Necromunda: Hired Gun

RECENZE 49

PS4 XONE PS5 XSX

Konzolista
Hráči

Hodnocení hráčů

3/10 Ryordan
 
 
Necromunda: Hired Gun ( Necromunda: Hired Gun )
3 10 1
Hodnocení hráčů: 4.33 z 10, hodnotilo 3 hráčů

Necromunda: Hired Gun

Martin Pilous, 05.06.2021 11:15

Univerzum Warhammer 40,000 je oblíbené nejenom na poli deskových her, ale v průběhu let jsme se dočkali i celé řady videoherních počinů. Nová hra Necromunda: Hired Gun se před vydáním prezentovala jako nadějná střílečka, která by mohla zaujmout fanoušky žánru i předlohy v předprázdninovém období. Za ní stojí Streum on Studio, které má již zkušenosti s titulem Space Hulk: Deathwing, jež patří do stejného světa.

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Před samotným hraním jsem se snažil hodit za hlavu veškeré obavy z toho, že Space Hulk: Deathwing byl jen velmi průměrnou střílečkou, byť se zajímavým designem, a navíc hru vydává Focus Home Interactive. Klobouk dolů před tímto vydavatelem, že je schopen tvořit velké množství her se zajímavou tématikou, ale mnohdy jim chybí správné uchopení a řádný technický stav. Příkladem budiž mnou nedávno recenzovaný Hood: Outlaws & Legends, kterému tedy zlámala šíp i plytká hratelnost.

Vraťme se ale k Necromundě. Ta je čistě FPS střílečkou z frenetického zrna typu DOOM nebo legendární Return to Castle Wolfenstein. Zcela upřímně jsem měl radost, že se na konzole nyní podívá i hra tohoto typu, neboť přes léto nás čeká spíše půst (vyjma Ratcheta s Clankem). Necromunda překvapila doprovodnými materiály a lákala do světa Warhammeru poměrně solidně. Ostatně, kdo by se nechtěl stát žoldákem, který loví cíle za odměnu v (ne)příjemně ponurém prostředí?

Před zahájením hraní jsem očekával, že Necromunda bude rozmanitější záležitostí, kde budeme moci prozkoumat rozsáhlejší lokace, k nimž se budou vázat hlavní a vedlejší kontrakty. Jak velký omyl to byl, jsem poznal už po prvních dvou misích. Hra sestává z celkových 13 misí, při nichž plníte hlavní a sekundární úkoly. Do misí se vydáváte z hlavního úkrytu, v němž se nachází vícero postav, které vám poskytují základní informace a můžete u nich vylepšovat hrdinu, nakupovat zbraně a rozmazlovat svého psa. 

Vývojáři si asi řekli, že bude strašně cool přidat do hry psa. K dispozici je tak velký mastif, kterého postupně můžete obalit kdejakým kyber-harampádím. Zcela upřímně, tato mechanika je ve hře naprosto k ničemu. Psa můžete využít v boji, kdy se na chvilku zapojí a poté zmizí. Jelikož ho nemáte na očích, tak často dochází k tomu, že si na něj vzpomenete asi tak dvakrát za celou misi. Zapískáte tedy na hračku a on se připojí. Záhy určitě všem dojde, proč tomu tak je.

Není třeba dlouho chodit kolem horké pece. Necromunda: Hired Gun je asi tou nejzabugovanější záležitostí, jaká za poslední dobu vyšla (zdravíme Cyberpunk). Pes tak s hlavní postavou nechodí záměrně, protože by byl neustále někde zaseknutý nebo by se vůbec nedostavil. Podobnými problémy trpí celá hra. Začněme u střelby. Hlava mi nebere, jak je možné u FPS střílečky, aby docházelo k tomu, že při stisku tlačítka střelby k ní nedojde? Stává se to poměrně často a mnohdy nereaguje ani zaměřování. To je však jen prvopočátek problémů.

Poté, co si člověk konečně zvykne na to, že zde je třeba R2 zmáčknout dvakrát až třikrát v některých případech, tak je tu další problém. Defaultní citlivost zaměřování je tak otřesná, že si s ní budete hrát dobrých pět minut v nastavení, aby se hra vůbec dala hrát. Vůbec nezpochybňuji fakt, že na PC se střílečky ovládají o něco pohodlněji, ale za ta léta strávená na konzolích jsem si na střelbu zvykl a nemám proti ní výhrad. Tedy to platí jen v jiných hrách. V Necromundě jste kolikrát rádi, když z jednoho zásobníku protivníka občas trefíte, nehledě na to, že celkový gunplay je prostě hrozný.

