Jak se ještě během recenze dočtete, Hyrule Warriors má řadu předností, a jednou z nich je i příběh, který ačkoliv je jednoduchý, a spíše slouží pro vyplnění takové té omáčky, abyste měli za co bojovat, funguje velmi dobře. Věc se má tak, že se vše točí kolem mocného artefaktu Triforce, který fanoušci The Legend of Zelda budou určitě dobře znát. Ten měla hlídat mocná čarodějnice Cia, ale jednoho dne se zamilovala do Linka, mladého bojovníka království Hyrule. Bohužel ale začala žárlit na princeznu Zeldu (ještě aby ne, je to docela kost a úvodní filmeček udělá radost všem fanouškům), kterou vzápětí unese, a to je samozřejmě čas, kdy Link i s dalšími musí vyrazit do boje, protože ho nečeká jen záchrana princezny, ale i boj o samotné království, v němž se to začalo hemžit nejednou potvorou. Od příběhu a jeho hloubky moc nečekejte, ale i tak obsahuje několik zvratů a nečekaných událostí, je vyprávěn příjemnou formou i pomocí pěkných kreslených obrázků, navíc vývojáři nešetří parádními filmečky v enginu hry, na které jsem se pokaždé hodně těšil.

Pokud jste někdy hráli nějaký ten Dynasty Warriors, budete v Hyrule Warriors jako doma, protože vývojáři vsadili prakticky na totožný herní koncept, který sem tam obohatili o nějakou tu zajímavou novinku, která odkazuje hlavně na The Legend of Zelda sérii. Hlavní je tu pochopitelně příběhový režim, v němž vás čekají zhruba dvě desítky kapitol. V každé budete vždy puštěni na obrovský plácek, v němž máte vždy několik úkolů, které postupně budete plnit, ať už sami, tak s kolegy, které ovládá umělá inteligence, i když tedy větší porce je vždy na vás. Rozmanitost základních úkolů je docela velká. V každé lokaci budete nejen zabírat stanoviště kontrolovaná protivníky, ale i další úkoly, které dostanete. Vše se navzájem dobře doplňuje a během hraní jsem se nepřistihl, že bych se nudil. Navíc vývojáři přišli s intuitivním systémem checkpointů, takže pokud náhodou u nějakého úkolu během hraní selžete, neopakujete vždy znovu celou kapitolu, ale jen poslední část, což je jistě plus. Zvláště checkpointy před silnějšími protivníky vše ulehčují.

Velká zábava je dána možná i velkým množstvím protivníků, kterých je v Hyrule Warriors opravdu hodně, takže není čas na odpočinek, hratelnost je hodně hektická, po bojištích se potulují někdy až stovky nepřátel naráz. Jedinou výtku mám k jejich umělé inteligenci, která prostě a jednoduše neexistuje, alespoň u řadových nepřátel, kteří jen dělají komparz svým šéfům, ať už mágům, létajícím drakům nebo dalším neřádům. Toto je řekl bych škoda, nějaká aktivita z jejich strany by určitě byla na místě, protože mlátit jen nehybně stojící protivníky po většinu času není zrovna výzvou, ale chápu, že na podobném principu fungují všechny Dynasty Warriors hry. Ačkoliv základní protivníci moc velkou výzvou nejsou, opakem jsou bossové, na které navíc kolikrát neplatí jen mačkání útoku, ale musíte útočit ve správnou chvíli, případně je nutné nejdříve odhalit slabinu, aby bylo možné protivníka vůbec poškodit. Souboje s bossy se nesou ve stylu klasických The Legend of Zelda her a je to určitě dobře, protože patří k tomu nejlepšímu, co Hyrule Warriors nabízí. Aby bylo možné si souboje s mini bossy i bossy užívat, vývojáři přišli se speciálním lockem těchto protivníků, abyste vždy věděli, kde se nachází a mohli se soustředit jen na něj, který u klasických Warriors her chybí a vývojáři tímto odkazují na The Legend of Zelda hry.

