Kena: Bridge of Spirits

RECENZE 39

PS4 PS5

Konzolista
Hráči

Hodnocení hráčů

8/10 BonFire
10/10 Chaser91
9/10 Godfrey
9/10 Guru44
9/10 Kachlo
9/10 MigelCZ
8/10 NX217
9/10 Ryordan
10/10 Trewis
10/10 gamer83
 
 
Kena: Bridge of Spirits ( Kena: Bridge of Spirits )
9 10 1
Hodnocení hráčů: 8.93 z 10, hodnotilo 15 hráčů

Kena: Bridge of Spirits

Martin Pilous, 26.09.2021 10:10

Když byla před zhruba rokem na PlayStation eventu představena dobrodružná hra Kena: Bridge of Spirits, hned jsem se do ní zamiloval, takže jsem si následně její vydání hlídal jako oko v hlavě. I proto byl mrzutý z několikaměsíčního odkladu, původně se totiž s jejím vydáním počítalo na letošní jaro. Hra z trailerů zaujala uhrančivou grafickou stránkou, příjemnou atmosférou i charismatickou hlavní hrdinkou, umějící ovládat záhadná roztomilá stvoření. Mírným strašákem byl ovšem fakt, že na hře pracovalo opravdu malé množství lidí, neboť kalifornské studio Ember Lab patří mezi ty nejmenší, a navíc jde o jeho prvotinu. Ember Lab je tu sice s námi už od roku 2009, ale doposud se zaměřovalo zejména na tvorbu reklam a animací. Můžete ho znát třeba za povedený kratší filmeček Majora's Mask - Terrible Fate, inspirovaný slavnou sérií od Nintenda. Důležité ale nyní je, jak nakonec dopadla Kena, která tento týden konečně vyšla. To se dozvíte v mé recenzi.

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Autoři ze studia Ember Lab se rozhodli ve hře Kena: Bridge of Spirits vyprávět poměrně komorní až poklidný příběh, kdy se mladá dívka Kena, jakožto průvodce duší vydává do vesnice, kterou postihlo strašlivé neštěstí. Všichni obyvatelé byli doslova vymazáni ze světa a zůstala po nich pouze duchovní forma. Kena se tak vydává zjistit, co se vlastně stalo a jak dostat ony duše na druhý břeh. Příběh je v základu velmi jednoduchý a nenabízí žádné speciální zvraty, které by stály za zmínku. Tvůrci jedou na jemné a příjemné pohádkové vlně a nehodlají hráče zatěžovat podobnými velkolepostmi o záchraně světa a podobně. Je však škoda, že místní příběhové pozadí není trochu širší. Ostatně o samotné Keně se toho během hraní dozvíme opravdu dost málo a hra ani nemá potřebu se tím zabývat. Sice je lehké si Kenu oblíbit a zamilovat si ji, ale je škoda, že jsem se o ní nedozvěděl více informací.

První, co vás na hře zarazí, šokuje a překvapí, něž začnete hrát, tak je grafické ztvárnění. Screenshoty a videa dávaly vědět už dopředu, že nás čeká fascinující svět s neuvěřitelnými detaily. Mohu s nadšením prohlásit, že Kena se prezentovala výborně, ale to, co se rozběhne na samotné obrazovce je doslova nádhera. Každá lokace je precizně vymodelována a nabízí až úchvatné detaily s parádním filmovým nasvícením, na čemž je vidět, že mají vývojáři z Ember Labu zkušenosti s tvorbou reklam a animací. Technická stránka je prostě ohromující. Kena: Bridge of Spirits je jednoznačně jednou z nejkrásnějších her, jaká zatím na konzoli PlayStation 5 dorazila. Vizuál je doslova odzbrojující, až se nechce věřit tomu, že hra vznikla v tak malém studiu. Pokud tedy máte rádi graficky lahodné hry, tak Kena vám nesmí chybět.

Na výběr jsou dva režimy zobrazení. První běží v nativním 4K rozlišení při 30fps. Druhý režim se pak postará o plynulých 60fps při proměnlivém rozlišení. Při režimu kvality se dočkáte pohlednější podívané (hustší vegetace, vyšší rozlišení a lepší nasvícení), zatímco v režimu výkonu hra jede bez zaškobrtnutí na 60 snímků za sekundu. Z osobní zkušenosti mohu doporučit spíše hraní v 60fps i z hlediska příjemnosti sledování obrazu. Oněch 30fps je mnohem kvalitnější požitek, ale po delším hraní mi nebylo příjemné se na obraz v kombinaci s motion blurem koukat. Plynulejší zážitek tak nakonec zvítězil nad vizuální kvalitou, ale na druhou stranu musím podotknout, že v 60fps vypadá Kena pořád velmi dobře a jde o silný nadprůměr.

