Recenzovaná verze: PlayStation 4 (obrázky u textu vytvořené za pomoci SHARE tlačítka)

Metro 2033 Redux
Obě hry v kolekci vycházejí z dobře známých knížek Dimitrije Gluchovského, i když si tedy jdou kolikrát svoji vlastní cestičkou, hlavně tedy druhý díl, což je samozřejmě dobře. První část Metro 2033 se odehrává několik desítek let po velké katastrofě, po níž lidé musejí žít v moskevském metru a strachovat se každý den o svůj život, protože za zdmi nejsou jen lidé z dalších frakcí, kteří se mezi sebou moc nemusejí, ale i nejrůznější mutanti a hlavně Temní, s nimiž si to musí vypořádat hlavní hrdina s hrstkou dalších odvážlivců, včele s legendárním Lovcem. Příběh sleduje ještě mladíčka Arťoma, který se musí vydat do Polis, aby zachránil svoji domovskou stanici a samozřejmě se vypořádal s Temnými, kteří patří k velké hrozbě. Příběh jako takový je hodně lineární a do značné míry předvídatelný, ale to ve výsledku moc nevadí. V Metro 2033 Redux navíc vývojáři sem tam přindali nějakou tu novou scénu, které hru propojuje ještě více s druhým dílem, k němuž se dostanu později. Už na tomto je vidět, stejně tak na nových tajných místnostech a tak dále, že vývojáři remaster nevzali jen jako prosté překopání původní hry do nové grafiky, ale přidali i nový obsah a značně vylepšili i hratelnost.

Pokud jste hráli původní Metro 2033 na PC nebo konzoli Xbox 360, asi budete překvapeni, jak velkou změnou hratelnost prošla, a rovnou musím říci, že se to na ní podepsalo pozitivně, a možná i to je slabé slovo. Už na začátku máte možnost si zvolit herní styl. Je tu buď Sparťan, v němž máte více nábojů, filtrů do masky a tak dále, takže hratelnost je stavěna pro větší akci, i když pořád se tedy musí šetřit s náboji, ale ne v takové míře. Druhou možností je zvolit režim Přežití, který se daleko více podobá původní hře a je nutné v něm šetřit každým nábojem a dobře si promýšlet každou akci. Po zvolení režimu pak samozřejmě ještě máte možnost zvolit si několik obtížností, včetně Hraničáře. Na tuto obtížnost, která byla až dodatečně dostupná skrze DLC, vám zmizí všechny ukazatele a i samotný boj s protivníky bude daleko náročnější. Režim pro opravdu velké hardcore hráče, a i ti budou mít kolikrát docela velké problémy.

Když už jsem nakousnul střety s protivníky, i ty prošly velkou změnou. Samotné zbraně se nyní chovají v Metro 2033 jako v Metro: Last Light, takže pocit ze střelby je daleko lepší, navíc velkou změnou prošel i stealth systém, kdy můžete protivníky efektivně a hlavně efektně likvidovat na krátkou vzdálenost. Stealth systém je ale i pestřejší, takže je radost zkoušet na protivníky nové finty, zvláště když doznala změnu i jejich umělá inteligence. Protivníci se nyní chovají rozumněji, už tolik nenabíhají tupě na kulku, ale i tak jim pořád ještě nějaký ten kousek do dokonalosti chybí. V původní hře jsem každopádně nazval umělou inteligenci protivníků jako tragédii, zde už toto slovo nebudu používat. Posun k lepšímu je, ale mohl být ještě větší. Ještě se vrátím ke zbraním, protože po vzoru Metro: Last Light si je můžete v Metro 2033 různě vylepšovat za speciální náboje, dá se upravit míření, ale i další vlastnosti, což je jistě fajn. Navíc už v základní hře je několik nových zbraní, které se v původní verzi nevyskytovaly.

Zatím jsem zmiňoval jen herní novinky, ale samozřejmě nesmím zapomenout zmínit, že už původní Metro 2033 bylo kvalitní akční hrou s povedeným designem levelů a přímo výbornou atmosférou zničeného světa, nyní je vše ještě lepší, a může za to i hodně přepracovaný vizuální kabátek. Vývojáři původní engine u Metro 2033 vzali a vyhodili do koše, protože se rozhodli vše předělat do novějšího enginu, který použili u Metro: Last Light. Rozhodnutí velmi dobré, protože nejen, že se obě hry jsou po vizuální stránce stejně dobré, ale Metro 2033 dostalo spoustu nových nádherných efektů a textury ve vysokém rozlišení, které navíc nyní v nativním rozlišení 1080p na konzoli PlayStation 4 vypadají prostě parádně, stejně tak jako úžasné nasvícení, s nímž si vývojáři opravdu pohráli. Přepracovány byly i modely postav a další věci, takže Metro 2033 vypadá značně lépe jak originál.