Poměrně častým jevem je i to, že zamíříte a než stisknete střelbu tak hledáček odjede někam jinam. Ano i toto se děje! Dobře, obrnil jsem se trpělivostí a pokračují dále. Hře evidentně nějakým způsobem vadí, že je ovládána skrze DualSense a bere ho jako něco nepatřičného. Kromě toho, že si dělá, co chce, tak je ovladač trestuhodně nevyužit. Jediné, co zde umí, tak jsou jemné vibrace. Pocit ze střelby už jsem popsal výše a nepřidává mu ani to, že zpětná odezva tu vůbec není. Je tedy jedno z čeho střílíte, protože to nepoznáte. V menu zjistíte, že existuje i asistence míření, která je defaultně vypnutá. Jenže po jejím zapnutí se nic nestane…

První překážkou je vám tedy vaše samotná zbraň, která mnohdy ani nestřílí, občas dokonce zmizí a jejím velkým problém je i to, že zabírá poměrně velkou část obrazovky. A tímto se dostáváme k přestřelkám. Ty jsou jedním slovem OTŘESNÉ! Stříleček jsem hrál už spousty, ale asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že si nevybavím horší přestřelky, než má Necromunda. Nepřátelé zmateně pobíhají okolo, mnohdy na vás ani nestřílí. Objevují se zcela náhodně. Stačí se kolikrát na dvě sekundy otočit a z místa kde nikdo nebyl, už to do vás pálí. Umělá inteligence ve hře neexistuje. Základní složka hry naprosto selhává a znechucení se stupňuje.

Většinou to dojde do bodu, kdy stojíte uprostřed místnosti a z předem připravených míst se neustále spawnují nepřátelé, kteří se pak ideálně seřadí do jedné lajny a běží proti vám. Vy tak střílíte do řady před sebou a jen se modlíte ke všem kybervylepšením, aby zase hledáček zbraně nelétal sem tam. Vrcholem absurdity jsou pak bossfighty, kdy střílíte do nepřátel a polovina z nich si vzpomene, že nechala doma zapnutý vařič a jde si po svých nebo si v klídku začnou postávat okolo. Největším bizárem byl samotný boss, který při jednom z pokusů o jeho zabití zcela ignoroval, že už jsem v aréně!

U nepřátel jsem byl zklamán tím, že tu není příliš odlišných typů. Pořád jde o ty samé žoldáky, kteří občas mají lepší pláty brnění, občas se dostaví nějaký ten vazoun a jakési čarodějky. V pozdější fázi hry se objeví jakási variace na Alieny, což je příjemné zpestření, ale to přichází poněkud pozdě. Tady bych od autorů čekal větší kreativitu, zvláště, když měli k dispozici takovou předlohu.

Další věc je pohyb. Hlavnímu hrdinovi nevadí pády ani z ohromných výšek, ale co mu dělá problém, tak to je skákání. Kromě běžného výskoku lze některé vzdálenosti překonávat pomocí wallrunu, ale je zcela běžné, že postava skočí někam jinam nebo ji neviditelná síla odstrčí několik metrů nazpět. Je to strašně frustrující a otravné. Ve hře je přidán i hák, který vám umožní se dostat na vyvýšená místa, ale při boji je jeho využití spíše sporadické. Technický stav hry je tedy otřesný a za bugy by mohl být rád jedině kardinál Duka, protože jich je POŽEHNANĚ.

Co mě předně zarazilo, tak je fakt, že hra vypadala ze screenů velice dobře. Realita je však o poznání horší. Textury nejsou ani zdaleka tak detailní a ostré. Co se týče vašeho psa, tak tam marně budete hledat nějaký chlup. Veškerý jeho povrch tvoří odporná jednolitá barva. Výjimečně za něco stojí některé postavy a design zbraní. Zbytek je velice slabý a grafické efekty místo aby vyvolaly nadšení z grafiky, tak vyvolávají akorát neustálé propady frameratu. Ten se téměř po každém výbuchu nebo větším chumlu nepřátel nepříjemně snižuje až na hranu únosnosti. Trhanice a záškuby tak nejsou výjimkou. Snad jediné, čím Necromunda překvapila je fakt, že mi ani jednou nespadla do hlavního menu.

