě něco udělat. Po roční pauze, kterou podobně jako u série Assassin´s Creed většina hráčů vítala a brala jako dobré rozhodnutí vzhledem k budoucnosti série, přichází Payback. Díl, který měl být dle slov tvůrců opět revoluční, nejzábavnější, nejkrásnější a měl sérii vrátit zašlou slávu z dob Hot Pursuit 2, Undeground a Most Wanted z roku 2005. Měl, ale nevrátil, bohužel.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Jedním z důvodů, proč jsem se na tento díl arkádových závodů celkem těšil, byl fakt, že část vývojářů ze studia Ghosts byla součástí Criterion Games, kteří mají na svědomí sérii Burnout. A opravdu zde najdete prvky z Burnout Paradise, ale i z jiných oblíbených závodních her jako Forza Horizon či The Crew. Tvůrci se snažili z každé zmíněné hry vzít to nejlepší a vytvořit tak nejlepší arkádu současnosti. V některých částech se jim to celkem povedlo, ale v jiných naopak vůbec. Celé Need for Speed: Payback na mě působí jako jablko prolezlé červy – naláká vás na naleštěný zevnějšek, ale po chvíli zjistíte, že různé herní mechaniky a rozhodnutí tvůrců, o kterých si něco povíme později, sráží hru do kolen a hlavně videoherního průměru.

Příběh, jehož zahrnutí je dosti diskutabilní, je stěžejní pro celý průchod hrou, protože vám odemyká nové závody i auta, a bez jeho absolvování byste moc obsahu ve hře nenašli. Celý je ve stylu filmů Rychle a zběsile, ale bohužel je dle očekávání velmi podprůměrný, nezajímavý, předvídatelný a hlavně nudný. Ve zkratce jde stejně pouze o to vyhrát všechny závody, do kterých nastoupíte a zároveň, jen tak mimochodem, vyzrát nad hlavním záporákem. Vžijete se do role tří naprosto plochých a nezajímavých postav s otřesně napsanými dialogy a scénkami – klasického klaďase Tylera Morgana, vtipálka Maca a drsňačku Jess. Každý z nich je dobrý v něčem jiném, a tak s Tylerem jezdíte v klasických závodech, s Macem drifty a Jess je zase skvělá při utíkání policajtům. Dále jsou k dispozici ještě offroadová klání a drag race, kde si vyzkoušíte manuální řazení na krátkých úsecích.

Naprosto stupidní mi přijde rozhodnutí vývojářů ohledně policie. Tu v tomto díle nikdy nepotkáte během volného ježdění po mapě, jakoby vůbec neexistovala. Zřejmě je v tuto chvíli policie někde zalezlá a vymýšlí různé kulišárny. Nebo se připravuje na zátah v EA za prznění NFS značky? Kdo ví. Každopádně nově jsou zde totiž přítomny speciální „závody“, které fungují jako honičky s policií. To bych možná ještě překousl, ale vy v těchto závodech musíte opravdu jen projíždět checkpointy a dojet do cíle v určitém časovém limitu. Policejní vozy se vás snaží samozřejmě zbrzdit a jako tradičně vás v obyčejných autech dojíždějí i ve dvěstěpadesáti kilometrové rychlosti. Chybí zde jakákoliv možnost jim ujet a schovat se ve vedlejší uličce, kde byste počkali, až pátrání po vás skončí. Pro posunutí se v příběhu do další kapitoly je vždy třeba vyhrát zhruba pět závodů v každé kategorii a poté vyzrát i na bosse. Počet závodů je dostatečný a samozřejmě se můžete vracet i k těm již zajetým.

A pokud nechcete do hry investovat další peníze, budete se k již odjetým závodům vracet i pokud nechcete. Celá hra totiž působí jako mnoho mobilních free to play titulů, které jsou postaveny na principu „zaplať nebo čekej/grinduj“, a tak budete nuceni opakovat stále dokola již projeté závody, abyste si vydělali dostatek peněz na nové auto, případně na jeho vylepšení, které se zde provádí nakupováním a aplikováním takzvaných speed cards, tedy kartiček (na ty jsem už u EA her doslova alergický), pro každou část motoru jako je turbo, brzdy, výfuk a podobně. Ty mají vždy tři aspekty – značku, level a „perk“ a vhodným kombinováním si tímto své auto můžete velmi vylepšit. Každé vozidlo však má své maximum, a tak je nutné svůj vozový park průběžně obměňovat, abyste stačili svým soupeřům (doporučuji jezdit na nejtěžší obtížnost – hra poté představuje slušnou výzvu).

S těmito kartičkami přichází snad největší problém celé hry – systém lootboxů, mikrotransakcí a prvek hazardu ve formě podobné výherním automatům. Je to problém snad každé velké hry tohoto roku a všem vydavatelům by se mělo ukázat, že o podobné věci ve hrách opravdu nestojíme! Za reálné peníze si můžete nakupovat právě lootboxy, které obsahují různá vizuální vylepšení (barva nitra, barva kouře od pneumatik, zvuk klaksonu), ale hlavně i herní měnu a tokeny do „výherních automatů“, ve kterých zkoušíte své štěstí dostat co nejlepší součástku do některého z vašich aut. Chvilkami mi Need For Speed připomínal spíše nějakou špatně vymyšlenou sběratelskou karetní hru, která má do klasického závodění hodně daleko. Když si třeba vzpomenu na výborný systém vylepšování i postupu v sérii Forza Horizon, kde má hráč neskutečnou volnost, je mi až do breku, kam to EA se svoji vlajkovou lodí dotáhla.