Ačkoliv hra vypadá parádně a nemusí se za vzhled stydět, spíše se s ním může chlubit, má lock na 60fps, což se stále moc nevidí, a jednoznačně za toto rozhodnutí vývojáři zaslouží velkou pochvalu. Během hraní jsem si nevšiml, že by framerate klesal. S čím si ale mohli dát vývojáři více záležet, je odstranění bugů a chyb, kterých sice není tolik, jako v originálu, ale sem tam nějaký naskočí, jako třeba zaseknutý protivník, létající mrtvé monstrum, dokonce se mi na konci jednoho levelu stalo, že se hlavní hrdina propadl do země, naštěstí hra neskončila nezdarem, ale přesunul jsem se do další části. Nesetkal jsem se s chybou, díky níž bych musel opakovat level, ale i tak by tu tyto menší chyby neměly co dělat.

Metro: Last Light Redux
Zatímco Metro 2033 doznalo docela velkou změnu oproti originálu, to Metro: Last Light už je na novinky skromnější, což je ostatně ale logické. Hra vyšla v minulém roce a zase tak moc není nutné ji vylepšovat, a pokud jste minuli naší recenzi, v níž jsem zmínil vše podstatné, určitě si ji přečtěte - http://konzolista.tiscali.cz/articles/onearticle?link=metro-last-light-174600 . Následující text bude jen o novinkách a změnách. Největší změnou je asi vizuální zpracování, které samozřejmě v rozlišení 1080p vypadá parádně, vynikne spousta nových detailů a vše vypadá daleko vyhlazeněji a prostě lépe. Jako u předchozího dílu vše běží navíc v 60fps, jen sem tam jsem zaznamenal menší pokles, ale nešlo o něco hrozného, co by vyloženě vadilo. Obsah je jinak stejný, pokud tedy mluvím o původní hře, vývojáři se naštěstí rozhodli alespoň přidat všechna DLCčka, o nichž se nyní více rozepíši, protože v minulosti jsem se jim v samostatném článku nevěnoval. Každopádně i Metro: Last Light můžete hrát ve dvou režimech a zmíněné hardcore Hraničářské obtížnosti, jako tomu je u Metro 2033.

Protože nevím, jak DLCčka vycházela postupně, zmíním je tak, jak jsem je hrál. Všechna rozšíření najdete v Kapitolách po stisknutí čtverečku, přičemž jako první jsem zapnul kapitolu Pavoučí doupě, která mi podle názvu přišla nejzajímavější, a skutečně i je. Na začátku máte i s kolegy plán najít tajemný bunkr s přírodními zdroji, při jehož hledání se nikdo doposud nevrátil. Jak to tak ale bývá, vše se zvrzne a vy musíte utéci z doupěte pavouků, kterých je tam opravdu hodně. Zhruba hodinová epizoda se odehrává v úzkých chodbičkách bunkru, přičemž budete většinou používat jen brokovnici nebo plamenomet, který je nejen důležitý k ničení hejn pavouků, ale i k uvolňování si cesty přes pavučiny. Kapitola se mi líbila díky své hektické hratelnosti a neustálé nutnosti hledat filtry do masky, kterých není moc, takže je nejlepší pohnout a moc se nezdržovat dlouho na jednom místě.

Dále jsem se vrhnul na DLC Chronicles Pack, které nabízí mise za tři vedlejší postavy – Anna, Pavel a Chán. S Annou si vyzkoušíte odstřelovací pušku, přičemž její mise je situována hned na začátek původní hry, když doprovází hlavního hrdinu. Pavel se musí dostat ze zajetí a jeho mise je nejvíce akční, během úteku postřílí hromadu protivníků. To mise s Chánem, kterého doprovázíte, je podle mého nejzajímavější, protože nejvíce staví na atmosféře a hlavně se dozvíte v jeho části nejvíce zajímavých informací. Všechny tři mise se ale určitě vyplatí vyzkoušet, stejně tak jako rozšíření Developer Pack. V něm najdete jednak muzeum, v němž si můžete prohlédnout všechny protivníky, ale také můžete v něm trénovat střelbu ve speciální aréně nebo na střelnici. Pak tu je přítomen Faction Pack, v němž se vrátíte do původních lokací Metro: Last Light a budete plnit řadu úkolů, ať už sbírání artefaktů nebo odrážení vln nepřátel jako těžkooděnec. Jako poslední je tu Tower Pack, což jsou speciální úkoly ve virtuální realitě, v nich se bráníte proti vlnám protivníků, nejprve lidští, poté monstra, přičemž výsledky se pak zapisují do online žebříčků, což je vlastně jediná online podpora hry, protože multiplayer zde není, ale to vzhledem k obsahu vůbec nevadí.

Metro Redux je skvělá kolekce dvou povedených akčních her, nyní ve vylepšené grafice a s veškerými stahovatelnými DLCčky. Pokud jste obě hry ještě nehráli, nemáte co řešit, kolekce je určena právě vám, ale ani hráči, kteří už hry mají projité, rozhodně chybu neudělají, zvláště když se kolekce prodává za sympatickou cenu a obsahuje i povedené české titulky.