Je tomu jedenáct let, kdy Max Payne přišel o svoji rodinu a musel si to v New Yorku vyříkat s drogovými dealery. Od té doby Maxe doprovázejí noční můry, bere prášky proti bolesti, stal se z něj alkoholik a k ukončení života nemá daleko. Z Maxe je troska, ale jak se během hry dozvíte, od posledního shledání si prošel celou řadou dalších hrůzných situací, které jen doplnily jeho hodně smutný život. V současnosti se nachází ve slunném Sao Paulu, kde pracuje jako bodyguard pro jednu místní bohatou rodinu jménem Branco. Sice by se mohlo zdát, že Maxe čeká celkem poklidný zbytek života, ale jen do doby, než je unesena Fabiana Branco. Max se ihned vydá po stopách únosců, aby manželku svého zaměstnavatele našel, ale jak už to tak bývá, zvláště v Maxově životě, vše se neskutečným způsobem zamotá. Po této stránce odvedl Rockstar opět naprosto mistrovskou práci, protože nám tu servíruje dospělý příběh plný zvratů a neočekávaných situací, které občas vyrazí dech. Jen ten závěr je po těch hodinách hraní trochu předvídatelný.

Max Payne byl vždy lineární akční hrou a třetí díl není výjimkou. Ať už se budete nacházet kdekoliv v těch čtrnácti kapitolách, do kterých se dostanete, neustále budete mít jednu cestu. To ovšem není na škodu, protože linearita pomáhá vyprávění příběhu, který je svižný, navíc díky neustále akci se nebudete ani na chvilku nudit. Celkové atmosféře dopomáhají i prostředí, v nichž se bude třetí díl odehrávat. Ty jsou totiž neskutečně uvěřitelná a designéři při jejich návrhu odvedli mistrovskou práci. V Sao Paulu na ulicích lidé tančí, válejí se na zemi odpadky nebo v barech se zase točí u tyčí tanečnice. Podíváte se ale i do minulosti do dalších částí naší modré planety, kde Max také zanechal docela velké stopy. Vývojáři se co nejvíce snažili, aby nové dobrodružství vypadalo co nejvíce reálně a uvěřitelně, a opravdu se jim to povedlo. Jen těžko si představit uvěřitelnější kulisu pro odehrávání tohoto spletitého příběhu, a ani nevadí, že se vytratila noirová atmosféra. První dva díly Maxe Payna to vždy schytaly za svoji délku. S třetím dílem jsem po této stránce spokojen, protože mi vydržel na zhruba deset hodin, navíc jak se dozvíte níže, nabízí i spoustu dalšího povedeného obsahu.

Třetí dobrodružství new yorského policisty je opět akční jízda, která se do konce nezastaví, a vlastně ani moc nepřekvapí. Střelba utichne jen v povedených animovaných filmečcích, mnohdy ani to ne. Aby vývojáři občas hratelnost trochu oživili, přidali i několik pasáží, v nichž třeba nasednete do člunu případně autobusu ovládaného umělou inteligencí, a z něj poté budete sestřelovat jednoho nepřítele za druhým. Tyto pasáže jsou hodně dělané na efekt, protože vše kolem bouchá, takže si budete kolikrát připadat jako při sledování drahého hollywoodského velkofilmu, ale určitě pomáhají i samotné hratelnosti, kterou dost oživují.

Sérii Max Payne proslavily nejvíce matrixovské zpomalovací přestřelky skrze bullet-time. Ty se vrátily i ve třetím díle, takže pořád si můžete zpomalit čas a nepřátele lehce vyřídit. Díky moderní technologii navíc i vidíte, jak kolem vás prolétávají kulky, případně jak ty vaše si hledají svůj cíl. Vrátily se i různé zpomalené úskoky, takže po této stránce moc inovací nečekejte. Pořád jsou ale tyto přestřelky neskutečně zábavné a ani po těch deseti hodinách neomrzí. Každopádně jak v pozdějších částech zjistíte, nedílnou součástí hratelnosti je nově krycí systém, který budete muset také v hojné míře využívat. Zpomalování času skrze bullet-time je sice fajn, ale v mnoha situacích, když je na scéně spousta vojáků, nejde jen tak naběhnout mezi ně a čekat, že je vyřídíte. Použití krycího systému je tak v těchto pasážích naprosto klíčové, zvláště pokud hrajete na těžší obtížnost.

Přestřelky s nepřáteli jsem si neustále užíval, a to i díky povedené umělé inteligenci. Nepřátelé se totiž sami kryjí, pokud jich je více, dokážou vás obejít. Chovají se přesně tak, jak byste očekávali, takže se jen v malém procentu případů stane, že byste je lehce přechytračili. Navíc mají i docela přesnou mušku, takže se kolikrát stane, že vás jednoduše dostanou. Max Payne 3 zvedl laťku obtížnosti, takže si budete muset na svoje zdraví dávat sakra pozor, a to i díky tomu, že se vám tu nedoplňuje automaticky, jako supermanům z Call of Duty a dalších her. Na scénu se vrátily klasické lékárničky, zde v podobě prášků, které musíte ve hře sbírat. Lékárničku používáte šipkou nahoru na D-padu. Pokud náhodou lékárničku máte a zapomenete ji během boje použít, automaticky to neznamená ještě konec. Jakmile totiž dostane Max finální zásah, hra se zpomalí a v tento okamžik musí zastřelit nepřítele, který mu tento zásah uštědřil. Tím se mu tak odečte jedna lékárnička, doplní se mu zdraví a může pokračovat v přestřelce. V mnoha situacích je sice dost obtížné zjistit, od koho přesně zásah přišel, ale kolikrát takto budete ušetřeni nahrávání poslední pozice. Nahrávání je ovšem rychlé, trvá jen několik vteřin.