Level design má světlou a stinnou stránku. Tou světlou je, že je docela nápaditý a každá mise vás zavede někam jinam – pevnost, kanály, ohromný vlak, podzemní chodby a mnoho dalšího. Stinnou stránkou na tom všem je, že mnohdy jsou úrovně podivnými a nepřehlednými labyrinty, v nichž běháte ze strany na stranu, nahoru a dolů a hledáte, kudy vlastně máte jít. Díky bohu za ukazatel vašeho dalšího cíle, který napomůže v hledání.

Co se týče ozvučení, tak to je velká bída. Hra rezignuje na nějaké doprovodné efekty, a tak slyšíte neustále jen střelbu, která se od sebe příliš neliší. Brokovnice zní například jako by se z ní střílelo pod vodou a kulomety zní jako porouchaný traktor. Jediné pozitivum je hudba, která vás doprovází v misích a občas potěší vaše sluchovody. Jenže abyste si hru užili, tak musíte mít docela štěstí. Často se totiž nespustí a u jednoho bossfightu, který jsem díky technickému stavu absolvoval asi šestkrát, se spustila až naposledy. Absolutní bídou je pak dabing a jakékoliv rozmluvy ve hře. Ty jsou takřka neslyšné a je třeba to v nastavení trochu poupravit.

V recenzi jsem do teď nezmínil příběh. Ten tu ale hraje tak nepodstatnou kulisu v nijak zajímavém světě, že stačí pouze zmínit fakt, že jste nájemným žoldákem, který má v každé misi jiný cíl. Příběh je tu naprosto podřadný a jediným světlým elementem je neznámý žoldák, který se vám několikrát připlete do cesty. V úkrytu můžete vylepšovat svou postavu a psa, ale tato mechanika je ve hře tak nezvládnutá, a tak nepřehledná, že ji téměř každý přeskočí a vydá se do mise s tím, co je defaultně nastaveno. Nejhorší je na tom fakt, že to vůbec ničemu nevadí.

Přitom je to škoda, pokud se totiž hráč trochu pohrabe možnostmi a splní vedlejší kontrakty, tak jsou mu odměnou zajímavé zbraně, které může zakoupit. Jenže v kombinaci se vším ostatním, co hra vlastně (ne)nabízí, se vám do toho nebude chtít příliš pouštět a mě už se následně také nechtělo. Hra se dá dokončit kolem 7 hodin a následně otevírá možnosti pro grindování. Osobně ale nevěřím tomu, že by většina hráčů vůbec dohrála kampaň.

S Necromundou mám zásadní problém. Hra mě během recenzování vůbec nebavila. Její technický stav a samotná hratelnost je velmi odrazující a bohužel jsem ji musel spíše dávkovat a po několika misích jsem se do hraní musel až nutit. Videohra má být o zábavě a nikoliv o frustraci, zmaru a s narůstajícím počtem misí o zoufalství.

Focus Home Interactive si připisuje rychlokvaškovou hrůzu a tentokrát bych klidně vsadil svého kyber-mastifa, že tohle nemohlo bavit ani vývojáře. Necromunda: Hired Gun je nejhorší hra za poslední dobu. Nefungují v ní ani základní principy hratelnosti a titul se prezentuje mnohem lepším materiálem, než co lze ve hře reálně najít. Obrovské zklamání a promarněný potenciál. Pokud má takto dopadnout i slibně vypadající Evil West, tak se mé očekávání snížilo na minimum.

Necromunda: Hired Gun nemohu doporučit ani těm otravným ruským dětem, co mě pravidelně mydlí v multiplayeru Black Ops – Cold War. Nedostatky hry nelze vyvážit ani její nižší pořizovací cenou a doporučuji nákup dobře zvážit (v případě fanoušků Warhammeru) nebo se na hru raději vykašlat a investovat do blížícího se Ratcheta. Celkově hra působí, jako by ji autoři ani netestovali a den po dokončení ji doručili na Store.

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    9

    Death Stranding: Director’s Cut

    9

    Tales of Arise

    9

    Deathloop

    9

    Diablo II: Resurrected

    8

    Sonic Colors: Ultimate

    7

    Hot Wheels Unleashed