Velkou devízou Hyrule Warriors je rozmanitost lokací, do nichž se podíváte. Vývojáři jich připravili čtrnáct, pokud jsem se nepřepočítal, přičemž každá obsahuje jinak rozvržené stanoviště i samozřejmě je jinam zasazená. Navíc každá lokace má velmi dobrý design, je přehledná a dobře se v ní dá orientovat, což usnadňuje i minimapa, která ukazuje, jakou část máte zabránu a jsou na ní vyznačeny i úkoly. Každopádně úvodní kapitola se odehrává u fanoušky The Legend of Zelda série v dobře známé lokaci Hyrule Field, ostatně byla prezentována nesčetněkrát v nejrůznějších trailerech, ale podíváte se i do dalších, ať už půjde o Lake Hylia, hodně se mi líbila lokace Skyloft nebo Temple of Souls. Je možná jen škoda, že vývojáři vsadili pouze na akci, a nepřipravili i nějaké ty logické hádanky, které by hru oživily, a které tak nějak fanoušek The Legend of Zelda série očekává.

Hyrule Warriors nabízí docela velký seznam hratelných postav. Určitě víte, že tou základní je Link, využívající většinou svůj meč (každá postava má ale ještě další alternativní zbraně), kterým umí hodně pěkná komba a speciální útoku. Během hraní jsem si ale oblíbil i Lanu, využívající ke kouzlení svoji knížku, z níž odhazuje stránky a tím ničí protivníky. Silnou postavou je i Impa, ovládající velký meč, případně princezna Zelda. Jsou tu ale i další postavy, jako Fi, Agitha, Sheik a dokonce si budete moci následně zahrát i za některé padouchy, mezi nimiž je Ganondorf. Většina postav má navíc několik verzí, lišící se hlavně zbraní, a tím i trochu jinou hratelností na samotném bojišti. Navíc jak sbíráte suroviny a nejrůznější předměty, můžete si postavy vylepšovat a rozšiřovat jim možnosti, tento lehčí RPG systém funguje na jedničku a hru dobře obohacuje. Kromě základních zbraní navíc mají postavy i několik vedlejších, které využijete hlavně při soubojích s bossy. Mezi ně patří třeba luk, ale také prak nebo bumerang, a docela jsem si oblíbil i bomby v několika verzích.

Příběhový režim v Hyrule Warriors vám vydrží na zhruba deset hodin, i když hodně bude záležet i na tom, jakou obtížnost zvolíte. Vývojáři naštěstí připravili i další režimy, v nichž pokračujete dál ve vývoji postav. Je tu jednak Free režim, v němž si prostě vyberete nějakou postavu a zopakujete si s ní některou ze čtrnácti levelů. Daleko zajímavější je ale Adventure režim, který sám o sobě slouží po příběhové stránce jako samostatná část, kterou spojuje jenom onen pokračující vývoj postav. Po zapnutí budete seznámeny s příběhovým pozadím, přičemž následně se před vámi otevře mapa, na níž budete muset plnit řadu úkolů, abyste porazili velkého nepřítele i jeho armádu. Úkoly v Adventure režimu jsou docela rozmanité, což je jistě velké plus, navíc za jejich plnění si neodkrýváte cestičku do dalších levelů, ale i získáváte nové zbraně a odemykáte si i nové postavy. Adventure režimu se proto vyplatí věnovat velkou pozornost, a za sebe musím říci, že jsem se u něj bavil dost možná více, jak u příběhové části, a ještě budu. On totiž není vůbec krátký, obsahuje desítky úkolů, které než splníte, prosedíte u hry spoustu dalších hodin, možná se jedná p vůbec největší část, jakou hra Hyrule Warriors nabízí.

