Nejprve začneme příběhem. Hra navazuje nakrátko hned na konec Killzone z PS2, takže se oblečete do kůže hrdiny zvaného Templar. Toho už také známe z jedničky (alespoň ti, co ji hráli nebo o ní něco více četli). Jak už to bývá, jste hrdina a bojujete za stranu ISA, neboli za ty hodné, proti Hellgastům, čili za ty velice zlobivé, kterým je potřeba naplácat na zadek pomocí olova. Ale neodbíhejme. V jedničce jste vyhráli velikou bitvu, ale Hellgasti teď vrací úder ve velkém. A opět na planetě Vekta. Jejich vůdcem je samotný generál Metrac, kterému se podařilo zajmout vysoce postavené důstojníky ISA, takže vám doslova tikají poslední vteřiny. A zde se dostáváte do hry vy. Důležitá osoba, jež se pustí na sebevražednou akci jako Rambo (ale ne s tak velkými svaly), aby zajatce zachránil. Průvodcem vám bude sličná Lugar, která vás bude provázet zbytkem hry. A jatka mohou začít. Sice bez prasat (ostatně kdo by chtěl chytit prasečí chřipku, že...), ale to nám nevadí.

A jak se to vlastně ovládá? Jak už bylo napsáno nahoře, pohled na hru je shora pod zvláštním úhlem. Tomu také odpovídá zpracované ovládání. Pohyb jedním joystickem je více než intuitivní, automatické zaměřování na nejbližšího nepřítele funguje na jedničku a ostatní kombinace tlačítek je také více než dobrá. Takže kde je vlastně chyba? Nikde. Kombinace pohledu a ovládání se ukázala jako skvělá volba a hře dodává svou jedinečnost a kouzlo.

Teď se jukneme na jednotlivé mise. Takže můžeme hned ze začátku pronést, že se jedná o naprosto klasickou kombinaci. Eskortování osob, dostat se tam a tohle zničit, a pak rychle zdrhnout, než to bouchne, někoho zachránit a podobně. Čili žádná extra velká inovace. Ale komu by to vadilo, když je to stále zábavné? Ale hlavně se nebojte, že se dostanete do jednoho kruhu, kde pořád děláte to samé dokola, až se vám z toho začne točit hlava. Přeci nejsme na kolotoči. Takže jsou mise postaveny tak, aby vždy bavily, byly něčím nové (náhle se změní priority úkolu), někdy hra dokonce vyžaduje i logický postup. Ale nebyla by to pořádná zábava bez vozítek. Takže se dostanete do lodiček, tanků a různých děl. Ale ne pořád, jen občas. Zde je i samotné ovládání vozidel vyřešeno intuitivně, takže se nemáte čeho bát.

Životy jsou důležitou součástí herního hrdiny, a ani nám se nevyhnou. A zde se musíme pozastavit nad účinkem nepřátelských zbraní. Ono, když si to na vás směřuje taková pěkná raketa z raketometu vašeho nepřítele a vy nestihnete uhnout, tak už čicháte ke kytičkám zespodu. O nic lépe na tom nejsou miny. Ne že byste je viděli už dávno, ale někdy se zjeví na poslední chvíli. A když na ni nechtěně šlápnete (ostatně neznám nikoho, kdo by na ni šlapal úmyslně), dostanete lekci létání zdarma. A co teprve pod křížovou palbou? Modlit se. Pokud jste ateisté, tak víru získáte. Tudíž opět smrt. Copak to letí vzduchem? Taková šišatá věcička bez pojistky, neboli smrtonoš. A že granáty používají, potvory! Ještě že máme checkpointy. Díky nim nemusíte opakovat celou misi od začátku, dokonce jich je ve hře více než komárů v létě (dokonce se na obrazovce zobrazí nápis "checkpoint", když jej dosáhnete). Ale ono když jste skoro mrtví a bez munice, vlezete do checkpointu, pracně se oživíte a najednou bum, mazej zpět na checkpoint. To pak tečou nervy. Lékárničky ve hře naleznete, ale není jich tolik jako munice, ale když je máte cíleně vyhledat, někoho to může rychle omrzet. Nesmíme zapomenout na speciální kufříky, které nám přidají kredity. A když jich posbíráte dostatek, tak si můžete otevřít novou zbraň, vylepšit tu stávající anebo koupit nové vybavení. Sice se těžko hledají, ale stojí to za to.

Graficky hra vypadá skvěle. Sice je vyvedena do temna, ale to jen přidává a atmosféře. Samotné zvukové efekty jsou také velice dobře zpracované a hudba se dá poslouchat. Vrhneme se na poslední, neméně důležitou část hry. Hra obsahuje i multiplayer. Ten má ve hře obrovský potenciál. Je velice povedený a k zábavě několika hráčů přes AdHoc síť stačí jen jedna kopie hry. Samotný příběh můžete hrát sami, anebo právě přes AdHoc síť s kámošem. Styl hry se tím kompletně změní. Věřte mi, mám to na vlastní kůži odzkoušené. A teď se přesuneme k on-line hraní. To v sobě ukrývá obrovskou sílu. Není nic lepšího, než pořádný deathmatch s vašimi kamarády. Tak se stane, že propaříte i celé odpoledne, ne-li celý den (pokud u toho vůbec vydržíte... a dá se to).

Takže celkový dojem je dle mého kladný. Hra je díky svému pohledu jedinečná a ovládání tak naprosto sedne. Příběh je chytlavý, jen je škoda situací, kdy vás hra nepotěší. Třeba právě ty trable s checkpointem nebo smrtelnou účinností. AI nepřátel je také na solidní úrovní (dokonce se i kryjí). Takže hurá na planetu Vekta.

Recenzi poskytl magazín PSP Revue http://gamer-revue.cz .