Recenzovaná verze: Xbox One

Když hru poprvé zapnete, čeká vás hodně našlapaný úvod, v němž hlavní hrdina stojí na letadle a raketometem odpaluje na zemi určené cíle, aby se následně skrze novinku v podobě wingsuitu a padáku snesl na zem. Tento bombastický úvod opravdu hodně navnadí na následné události, které už ale bohužel nejsou zase tak zázračné, a rozhodně nenaplňují potenciál, který hra před vydáním měla. Už třeba zklame hlavní kampaň, která má hodně jednoduchý příběh bez jakýchkoliv zvratů nebo překvapeních. Ten sleduje hlavního hrdinu Rica Rodrigueze, jak se spojí se skupinkou rebelů ve snaze svrhnout zlého diktátora Di Ravella. Prostě klasické klišé, obohacené o nudného a maximálně nesympatického hrdinu, u něhož vývojáři úplně zapomněli rozvíjet jeho charakter. Hra se sice odehrává ve vlasti hlavního hrdiny, díky čemuž se Rico setká s řadou postav, mající s ním společnou historii, ale už nejsou dále rozvíjeny vztahy mezi nimi, navíc na prakticky všechny postavy po dohrání zapomenete, protože nejsou ani trochu zajímavé. K žádné postavě si nejde udělat vztah. Zde slouží jen z jednoho prostého důvodu, aby vám zadaly úkoly, které následně musíte splnit, to je pochopitelně škoda. Hra postrádá pevnou ruku scénáristy, který si dal pravděpodobně dovolenou, nebo možná pracoval na Mad Maxovi, kdo ví. Každopádně pokud Just Cause 3 chcete koupit kvůli dobrému příběhu, porozhlédněte se jinde.

Příběh určitě není největším lákadlem Just Cause 3. Tím je třeba souostroví Medici, tedy obrovský svět, v němž se vše odehrává. Už druhý díl nabídl hráči obrovskou plochu, na které se mohl vyřádit a trojka v tomto pochopitelně pokračuje, má prakticky čtyři sta kilometrů čtverečních. Ačkoliv je svět opravdu obrovský, pravděpodobně největší, jaký se kdy v nějaké videohře objevil, musím pochválit vývojáře za jeho velkou rozmanitost. Ano, městečka si jsou hodně podobná, jen mají jinak rozmístěny budovy, některé vojenské základy pak jsou si podobné jako vejce vejci, navíc mají stejné úkoly, jak je zabrat, ale jinak má souostroví Medici jak lesíky, louky, pole, tak pláže a dokonce zasněžené hory, do nichž se později ve hře podíváte. V tomto tedy Just Cause 3 ani trochu nezklame, navíc je po obrovských lokacích radost se pohybovat.

K překonávání velkých vzdáleností nepatří jen klasická auta, vojenská vozidla, případně lodě nebo vrtulníky a letadla, dopravních prostředků je v Just Cause 3 opravdu požehnaně, ale také speciální hák s lanem a další prostředky, kterými hlavní hrdina disponuje. Hák s lanem, který se objevil už v předchozích dílech, stačí vystřelit a následně se hlavní hrdina rychle přitáhne, což se dá používat nejen k přitahování na rovné zemi, ale i ke šplhání na hory či budovy. Navíc hák slouží i při řešení několika lehčích logických puzzlů, k přitahování objektů, případně během boje se dá rovněž slušně využít. Když se pak potřebujete dostat dolů, je možné rozevřít padák, případně použít novinku v podobě už zmíněného wingsuitu, který hratelnost oproti předchozím dílům dobře obohacuje a dává nové možnosti, jak překonávat větší vzdálenosti. Vím, moc reálně takové cestování po ostrově nepůsobí, zvláště když Rico kolikrát přežije pád i z několika set metrů, ale jsme ve hře, hodně bláznivé, takže tyto věci vývojářům projdou a budete ostatně za ně rádi, jsou spíše ku prospěchu. Ještě musím zmínit, že ovládání všech dopravních prostředků je arkádové, maximálně jednoduché, takže vám nebude dělat po několika vteřinách ani pilotování letadla nebo vrtulníku. Ostatně na uživatelské jednoduchosti a intuitivnosti hra staví a daří se jí v tomto.

Just Cause 3 je jedna velká nekončící akční jízda s obrovskými explozemi a neustále opakujícím se obsahem.