Jenže stačí grafické pozlátko na to, aby se hráč nechal hrou uhranout a nemohl se následně od ní odtrhnout? Nabízí Kena také něco víc v rámci dobrodružných akčních adventur ze třetí osoby? Zcela upřímně ne. Nepřináší hratelně nic, co už bychom neviděli v jiných hrách, takže rozhodně nejde o nějakou revoluci. Na druhou stranu ovšem veškeré herní mechaniky jsou zde vybroušeny a fungují perfektně, takže ve výsledku nevadí, že nejde v žánru o nějaký originální počin. S Kenou se vám postupně otevírá mapa, na níž plníte hlavní a dílčí úkoly. Podobně jako u posledního God of War se jedná o jednu mapu, kde jsou jednotlivé oblasti propojené mezi sebou a postupně se zpřístupňují, a to včetně různých zkratek a cestiček. Oblasti jsou doslova nádherné. Kromě hlavní vesnice jich navštívíte sedm a menší finální lokaci. Všechny si zamilujete a budete je obdivovat stále dokola. Navíc se postupně otevírají svatyně k cestování a je jich k dispozici skutečně dostatek.

Kena však není záležitostí jako například hry ze série The Legend of Zelda. Nehrozí tak, že byste v ní utopili desítky hodin. Jde si přímočaře svou cestou po předem vyznačených cestičkách a nejrůznější odbočky a skrýše jsou tu pouze kvůli pokladům a následně i trofejím. Hra se dá bez velkého zdržování dohrát do 10 hodin na snadnou nebo normální obtížnost. V případě vyšších obtížností vám pár hodin přiskočí. Pokud se však pokusíte ve hře splnit vše, tak tu máte další hodiny navíc, neboť vás mnohdy čeká poměrně kruté hledání a pakliže se rozhodnete pro platinovou trofej, tak se připravte na solidní sebetrýzeň. Za sebe mohu potvrdit, že na nejtěžší obtížnost je hra výslovně brutální a většina z vás určitě dobře ví o možnosti tuto trofej získat alternativně. Mohu potvrdit, že ještě v updatu 1.05 ji bylo možné získat snazší cestou.

Tím se dostáváme k obtížnosti hry a soubojům. Přiznám se, že něco takového jsem vůbec nečekal. Kena se podobně jako Ratchet tváří jako hra pro nejmenší. Jenže tak tomu opravdu není. Některé souboje jsou tak náročné, že je problém je zdolat pro občasného hráče už na střední obtížnost. Boj nabízí základní lehký a tvrdý úder holí, následně má Kena možnost se krýt a případně používat Roty (Kazíky). Postupem času si odemyká nové údery, získá také luk, a i malá stvoření, která ji doprovází, se učí nové fígle a možnosti, jak zatopit soupeřům.

Soubojový systém je pro účely hry naprosto dostačující a nemyslím, že by potřeboval nějak výrazně větší množství komb či útoků. Šikovnou výpomoc v soubojích vám dávají právě Roti, kteří mohou nepřítele rozptýlit, nabít šíp mocnou silou či přinést Keně trochu toho zdraví. Ostatně tito malí chlupatí společníci jsou velmi roztomilí a užiteční. Kena se s prvním z nich setká už na samém začátku hry a od počátku si buduje svou malou armádu rozkošňáků, kterých může být na samém konci až rovná stovka. Jejich přínos není pouze bojový, ale dobře se uplatní i jako pomocníci při řešení drobných hádanek. Roti dokážou nosit různé předměty, mohou spustit různé páky nebo se s jejich pomocí dá vyvolat i větší Spirit, který má velkou sílu a dokáže likvidovat všudypřítomnou nákazu.

Kromě boje totiž budete dost často řešit, jak se dostat ve hře dál. Kena se postupně učí nové schopnosti a ty jí umožňují dostat se na konkrétní místa. Hra je nadesignovaná tak, abyste se v oblastech museli vracet a plnit vedlejší výzvy zpětně. Výjimečně se dostanete k nějaké výzvě, jako je rychlé poražení nepřátel či rychlé sestřelení všech cílů lukem. Schopnosti si vylepšujete skrze dovednostní body, které získáváte za boj a splněné úkoly. Dále se ve hře sbírá také speciální krystalická měna, která je k využití v místních stáncích ke zkrášlení Rotů. Tihle malí nezbedové tak mohou mít na hlavě jakoukoliv z roztodivných čepiček. Ty se získávají vyhledáváním truhel. Je pak vtipné, když vás následuje armády malých černých květin či hub. Ostatně na okolních obrázcích je vidět, jak poté výsledek vypadá.