Max Payne dostane do rukou opět slušný arzenál zbraní. Jsou tu přítomny pistole v několika verzích, několik druhů samopalů, brokovnic, dokonce se dostane Maxovi do ruky i granátomet. Od posledních dvou dílů ovšem unese jen omezený počet zbraní. Protože Max Payne 3 obdržel rating 18+, nebylo nutné šetřit krví a obzvláště brutálními scénkami, z kterých občas pořádně zamrazí. Od prvních dvou dílů pokročila technologie, takže nyní každý zásah vidíte na těle nepřítele. Během přestřelek navíc na posledního protivníka vždy najede kamera, přičemž vy mu můžete poslat ještě několik kulek a pěkně ho prošpikovat. Vystřelený mozek, případně ustřelený kus hlavy, to jsou scény, na které si budete muset během hraní zvyknout. A jde jen o začátek, protože jsou ve hře i daleko brutálnější okamžiky, především ve filmečcích.

Hlavní kampaň má slušnou znovuhratelnost, i díky skrytým bonusům v každém levelu. Každopádně po dohrání příběhu se můžete pustit do Arcade režimu rozděleného do dvou módů. V tom prvním budete muset proběhnout všechny levely na co nejvyšší skóre. Abyste ho dosáhli, budete muset efektivně likvidovat své nepřátele a rovněž si odpustit střelbu mimo. Všechny úspěchy se vám poté započítávají do žebříčku, který sám o sobě je velkou motivací podávat co nejlepší výkony. Abyste dosáhli co nejlepších výsledků, doporučuji manuální zaměřování, stejně tak byste si ho měli zapnout v hlavní kampani, protože jen tak budete mít nejlepší požitek ze střelby a využívání populárního bullet-timu. V druhém módu Arcade režimu budete muset proběhnout všechny levely na čas. Ten se vám postupně odečítá a jediná možnost, jak ho navýšit, je zabíjet nepřátele. Pokud by se někomu zdál tento režim jednoduchý, po dohrání se odemkne hardcore verze, která je opravdovou výzvou. Kolikrát budete nadávat, když vám do konce levelu bude zbývat pár kroků a kvůli nedostatku času se ukončí.

Vůbec poprvé v sérii Max Payne debutuje multiplayerová část. Když byla oznámena, spousta hráčů se bála, co se z ní nakonec vyklube. Není divu, protože Max Payne byl vždy především zážitkem pro jednoho, ale ve výsledku je hra pro více hráčů příjemným překvapením. Základní dva režimy Deathmatch a Team Deathmatch jsou jen takovou rozcvičkou, abyste si osvojili ovládání. Je zajímavé, že vývojáři vytvořili všechny režimy ve dvou variantách. Jednu pro ty, kteří mají radši manuální ovládání střelby, a jednu pro ty s automatickou. Pokud se prokoušete několika tréninky a začátkem v multiplayeru, zpřístupní se vám režimy Gang Wars a Pain Killer. Pain Killer je zajímavý režim v tom, že jeden hráč se chopí Maxe Payna, druhý kolegy Passose. S nimi se poté musejí bránit ostatním hráčům. Když je Max nebo Passos zabit, začne za ně hrát ten, kdo je poslal pod zem. Nejlepším režimem je Gang Wars. Jedná se o týmový režim, v němž budete dostávat úkoly, které musíte plnit. Ty jsou dost různorodé, takže jednou postačí pouze eliminace protihráčů, jindy budete muset zneškodnit bombu nebo jen ubránit své území. I díky neustálému točení úkolů se nestane, že by se tento režim jen tak ohrál. Navíc máte i motivaci hrát dál, protože za vaše úspěchy se vám odemykají nové postavy, vylepšení a další bonusy, které pak při hraní oceníte. Ačkoliv se multiplayeru moc nevěřilo, je velmi zábavnou a návykovou částí, od které se budete dostávat jen hodně těžko.

Když se podíváte na okolní obrázky, grafická prezentace se musí prostě líbit. Je až s podivem, co vše je dnes ještě možné vytvořit na několik let staré konzoli. Prostředí má spoustu detailů, stejně tak postavy, které navíc mají perfektní animace. Do toho si přidejte všelijaké efekty, ať už třeba povedenou destrukci prostředí, případně další výbuchy. Rockstar vyždímal konzole do poslední kapky. Možná až moc tlačil na pilu, protože v několika situacích zazlobí framerate a hru dost zpomalí (testováno na Playstationu 3). Nikdy se ale nestalo, že by měl pokles frameratu zásadní dopad na hratelnost. Všímavější si ovšem zpomalení všimnou. Na špičkové úrovni je i ozvučení a skvělý hudební doprovod s nezapomenutelným titulním songem, který vám bude v hlavě hrát ještě hodně dlouho. Na profesionální úrovni je i dabing, zvláště namluvení Maxe Payna se povedlo na jedničku.

Policista Max Payne se vrátil v ohromující formě a Rockstar opět dokázal, že ačkoliv mu vývoj mnohdy docela trvá, dokáže vydat špičkovou hru, na kterou hráči jen tak nezapomenou. První díly nasadily sice laťku pořádně vysoko, ale třetí Maxovo dobrodružství je dokázalo překonat, a to jak po stránce příběhu, tak i vynikající akční hratelnosti. Vedle skvělé singleplayerové části je tu i povedený multiplayer a arcade režim, u něhož se dají prosedět další hodiny. Max Payne 3 je jednou z nejlepších akčních her této generace a určitě i zamíchá na konci roku s rozdáváním cen.