Recenzovaná verze: PlayStation 5

Když jsem dohrál původní Marvel’s Spider-Man, ihned jsem se začal opravdu hodně těšit na pokračování. Pokud jste hru hráli, asi víte proč. Na druhém dílu se už s největší pravděpodobností pracuje, ale na pokračování příběhu Petera Parkera si budeme muset ještě nějakou chvíli počkat, protože Marvel’s Spider-Man: Miles Morales na něj nijak nenavazuje. Tedy, zaměřuje se na Milese Moralese, který přišel v původní hře k pavoučím superschopnostem, ale nebyl mu věnován takový prostor, jaký by si zasloužil. A určitě je dobře, že se vývojáři rozhodli mu věnovat samostatnou hru, tedy spíše spin-off. Ten byl svým rozsahem přirovnávám třeba k Uncharted: The Lost Legacy, ale ve výsledku je určitě daleko větší.

Hned na začátku se dozvíte, že Peter Parker odjíždí se svoji láskou Mary Jane Watson na pracovní cestu do Evropy. Ochranu tak přenechá ještě dost nezkušenému Milesovi, který se přestěhoval i se svoji matkou do Harlem, kde se začne schylovat k hodně nepěkným věcem. Popravdě nechci zabíhat do podrobností, protože vývojáři moc dobře věděli, proč prozradit před vydáním naprosté minimum. Já jen mohu říci, že příběh rozhodně nezklame, je kvalitní, má řadu silných momentů i zvratů, takže fanoušci budou určitě maximálně spokojeni. Zvláště, když je čeká opět scéna po titulcích, která nemůže nikoho nechat v klidu.

Hlavní hvězdou příběhu je bez jakýchkoliv debat Miles Morales, který není vyobrazen jako silný hrdina, ale jako člověk, který se zajímá o svoji rodinu i přátele, má řadu problémů a trápí se, že kvůli svému tajemství nemá čas na nic jiného a musí kolikrát i lhát. Působí opravdu lidsky a je lehké se proto vžít do jeho kůže a neskutečně mu fandit, dokonce jsem si během hraní říkal, že je napsán lépe jak Peter Parker z původní hry. Ony dobře napsané jsou ale i další postavy, které během hraní potkáte, čemuž dopomáhají i chytře napsané dialogy, řada emotivních scén i velmi dobrý dabing, takže si budete kolikrát připadat, jako když sledujete nějaký velmi dobrý akční film. 

Už v předchozím díle každý obdivoval parádně zpracovaný Manhattan se spoustou zajímavých míst. Protože Marvel’s Spider-Man: Miles Morales není regulérním druhým dílem, ale spin-offem a zároveň velkým samostatně hratelným rozšířením, vývojáři ze studia Insomniac Games vzali původní mapu. Jen celý Manhattan pokryly sněhem, takže má nyní úplně jinou a nutno dodat, že naprostou kouzelnou atmosféru. Protože jsem hrál na konzoli PlayStation 5, mohl jsem obdivovat více chodců na ulicích i více projíždějících aut, takže najednou jsem měl opravdu pocit, že město žije svým životem. Nepůsobí prázdným dojmem, navíc díky výkonnému hardwaru je větší dohled, takže při rychlém pohybu se mi nestalo, že by se chodci nebo auta dočítaly. V komentářích pod videi jsem se dočetl, že Marvel’s Spider-Man: Miles Morales vypadá jen o trochu lépe, jak originál na PS4. Jedna věc je, že videa vám nikdy neukážou takovou kvalitu, jako když hra běží na televizi, a zadruhé právě ono prakticky nulové dočítání objektů je něco, co působí opravdu next-gen dojmem a dělá onen velký rozdíl. Navíc díky rychlému SSD disku trvá nahrání uložené pozice necelé dvě vteřiny, a stejně na tom je rychlé cestování.

