Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Ačkoliv nový Kirby lákal na řadu herních novinek, které opravdu přináší, a ještě se o nich rozepíši, po pár krůčcích jsem zjistil, že pořád staví na svých léty osvědčených základech. Ve výsledku tak jde o celkem standardního zástupce žánru plošinovek, v němž se skáče, jednoduše bojuje s protivníky nebo se překonávají různé překážky, jenž je určen hlavně pro menší publikum na konzoli Nintendo Switch. To ovšem neznamená, že by se dobře nebavili ani dospělí hráči, kteří třeba se značkou vyrůstali, a Kirby je pro ně jedním z nejoblíbenějších hrdinů. Pořád si zachovává svoji hravost a má slušný tah na branku.

Hra Kirby and the Forgotten Land má dle očekávání celkem jednoduchý příběh. Kirby je vržen do zcela nového, na první pohled post-apokalyptického světa, který se hodně liší od jeho předchozích výletů. Přátelé Kirbyho, kteří zde žijí a jsou pojmenováni jako Waddle Dees, byli uneseni, a jak určitě tušíte, jeho úkolem je jejich záchrana. Je tu tedy použitá tradiční Nintendo formule, kdy Mario zachraňuje princeznu Peach, a přitom se musí vypořádat s celou řadou překážek. Kirbyho čeká v podstatě nemlich to samé. Je možná škoda, že příběh, jenž zde hraje opravdu až ty poslední housle, je takto jednoduchý a vývojáři se nepokusili napsat něco zajímavějšího. Naštěstí to vynahrazují hratelností.

Celkově je hra rozdělena na šest speciálních světů, které nabídnou ruiny našeho světa, vodní svět, poušť nebo zamrzlé pustiny, takže jde vlastně o takovou klasiku nejen plošinovek od Nintenda. V tomto hra moc nepřekvapí, ale jednotlivé světy jsou zdařilé a hezky navržené, takže je radost v nich skákat, likvidovat nepřátele a vůbec se po nich pohybovat. Osobně bych ale přivítal, kdyby byly větší a nabízely větší možnosti pro průzkum. Ostatně tohle jsem od Kirbyho nového dobrodružství očekával, ale bohužel jde spíše o hodně lineární záležitost, v níž hlavní hrdina jen výjimečně zahne mimo vyznačenou cestu, pokud je tam zrovna něco ukrytého. Jednotlivé úrovně vybíráte z hlavního rozhraní, které zastupuje malá mapa. Na ní si můžete vybrat, zda se vydáte na hlavní úkoly nebo na vedlejší výzvy.

Každá úroveň nabízí kromě hlavního úkolu také dílčí menší výzvy, které je možné plnit, zpříjemnit si s nimi hraní a trochu prodloužit herní čas. Ty plníte tak, že na ně buďto náhodně přijdete nebo se vám postupně načítají během úrovně. Převážně tyto úkoly spočívají třeba v tom, že musíte najít 5 nějakých předmětů, dovést 5 kachniček k jejich mámě nebo zlikvidovat bosse bez toho, aby vás zasáhl. Splněné vedlejší úkoly pak vedou k odměně v podobě herní měny nebo nalezení skrytých Waddle Dees.

Další vedlejší aktivitou je již zmíněné získání dostatečného počtu Waddle Dees. Pokud jich totiž zachráníte dostatek, tak můžete otevřít různé domy a obchody v základní vesničce Waddle Dee Town, která slouží i jako jakási základna, do níž je možné se vracet. Díky tomu, že ji postupně rozšiřujete, si tak můžete vyzkoušet různé bonusové aktivity v podobě celkem jednoduchých zábavných miniher, mezi nimiž je třeba roznáška pošty, rybaření nebo servírování jídla hladovým zákazníkům. Přítomna je ale i bojová aréna i možnost zopakovat si souboje s bossy. Tyto minihry vás mají spíše pobavit a doplnit hlavní část, ačkoliv je ale pravda, že jejich pozdější části jsou i na rozdíl od zbytku hry docela náročné a vyžadují i trochu toho snažení.

