Killzone: Shadow Fall

recenze  79
Martin Šmíd, 6. 12. 2013 16:15
Možná si ještě vzpomenete, jak vysoká očekávání se vkládala do prvního Killzone na Playstationu 2. Ve výsledku se sice jednalo o dobrou střílečku, ale tak nějak se čekalo více. Vše vývojáři z Guerrilla Games napravili na Playstationu 3, kde oba dva díly Killzone patří k nejlepším akčním hrám. Trochu překvapením určitě je, že nový díl Killzone: Shadow Fall vychází hned na launch konzole Playstation 4. Jestli jde o důstojného nástupce předchozích dílů, nebo jen rychlou jehlou spíchnutou záležitost, na to vám nyní dáme odpověď.

Ani po třiceti letech se nic nezměnilo
Pokud jste hráli někdy předchozí díly Killzone, tak jistě víte, že ačkoliv se vše odehrává v jistě zajímavém univerzu, vývojáři nikdy nedokázali příběh nastavit na takovou úroveň, aby byl více zajímavý. V Killzone: Shadow Fall je vidět, že se právě na příběh hodně zaměřili, podřídili mu celou řadu věcí a udělali spoustu změn, ale ve výsledku spokojenost ještě není zcela na místě. Vše se nyní odehrává třicet let po skončení třetího dílu, kdy Helghasti žijí jen několik metrů vedle svých velkých nepřátel z planety Vekta. Dělí je mezi sebou jen obrovská zeď, kterou je lepší nepřekračovat, i když sem tam se nějaký ten odvážlivec najde, a to u obou stran. Hlavním hrdinou je tentokrát Lucas Kellan, který už v dětství viděl onu velkou nevraživost mezi oběma národy, a ta se ještě prohloubí v jeho dospělosti, takže ho čeká hodně tuhý boj. Klasické klišé, které ovšem docela rychle odsýpá, má několik nečekaných zvratů a slušné tempo až po závěrečné titulky. Jen vedlejší postavy, které potkáte, by mohly být více propracovány, moc jich není, proto absence jejich větší hloubky bude vadit o to více. Také si mohli vývojáři pohrát s hlavní nepřátelskou frakcí, která vše rozpoutá.

V Killzone: Shadow Fall je rozdělen do deseti delších kapitol, přičemž každá vám zabere zhruba hodinu, takže si tak nějak můžete spočítat, na jak dlouho vám vše vydrží. Za sebe mohu říci, že jsem s délkou spokojen, zvláště když ji srovnám s konkurencí, ať už v podobě Call of Duty nebo Battlefieldu. Na rozdíl od ní je navíc vidět, že si vývojáři se singleplayerovou kampaní dali daleko více záležet, protože oba své konkurenty zábavností a hlavně rozmanitostí zadupává. Vývojáři před vydáním slibovali hlavně větší volnost, výsledek je v tomto diskutabilní, otevřených plácků je jen pár, ale když už jsou, najednou můžete více taktizovat a na nepřátele zkoušet pokaždé něco jiného. Jinak jde spíše o lineární záležitost, jako tomu bylo v minulosti, během níž ovšem vývojáři střídají rychlejší pasáže s pomalejšími, z čehož je velmi chutný mix, u kterého se nebudete ani na minutu nudit. Určitě mu dopomáhá jednak velké množství úkolů, ale také naprosto parádní design všech lokací, které navštívíte, ať už to jsou lesy poblíž velkého města, tak domov Helghastů. Jen těžko si na level design stěžovat, protože ten má Killzone: Shadow Fall parádní. Vývojářům se podařil vytvořit svět, který působí reálně a neslouží jen jako laciná kulisa, jako jsme toho byli svědky u mnoho jiných her podobného typu.