Když jsem se poprvé s Milesem zhoupnul po městě, nešlo si nevšimnout parádních animací a od Petera odlišný pohyb, který je takový živelnější a neohrabaný, což k této postavě popravdě dost sedí. Soubojový systém do značné míry vychází z prvního dílu, takže Miles umí různá komba, uskakovat protivníkům nebo po nich házet nejrůznější věci, které se nacházejí v jeho okolí. Skvělé jsou i finální zakončovací údery. Soubojový systém je dostatečně komplexní a rozmanitý, aby jen tak neomrzel. Postupně si do něj odemykáte další možnosti, navíc oproti Peterovi se Miles může spolehnout i na své schopnosti spojené s bioelektřinou. Když se mu nabije ukazatel energie, může se pomocí něho nejen léčit, ale i sesílat na protivníky hodně silné elektrické úkoly, které soubojový systém solidně obohacují a dělají zábavnější i samotné souboje. Elektřinu Miles nevyužívá jen během boje, ale také pro řešení několika lehčích hádanek, které mu zkříží cestu během hlavních misí.

Řešit vše hrubou silou je fajn, ale Miles umí likvidovat protivníky i pěkně potichu. Stealt systém je povedený, navíc má Miles oproti Peterovi v zásobě několik novinek, které mu tuto aktivitu usnadní. Třeba možnost se na malou chvilku zneviditelnit. Ostatně neviditelnost je důležitou součástí i během přímých střetů, protože zmate protivníky, kteří tak začnou kolikrát běhat po úrovni a střílet kolem sebe jako smyslů zbavení. Většinou budete potkávat jednotky dvou znepřátelených frakcí, ale dojde i na pár velmi dobře zpracovaných bossovských střetů. Během první poloviny jsem měl trochu strach, jestli nějaký vůbec bude, ale druhá půlka vše vrchovatě vynahradila.

Jak budete plnit zajímavé, rozmanité a dobře zpracované hlavní mise, které jsou prošpikované parádními filmečky, budete postupně levelovat. Pokud jste hráli první díl, tak zhruba víte, co vás čeká. Základy vývojáři jen převzali a prakticky na ně nesahali, takže vás čeká klasický strom s dovednostmi, do kterého investujete nastřádané body. Nechybí ani možnost odemykání nových kostýmů, kterých je docela slušné množství. Jednotlivé obleky už nemají speciální vlastnosti, ale každý odemkne jeden modifikátor, který můžete následně vložit do jakéhokoliv obleku, což je fajn. Fanoušky určitě potěší přítomnost obleku z animáku Spider-Man: Paralelní světy (Spider-Man: Into the Spider-Verse), který navíc zpřístupňuje modifikátor na trhaný pohyb jako ve filmu. Vytvořit něco takového není vůbec snadné, na což poukázalo hned po oznámení několik uznávaných animátorů na twitteru, ale výsledek je vážně parádní.

Před vydáním se hodně spekulovalo, jak dlouhý Marvel’s Spider-Man: Miles Morales vlastně bude. Půjde jen o malou jednohubku na pět hodin nebo něco delšího? Jsem rád, že vývojáři nezklamali a naservírovali nám spin-off, který sice není tak dlouhý jako původní hra, ale délkou fanoušky určitě nezklame. Hlavní příběhovou kampaň jde dohrát za nějakých 10-12 hodin podle toho, na jakou obtížnost ji rozehrajete. Následně ale pro vás nemusí nic končit, protože jako v původní hře tu jsou připraveny i další aktivity, abyste nemuseli virtuální New York opouštět. Novinkou je Milesův mobil, přesněji aplikace Váš dobrý soused Spider-man, do níž mu lidé posílají prosby o pomoc. Po přejetí prstem po touchpadu se tak dostanete k seznamu vedlejších misí, ale i dalším aktivitám či pouličním zločinům, kterým byste měli věnovat pozornost. Dobrou zprávou je, že i vedlejší mise jsou zábavné a propracované, stejně jako další aktivity, které jsou navíc rozmanitější jak v původní hře. Je vidět, že vývojáři poslouchali zpětnou vazbu fanoušků a už nyní na ní zareagovali tím nejlepším způsobem. Do toho nechybí ani sbírání různých sběratelských předmětů nebo skrytých nahrávek, případně čištění základen nepřátel. Ano, základní linka vám zabere nějakých dvanáct hodin, ale zábava rozhodně nekončí. Navíc už od prvního dne nechybí možnost New Game+.

