Mad Max

recenze  86
Martin Šmíd, 4. 9. 2015 16:05
V letošním roce vtrhl do kin nový Mad Max, kterého osobně považuji za jeden z nejlepších akčních filmů posledních několika let. Není divu, že s touto velkou událostí se Warner Bros. rozhodl připravit videoherní zpracování, které navíc svěřil do rukou vývojářům z Avalanche Studios, a aby toho nebylo málo, do vývoje nasypal nemalou částku peněz. Vývojáři ze zmíněného studia mají s velkými hrami v otevřeném světě velké zkušenosti, proto se každý fanoušek začal hned těšit, že si po filmu užije ještě velké videoherní zpracování. První dojmy byly docela nadšené, jestli nadšení vydrželo i po zahrání finální verze, na to se nyní dočtete odpověď.

Testovaná verze: Xbox One

Vývojáři z Avalanche Studios měli na vývoj videoherního Mad Maxe několik let a navíc nemusel být dokončena na premiéru filmu, čímž se tedy hodně liší od jiných podobných licencovaných záležitostí, které většinou dopadnou, no prostě blbě. Už po několika minutách zjistíte, že Mad Max je svoji produkcí opravdu někde jinde, vynaložené peníze jsou hodně viditelné na každém kroku, ale sem tam si nejde nevšimnout, že i tak to občas docela drhne. Videoherní Mad Max nijak nenavazuje na žádný film, vývojáři přišli s vlastním pojetím, které si ale drží velmi dobrou atmosféru, která je věrná filmové předloze. Hned na začátku jsme svědky, jak se Max setká s šéfem místního gangu, který si říká Scabrous Scrotus. Moc dobře nedopadne, jeho auto je zničeno a on téměř zabit. Naštěstí ze všeho unikne, přičemž si ho hned všimne mechanik Chumbucket, který uvěří v schopnosti Maxe postavit legendární automobil Magnum Opus, ale pochopitelně se vše bude točit hlavně kolem pomsty. Samotný příběh je určitě slušný, i když hlavně v první půlce se spíše táhne a nic moc zajímavého nepřinese, to ve druhé už vývojáři pořádně dupnou na plyn a nechybí ani několik docela velkých zvratů. Jen možná trochu bude vadit, že během hraní nepotkáte žádné více charismatické postavy, spíše si je budete pamatovat jako bezejmenná NPCčka. Hlavně zamrzí naprosto zabitý potenciál Hope, která se od filmové předlohy hodně liší a není tak výrazná, jak by každý čekal.

Mad Max není žádná lineární záležitost, vývojáři se rozhodli vytvořit hru s otevřeným světem, který bude představovat velké hřiště s nejrůznějšími možnostmi. Začnu prostředím, které se vývojářům povedlo a ačkoliv se hra odehrává na poušti, ta je ztvárněna velmi dobře, navíc bych i řekl, že se nic neopakuje, co lokace, to i trochu odlišný design, takže v tomto jsem určitě spokojen. Poušť navíc není tak prázdná, jak by se mohlo zdát, samozřejmě nemá stovky NPC postav na metr, ale projíždí jí nepřátelé, docela často, kteří dokážou zatopit, a navíc obsahuje opravdu nepřeberné množství úkolů, které když začnete plnit, můžete jimi ovlivnit, jaký vliv bude mít v dané lokaci nepřítel. K tomu se ale ještě dostanu. Protože se hra odehrává na poušti, vývojáři se rozhodli, že ji pojmou trochu survival stylem, takže hlavně na začátku je nutné hledat benzín, ale také vodu, díky níž je možné si doplnit zdraví. Postupně o tento pocit přežití trochu přijdete, což je možná škoda, každopádně hratelnost je tímto ovlivněna po celou dobu.

Už na první pohled vás určitě zaujme velikost mapy a docela dost úkolů, které v ní můžete plnit. Když se ale podíváte podrobněji, zjistíte, že druhů úkolů je pár, prakticky se scvrknou jen na takovou tu nudnější vatu, kterou rád používá třeba Ubisoft, takže budete ničit totemy, sbírat součástky, což je zde měna, které není nikdy dost, a sem tam přijde na řadu, závod, zabrání základny či nějaký ten souboj s konvojem. Poslední dvě aktivity patří k tomu lepšímu, co Mad Max nabízí, hlavně ono zabírání základen, což je i celkem výzvou, ale samozřejmě něco vyloženě propracovaného nečekejte.

Proč zmiňuji hned na začátku vedlejší aktivity? Ty jsou totiž spjaty hodně s první polovinou hry, protože je musíte plnit, abyste nasbírali dostatečný počet peněz, případně snížili vliv protivníka v dané lokaci, a tím se tak posunuli dále. I díky tomu je první polovina hry dost pomalá a postupně vše začne nudit. Pokud ovšem vydržíte, druhá polovina má daleko lepší tempo, hlavně budete plnit větší hlavní úkoly s dobrou atmosférou, což samozřejmě podporuje i velmi kvalitně psaný příběh v druhé polovině. Ke slovu se navíc dostanou i bossové, kterých sice není tolik, ale hratelnost oživují a souboje s nimi vyžadují určitou taktiku, jen mačkáním jednoho tlačítka je neporazíte.