Tím hlavním jsou u first-person akcí střety s nepřáteli. Pokud jste hráli některý z předchozích dílů, asi tušíte, co vás zhruba čeká. Vývojáři základní mechanismus z větší části neupravili, a to je rozhodně dobře, protože přestřelky mají pořád skvělé tempo, jsou neustále napínavé a nepřátelé vás nutí se krýt a pomaleji postupovat. Naběhnout na nepřátele stylem Call of Duty rozhodně není příliš dobrý nápad, protože jednak jsou přesní, ale také dokážou dobře spolupracovat na bojišti, a kolikrát se mi stalo, že mně obklíčili a ustříleli. Umělá inteligence je tak na velmi dobré úrovni, jen sem tam si dovolí nějaký ten prohřešek vůči pravidlům. Abyste měli proti dobře vybaveným nepřátelům šanci, projde vám rukama celá řada zbraní, od samopalů až po brokovnice. Tady musím říci, že arzenál je naprosto standardní sérii, takže asi nepřekvapí. Pochválit ovšem musím samotnou střelbu, kdy každá zbraň se chová trochu jinak, trochu navíc kopou, takže je nutné střelbu dávkovat. Pocit ze střelby je tak velmi dobrý. Za to může velkou měrou i nový Dualshock 4, který je přímo designován pro hraní podobných akčních her. Kdo ho jednou vezme do rukou, jen těžko ho bude chtít měnit, to mi můžete věřit.

Samostatný odstavec si zaslouží velká zbraň hlavního hrdiny, která mu během hraní hodně pomáhá, a tou je OWL dron. Ten má čtyři režimy, přičemž je přepínáte jednoduše na touchapu Duaoshocku 4. Přepínání je skrze nový prvek gamepadu rychlý, plně intuitivní, takže se nemusíte bát, že se budete díky více ovládacím prvkům ztrácet, to se rozhodně nestane. Každopádně OWL dron pomáhá hlavně v boji, kdy dokáže celkem efektně likvidovat zástupy protivníků, ale i dokáže pomoc, když vás protivníci sundají. Ne vždy, jen pokud máte po ruce adrenalin. Jinak se hodí i k otevírání dveří, případně umí i omráčit nepřátele nebo vytvořit speciální štít, aby vás kryl. Také je možné za jeho pomoci překonávat velké vzdálenosti a slaňovat se. Jak vidíte, možností jeho využití je celá řada, a mohu říci, že právě tato létající hračka je asi největší inovací nového Killzone.

Multiplayer staví na pevných základech
Zatím jsem popisoval jen část pro jednoho hráče, kterou mnozí z vás zapnou jako první. Fanoušci ovšem moc dobře vědí, že to hlavní přichází až v multiplayeru, který byl v předchozích dílech velmi dobrý a svým stylem se odlišoval od žánrové konkurence. Je docela škoda, že se vývojáři rozhodli tentokrát vše trochu zrychlit, po vzoru oblíbeného Call of Duty, ale je také nutné dodat, že pořád jde o záležitost udržující si svoji vlastní tvář a nesnaží se jen bezhlavě kopírovat.

To je vidět hned na nabídce herních režimů. Tedy, zde ani tak klasické herní režimy nemáte, protože Warzones klade hlavně na hráče, aby si vytvořili hru podle své představy. Samozřejmě, nechybí tu klasické týmové přestřelky, při nichž se hraje na body, ale také na zabírání míst na mapě, search and destroy a tak dále. Skvělé určitě je, že do jednotlivých her můžete nastavit celou řadu nejrůznějších atributů, a přizpůsobit si ji co nejvíce k obrazu svému. Dokonce jde nastavit, aby se jedna hra skládala z několika kol, přičemž každé kolo bude mít úplně jinačí úkol. Nastavování je jednoduché, prakticky po několika minutách jsem byl schopen vytvořit zajímavou hru, do které se postupně připojovali další hráči. Pokud nechcete nic nastavovat, můžete si rychle vybrat některý z oficiálních Warzones zápasů, těch je velké množství, připojování do her je rychlé, během testování jsem se nesetkal s žádným problémem, který by stál za zmínku. Vše navíc běží stabilně, takže lagy jsem také nezaznamenal. K dobru můžu přičíst framerate, který se pohybuje většinou mezi 50 a 60 snímky, přičemž hra si pořád udržuje velmi pěknou vizuální prezentaci.

Pro hraní multiplayeru musíte mít předplatné Playstation Plus.