Vývojáři ze studia Insomniac Games vždy tvrdili, že hra Marvel’s Spider-Man: Miles Morales je ve vývoji od základu pro konzoli PlayStation 5, ačkoliv následně oznámili i verzi pro PlayStation 4. Já můžu říci, že v tomto určitě nelhali, protože pokud je nějaká hra, která ukazuje sílu nové konzole Sony, je to právě tato. Marvel’s Spider-Man: Miles Morales vypadá prostě a jednoduše fantasticky ve Fidelity módu, protože se opírá o 4K rozlišení, velké množství detailů a hlavně podporu pro Ray-tracing, takže se vše krásně leskne a v oknech vidíte dění kolem vás v reálném čase. Tady jsem si vůbec poprvé uvědomil, že hraji něco, co by na předchozí konzolové generaci nebylo možné, protože skok ve vizuální kvalitě je obrovský, což pak pomáhá tomu, že virtuální New York ožívá na televizní obrazovce jako nikdy dříve. Jediné, co trochu zamrzí, je to, že se vývojářům v tomto režimu nepodařilo dosáhnout na 60fps a uzamkli ho proto na 30fps. Kdo ovšem oželí Ray-tracing, může si zapnout hru v Performance módů, a užít si hru v 60fps. Navíc v naprosto stabilních nutno dodat, k mírným poklesům dochází opravdu minimálně. I v tomto módu hra vypadá moc pěkně, vlastně stejně jako ve Fidelity, akorát chybí Ray-tracing a několik detailů. Pochválit musím vývojáři i za fantastické ozvučení a opět kvalitní soundtrack, který vás do komiksového světa pomůže vtáhnout a nepustí. Marvel’s Spider-Man: Miles Morales je jasnou odpovědí na to, jak moc se liší hry pro současnou a nex-gen konzoli. Rozdíl je obrovský. 

Možná se ptáte, jak Marvel’s Spider-Man: Miles Morales využívá gamepad DualSense. Popravdě, implementace není tak skvělá, jako u Astro's Playroom. Vývojáři si hrají jen se silou vibrací ve vybraných scénách, případně během pohybu po městě, a adaptivní spouště využívají ještě méně. Určitě bych ocenil, pokud by podpora byla výraznější, ale na druhou to vývojáři vynahrazují jinými přednostmi, a že jich Miles Morales má.

Původní Marvel’s Spider-Man pro PlayStation 4 i u nás zaznamenal obrovský úspěch a určitě se na něm podílela i povedená česká lokalizace. Dlouho byla otázka, jestli české titulky bude obsahovat i Marvel’s Spider-Man: Miles Morales, ale nakonec jsme se dočkali a já mohu říci, že jsou opět kvalitní a hru si tak mohou užít naprosto všichni fanoušci, ať už umí anglicky nebo ne. Přeloženy jsou filmečky, rozhovory i samotný interface, takže vše důležité.

Když byla v červnu hra Marvel’s Spider-Man: Miles Morales oznámena a ani zástupci Sony moc nevěděli, o co se vlastně jedná, nikdo určitě nečekal, že se konce roku dočkáme takto parádního blockbusteru, jemuž nechybí téměř nic. Má kvalitní příběh, skvěle napsaného hlavního hrdinu i další vedlejší postavy, k nimž si během hraní uděláte silná pouta, a hlavně výbornou akci se spoustou nezapomenutelných okamžiků zabalenou do ohromujícího audiovizuálního kabátku, který ukazuje výkon konzole PlayStation 5. Marvel’s Spider-Man: Miles Morales by si neměl nechat ujít žádný fanoušek prvního dílu, komiksů nebo akčních her.