Vedlejší úkoly se opravdu hodně opakují a začnou nudit, jak jsem zmínil na začátku, a kromě občasného posunu v příběhu nemají na děj velký vliv, prakticky žádný. Co se ale určitě vyplatí, je hledat součástky po pustině, abyste mohli upgradovat jednotlivé pevnosti. Ačkoliv Max nikdy nebude pevnosti vlastnit, může je vylepšit a získat určité bonusy, jako je doplnění zdraví či benzínu před každým odjezdem, rovněž skvělé je doplnění munice do vozidla, která je hodně vzácná a hlavně v pozdějších fázích ji budete hodně potřebovat, třeba při útočení na základny protivníků. Skvělá je inovace i sbírání věcí ze zabitých nepřátel či zničených vozidel jen přejetím, čímž si ušetříte čas. Tyto upgrady se tedy vyplatí plnit, hraní následně hodně ulehčí a udělají ho příjemnější.

Pokud nepočítám možnost odemknutí rychlého cestování, budete většinou jezdit ve svém autě, které jde postupně vylepšovat, dělat ho odolnější, lépe ovladatelné a hlavně tedy z něj jde udělat daleko lepšího soupeře pro ostatní díky větší síle a nejrůznějším zbraním, protože souboje s auty patří k hlavním částem hry, a nutno dodat, že k nejlepším. Ať už jde o závody nebo souboje s konvoji a zabíjení tak důležitých postav, souboje jsou po celou dobu hraní zábavné a nenudí, prakticky jsou vždy takovou tou odměnou, kterou si maximálně užijete.

Zatímco souboje ve vozidle jsou výborné a dalo by se říci i originální, vývojáři nebyli přehnaně odvážní se soubojovým systémem na blízko, který v hodně věcech připomíná ten z Batmana, možná ho i vývojáři i zkopírovali. Problém ovšem je v tom, že zatímco netopýří hrdina uměl nepřeberné množství komb, které se postupně učil, Max mu v tomto konkurovat nemůže, takže soubojový systém je sice plně funkční a některé zakončovací údery jsou brutální a radost na ně pohledět, ale chybí mi ona rozmanitost a jak brzy zjistíte, i ladnost. Po většinu hry je tedy prakticky stejný, což vidím trochu jako mínus, ostatně souboje jsou díky němu po celou dobu naprosto stejné. Na druhou stranu, vrhnout se bez rozmyslu na protivníky nevede nikdy k úspěchu. V hloučku protivníků je vždy nutné vykrývat údery a ve správný čas zaútočit. Ano, je možné si na určité protivníky udělat taktiku, ale protože se nejedná jen o jednoduché mačkání jednoho tlačítka a je nutné uskakovat a krýt se, rozhodně nezačnou souboje nudit nebo být rutinní záležitostí. Co jen trochu bude vadit, je kamera, která by si zasloužila ještě větší péči.

V předchozích odstavcích jsem zmínil, že je možné vylepšovat pevnosti, ale také vozidlo, před nímž si pak protivníci budou muset dát pořádný pozor. Jak ale plníte řadu misí, ať už hlavních nebo vedlejších, případně další aktivity, skáčou vám speciální body, které následně můžete u obchodníka nakoupit upgrady pro samotného Maxe. Nejde o něco propracovaného, ale upgradovací systém funguje dobře, je pochopitelný už od první vteřiny. Maxovi navíc můžete zvednout odolnost a další atributy ještě nákupem správného oblečení, které si nejdříve musíte odemknout, jsou tu ale i čistě kosmetické věci jako účesy, vlasy a tak dále.

Videoherní Mad Max byl ve vývoji několik let a vlastně se s ním počítalo ještě na předchozí konzolovou generaci, což se trochu podepsalo na vizuální kvalitě. Určitě Mad Max neohromí odlišením textur nebo nějakou přehnanou detailností, čemuž napomáhá i fakt, že se odehrává na poušti. Co je ovšem velmi dobré, je umělecký styl, ten se vývojářům povedl a maskuje stáří enginu, stejně tak potěší některé grafické efekty, hlavně výbuchy případně pouštní bouře, která nikdy nevypadala lépe. Zatímco grafika je celkem slušná, co bude vadit, je framerate. Ten hlavně ve druhé polovině docela hapruje během jízdy po poušti, což samozřejmě docela dost ovlivňuje následný zážitek. S optimalizací si měli dát vývojáři více práce, možná se mohli jít přiučit ke svým kolegům stojícím za posledním Batmanem. Ti by jim určitě ukázali, jak se optimalizuje pro konzole. Celkem nevýrazný mi přišel i hudební doprovod, prakticky si nyní nevzpomenu na žádnou skladby, to kvalitní je ovšem ozvučení, zvláště s kvalitním hardwarem si hru maximálně po této stránce užijete.

Mad Max toho na začátku naslibuje hráči docela dost, ale následně trochu zklame rozmanitostí vedlejších úkolů, které nejsou navíc tak zábavné a ovlivňují tím i hlavní příběhovou část. Pokud ovšem vydržíte, příběh se rozjede a zlepší se i hratelnost, ve druhé polovině jde velmi dobrou akční jízdu s napínavými souboji, od níž se odtrhnete až po závěrečných titulkách. Je škoda, že takovou kvalitu hra nemá po celou dobu, takže ji mohu doporučit jen fanouškům předlohy, ostatní musí nákup pořádně zvážit, zvláště když tu je o dost kvalitnější japonská konkurence. 

Mad Max

ps4xone
Warner Bros. Interactive Entertainment, Avalanche Studios
Datum vydání hry:
2. 9. 2015
Žánr:
Puzzle, Závodní, Adventura
KARTA HRY
7/10

Komentáře