Kirby navštíví řadu krásných úrovní, v nichž ale není sám. Společnost mu dělají rozmanití protivníci. Na ty Kirby defaultně útočí tak, že spolkne předmět nebo protivníka, a toho následně vyplivne. Pokud se mu ovšem dostane do pusy specifický nepřítel, dokáže využít jeho specifické vlastnosti pro další boj. Může se tak po dalších protivnících ohánět s mečem, ale také po nich házet disky, případně chrlit oheň nebo ledový dech. Výhodou je, že tyto schopnosti lze postupně vylepšovat, což zvyšuje poškození uštědřené nepříteli. Kromě bojových dovedností jsou tu i speciální Mouthful Mode, které patří k největším herním novinkám hry Kirby and the Forgotten Land. Nově se totiž Kirby může stát autíčkem, dopravním kuželem, automatem na pití nebo třeba rogalem. Veškeré tyto předměty pak lze využít k dalšímu postupu, takže zatímco s pomocí autíčka může jezdit po úrovni, jako automat plivat plechovky. A to je jen začátek, nechci zbytečně spoilerovat.

Hratelnost je díky novým schopnostem určitě rozmanitější než v minulosti, protože je možné překonávat překážky i bojovat s protivníky novými zajímavými způsoby. Co se mi ovšem moc nelíbilo během hraní, tak jsou bossové. Ačkoliv mají jinačí design, na jejich porážku prakticky stačí jen jedna jediná jednoduchá taktika. Dokázal bych si představit, že v tomto budou bossové originálnější, protože takto do nich jen bušíte, čímkoliv to jde, dokud neleží na zemi a Kirby nekřepčí před osvobozenými Waddle Dees. Jeden boss se navíc opakuje ve hře vícekrát, což také není zrovna ideální.

Z čeho jsem byl trochu překvapen, je už výše zmíněná jednoduchost. Hra totiž nepředstavuje během základního dobrodružství skoro žádnou výzvu, a to ani na druhou těžší obtížnost (první je určena pro naprosté nehráče nebo malé děti). Po celou dobu jsem hrál na vyšší obtížnost a zemřel zhruba třikrát, z čehož dvakrát kvůli své hlouposti a nepozornosti. Hodně nízká obtížnost má pak velký vliv na herní dobu. Hru jsem dokončil za zhruba 7 hodin, během kterých jsem plnil hlavně základní část, ale sem tam jsem si dal i nějakou tu minihru. Při plnění všeho se může hra protáhnout na dvojnásobek, ale je třeba počítat s tím, že se může dostavit lehký stereotyp. 

I když je celá hra Kirby and the Forgotten Land navržena spíše pro jednoho hráče, je možné ji hrát i v kooperaci, kdy druhý hráč se chopí malého Waddle Dee, takže nedisponuje takovými možnostmi jako Kirby. To ale ve výsledku moc nevadí, protože v kooperaci je hra ještě zábavnější a užil jsem si při ní spoustu srandy.  

U většiny Nintendo her jsem poměrně nadšený z toho, že dokážou i na konzoli Nintendo Switch vyčarovat velmi pohlednou vizuální prezentaci. U Kirbyho tomu není jinak. Hra je krásně barevná a svým způsobem vypadá roztomile, ale občas jsem si i všiml, že některé prvky nejsou tak dotažené a zdálo se mi, že je vývojáři dokonce odflákli. Na to, že je hra spíše koridorovou záležitostí, tak některá pozadí ve hře i určité textury nejsou zase tak pěkné a trochu připomínají hry před deseti lety. Je však třeba brát ohled na to, jakým hardwarem Switch oplývá. Osobně jsem proto hrál hru raději v handheldovém režimu, kde tolik nevyniknou některé horší textury, jako tomu je při hraní na velké televizi. Hudební doprovod je pěkný a mění se s jednotlivými úrovněmi. To je jistě fajn, ale jednotlivé úrovně by mohly mít více než jen jednu skladbu, protože ta se při delším procházení začne trochu opakovat. Dabing ve hře Kirby and the Forgotten Land téměř chybí. Nadabováno je jen pár vět, ale ty bohužel nepatří hlavnímu hrdinovi.

Možná se může z finální známky zdát, že jsem si hru Kirby and the Forgotten Land moc neužil, opak je ale pravdou. Hra je to hezká, má kvalitní hudební doprovod, moc příjemně se hraje a člověk si u ní po těžkém dni dobře odpočine. Nové herní mechaniky navíc do ní pěkně zapadají a obohacují kvalitní herní základ předchozích dílů. Jen je škoda, že když už se vývojáři rozhodli pro evoluci Kirbyho, nedokázali ji úplně dotáhnout. Mohli být v některých věcech odvážnější, stejně tak mohli přinést zajímavější souboje s bossy a otevřenější světy. Nic ale nemění na tom, že hru mohu doporučit, a pokud se ji rozhodnete hrát celou v kooperaci, můžete si klidně bodík k hodnocení přihodit.