Kromě rozlehlého a rozmanitého světa je další velkou devízou Just Cause 3 samotná akce. Pokud si chcete u hry odpočinout a hlavně si užívat po perném dnu demolice vojenských základen epickými explozemi, střílet desítky naprosto tupých protivníků s inteligencí houpacího koně nejrůznějšími zbraněmi, třeba z vrtulníku hlavou dolů, a prostě se v obrovském světě vyblbnout, jste na správné adrese. Just Cause 3 tyto nároky splní, a to měrou vrchovatou. Jen nesmíte čekat něco propracovanějšího nebo nedej bože rozmanitějšího, protože co se úkolů týče, je na tom hra už podstatně hůře. Než se ale k rozmanitosti dostanu, ještě musím vyzdvihnout velké množství nejrůznějších zbraní, které si postupně během hraní odemykáte, od pistolí, samopalů, brokovnic až po kulomety nebo raketomety. Navíc oceňuji novinku v podobě Rebel Dropů, díky nimž si před každou misí můžete přivolat nejen odemknuté zbraně, ale také vozidla, případně vrtulník. Jen mi občas vadilo, že zásilka spadla tak nešikovně, že vrtulník hned začal hořet a následně i bouchnul, a to i na rovné zemi, takže jsem nakonec musel jít pěšky nebo někde ukrást auto, protože druhý už přivolat takto rychle po sobě nejde.

Je určitě škoda, že se Just Cause 3 skládá z prakticky jen několika úkolů, které neustále opakujete do zblbnutí. Čeká vás jen ničení vojenských základen a zabírání měst, abyste osvobodili od vlivu diktátora jednotlivé provincie, a že jich je opravdu hodně, a následně si odemkli další příběhové mise. Ty jsou na tom, co se rozmanitosti týče, daleko lépe, jsou zábavné a je radost je plnit. Alespoň si u nich na malou chvilku odpočinete, než se vrhnete do dalšího osvobozování měst, ničení základen, osvobozování měst, ničení základen, osvobozování měst, ničení základen… a takto bych mohl pokračovat ještě na další dvě stránky. Opakující se úkoly pochopitelně začnou postupně vadit, vývojáři tímto sice natahují uměle herní dobu, ale také hru dělají stále nudnější a stereotypní. Ano, podobný systém odkrývání mapy mají i třeba série Assassin’s Creed nebo Far Cry, ale v nich toto nepůsobí tak vynuceně a uměle, aby se jen natáhla herní doba. Navíc v nich je podobné odkrývání jen jako vedlejší aktivita, k níž se ani nemusíte dostat, zde bohužel musíte a plní to navíc 90% náplně hry. To je pochopitelně problém.

Když jednotlivá města, případně provincie osvobodíte, naleznete v nich spoustu dalších aktivit, jak si zpříjemnit čas a trochu se rozptýlit od hlavního obsahu. Můžete si dát šílené závody, případně létat na čas s vrtulníkem nebo wingsuitem. Tyto vedlejší aktivity se pak vážou s dobře vymyšleným a hlavně přehledným systémem upgradů, protože jak plníte jednotlivé druhy výzev, odemykáte si řadu příjemných vylepšení, třeba i do samotného boje s protivníky, případně pohybu po světě. Kromě těchto vedlejších výzev nechybí ani klasické sběratelské činnosti, případně i náhodné mise, na které sem tam při toulkách po světě narazíte. Pokud budete chtít v Just Cause 3 splnit naprosto vše, vydrží vám hra na několik desítek, možná stovek hodin. Je ovšem otázka, jestli má hra takovou sílu, aby po tuto dobu u sebe hráče udržela. Dle mého nemá.

Slabší příběh ani opakující se hratelnost není největší problém, s jakým jsem se během hraní setkal. Just Cause 3 je totiž na konzolích značně odfláknutý a vývojáři se s portami moc nemazlili, vlastně je pravděpodobně chtěli mít co nejrychleji dokončené. Nejprve začnu nejrůznějšími chybami a bugy spojenými s fyzikou, kterých má hra požehnaně, a docela zasahují i do samotné hratelnosti a dělají ji frustrující. Občas se mi třeba stalo, že najednou přilítlo auto a to se odrazilo a dopadlo kilometry daleko, horší pochopitelně bylo, když takto sejmulo hlavního hrdinu, který zemřel, případně zničilo objekt, který jsem musel bránit. Podobných nedostatků má hra hromadu, a nejsou rozhodně úsměvné jako levitující auta případně nepřátelé nebo další objekty, které minimálně jednou za misi potkáte.