Pokud jste hráli některou ze současných akčních her v multiplayeru, tak jistě víte, že většina staví na XP systému, kdy za různé úkony dostáváte body a za ty následně levelujete a odemykáte si nové věci. V Killzone: Shadow Fall je ovšem všemu jinak, protože systém je založen na plnění menších úkolů během hraní, kterých je téměř 1600. Rozhodně zajímavý nápad, který i funguje a je hodně motivační, takže se budete chtít neustále zlepšovat a zkoušet něco nového. Za splněné úkoly si odemykáte spoustu novinek, které vám usnadní hraní, ať už třeba součástky pro zbraně, možnost nést druhou zbraň, lepší granáty, ale také nové schopnosti, které jsou důležité hlavně během hraní s lepšími hráči.

Jinak, co se týče tříd, ty byly od třetího dílu trochu překopány, ale určitě si tu najde každý tu svoji oblíbenou. Takovou tou základní třídou je Assault, který si poradí s každou zbraní na krátkou i střední vzdálenost, navíc se umí rychle pohybovat, dokonce si umí na pomoc přivolat útočného drona. To Scout je spíše válečník na delší vzdálenost, protože si libuje v používání odstřelovací pušky, navíc má tu výsadu se stát pro nepřítele prakticky neviditelný. Podpůrnou třídou je tu Support, který umí pomáhat kolegům na bojišti stavěním kulometných věží i zásobovacích boxů, takže je v týmu prakticky nepostradatelnou součástí. Jeho výhodou je, že se umí i teleportovat ke kolegům v tísni a často jim tak zachrání život. Všechny třídy jsou dobře vyvážené, mají své pro a proti, určitě si v nich každý vybere tu, která mu bude nejvíce sedět. U tříd jen doplním předchozí odstavec. Pro všechny máte na začátku odemknuty všechny zbraně, takže se můžete dát hned do jejich testování a vybrat si následně svého favorita.

Killzone: Shadow Fall nabízí v základu deset map, které jsou určeny pro maximální počet 24 hráčů. Mapy jsou spíše střední velikosti, určené hlavně k rychlým přestřelkám, při nichž nebudete mít ani chvilku na oddech. Designově se vývojářům povedly, přičemž se dají během několika minut dobře naučit, takže jsem následně neměl problém se v nich pohybovat, a přesně jsem věděl, kam jaká chodba vede. S mapami tak bude určitě každý spokojen, navíc vývojáři se už nechali slyšet, že pracují na nových, které navíc budou uvolňovat zcela zdarma. Tento rok to asi nebude, ale ten příští se určitě máme na co těšit.

Audiovizuální hostina
Na Killzone: Shadow Fall vás jistě hned na první pohled uchvátí naprosto neuvěřitelné vizuální zpracování, které na next-gen konzolích jen těžko hledá nějakou konkurenci. Rozhodně jde o nejhezčí first person hru, jakou jsem na své televizi viděl. Vše je naprosto precizně zvládnuté, od detailnosti prostředí, postav, až po skvělé nasvícení. Vývojáři si s vizuální stránkou hodně pohráli, navíc k dobru jim musím přičíst i framerate, který po většinu hry v singleplayeru jede mezi 30 až 40 snímky, takže vše je nádherně plynulé a ani v těch největších vřavách se hra nezačne škubat. Tady si možná poprvé budete říkat, jak je onen next-gen v rozlišení 1080p nádherný, a to je jen začátek. Na čem vývojáři dále ukazují sílu nové konzole, je také velmi dobrý hudební doprovod a pak výborné ozvučení, které vás doslova vtáhne na bojiště, pokud máte nějaké to slušnější domácí kino. Velmi dobrý je i dabing, o který se postaralo několik známějších herců.

Na začátku si možná řeknete, že Killzone: Shadow Fall je parádní tech demo, ale ani ona hratelnost není vůbec špatná, ba naopak. Ačkoliv singleplayer nemá, bůh ví jak kvalitní příběh, všechny mise dokážou skvěle zabavit, no a pak je tu vynikající multiplayer, u kterého prosedíte několik následujících měsíců, navíc má hodně velký potenciál do budoucna. Killzone: Shadow Fall tak jednoznačně můžu doporučit. Až budete kupovat Playstation 4, víte, jakou hru si k němu koupit. Užijete si ji, navíc se s ní budete moci chlubit návštěvám.

Killzone: Shadow Fall

ps4
SCEE, Guerrilla Games
Datum vydání hry:
13. 12. 2013
Žánr:
Střílečka
KARTA HRY
9/10

Komentáře