Pokud jste dočetli až sem a nad hrou ještě definitivně nezlomili hůl, tak to zřejmě znamená, že u vás ještě má tento titul šanci a já se je pokusím trochu zvýšit – samotná hratelnost a pocit z jízdy je celkem slušný. Ano, série Need for Speed vždy byla a bude obrovskou arkádou, ale nic jiného od ní ani nečekáme. Překvapilo mě, v pozitivním slova smyslu, že se s každým vozidlem jezdí trochu jinak – těžká Audi S5 Sportback drží na silnici jako přilepená, ale do zatáček se jí moc nechce, naopak Nissan 350Z je velmi hbitý, dobře se s ním zatáčí, ale rozhodní ho každá menší nerovnost. Se všemi auty na drag race budete mít problém vybrat jakoukoliv zatáčku, nicméně budou mít obrovské zrychlení a mimo silnice nedoporučuji vyjíždět s jiným autem, než s tím určeným na offroad. Variabilita je tedy velká, u každého typu vozu musíte své řízení přizpůsobit a jízda nepůsobí jako byste jeli po namydlené silnici.

Zničitelnost nemohu zhodnotit jednostranně, protože jsou rozdíly podle toho, s jakou značkou jezdíte – Audi a BMW nejde skoro ani poškrábat, oproti tomu Nissan či Ford jdou velmi dobře vizuálně poničit – zdeformované plechy, odpadající nárazníky, poničená kapota nebo popraskané okno. S tím už asi EA nic nezmůže a je to pouze na rozhodnutí jednotlivých automobilek, co vývojářům dovolí. Vizuální úprava aut působí rozporuplně – líbí se mi její možnosti, protože používáte díly reálných výrobců spoilerů, disků, kapot a podobně, na druhou stranu to velmi omezuje počet možných kombinací. A nechápu rozhodnutí vývojářů v odemykání těchto vylepšení. Například pokud chcete jakýmkoliv způsobem upravovat přední nárazník, musíte nejprve absolvovat tři proskoky billboardem (ano, to co známe z Burnoutů). Chcete upravovat disky? Absolvujte pět driftovacích výzev a dokončete je na dvě hvězdičky. To pro hráče, kterého tyto výzvy nebaví a nechce se jimi zabývat, znamená, že si buď vozidla vůbec vizuálně neupraví, nebo bude muset ve hře cíleně vyhledávat tento obsah, i když by ho jinak ignoroval.

Graficky hra neurazí ani nenadchne. Modely vozů při upravování vypadají dobře, při samotné jízdě také. Město a budovy se mi vůbec nelíbí, působí příliš genericky a město nemá žádnou svou tvář, není ničím zajímavé a charakteristické. Naopak příroda a venkov, které zabírají větší část mapy, vypadají moc hezky a pomáhá tomu i střídání dne a noci – jízda v serpentinách kdy vám svítí slunce do očí, má něco do sebe. Soundtrack je zvolen velmi dobře, to zvládají v EA na jedničku u většiny svých her. Je velmi různorodý – od popu přes rock až k hip hopu. Není rušivý a pár písniček mě dokonce zaujalo natolik, že jsem si je vyhledal a už mají své místo v mé hudební knihovně. Samotné zvuky aut mne však nepřijdou moc povedené. Nejsem velkým znalcem, a tudíž nevím jak přesně má který model znít, ale u mnoha z nich je to až „do uší bijící“ - jak může například obrovský Ford Raptor znít podobně jako sportovní a malý Nissan 240ZG?

Hra samozřejmě obsahuje i multiplayerovou část, která je jednoduchá a standardní tak, jak byste ji čekali. Závodí se zde buď v klasických závodech, případně v offroadech. Pro každou kategorii si zvolíte jedno ze svých vozidel, které již vlastníte v singlu, a tak se do online zápolení nemá cenu pouštět, pokud ještě nemáte odemčená ty nejlepší auta, protože jinak nemáte šanci na úspěch. Hráči jsou v onlinu velmi agresivní, jde jim spíše o co největší počet nárazů do soupeřů než o výsledek, a i proto jsem zde nestrávil mnoho času.

Need for Speed: Payback není vyloženě špatná hra, ale je pouze průměrná. Pokud bych hodnotil jen hratelnost, známka by byla asi trochu vyšší, protože ta je celkem zábavná, jednotlivá vozidla se chovají jinak a jízda mě celkem bavila. Nicméně musím brát v potaz kompletní hru, takže včetně mikrotransakcí, loot boxů, nemastného neslaného multiplayeru,velmi hloupého a nudného příběhu i celé řady dalších chyb. Bohužel.. další pokus za rok?

Need for Speed Payback

ps4xone
EA Games, Ghost Games
Datum vydání hry:
7. 11. 2017
KARTA HRY
5/10

Komentáře