Největším nepřítelem v Just Cause 3 nejsou protivníci s inteligencí houpacího koně, ale hlavně nejrůznější chyby, nahrávací obrazovky a propady frameratu.

Dalším velkým nedostatkem jsou pak nahrávací obrazovky. Už dlouho se mi nestalo, že by se hra nahrávala několik minut. To by nevadilo, pokud by loading byl jen jeden, a to na začátku. Problém je, že tyto dlouhé nahrávací obrazovky vás čekají po každé smrti, což jen nabourává dynamiku a spíše pořádně frustruje. Vzhledem k tomu, že během akce není problém zemřít, budete si následně dobře rozmýšlet, jak danou misi nebo úsek se pokusíte vyřešit. Pravděpodobně nejvíce bezpečně a to tou nejnudnější cestou, na nějaké experimenty s fyzikou a tak dále zapomenete, protože nebudete chtít zírat na nahrávací obrazovky. Na druhou stranu máte alespoň po každé smrti čas, abyste se šli najíst, udělat kafe, na záchod nebo vyvenčit psa. Kromě nahrávacích obrazovek se mi rovněž nelíbilo, že se hra neustále snaží připojit na servery Square Enixu kvůli žebříčkům. Několik dní třeba nefungovaly, nebo minimálně, takže jsem pak měl neustále na obrazovce hlášku s pokusem o spojení, případně možností, jestli nechci hrát offline. I když jsem tuto možnost vybral, po několika minutách hláška s připojením vyskočila znovu. Nepochopitelné.

Vývojáři před vydáním vypouštěli hromadu nádherných obrázků a videí. Konzolové verze bohužel tak pěkné nejsou, mají až příliš textur v nízkém rozlišení, ale i tak se určitě nemusejí za nic stydět, i vzhledem k tomu, o jak velký svět Just Cause 3 přináší, navíc jistě udělají sem tam radost parádní exploze. S nimi hra určitě nešetří. Slušná vizuální stránka je jedna věc, ale druhá je následně plynulost, a v ní Just Cause 3 naprosto selhal, vlastně selhali vývojáři na plné čáře. Pokud jen tak jedete po světě, propady frameratu jsou minimální a možná si jich ani nevšimnete. Jak ale začne akce, nastává problém, a to hodně velký. Framerate má pak tendenci se značně propadat, a to i k 10 snímkům, kolikrát jsem si říkal, že Just Cause 3 je takový slušný Matrix, protože v bullet timu jede po většinu času, co je nějaká akce. Zde to ale určitě nebyl záměr vývojářů, navíc zpomalení se pochopitelně podepisuje na horší ovladatelnosti a dalších věcech. Mnozí si stěžovali, že předposlední Assassin’s Creed měl problémy s frameratem a řadu chyb, ale vedle Just Cause 3 se jednalo o vyladěné veledílo, za které si mohli vývojáři plácat po ramenou. Framerate pak jen podtrhuje mojí domněnku, že vývoj byl značně uspěchaný a hra musela být stůj co stůj dokončena ještě letos, protože vydat ji v takovémto stavu, chce mít velkou odvahu. Just Cause 3 je po technické stránce jeden velký nepořádek, který budou vývojáři uklízet ještě řadu měsíců, a kdo ví, jestli se jim ho povede někdy úplně uklidit.

Just Cause 3 je v základu slušná akce, která kromě hlavní kampaně nabízí i řadu vedlejších aktivit, a hlavně pěkný a rozmanitý svět. Bohužel vše nekazí jen slabší příběh s nudným hlavním hrdinou a neustále se opakující úkoly, ale hlavně technický stav hry, od dlouhých nahrávacích obrazovek pro hrozivé propady frameratu, padání a řadu chyb a bugů. Je určitě škoda, že z Just Cause 3 se vyklubal takovýto technický chaos, protože potenciál na parádní akci tu byl, a ne zrovna malý. Pokud už si chcete koupit nějakou hru od Avalanche Studios, jděte jednoznačně do Mad Maxe.