Během Kenina putování se setkáte s řadou nepřátel, kterých je bohužel jen pár typů. Ve hře nechybí ani dobře zpracovaní bossové a mnohdy jejich poražení vede k obrovské odměně. Tou není překvapivě žádné vylepšení či cokoliv dalšího, ale požitek z toho, jak Kena odstraní nákazu z dané oblasti. Z hlediska grafiky je to ta nejkrásnější věc celého titulu. Doslova během sekundy se nakažená a ponurá oblast změní na nádherně prozářenou a živoucí scénu.

O vizuálu jsem se již zmiňoval, ale také musím vypíchnout hudební stránku, která je doslova parádní. Hudba jen umocňuje boje, průzkum světa a vůbec veškeré dění na obrazovce. Ozvučení je perfektní, a i dabing se povedl, jen jsem si všiml drobné nevyváženosti zvuku při rozhovorech. Mnohdy hudba poněkud zastíní to, co postavy říkají. U samotné Keny je to asi nejvýraznější. Pokud jde o to, jak hra využívá předností konzole PlayStation 5, tak kromě nádherného audiovizuálu je to i velmi rychlé načítání. Během pár sekund se hra načte a vy pokračujete. Využití ovladače DualSense ale není příliš velké. Sem tam vás tepání upozorní na to, že v blízkosti je nový Kazík a při střelbě z luku cítíte adaptivní spouště, ale to je vše. Tady jsem popravdě čekal větší využití, hlavně haptické odezvy.

Kena nabízí také fotografický mód, což se u této hry doslova nabízí. Kromě filmečků a rozhovorů se dá fotit téměř kdykoliv a v jakémkoliv momentě. Při skoku, boji atd. Věřte nebo ne, ale bláznivých fotek s Kazíky vznikne velké množství. Kamera se dá navíc jakkoliv natočit a přiblížit či oddálit. Pokud je Kena natočena obličejem k fotoaparátu, tak lze použít i jednu ze dvou póz, což můžete obdivovat v galerii.

Než se dostanu k samotnému finále této recenze, tak se sluší zmínit, že hra jako celek šlape velmi dobře. Je stabilní a nedochází ani k propadům snímků. Občas se mi stávalo, že pokud Kena běžela rychle, tak se mírně zadrhla. Výjimečně se vám může stát, že Roti neposlouchají příkaz nebo se zaseknou na nějakém místě, takže je nutné nahrát poslední uloženou pozici. Rozhodně také doporučuji co nejdříve utrácet jednotlivé dovednostní body a měnu pro Roty. Hráči nahlašují časté potíže ohledně ztráty těchto elementů po znovunačtení hry. Věřím, že vývojáři v následujících týdnech všechny tyto neduhy odstraní skrze updaty, aby bylo možné si tuto opravdu jinak parádní hru jenom užívat.

Mírnou specialitkou je u Keny fakt, že ačkoliv hra nabízí pouze anglickou lokalizaci, tak trofeje jsou počeštěny. I proto jsem záměrně v recenzi používal pro Roty označení Kazíci. Vzniká tak mírná naděje na dodatečnou lokalizaci, neboť si někdo již dal práci s názvoslovím pro hru. Je dost možné, že autoři češtinu přidají updatem při vydání krabicové verze. Stejná situace nastala před pár měsíci u Oddworld: Soulstorm. Do studia jsme tak napsali dotaz ohledně češtiny, ale odpověď nebyla jednoznačná. Ember Lab však potvrdili, že aktuálně hledají cesty, jak hru lokalizovat do dalších jazyků.

Suma sumárum mohu říct, že Kena: Bridge of Spirits je nádherným dobrodružstvím a užil jsem si jej doslova plnými doušky. Celý svět je naprosto fantaskní, nádherný a dechberoucí. Jen škoda, že se bála překročit hranici jistoty a nabízí klasické herní mechaniky. Moc bych si přál pokračování, ale v médiích už prolétla zpráva o tom, že se to se alespoň zatím nechystá, nicméně tvůrci přemýšlí o bojových DLC. Kena je každopádně naprostou povinností pro veškeré majitele konzolí PlayStation 4 a PlayStation 5. Ember Lab v rámci své prvotiny prokazují neuvěřitelné kvality a těším se na jejich novou další hru. Kena je zkrátka parádní a věřím, že většina z vás se k ní v budoucnu ještě znovu vrátí.

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    7

    Life is Strange: True Colors

    8

    Crysis Remastered Trilogy

    8

    WRC 10

    9

    Diablo II: Resurrected

    8

    Sonic Colors: Ultimate

    8

    Far Cry 6