Hyrule Warriors si můžete dát i s kamarádem v místní kooperaci pro dva hráče, kdy jeden bude hrát s klasickým Pro gamepadem na televizi, zatímco druhý hráč bude ovládat postavu na Wii U Gamepadu a vše uvidí na displeji. Kooperace je docela dobrý nápad, pokud máte kamaráda vedle sebe a chcete plnit úkoly společně ve Free režimu, určitě dokáže zabavit, ale nic hlubšího nečekejte. Je možná škoda, že se vývojáři nepokusili o online režim, který by určitě potěšil více hráčů. V posledním updatu pak do hry přibyl zcela zdarma ještě Challenge režim. Protože update je dostupný už nyní, ještě před vydáním, zmíním se o něm v recenzi, i když je předem jasné, že jde spíše jen o menší bonus pro ty největší fanoušky, kteří už budou mít vše dohrané. V Challenge se dostanete na předpřipravenou mapu, na níž následně plníte kolikrát docela těžké úkoly, tedy těžké, v hodně těsném časovém limitu. Zabít 500 protivníků do 5 minut ještě problém není, ale zabít určitý počet protivníků speciálním útokem už ano, a to je jen začátek, takže je jasné, že než se do Challenge režimu pustíte, už musíte mít něco odehráno.

Protože konzole Nintendo Wii U neobsahuje žádný systém trofejí/achievementů, vývojáři alespoň ve hře připravili velké množství podobných výzev, které můžete plnit, ale samozřejmě se jedná jen o bonus. Co se týče bonusů, během hraní si odemykáte i pěkné ilustrace a dokonce vývojáři dali možnost kompletně odemknout celý soundtrack čítající několik desítek skladeb, který určitě potěší, protože je hodně kvalitní, jak ještě zmíním níže.

Hru Hyrule Warriors jsem zhruba dva měsíce zpět hrál v centrále Nintenda, kde moc nepřesvědčila vizuální stránkou, ale musím říci, že jsem byl ve výsledku překvapen, jak dobře vypadá. Postavy jsou pěkně vyhlazené, mají spoustu detailů a jsou i věrné stylu Zelda her, takže bude spokojen každý fanoušek, navíc i prostředí doznalo od prezentovaných demoverzí značný posun k lepšímu, a celkově se tedy na hru dobře dívá po celou dobu hraní, což je samozřejmě dobře. Frametate je po většinu času v režimu pro jednoho stabilní, jen v několika částech, když už je na obrazovce hromada nepřátel, viditelně klesá, ale těchto částí naštěstí moc není, v každém levelu maximálně jedna, a to se dá vydržet. Daleko horší je framerate v kooperaci, kdy konzole musí zobrazit dvě scény najednou, a zde už zřejmě dochází k narážení na její strop výkonu, protože hra rozhodně plynule neběží. Abych ale začal znovu chválit, tak zamířím k hudebnímu doprovodu, obsahující nejen nádherné ikonické skladby The Legend of Zelda, ale i spoustu nových, které navozují výbornou atmosféru a klidně bych i řekl, že Hyrule Warriors má jeden z nejlepších soundtracků poslední doby, který se vyplatí pouštět i samostatně, ostatně jak jsem zmínil, máte tu možnost. Ačkoliv vývojáři nešetřili, jak je vidět na vizuální stránce a hudebním doprovodu, mohli konečně vsadit na dabing. Ano, The Legend of Zelda hry dabing neobsahují, ale ticho kolikrát mi hodně vadilo a mluvené slovo bych ocenil.

Když byla hra Hyrule Warriors oznámena, mnozí fanoušci The Legend of Zelda série se ptali, jam bude vše ve výsledku fungovat. Spíše jsem byl ke spojení skeptický, ale ve výsledku jsem dostal velmi zábavnou akční hru se sice normálním, ale dobře fungujícím příběhem, dobrou atmosférou, spoustou hratelných postav a povedeným designem levelů, to vše zabalené do pohledného vizuálního kabátku. Za zmínku navíc stojí i výborný Adventure režim. Ano, sem tam nějakou tu výtku mám, ale to nic nemění na tom, že jsem se u hry dobře bavil a věřím, že budete i vy. Duch The Legend of Zelda série byl zachován, jen přichází v trochu jiné formě, a vůbec ne špatné.